Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

m. volební období.

9. zasedání.

2476.

Odpovědi:

I. min. vnitra na intenp. posl. Vallo, Kubače. Steinera a soudruhů o vypovězení dělnika Josefa Salingera z města Žiliny (tisk 2356/I),

II. min. obchodu na interp. posl. Stejskala, Hynka a druhů o podezřelém vývozu textilních strojů do zahraničí (tisk 2393/IV),

III. vlády na intenp. posl. Dubikého a druhů o povolování výdělečné činnosti cizím státním Příslušníkům na území Československé republiky (tisk 2356/XIII),

IV. min. soc. péče na interp. posl. Josefa Tůmy a druhů o hrubém porušování zákonné osmihodinové pracovní doby v závodech řeznických a uzenářských (tisk 2366/IX).

V. min. vnitra a min. národní obrany na interp. posl. Stejskala, Hynka a druhů o neustálých náletech říšsko-německých letadel na Broumovsko (tisk 2356/VIII),

VI. vlády na intenp. posl. Bergmanna a druhů o úpravě odpočivného staropensistů veľkého majetku pozemkového (tisk 2356/XIV),

VII. min. financí na interp. posl. Neumeistra, Chalupníka, Brožíka a soudr. o neoprávněném držení trafiky v Doubravě u Orlové (tisk 2356/V),

VIII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Gläsela a druhů o automatisaci ašské státní telefonní ústředny (tisk 2384/V),

IX. min. financí na interp. pobl. Windirsche a druhů o stížnostech na ústecký berní úřad (tisk 2356/XI),

X. vlády na interp. posl. Chloupka a druhů o získáváni čsl. státního občanství cizinci (tisk 2365/I),

XI. min. vnitra na interp. posl. Seidla, Brodeokého, Tayerle a soudr. o revisi systemisace služebních míst kancelářských zaměstnanců v obvodech zemských úřadů a obsazení volných míst (tisk 2365/IV),

XII. vlády na interp. posl. Seidla a druhů ve věci zápočtu předchozích služeb státních, vojenských, veřejných soukromým státním, podnikovým a veřejným zaměstnancům, na něž se vztahuje platový zákon (tisk 2365/V),

XIII. min. financí na interp. posl. Bergtnanna, Sladkého, Tučného a druhů o nedodržení osmihodinové doby pracovní školníků (tisk 2253/VII),

XIV. min. financí na interp. posl. Neumeistra, Kleina, Biňovce a soudr. o ponechání trafiky ve Šlotavé, p. Nymburk, dřívějšímu držiteli (tisk 2356/II),

XV. min. financí na interp. posl. Neumeistra, Chalupníka, Brožíka a soudr. o neoprávněném držení trafiky starým držitelem v Orlové (tisk 2356/IV),

XVI. min. financí na interp. posl. Neumeistra, Nového, Kleina a soudr. o neoprávněném držení prodejny tabáku v Praze-XI (tisk 2356/XVIII),

XVII. min. vnitra na interp. posl. dr. Tisu a druhov o nepřípustném a provokatívnom chovaní četníkov vo Velikých Uherciaoh a Oslanoch (tisk 2356/X),

XVIII. min. financí na intenp. posl. Windirschu a druhů o stížnostech na ústecký berní úřad (tisk 2384/VI).

2476/I.

Odpověď

ministra vnitra

na Interpelaci poslanců Yalto, Kubače, Steinera a soudruhů

o vypovězeni dělníka Josefa Salingera z města Žiliny (tisk 2356/I).

Volnost usaditi se v některé obci zaručená každému občanu jest omezena v zájmu veřejné bezpečnosti zákonnými předpisy. Takovým zákonným předpisem jest také předpis v interpelaci citovaný, na základě něhož byl Josef Salinger ze Žiliny vypovězen.

Konaným šetřením bylo zjištěno, že Josef Salinger nění ani do Žiliny příslušný ani tam nemá žádného zaměstnání nebo k výživě potřebného příjmu a že svou účastí při demonstracích a jiných vodnicích komunistické strany ohrožuje veřejnou bezpečnost, a že jsou tudíž v daném případě splněny všechny náležitosti vypovídacích norem.

Správnost tvrzení interpelace, že by byl jmenovaný na nátlak zprostředkovatelny práce propuštěn, když si našel práci, nebyla konaným šetřením potvrzena.

Postup úřadů nevybočil tedy z rámce zákonných předpisů a neshledávám proto důvodu, učiniti opatřeni v interpelaci žádané.

V Praze dne 26. ledna 1934.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2476/II.

Odpověď

ministra obchodu

na interpelaci poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů

o podezřelém vývozu textilních strojů do zahraničí (tisk 2393/IV).

Ministerstvo obchodu nepovolilo ani firmě Julius Ábeles, mechanická tkalcovna v Třebářově u Svitav na Moravě, ani firmě G. Deutsch, prádelna bavlny a tkalcovna ve Dvoře Králové nad Labem, vývoz textilních strojů do zahraničí.

Zjišťuje se, zda v případě, v interpelaci uvedeném, šlo o stroje, podléhající povolovacímu řízení. Bude-li zjištěno, že šlo vskutku o podloudný vývoz strojů, bude vinnik potrestán. Ministerstvu obchodu nebyly dosud hlášeny žádné průpady protizákonného vývozu strojů textilních.

V Praze dne 24. ledna 1934.

Ministr obchodu: Dr. Matoušek, v. r.

2476/III.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance J. Dublckého a druhů

o povolování výdělečné činnosti cizím státním příslušníkům na území Československé republiky (tisk 2356/XIII).

Zaměstnáváni cizích státních příslušníků na území Československé republiky jest upraveno zákonem číslo 39/1928 Sto. z. a n., o ochraně domácího trhu práce. Cizí státní příslušníci, kteří na území našeho státu přišli před 1. květnem 1923 a zdržují se zde od té doby nepřetržitě, mají nárok na vydání osvědčení podle § 2 zákona.

Zaměstnávání jiných cizinců jest, přípustno jen na základě povolení, které uděluje v prvé instanci příslušný zemský úřad a v odvolacím řízeni ministerstvo sociální péče. Povolení uděluje se toliko tehdy, jsou-li dány předpoklady § 8 zákona. Za účelem zjištění těchto předpokladů konají se v každém jednotlivém případě Setření a jsou před rozhodnutím slyšeny zprostředkovatelny práce, živnostenské inspektoráty a jiné súčastněné úřady a pak též příslušné zájmové organisace zaměstnanecké, aby se mohly vysloviti s hlediska ochrany domácího třmi práce. Při projednávání žádostí třeba ovšem přihlížeti též k úmluvám, pokud jsou s některými státy sjednány v otázkách trhu práce.

Ve prospěch domácích pracovních sil působí příslušné povolovací úřady na zaměstnavatele tím, že podle povahy případu bývá povolení vázáno některými podmínkami, na př., že zaměstnavatel během zaměstnávání cizího státního příslušníka nesmí snížiti počet domácích příslušníků u něho zaměstnaných, nebo že do určité lhůty zapracuje tuzemského příslušníka do výkonů, jež má prováděti cizí státní příslušník a pod. Zaměstnávání cizinců bez předepsaného povolení trestá okresní úřad pokutami podle § 11 zákona.

Nastupování živností a obchodil cizími státními příslušníky jest upraveno v § 8 živnostenského řádu. Cizinci, kteří prokáží formální reciprocitu se strany státu - k němuž náležejí jsou pak co do nastoupení a provozování živností a obchodu na roven postaveni tuzemcům. Neprokáží-li reciprocity, potřebují pak formálního povolení od zemského úřadu. Ohledně nastupování živností a obchodu cizinci byly dány zemským úřadúm příslušné pokyny za přihlédnutí k mezinárodním úmluvám.

Pokud v Interpelaci jsou uvedeny případy zaměstnávání cizinců, bylo zavedeno šetření, podle jehož výsledku bude učiněno opatření odpovídající zákonu.

V Praze dne 30. ledna 1934.

Předseda vlády: Malypetr, v. r.

2476/IV.

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance Josefa Tůmy a drtinu

o hrubém porušování zákonné osmihodinové pracovní doby v závodech řeznických a uzenářských (tisk 2356/IX).

Ministerstvo sociální péče věnuje za nynějších poměrů všeobecně zvýšenou pozornost dodržování zákona o osmihodinně době pracovní i zákona o nedělním klidu ve všech výrobních odvětvích a obchodech, tedy i v živnostech řeznických a uzenářských. Živnostenským inspektorátům byl dán Již dříve příkaz, aby v těchto živnostech působily k odstranění závad, jež by zjistily a přestupky neprodleně oznamovaly živnostenským úřadům k trestnímu stíhání.

Pokud jde zejména o obvod hlavního města Prahy, sluší uvésti, že příslušný živnostenský inspektorát vykonal roku 1932 v pražských uzenářských závodech 149 inspekcí a různých šetření, při nichž byla sledována přísně úprava pracovní doby zaměstnanců; v roce 1933 pak provedl v řeznických a uzenářských dílnách a obchodech 210 inspekcí. Zjištěné přestupky byly pak předmětem dalšího úředního řízení a měly v zápětí četné tresty, jež uložil magistrát hlavního města Prahy.

Ministerstvo sociální péče požádalo zemské úřady o vydání pokynu podřízeným živnostenským úřadům, aby vyřizovaly došlá oznámení urychleně a ukládaly za přestupky zákonné pracovní doby náležité pokuty.

V Praze dne 22. ledna 1934.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.

2476/V.

Odpověď

ministra vnitra a ministra národní obrany

na interpelaci poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů

o neustálých náletech říšsko-německých

letadel na Broumovsko (tisk

2356/VIII).

Při přeletu německého letadla zn. S. T. Z., jež se pohybovalo dne 10. záři 1933 od jižní hranice broumovského okresu přes Broumov směrem k Waldenburgu v Pruském Slezsku, nebylo zjištěno závadných okolností a nebylo proto příčiny k zakročení.

Ve druhém případě šlo o letadlo Franko-rumunské dopravní společnosti zn. F - AJYV, které přeletělo dne 23. září 1933 Broumov, ležící na pravidelné letecké linii Praha-Varšava.

Pro umístění vojenské posádky v Broumově nejsou dány předpoklady rozhodně s hlediska vojenského a hospodářského.

V Praze dne 24. ledna 1934.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2476/VI.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance H. Bergmanna a druhů

o úpravě odpočivného staropensistů velkého majetku pozemkového (tisk 2356/XIV).

K jednotlivým bodům interpelace sděluje se toto:

1. Novela, k zákonu ze dne 18. března 1921, čís. 130 Sb. z. a n. nemůže býti vypracována dříve, pokud není přesně zjištěn okruh osob, spadajících pod zákon ze dne 18. března 1921, číslo 130 Sb. z. a n. a dokud nebudou zjištěny požitky těchto osob. Státní úřad statistický provádí právě v dohodě se Státním pozemkovým úřadem šetření, které není dosud ukončeno. Teprve po skončení těchto prací bude možno zjistiti finanční dosah případného zlepšení požitků staropensistů.

2. Pokud jde o požadavek, aby byli zaměstnanci z řad dělnických převedeni z Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků do Ústřední sociální pojišťovny, jde o přání, které bylo tlumočeno již v interpelaci poslanců H. Bergmanna, V. Mikuláše a druhů (tisk číslo 893/XIX). K této interpelaci bylo již zaujato stanovisko (č. t. 2250 /VIII), k němuž se poukazuje s tím, že vzhledem k nezměněnému právnímu stavu není právního podkladu pro převod důchodů z kruhu dělníků z Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků do Ústřední sociální pojišťovny a pro použití takto uvolněných prostředků Fondu ku zlepšení zaopatřovacích požitků bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.

3. Správu Fondu pro zaopatření zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém vede Státní pozemkový úřad ve smyslu ustanovení § 73 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z. a n. a není žádných zvláštních důvodů pro přeneseni správy tohoto Fondu na Všeobecný pensijní ústav. Fond plní přesně úkoly, které jsou mu zákony přikázány, a nemůže plniti úkolů jiných, zákonem neuložených.

4. Státní pozemkový úřad koná naproti bývalým zaměstnancům na velkém majetku pozemkovém veškeré povinnosti, jak tmu byly uloženy zákonem ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n. Bez zvláštního ustanovení zákonného nemůže Státní pozemkový úřad používati fondů, jichž úkoly jsou zákony přesně vymezeny, k účelům jiným a nemůže zejména dávati z těchto fondů příplatky k pensím dle zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., které se vyplácejí na základě soukromoprávního poměru mezi zaměstnavateli a bývalými zaměstnanci.

V Praze dne 1. února 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2476/VII.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra,

Josefa Chalupníka, Karla Brožíka

a soudruhů

o neoprávněném držení trafiky v Doubravě u Orlové (tisk 2356/V).

V Doubravě u Orlové obstarával prodejnu tabáku ve spojení se živnosti hostinskou od roku 1915 Jan Šiřina. Po jeho smrti převzala hostinec pozůstalá vdova Jana Šiřinová a uprázdněná trafika byla jí propůjčena podle platných předpisů jako nástupkyni v živnosti. Jiných uchazečů o tento prodej tabáku nebylo.

Ježto však Šiřinová není na výtěžku prodejny tabáku existenčně závislá, činím opatření, aby jí prodejna byla vypověděna a vypsána ve prospěch válečných poškozenců. Poznamenávám ještě, že tato prodejna má roční hrubý výtěžek pouze 2. 350 Kč.

V Praze dne 29. ledna 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2476/VIII (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance Ch. Gläsela a druhů

o automatisaci ašské státní telefonní ústředny (tisk 2384/V).

Automatisace telefonní ústředny v Aši byla ministerstvem pošt a telegrafů zařaděna do stavebního programu na rok 1934. Poněvadž však ze stálého poklesu provozních [příjmů a z toho vyplývající velmi nepříznivé hospodářské situace podniku čsl. pošta vzešla nutnost pronikavě restringovati také investiční program, byla při sestavování investičního rozpočtu na rok 1934 nucena vypustiti z něho některé projekty přes to, že jejich význam a důležitost byly plně uznávány. Tak došlo též k odložení projektu autamatisace ašské telefonní ústředny.

Ministerstvo pošt a telegrafů pojalo však znovuzřízení telefonní ústředny v Aši do investičního programu na rok 1935 a bude se snažiti tento projekt v rozpočtu investic na rok 1935 skutečně také udržeti, ačli ovšem nebude tento jeho úmysl zmařen dalším poklesem provozních příjmů resp. vlastních prostředků podniku, vymykajícím se vlivu poštovní správy.

Nutno ovšem při této příležitosti poukázati na jednu závažnou okolnost. Stává se totiž v poslední době, že poměrně značný počet telefonních účastníků připojených na telefonní ústředny, které byly na žádost účastníků automatisovány, brání se zavedení poplatků, stanovených pro automatické sítě v § 3, odst. 3 telefonního poplatkového řádu a vyměřovaných hlavně podle počtu skutečně vykonaných hovorů, a že tito účastníci žálají, aby jim byly stanoveny poplatky ve výši drívějších paušálních poplatků, normovaných pro účastníky manuelních ústředen. Tomuto požadavku nemůže však poštovní správa vyhověti a důsledek toho bývá vypovídání značného počtu telefonních stanic.

V takovýchto případech trpí poštovní správa ztrátu na ročních pravidelných příjmech a je tím ohrožena i rentabilita investovaného kapitálu, který při automatických zařízeních bývá velmi značný.

Aby se podobný případ nevyskytl také v Aši, vyzveme včas všechny účastníky, aby se přihlásili pni abonenti, kteří nemíní ponechati si svoje stanice v případě provedení automatisace a zavedení nového tarifu, platného pro automatické telefonní sítě.

Kdyby počet takto odhlášených stanic přesahoval větší měrou průměrný počet stanic vypovídaných u jiných ústředen v důsledku nynějších nepříznivých hospodářských poměrů, byla by poštovní správa nucena provésti v Aši místo nákladné automatisace pouze přeměnu nynějšího systému místních baterií na dokonalejší systém ústředních baterií. Ačkoliv tento systém (ú. b. ) má značné výhody před nynějším systémem (m. b. ), přece jen zůstává manuelním a nezaručuje sám o sobě možnost nepřetržitého telefonního styku. Nepřetržitou službu by bylo nutno teprve zavésti a to značným nákladem, který by účastníci musili uhraditi.

Je jistě mojí snahou podporovati všemožné technické zdokonalení telefonních ústředen všude tam, kde se toho ukáže potřeba, a to v prvé řadě jejich automatisováním, protože toto řešení považuji za nejlépe vyhovující zájmem účastníků. Připomínám však. že provedení těchto opatření nezávisí jen od přání telefonních účastníků, potřeby telefonního provozu a mé dobré vůle nýbrž hlavně od finančních prostředků, které jsou v dneššních tísnivých hospodářských poměrech bohužel k disposici měrou valně ztenčenou.

V Praze dne 23. ledna 1934.

Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r

2476/IX (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance Windirsche a druhů

o stížnostech na ústecký berní úřad (tisk 2356/XI).

Na hořejší interpelaci sděluji na základě provedeného šetření toto:

Berní úřad v Úštěku zabavil celkem u 7 poplatníků na základě § 383 zákona o přímých daních jejich peněžité pohledávky za dodané mléko u mlékárenské společnosti v Kravařích. Zmínění poplatníci dlužili daňové nedoplatky vesměs za několik minulých let a neplatili na ně dobrovolně bud vůbec ničeho nebo velmi málo. Proti zabaveni pohledávek dlužnici nepodali námitky podle § 356 zákona o přímých daních. Pouze mlékárna v Kravařích podala v jednám případě jako poddlužník vyjádření podle § 390 zákona o přímých daních. Zabavení pohledávek zůstalo v platnosti pouze ve dvou případech. Ostatní dlužníci své daňové nedoplatky vyrovnali a exekuce proti nim byla zrušena.

S názorem v interpelaci uvedeným, že vylíčený postup berního úřadu příčí se ustanoveni zákona ze dne 5. /5. 1933. Číslo 74 Sb. z. a n., nelze souhlasiti. Citovaný zákon povoluje v § l v exekučních věcech, vedených proti zemědělcům, pouze odklad prodeje (dražby) věcí movitých nebo nemovitých, nedotýká se však vůbec exekuce zabarvením a vybráním peněžitých pohledávek. Berní úřad svým postupem nijak tudíž neporušil ustanoveni výše cit. zákona.

Na informacích, jež neodpovídají zcela pravdě, spočívá patrně další údaj interpelace, že mnozí zemědělci, kteří byli postiženi postupem berního úřadu ústeckého, cítí. že se jim stalo bezpráví předpisem daní ve výši neshodující se se skutečnými poměry, a že pokusili se svého práva domáhati se rekursy, které však nejsou vyřizovány. Ze zemědělců, proti nimž berní úřad v Úseku svrchu vylíčeným způsobem exekučně zakročil, podal odvolání jen jeden poplatník. Bedřich Vodňanský a to proti předpisu daně důchodové na r. 1031. kdežto proti předpisu této daně na r. 1932 odvolání již nepodal.

Podle toho, co bylo svrchu uvedeno, nelze bernímu úřadu v Úštěku ničeho vytknouti ve věci, jíž se interpelace týká.

V Praze dne 18. ledna 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2476/X.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Chloupka a druhů

o získávání čsl. státního občanství cizinci (tisk 2365/I).

Při naturalisaci cizinců postupuje se dle platných norem se vší rigorosností, při čemž se bedlivě dbá toho, aby státními občany se nestaly osoby z jakéhokoliv důvodu nevítané. Zvláště se žádá pravidelně dlouhý nepřetržitý a nezávadný pobyt na území Československé republiky.

Z inserce v interpelaci uvedené nelze souditi, že by se jednalo o zneužití platných předpisů při získávání čsl. státního občanství.

Cizinka, která uzavře platný sňatek se zdejším státním občanem, nabude čsl. státního Občanství ipso fakto. Je lhostejno z jakých vniterných pohnutek platný sňatek byl uzavřen. Adopcí naproti tomu se podle platných čsl. předpisů nenabývá čsl. státního občanství.

Poškozování zdejších příslušníků výdělečnou činností cizinců zabraňuje se na podkladě zákona o ochraně domácího trhu práce ze dne 13. března 1928. č. 39 Sb. z. a n.

Cizinci a jich způsob obživy na území Československé republiky jsou vedeni v evidenci podlepředpisů o hlášení. Zjistiti a uveřejniti, kdo z cizinců v Československé republice usazených nabyl již čsl. státního občanství a jakým způsobem, nemělo by praktické ceny, ježto platný právní řád neposkytuje možnosti odejmouti čsl. státní občanství osobám, které toto občanství na podkladě platných předpisů nabyly.

V Praze dne 5. února 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2476/XI.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Seidla, Brodeckého, Tayerle a soudruhů

o revisi systemisace služebních míst kancelářských zaměstnanců v obvodech zemských úřadů a obsazení volných míst (tisk 2365/IV).

Důsledky sloučeni státních a samosprávných úřadů k 1. prosinci 1928 po stránce personální.

na něž interpelace poukazuje, projevují se přechodně nejen u zaměstnanců kancelářských, nýbrž i u zaměstnanců ostatních kategorií politické správy.

Proto také byla při systemisací, schválené vládou dne 24. října 1930, pakud to bylo v mezích platných zákonných předpisů možno, učiněna zejména pro politickou správu v zemi České, kde ony důsledky se objevily ve zvýšené míře, výjimečná opatření v uvedeném směru.

I při příští systemisaci bude nutno věnovati také zmíněné okolnosti zvýšenou pozornost; ovšem nebylo by lze vzíti v úvahu opatření, která by nebyla ve shodě se zákonem nebo porušovala nutnou rovnoměrnost zásad systemisačních.

Jmenování kancelářských oficiantů (vrchních oficiantů) kancelářskými úředníky ad personam nelze vzíti v úvahu, poněvadž by se takové opatření příčilo zákonu (§ 6 plat. zákona).

Pri povyšování kancelářských úředníků na volná systemisovaná služební místa postupuje se přesně podle ustanoveni § 17 odst. 2 platového zákona, dle něhož jsou pro povýšení rozhodný zvláštní způsobilost pro místo, jež se propůjčuje, schopnost, upotřebitelnost a důvěryhodnost. Podle tohoto zákonného předpisu nerozhoduje, zda úředník patří k bývalé autonomní či původní složce politického úřednictva, ani není služební pořadí samo o sobě jedině směrodatným.

Pokud jde o aktuárského ředitele Věntuse při zemském úřadě v Brně, opírá se interpelace zřejmě o nesprávné informace. Jmenovaný není ustanoven na služebním místě, systemisovaném v kategorii úředníků kancelářských, ani není jim žádné takové místo vázáno.

Povýšení kancelářského úřednictva politické správy v zemi Moravskoslezské na volná systemisovaná služební místa v 5. platové stupnici bylo v mezích směrnic v tom směru stanovených provedeno s účinností od 1. ledna 1934.

V Praze dne 2. února 1934.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2476X11.

Odpověď

vlády

na Interpelaci poslance Seidla a soudruhů

ve věci zápočtu předchozích služeb státních, vojenských, veřejných soukromým

státním, podnikovým a veřejným zaměstnancům, na něž se vztahuje platový zákon (tisk 2365/V).

Definitivní úpravě otázky započtení dřívější služby nebo zaměstnání pro zvýšení služného vládním nařízením podle § 142, odst. 2 P. Z. stojí toho času v cestě směr zákonných úprav platových poslední doby. I poměry na soukromém trhu práce ve spojení se současnou svízelnou situací státních financí vyžadují v naznačeném směni zvýšené opatrnosti.

Vývody interpelace ve příčině oběžníku ministerstva financi z 5. srpna 1933, č. 87. 987-VII/20, spočívají na mylných informacích. Účelem tohoto oběžníku jest usměrniti spravedlivým způsobem vyřizováni individuelních žádostí o zápočet předchozích služeb ovšem s náležitým zřetelem na okolnosti svrchu vytčené; pokud však jde zejména o otázku započtení služeb v interpelaci zmíněných, nesledoval tento oběžník nikterak snahu omeziti započteni těchto služeb způsobem v interpelaci uvedeným.

V Praze dne 5. února 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2476/XIII.

Odpovéď

ministra financí

na interpelaci poslanců Bergmanna, Sladkého, Tučného a druhů

o nedodržení osmihodinové doby pracovní školníků (tisk 2253/VII).

Výnosu ze dne 24. března 1932, č. 2709 pres. dovolávaného v interpelaci, ministerstvo financí, jak zjistilo pátráním ve všech na věci zúčastněných odborech a odděleních, vůbec nevydalo.

V Praze dne 1. února 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2476, XIV.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, R. Kleina, Fr. Biňovce a soudruhů

o ponecháni trafiky ve Šlotavě,

p. Nymburk, dřívějšímu držiteli

(tisk 2356/II).

Případ obstarávání prodeje tabáku ve Šlotavě Josefem Datlem byl přezkoumán, prodej tabáku byl již Datlovi vypověděn a na jeho zadáni bude vypsána ve prospěch válečných poškozenou veřejná soutěž. Válečná vdova Hladíková se bude moci ucházeti o zadání prodeje podáním nabídky.

V Praze dne 5. února 1934.

Ministr financi: Dr. Trapl. v. r.

2476/XV.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra,

Josefa Chalupníka, Karla Brožíka

a soudruhů

o neoprávněném držení trafiky starým držitelem v Orlové (tisk 2356/IV).

Prodejna tabáku v Orlové, obstarávaná Ferdinandem Faltrem, byla vypověděna a ve prospěch válečných poškozenou vypsána již v roce 1926. Zadána byla válečnému poškozenci Kazimíru Puchalskérmi, který ji však obstarával pouze asi do srpna roku 1927, kdy se jí sám dobrovolně vzdal pro nepatrný výtěžek. Puchalský provozoval prodejnu ve stánku umístěném se svolením Faltrovým na jeho pozemku. Poněvadž se vzhledem k místním poměrům nedalo očekávati, že se někomu jinému podaří získati vhodné místo k postavení stánku, byla prodejna propůjčena opět Faltrovi.

Nicméně činím opatření, aby prodejna byla Faltrovi vypověděna a znovu vypsána ve prospěch válečných poškozenou.

Poznamenávám ještě, že prodejna Faltrova

měla v roce 1933 hrubý výtěžek asi 3. 700 Kč, čistý asi 2. 700 Kč.

V Praze dne 5. února 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2476/XVI.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, Fr. Nového, R. Kleina a soudruhů

o neoprávněném držení prodejny tabáku v Praze-XI (tisk 2356 /XVIII).

Nová prodejna tabáku v Praze-XI na rohu ulic Harantovy a Svatoplukovy byla povolena Františku Vejrvodovi jako válečnému poškozenci.

Bez vědomí úřadů předal však Vejvoda prodejnu neinvalidovi Františku Stejskalovi, který ji provozoval dále na oprávnění Vejvodovo.

Po zjištěni této okolnosti bylo učiněno opatřeni, aby uprázdněná prodejna tabáku byla zadána jinému vaječnému poškozenci.

V Praze dne 5. února 1934.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2476/XVII.

Odpověď

ministra vnitra

na interpellácli poslanca dra Jozefa Tisu a druhov

o neprípustnom a provokatívnom chovaní

četníkov vo Velkých Uherciach a

Oslanoch (tisk 2356/X).

Slovenská rudová strana ohlásila na den 3. záři 1933 veřejně shromážděni ve Velkých Uhercích, které okresní úřad v Topolčanech povolil.