Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

2473. Vládní návrh.

Zákon

ze dne............................................................1934,

jímž se mění některá ustanovení branného zákona.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

čl. I.

Branný zákon republiky československé ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 53 Sb. z. a n., o ročním kontingentu branců, o náhradní záloze a o některých změnách branného zákona, se mění a doplňuje takto:

1. V § 2, odst. 4 se nahrazuje třetí věta těmito ustanoveními: "Důstojníci z povoláni podléhají branné povinnosti bez jakéhokoli časového omezení, a to i když jsou přeloženi db výslužby. Rotmistři z povolání podléhají branné povinnosti po dobu své činné služby; po přeložení do výslužby přísluší jim branná povinnost až do konce roku, v němž dokončí 60. rok věku. "

2. V § 9, odst. 2 se připojují k druhé větě slova "nestanoví-li ministerstvo národní obrany jinak. "

3. § 14 zní takto:

"§ 14. Zařadění do branné moci.

Služební povinnost se počíná dnem zařadění do branné moci Tímto dnem se stává zařaděný příslušníkem branné moci (vojenskou osobou).

Branci v jednom roce odvedení se zařadí mimo výjimky dále uvedené - do branné moci dnem, který je stanoven jako termín pro nastoupení do presenční služby u té zbraně, služby nebo kategorie, k níž tito branci patří, a to i když pro odklad presenční služby nebo z jiných důvodů nastoupí do presenční služby později. Též branci určení pro náhradní zálohu se zařadí do branné moci dnem, který je stanoven jako termín pro nastoupení do presenční služby u té zbraně nebo služby, k míz tito branci patří.

Branci, kteří byli odvedeni v témž roce po nástupním termínu uvedeném v předcházejícím odstavci, zařadí se do branné moci dnem svého odvedení.

Dobrovolníci se zařadí do branné moci, nestánoví-li ministerstvo národní obrany jinak, dnem svého dobrovolného odvedení.

Branci, jimž bylo povoleno nastoupiti předčasně do presenční služby přede dnem jejich pravidelného zařadění do branné moci, zařadí se do branné moci dnem své presentace. "

4. §15 zní takto:

"§ 15.

Nastoupení do presenční služby a do vojenského výcviku.

Do presenční služby nastupují branci toho roku, v němž byli odvedeni, a to zpravidla v podzimním období od 1. září do 1. prosince, a jde-li o brance, ke kterým třeba přihlížeti při výběru dorostu pro důstojníky v záloze, v červenci v den, který stanoví ministerstvo národní obrany.

Branci, jimž byl povolen odklad presenční služby, nastoupí do presenční služby v roce, do kterého jim byl tento odklad povolen, a to v den, který je v tomto roce nástupním termínem pro zbraň, službu nebo kategorii, k níž tito branci patří.

Do vojenského výcviku nastupují příslušníci náhradní zálohy toho roku, který následuje po roku odvedení, a to v první polovici dubna v den, který stanoví ministerstvo národní obrany.

Ministerstvo národní obrany může podle potřeby naříditi jiné nástupní termíny, a to buď v roce odvedení, nebo třeba-li, i v roce následujícím.

Nástupní termíny vyhlásí každoročně ministerstvo národní obrany ve Sbírce zákonů a nařízení.

Nastoupení do presenční služby není na překážku, byl-li odvedený odsouzen k trestu na svobodě, který nepřevyšuje dobu šesti měsíců. Takový trest se proto na dobu presenční služby odloží nebo přeruší, požádá-li o to příslušný vojenský útvar.

Dobu presenční služby nebo vojenského výcviku, zameškanou opožděným nastoupením, třeba nahraditi. Osoby povinné vojenským výcvikem mohou býti při delším opoždění přidrženy k vykonávání vojenského výcviku podle potřeby teprve v příštím výcvikovém období.

Osoby, kterým byl povolen odklad presenční služby nebo které z jiné příčiny odůvodněně nenastoupily do této služby v den, kdy byly zařaděny do branné moci, jsou od tohoto dne vojenskými osobami na trvalé dovolené. "

5. V § 16, odst. l se slova "do 1. října roku" v první a v třetí větě (v té dvakrát) nahradí slovy "do nástupního termínu, který platí pro jejich zbraň, službu nebo kategorii v roce".

6. V § 23 se mezi první a druhý odstavec vkládá nový odstavec tohoto znění: "Nastoupení do činné služby za mobilisace není na překážku, byla-li osoba povolaná do této služby odsouzena k trestu na svobodě, který nepřevyšuje dobu dvou let. Takový trest se proto na dobu činné služby odloží nebo přeruší, požádá-li o to příslušný vojenský útvar. "

7. V § 27, odst. l se číslovka "tří" nahrazuje číslovkou "pěti".

8. § 45 se doplňuje tímto novým odstavcem:

"Kdo se dopustí pletich za mobilisace nebo ve válce v úmyslu, aby vymkl sebe neb jiného trvale nebo na nějaký čas službě před nepřítelem, trestá se pro zločin žalářem do pěti tet. "

9. V § 46 zní třetí odstavec takto:

"Byl-li čin uvedený v odstavci l spáchán za mobilisace nebo ve válce v úmyslu, aby ten, o jehož tělo nebo zdraví běží, ušel trvale nebo na nějaký čas službě před nepřítelem, trestá se jako zločin žalářem do pěti let. "

10. V § 54:

a) se odstavec l doplňuje slovy: "u zločinů 5 let";

b) v odstavci 2, písm. a) zní začátek takto: "v případech uvedených v §§ 43 až 46 koncem toho roku..... ".

11. V § 55, odst. l zní první citace v druhé větě takto: "§ 45, předposlední odstavec"-

12. V § 57 se připojuje k odstavci 2 toto nové ustanovení:

,, f) šest měsíců u trestů do pěti let (§§ 45. 46)".

13. V § 58 se slova "trestných činů" nahrazují slovem "přečinů".

Čl. II

Zákon č. 53/1927 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1. V § 4, odst. 2 se první věta doplňuje těmito slovy: "nebo u odvodní komise aspoň ústně ohlásiti a nejpozději do 15 dní poté podati u okresního úřadu, v jehož obvodu byl odveden".

2. V § 7, odst. 2 se připojuje tato nová věta: "Zařízení živnosti nebo obchodu teprve po odvodu není důvodem pro zařadění do náhradní zálohy. "

čl. III.

Ministr národní obrany se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil plné znění branného zákona, jak vyplývá ze změn, provedených zákonem č. 53/1927 Sb. z. a n., zákonem ze dne 11. května 1932, č. 66 Sb. z. a n" o délce presenční služby a o některých změnách branného zákona a zákona č. 53/1927 Sb. z. a n,, a tímto zákonem. Pří tom buď též odstavce jednotlivých paragrafů branného zákona příslušně očíslovány.

Čl. IV.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Na základě dalších zkušeností, nabytých při provádění branného zákona, ukázala se potřeba provésti částečnou další novelisaci branného zákona.

K odůvodnění navrhovaných změn se uvádí toto:

I.

Účelem změny § 2 branného zákona je rozšířiti brannou povinnost důstojníků ve výslužbě přes 60. rok věku, a to bez jakéhokoli časového omezení. Tento návrh je odůvodněn zejména nedostatkem

důstojníků-vyšších velitelů, kteří nejen v přítomné době odcházejí, ale i v budoucnosti budou odcházeti z činné služby vojenské ve věku, který se velmi přibližuje k věkovým hranicím uvedeným v § 2, odst. 4 branného zákona v dosavadním znění. Tím ztrácí vojenská správa schopné vyšší velitele a pro mobilisaci zbývají jen ti, kteří vyšším jednotkám skutečně velí, bez jakékoli zálohy.

II.

K změně §9 branného zákona se poznamenává toto:

Podle odstavce 2 tohoto paragrafu třeba k odvodu povolati každoročně všechny tři odvodní třídy. Je však možné, že se v určité době ukáže potřeba, nepovolati k odvodu všechny tři odvodní třídy, nýbrž jen některé z nich, dá-li se totiž očekávati, že by počet odvedených byl v některé odvodní třídě pro snížení tělesné zdatnosti u branců narozených za světové války nebo z jiných důvodů (vysoká vyčerpanost v dřívější odvodní třídě v roce předcházejícím) tak nepatrný, že by odvodní výsledky byly zcela neúměrné k nákladům na odvody vynaloženým. K příslušníkům odvodní třídy, která by nebyla povolána k odvodu, by bylo zvlášť přihlédnuto, kdyby se ucházeli o dobrovolný vstup do branné moci, předpokládajíc ovšem, že by k tomu měli potřebnou tělesnou i duševní způsobilost.

Vzhledem k tomu navrhuje se úprava § 9 v tom smyslu, že se každoročně k odvodům povolávají všechny tři odvodní třídy, leč by ministerstvo národní obrany stanovilo jinak.

III.

K změnám § 14 až 16 branného zákona třeba poznamenati, že v souvislosti s různými organisačními a výcvikovými otázkami bylo třeba přikročit i k nové úpravě nástupních termínů do presenční služby.

Branný zákon z r. 1920 vycházel z všeobecného nástupního termínu 1. října. Poněvadž se však při výcviku v naší armádě všeobecně pociťuje nedostatek vhodných cvičišť, kde by bylo možné konati polní bojový výcvik, a poněvadž se při nástupním termínu 1. října soustředí všechna pozornost na výcvik nováčků a měsíce října -

který je jinak v našich poměrech velmi příhodný pro výcvik v terénu - není využito k polnímu výcviku starého mužstva, bylo ve snaze, zachovati pro staré mužstvo možnost nerušeného polního výcviku v terénu v druhé polovině září a v říjnu, rozhodnuto odsunouti všeobecný nástupní termín na den 1. listopadu.

Jen pro ženijní vojsko, kde nejdůležitější složkou výcvikovou je výcvik vodní, byl ponechán nástupní termín 1. října tak, aby se nováčkové již při základním výcviku obeznámili s počátky výcviku na vodě.

Frekventanti škol pro důstojníky v záloze, kteří dosud nastupovali 1. října zároveň s ostatními nováčky, vraceli se z těchto škol k setninám po 7-8 měsících a nezastihli již v setninách nejdůležitější výcvik, který má pro ně jako pro budoucí velitele čet největší význam, t. j. výcvik v četě. Proto bylo rozhodnuto posunouti jejich nástupní termín dopředu tak, aby při návratu ze škol zastihli ještě u setnin výcvik v četě; tomu odpovídá polovina července jako nástupní termín.

Pro příslušníky náhradní zálohy zůstal dosavadní jarní (dubnový) nástup, ježto je z výcvikových důvodů nejvhodnější.

Tyto odchylné nástupní termíny stanovilo ministerstvo národní obrany, opírajíc se o ustanovení § 14 a 15 branného zákona, § 99, odst. 4 a 108, odst. l branných předpisů, po předchozím projednání věci v ministerské radě, již na rok 1933. Navržená osnova má za účel tuto změnu, která byla zatím zavedena jen na rok 1933, uskutečniti jako změnu trvalé povahy formou zákona, a to příslušnou změnou §§ 14 až 16 branného zákona.

V jednotlivostech se poznamenává k nově navrženému znění § 14 ještě toto:

Zásadní změna se tu provádí ta, že napříště nemá jakožto pravidelný den zařadění do branné moci platiti den 1. října roku odvodního, nýbrž ten den, který bude platiti jako všeobecný nástupní termín pro dotčenou kategorii branců nebo pro dotčenou zbraň (službu).

Jde tu o opatření ze služebních důvodů nutné, které ministerstvo národní obrany provedlo zatím již výnosem čj.

10. 348 hl. št. /l. odděl, z r. 1933, uveřejněným ve Věcním věstníku ministerstva národní obrany z r. 1933, čís. 15, čl. 115.

Podle toho je z největší části den 1. listopadu dnem zařadění, poněvadž tohoto dne většina branců nastupuje do presenční služby; výjimka platí pro příslušníky ženijního vojska, u nichž zůstal dosavadní den zařadéní (1. října) zachován, pro brance, vyhovující podmínkám pro přijetí do školy pro důstojníky v záloze, pro něž byl zaveden jako den zařadění den, kterým nastupují do presenční služby v polovici měsíce července roku odvodního; tento den bude též dnem zařadění do branné moci.

Příslušníci náhradní zálohy budou podle nově navrženého znění § 14 zařaďováni do branné moci dnem všeobecného nástupního termínu platného pro nastoupení do presenčm služby u té zbraně (služby), k níž tyto osoby patří, tedy podle nástupních termínů nyní platných dnem 1. listopadu roku odvodního. Budou tedy příslušníci náhradní zálohy zařaďováni do branné moci tímto dnem, třebaže do činné služby (do vojenského výcviku) nastoupí teprve v dubnu roku následujícího. U těchto osob se tedy s hlediska vhodnosti stanoví odchylka od všeobecné zásady, že se zařadění do branné moci provádí zpravidla dnem nastoupení do činné služby.

Branci, jimž byl povolen odklad presenční služby, se zařadí do branné moci v měsíci červenci, říjnu nebo listopadu roku odvodního, podle toho, budou-li vyhovovati podmínkám pro přijetí do škol pro důstojníky v záloze nebo budou-li příslušníky ženijního vojska nebo budou-li příslušníky jiných zbraní (služeb).

K nově upravenému § 15 se poznamenává, že změny zde prováděné jsou věcně odůvodněny již tím, co bylo dříve řečeno.

Nástupní termín příslušníků náhradní zálohy do vojenského výcviku se stanoví na měsíc duben roku, který následuje po odvodním roce, stejně jako je tomu nyní podle výnosu ministerstva národní obrany, uveřejněného ve Věcním věstníku ministerstva národní obrany z r. 1931, čís. 36, čl. 321 (ve znění výnosu, uveřejněného ve Věcním věstníku ministerstva národní obrany z r. 1932, čís. 25, čl. 240); výjimka bude stanovena v zájmu služby pro příslušníky

náhradní zálohy - duchovní (§ 95, odst. S branných předpisů), pro které bude stanoven nástupní termín na den 1. listopadu obdobně, jako pro ně až dosud platil podle výnosu čj. 34. 708-I/3. odděl, z r. 1931 nástupní termín 1. října.

Které nástupní termíny budou v tom neb onom roce platiti, stanoví ministerstvo národní obrany, jež tyto nástupní termíny v zájmu veřejné publicity vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení každoročně tak, aby nikdo nemohl býti v pochybách o tom, kdy má do činné služby nastoupit.

K třetímu odstavci od konce se poznamenává, že až dosud není ve věci přerušení trestů již nastoupených právní stav v obou právních oblastech našeho státu stejný. V oblasti býv. práva rakouského platí § 401 b) tr. řádu z r. 1873 v úpravě podle zákona č. 142/1912 r. z., jenž nařizuje, tresty na svobodě, nepřesahující 6 měsíců, na žádost příslušného voj. úřadu odložiti nebo přerušiti, je-li odsouzený povolán do vojenské služby. V oblasti byv. uherského práva je v § 509, odst. 2 tr. ř. z r. 1896 podobným způsobem upraven jen odklad trestu, kdežto přerušení trestu je podle § 513 téhož zákona (v úpravě podle zák. č. 1/1920 Sb. z. a n. ) dovoleno jen na 8 dní. Tyto rozdíly budou, pokud jde o osoby povolané do presenční služby, odklizeny navrženým třetím odstavcem od konce § 15. Pokud pak jde o osoby povolané do činné služby za mobilisace, upravuje věc současně novelisovaný § 23.

K posledním dvěma odstavcům § 15 se uvádí, že tu nejde o ustanovení nová, nýbrž že se tu vyjadřují myšlenky, které jsou již uskutečněny v nynějších branných předpisech č. 141/1927 Sb. z. a n.

Změna § 16 je odůvodněna zavedením jiných nástupních termínů, než byl původní všeobecný nástupní termín 1. října. Novým nástupním termínům třeba přizpůsobiti lhůty, do nichž lze povoliti odklad presenční služby; jde tu o věc, na kterou bylo zatím již pamatováno vládním nařízením č. 71/1933 Sb. z. a n.

IV.

Účelem změny § 23 branného zákona jest, dosíci podobného ustanovení, jaké bylo vydáno za světové války cis. nařízením č. 183/1916 ř. z., a podle něhož by

odsouzení k trestu na svobodě nepřevyšujícímu dobu dvou let nepřekáželo tomu, aby odsouzený byl na žádost vojenského útvaru přidržen k okamžitému vykonávání činné služby; takové ustanovení je pro dobu mobilisace vzhledem k povaze věci nezbytné.

V.

Změna § 27 branného zákona má za účel umožniti, aby k výjimečné činné službě v míru, vyžadují-li toho zvláštní poměry, mohlo býti povoláno místo nejmladších tří ročníků zálohy a náhradní zálohy, jak je tomu podle dosud platných zákonných ustanovení, celkem pět takových ročníků.

Této změny je naléhavě potřebí, aby mohla branná moc splniti úkoly, jež jí při použití mimořádného opatření podle § 27 branného zákona náleží.

VI.

K navrhovaným změnám §§ 45, 46, 51, odst. l, 55, odst. l, 57 a 58 branného zákona se uvádí, že se ukázalo nutným, doplniti skutkové podstaty obsažené v §§ 45 a 46 branného zákona kvalifikací zločinnou, která by postihovala případy, kde by čin byl spáchán za mobilisace nebo ve válce v úmyslu, aby osoba, o niž jde, ušla trvale nebo na nějaký čas službě před nepřítelem.

Takové doplnění bude míti význam hlavně u § 46, protože jeho trestní hrozby ve válce nestačí. Existuje sice vedle § 46 branného zákona ještě § 293 vojenského trestního zákona, který sebepoškození vojáků prohlašuje za vojenský zločin, ale vadou tohoto ustanovení je, že jako součást zákonné skutkové podstaty stanoví úmysl učiniti se neschopným vojenské služby a tím dosáhnouti propuštění z branné moci. Tato podmínka však nebývá splněna u většiny pachatelů, kteří se poškozují, aby ušli službě nejdůležitější, službě před nepřítelem (na př. u těch, kteří si prostřelí ruku nebo se střelí do nohy nebo s druhého na sebe přenesou pohlavní chorobu nebo si způsobí oční zánět), takže přesně podle zákona vzato právě ty nejčastější případy sebepoškození před nepřítelem nespadají pod cit. ustanovení § 293 voj. trestního zákona, nýbrž jsou jen přečiny podle § 46 branného zákona. Poněvadž však dnešní tresty předvídané v právě uvedeném paragrafu na ta-

kové případy nestačí, jeví se nutným doplniti jej ještě kvalifikací zločinnou, která by postihovala unikání službě před nepřítelem. Tato změna vyžaduje, aby byl podobně doplněn i § 45, v němž jde o ochranu téhož právního statku.

Změny navrhované stran §§ 54, odst. l, 55, odst. l a 57 jsou odůvodněny změnami, které se provádějí na znění §§ 45 a 46.

K tomu sluší ještě dodati, že dnešní třetí odstavec § 46 pozbyl významu, jakmile se účast při každém vojenském zločinu stala v zemi Slovenské a Podkarpatoruské trestnou podle § 21 zákona na ochranu republiky.

Pokud jde o změnu § 58, poznamenává se, že podle § 65, odst. 2 trestního zákona platného v zemi Slovenské a Podkarpatoruské je pokus zločinu trestný vždy, kdežto pokus přečinu jen tam, kde to zákon stanoví. Proto jestliže se do branného zákona zavádějí kvalifikace zločinné, je správné dosah § 58 omeziti jen na přečiny.

VII.

K navrhované změně § 54, odst. 2. branného zákona se poznamenává, že až dosud se počítala promlčecí lhůta u trestného činu podle § 45 téhož zákona okamžikem spáchaného činu, a nikoliv, jak je tomu u trestných činů podle §§ 43, 44 a 46 téhož zákona, koncem toho roku, v kterém odvodem povinný dokoná 50. rok věku. Pro takové rozlišování mezi trestnými činy podle §§ 43, 44 a 46 na jedné a § 45 na druhé straně není však věcných důvodů, a na základě nabytých zkušeností jeví se nutným, aby se i u přečinu podle § 45 počínalo promlčení koncem toho roku, v kterém odvodem povinný dokoná 50. rok věku.

K čl. II.

1. K změně § 4, odst. 2 zák. č. 53/1927 Sb. z. a n. se uvádí toto:

Podle tohoto zákonného ustanovení může žádost, aby byl zařaděn do náhradní zálohy, branec podati u odvodní komise, jakmile mu bylo oznámeno, že byl odveden. Stává se však nezřídka, a to zejména u branců v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, že případy hodné zřetele nemohou býti projednány, protože žádosti byly podány o několik dní opožděně. Instituce náhradní zálohy má

sloužiti zejména účelům hospodářským, sociálním a humánním a neodpovídá tudíž dosud platný termín k podávání, tak i jeho přesné zachovávání vlastnímu poslání uvedené instituce. Vzhledem k tomu se navrhuje, aby bylo uznáno za postačující, jestliže žadatel žádost o zařadění do náhradní zálohy u odvodní komise aspoň ohlásí, předpokládajíc, že ji pak do 15 dní skutečně podá. Podobné řešení je též u žádostí podávaných za povolení odkladu presenční služby.

2. K doplňku § 7, o d s t. 2 cit. zák. se poznamenává, že se v praxi vyskytují velmi často případy, kdy si jednotliví branci zařídí živnost anebo obchod teprve po odvodu (aniž tu šlo snad o převzetí staré živnosti nebo obchodu po zemřelém otci nebo matce), takže se vyskytuje oprávněná domněnka, že se tak děje úmyslně a vědomě za účelem zařadění do náhradní zálohy a tím též vymknutí se zákonité službě presenční. Někteří členové smíšených komisí, rozhodujících o žádostech za zařadění do náhradní zálohy, pokládají i žádosti takových uchazečů za zákonu vyhovující, účelem navrhovaného doplňku je vydati po té stránce jasné ustanovení, které by zneužití dobrodiní zákona učinilo přítrž.

K čl. III.

Vzhledem k četným změnám, které byly na branném zákoně provedeny pozdějšími zákony i zákonem právě navrhovaným, jeví se účelným, aby ve Sbírce zákonů a nařízení bylo vyhlášeno znění branného zákona, jak resultuje ze změn provedených pozdějšími zákony. Při tom se provede též ve smyslu nyní platných Směrnic pro jednotnou legislativní techniku - v zájmu snazší citace ustanovení jednotlivých paragrafů branného zákona - jejich očíslování.

Po stránce rozpočtové nezpůsobí osnova v přítomné době žádných vyšších nákladů. Vyšších nákladů by bylo zapotřebí teprve tehdy, kdyby skutečně došlo k použití ustanovení § 27 branného zákona a kdyby podle něho bylo k výjimečné činné službě povoláno všech pět ročníků zálohy a náhradní zálohy, jak to novelisovaný § 27 branného zákona připouští. O úhradě nákladů nutných na takové povolání by bylo třeba v daném okamžiku učiniti potřebná opatření zvláštní.

V P r a z e, dne 26. ledna 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr v. r.

Ministr národní obrany: Bradáč v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 407-34.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP