Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

2480.

Návrh

poslance dra Ladislava Danka a druhů

na vydání zákona na ochranu proti žhářství a podvodnému jednání, páchanému za účelem docílení neoprávněné náhrady škody ze smlouvy pojišťovací.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .................

na ochranu proti žhářství a podvodnému jednání, páchanému za účelem docílení neoprávněné náhrady škody ze smlouvy pojišťovací.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Nastane-li příhoda pojistná (škoda) zejména škoda požární, neb úrazová, mohou býti k žádosti pojišťovny k náhradě škody ze smlouvy pojišťovací povinné usnesením okresního soudu, v jehož okresu se případ škody stal, jak pojistník, tak i pojištěný, jakož i osoby jim blízké přidrženi k tomu, aby udali, co jim o příčinách škody, jakož i o škodě samé známo jest a aby vykonali přísahu, že udání jejich jsou správná a to ve smyslu článku XLII uvozovacího zákona k civilnímu řádu soudnímu ze dne 1. srpna 1895, č. 112 ř. z.

§ 2.

Jako osoby blízké považují se kromě pojistníka a pojištěné osoby všechny osoby v § 35 konkursního řádu ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb. z. a n. uvedené.

§ 3.

K žádosti pojišťovny zjistí soud v nesporném řízení osoby povinné, jež žadatel s udáním přesné adresy označiti má a uloží jim, aby údaje učinily a přísahu vykonaly.

§ 4.

Bezdůvodné odepření přísahy opravňuje žadatele (pojišťovnu) k odepření výplaty pojištěné škody na tak dlouho, pokud přísaha ta složena nebude.

§ 5.

Soud rozhodne zvláštním usnesením o tom, bylo-li odepření přísahy odůvodněno jinými příčinami, nežli vědomostí o zločinném jednání. Jakmile usnesení v tom směru učiněné nabude právní moci, odpadne důvod k odepření výplat pojistného.

§ 6.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministrovi spravedlnosti a ministrovi vnitra.

Důvody.

Stále se vzmáhající počet a rozsah požárů a úmyslné zmrzačování za příčinou opatření si náhrady škody nabývají již hrozivého rázu, takže již přímo ohrožují prosperitu pojišťoven a jejich všeužitečný účel národohospodářský.

Jsou celé obce, ba i okresy, kde zcela řemeslně provádí se zapalování příbytků, hospodářských objektů, skladišť, živnostenských i průmyslových závodů, kde úmyslné zmrzačování provádí se za účelem opatření finančních prostředků od pojišťoven.

Proto jest nutno rychle zakročiti cestou zákonodárnou. Zkušenosti učí, že dosavadní trestní právo neskytá pojišťovnám s dostatek ochrany proti zločinným škodám, neboť poskytuje těm osobám, které žijí s pojistníkem ve společné domácnosti nebo v blízkém vztahu s pojištěným, dobrodiní a právo vzdáti se svědectví. Zkušenost učí, že právě manželka pojistníka neb osoby blízké pachateli, které mají možnost z výroků a chování pachatele zvěděti o tom, po zamýšlí, mohou působiti k zamezení podobných zločinů, bu-

de-li jim, jak v předloženém návrhu zákona je označeno, hroziti nebezpečenství, že budou museti bez ohledu na dobrodiní trestního řádu (to jest vzdání se svědectví) vypověděti všechno, co o vzniku požáru neb jiné škody vědí.

Nejednalo by se pak pouze o vědomosti přímého pachatelství, ale i o znalost takových okolností, které podporují podezření trestného činu. Na př. nákup hořlavin, odstranění předmětů zvlášť cenných, odstranění osob, které by mohly býti nebezpečnými svědky a pod. To vše mohlo by v nikách zkušeného soudce přispěti k ochraně pojišťoven, jež jsou vydány dnes na milost a nemilost nesvědomitých pojistníků.

Návrh zákona není nic nového, neboť má své analogon ve článku XLII zákona uvozovacího k soudnímu řádu, jenž praví, že kdo má podle domnění vědomost o zamlčení nebo zatajení některého jmění, může býti přidržen k tomu, aby udal co o zamlčení nebo zatajení jmění jest mu známo a vykonal přísahu o tom, že jeho údaje jsou správné a úplné. Navrhovaný zákon aplikuje vlastně tuto všeobecnou

zásadu na smlouvu pojišťovací a poskytuje pojišťovnám možnost, aby energicky hájily integritu smlouvy pojišťovací.

Jediný rozdíl mezi dosavadním stavem a navrženým zákonem by byl v tom, že v případě tomto rozhodoval by soud usnesením a nikoliv rozsudkem. K tomu jsou vážné důvody dříve sdělené, které vyžadují včasné ochrany poctivých pojistníků, k čemuž se hodí lépe cesta nesporná. Jest pak v povaze věci, že se jedná o všeobecnou ochranu pojišťoven vůbec a nikoliv pouze o zájem soukromý. Ostatně řízení nesporné poskytuje s dostatek garancie proti zneužívání.

Výsledkem zákona bude jistě alespoň ten fakt, že se v četných případech zamezí spekulačním požárům, samozmrzačení a podobným škodám, jelikož osoby nově projektovaným zákonem dotčené budou již samy působiti k tomu, aby ke zločinu nedošlo. Jistě, že zákon by přispěl v četných případech též k usvědčení pachatelů.

Zákonem tímto nevzniknou státu žádné výdaje, odpadá tudíž finanční doložka.

Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu a ústavně-právnímu.

V P r a z e dne 27. ledna 1934.

Dr. Daněk,

Bezděk, Knotek, Janalík, Šamalík, Adámek, Kaňourek, Rýpar, dr. Nosek, Světlík, Petr, Stašek, dr. Novák, Myslivec, dr. Dolanský, Košek, Sedláček, Navrátil, Vi-

čánek, Stanislav, Roudnický, Vaculík.