Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
M. volební období.
9. zasedání.
2428.
Návrh
poslanců L. Pechmanové-Klosové, AI. Tučného a druhů
na zákaz vývozu a omezení výroby mačkaných nebroušených imitací drahokamů
ze skla a komposice.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne..............1933
4) zákazu vývozu a omezení výroby mačkaných nebroušených Imitovaných drahokamů ze skla a komposice.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Výroba mačkaných nebroušených imitací drahokamů ze skla a komposice podléhá omezení podle tohoto zákona potud, že se nadále nedovoluje vývoz polotovarů tohoto druhu zboží.
(2) Právě tak není dovoleno vyvážeti mačkané imitované drahokamy ze skla a komposice, jež jsou zpracovány pouze částečně a to způsobem leštění plochy a kraji broušenými (sejmovanými).
(3) Tyto druhy mačkaných imitovaných drahokamů ze skla a komposice mohou býti zpracovány pouze v domácím (tuzemském) pasířství a pouze toto hotové zboží je dovoleno vyvážeti.
§ 2.
Mačkaná imitace drahokamů ze skla a komposice určená pro vývoz musí býti úplně zpracována v tuzemsku, t. j. polomačkána a polobroušena (půlcín) nebo celobroušena (celocín) a jen v této formě uváděna na zahraniční trh.
§ 3.
Toto zboží pro vývoz určené musí býti podle své vlastnosti přesně deklarováno běžným označením "polobroušené" (půlcín) a »celobroušené« (celocín).
§ 4.
(1) Závody zabývající se obchodem a vývozem tohoto zboží jsou povinny živnostenskému inspektorátu předkládati každého měsíce přehled jednotlivých druhů tohoto zboží.
(2) Živnostenský inspektorát jest povinen přesvědčiti se čas od času o tom, že přehled, předložený při povinném hlášení, byl správný.
§ 5.
(1) Skutečnosti, ustanovením tohoto zákona odporující, musí býti hlášeny okresnímu úřadu, který je potrestá pokutou od 1. 000 Kč do 5. 000 Kč. Při opakování se pokuta zdvojnásobuje. V případě nedobytnosti mění se pokuta ve vězení od l do 6 měsíců.
(2) Veškerá jiná porušení tohoto zákona jako: deklarace ustanovením tohoto zákona odporující, nesprávná deklarace a podobné přestupky trestají se podle platných pravidel a nevylučují ani uložení pokuty nebo trestu podle předchozího odstavce tohoto paragrafu.
§ 6.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem sociální péče.
Důvodová zpráva.
V době hospodářské krise a značných obtíží vývozních projevují se i u nás význačným způsobem některé nedostatky, které jest třeba pronikavým způsobem napraviti. Ppsuzujeme-li vývoj některých průmyslových odvětví u nás v době poslední, musíme nutně docházeti k přesvědčení, že každé další zanedbání věcí, jež volají po nápravě a náležitém uspořádání, vedlo by k důsledkům, jejichž katastrofální dosah možno dnes již zcela bezpečně odhadnouti. Bylo již mnohokráte dokazováno, že nelze veškery obtíže v našem průmyslu se množící odbývati pouhým poukazem na kritickou dobu, a nechávati tak volné pole množícím se nepřístojnostem, jež by fatalisticky byly přijímány jako nutné zlo.
Mezi odvětvími našeho průmyslu, která utrpěla v poslední době značné ztráty, přímo dominuje kdysi kvetoucí průmysl sklářský a to téměř ve všech svých oborech. Bylo již napsáno v denním tisku mnoho úvah o tom, kde nutno hledati příčiny stále vzrůstajícího rozvratu tohoto průmyslu.
Nelze tu přijímati pravidlo, jemuž se přiznává všeobecná platnost, že kritická doba dnešní je jedině vinna denně se sesilújící hrozbou úplného zániku této naší výroby. Mezi důvody, které nutno uznávat bez výhrady jako podstatu množících se obtíží v tomto směru, spadá obzvláště důvod naprosté anarchie, kterou byl tento průmyslový obor zachvácen. Anarchie ve všech směrech této výroby rozleptává každou možnost cílevědomé obrany proti kritickým poměrům. Ztráta zahraničních odbytišť v tomto světle posuzována ukazuje na povážlivé nedostatky, kterým je možno za soustavné péče do značné míry čeliti. Uschopnění našeho průmyslu sklářského ke zdravé konkurenci s cizinou není věcí nedosažitelnou, avšak vyžaduje energických a pronikavých zásahů do organisace výroby a vývozu tohoto zboží.
Zásahy do oríranisace výroby nebylo možno provésti ani ne tak pro nepřízeň doby, jako pro nedostatek odvahy vyvolat snad hlasitý avšak v zásadě neškodný
protest oné součásti naší výroby, která přímo i nepřímo nese odpovědnost, a to do značné míry za ztrátu zahraničních odbytišť. Výrobci i exportéři bránili se a budou se bránit každému pronikavému zásahu již proto, že má-li býti účelný a pronikavý, musí postaviti pod důslednou kontrolu obchod se zbožím skleněným. Soukromá spekulace a ziskuchtivost právě těchto kruhů neohraničeným podbízením cen minuje a zruinovala již veškeré možnosti našeho vývozu, avšak současně podlomila téměř samy základy naší výroby.
Nemožnost bezpečné kalkulace, zaplavování zahraničních trhů znehodnoceném zbožím a v důsledku toho ztráta dobré pověsti českého skla a skleněných výrobků jsou důvody, které podlomily konkurenční schopnost našeho zahraničního obchodu se sklem. Znehodnocené zboží naše na zahraničních trzích není více předmětem poptávky a oživení této poptávky dovede si náš export představit pouze ustavičným znovupodbízením cen. Že toto podbízení cen děje se na úkor domácího dělnictva a na úkor jakosti zboží, ukazuje nejmarkantněji odvětví broušených imitací drahokamů ze skla a komposice.
Výroba skleněných imitací drahokamů byla téměř naším monopolem a neměla do nedávná konkurence. Byla chráněna jaksi přirozeně okolnostmi, které souvisely se samostatnou výrobou, tvoříce do značné míry její podmínky, které se nedaly snadno přenésti za hranice.
Výroba komposice v hutích, výroba forem a konečně zručnost našich brusičů byly předpoklady téměř nezcizitelnými. Ovšem v okamžiku, kdy exportní spekulace soustavně vynucovala si nahrazení kvalitní výroby výrobou téměř bezcennou, vyvážejíc zejména zboží, na němž hlavní cenu tvořila pouze surovina, to jest zboží kvalitně nezpracované, připravila tato spekulace nejen několik tisíc kvalifikovaných brusičů o práci a výdělek, nýbrž i československý výrobek o jeho vynikající kvalitu a pověst.
Imitovaných drahokamů užívá se u nás v pasířství ku výrobě šperků, které, se vyvážely daleko ve větší míře za hranice,
než jaká byla domácí spotřeba. Anglie, Německo a Francie byly význačnými odběrately tohoto zboží již před válkou. Protože v této době sahala cizina výhradně po kvalitním zboží našeho původu a protože i imitace drahokamů do těchto států vyvážených byly výrobky kvalitními, byla naše výroba v obou těchto směrech do značné míry zabezpečena.
Změna poměrů v dnešní době, pokud jde o morálku exportní, vyřadila nás téměř úplně v těchto i jiných státech ze soutěže, protože nabídka méněcenných výrobků v oboru imitovaných drahokamů, jakými jsou imitované drahokamy nebroušené, jen do forem mačkané, podlomila vůli ciziny odebírati zboží jakostní, ale dražší, jakým jest zboží celobroušené. Nadto umožnila výrobu méně kvalitních předmětů ozdobných v oboru šperkařství rozmáhajícího se právě z důvodu nízkých cen, ovšem za méněhodnotné zboží, v oboru imitovaných drahokamů.
Těchto imitovaných drahokamů ze skla a komposice vyráběly se u nás čtyři jakosti. První jakost, nejlacinější, tak zv. šmirgl, zboží do formy mačkané, jehož kraje se brousí (sejmují), a jinak nezpracované. Druhá jakost, stejné kvality jako první, avšak s ploškou na cínovém neb dřevěném kotouči přeleštěnou, s kraji obroušenými (sejmovanými). Třetí jakost, imitace z komposice do forem mačkané, avšak vrchní polovina broušená a leštěná. Čtvrtá jakost pak z komposice mačkané do forem a obě části broušené a leštěné.
Rozdíl cen u těchto čtyř jakostí v době dnešní jest velmi značný. Cena prvního druhu za 100 tuctů činí 66 Kč, cena druhu druhého 86 Kč, druh třetí za 100 tuctů 462 Kč a druh čtvrtý 100 tuctů za 770 Kč.
Uvážíme-li, že ve třetí jakosti jest mimo výroby suroviny" v hutích a mačkárnách obsaženo ve výrobní ceně Kč 308, a i v jakosti čtvrté Kč 616 dělnické mzdy za broušení a že totéž množství druhu prvního a druhého vyrábí se za cenu 66 a 86 Kč a v poměru k těmto cenám se také do ciziny prodává, jest patrno, jak ohromná hospodářská ztráta postihuje průmysl a dělnictvo, kraj i republiku vývo-
zem tohoto laciného a nekvalitního zboží.
Vývozem těchto bezcenných imitací nejsou poškozeni pouze domáčtí brusiči, nýbrž i průmysl šperkařský.
Tyto poměry byly předmětem mnohonásobných stížností a soustavného volání po nápravě. Ačkoli jsou pociťovány dnes již všeobecně velmi tvrdě, nelze se nadíti změny a nápravy bez zásahu legislativního.
Navrhovaný zákon má proto zásahem do značné míry pronikavým, jehož jsme si velmi dobře vědomi, zabrániti, abychom také v oboru výroby skleněných imitací drahokamů nedostali se tam, kde jsme se ocitli již s výrobou skleněných náhrdelníků, zejména broušených, že totiž v cizině dnes viděti jest bezcenný brak a dříve tak hledané zboží se nekupuje.
Zákazem vývozu, jak jej stanoví tento návrh zákona, projeví se nejen příznivý vliv na zaměstnanost strádajících domáckých brusičů drahokamů, nýbrž pozdvihne se i výroba a zaměstnanost v pasířství u nás. Továrny bižuterie v cizině budou i nadále potřebovati a kupovati imitace drahokamů, avšak budou se muset přeorientovat a kupovat od nás zboží lepší jakostí.
Našemu průmyslu pasířskému bude pak tímto zákazem ulehčena konkurence na cizích trzích, jelikož umožněním zpracování méněcenných imitací v pasířství budou míti zboží lacinější, kterému nebudou snadno konkurovati továrny téhož zboží v cizině zpracovávající od nás dovezenou imitaci jakosti lepší a v ceně vyšší.
Nelze tu podceňovati ani tu okolnost, že právě vývoz tohoto lepšího zboží, jak statistiky dokazují, neustále klesá, takže dnes i při menším vývozu zboží poklesla hodnota tohoto vyvezeného zboží v poměru k množství způsobem katastrofálním. Tato zmenšená hodnota vývozu jest zaviněna nejen značným snížením cen, avšak hlavně tím, že se vyváží zboží méněcenné, téměř pouhý surový produkt, ve kterém není skoro žádné dělnické práce. Uváží-li se, že tuto světovou spotřebu vyrobí u nás několik desítek lidí, avšak že při tom daleko přes 3. 000 kvalifikovaných domáckých brusičů sklářských má hlad a bídu a že tímto opatřením podle navrho-
váného zákona možno jim práci zaopatřiti, vysvitne jasně účel a smysl navrhovaného opatření.
Opatření toto směřuje současně k tomu, aby úroveň a pověst naší výroby v cizině byla opět zvýšena a tak možnost bývalé konkurence československého výrobku po stránce kvality obnovena.
Nelze podceňovati i okolnost, že ztráty, které v důsledku stále zvyšované nezaměstnanosti v tomto oboru, jakož i z důvodů vývozních podmínek méně hodnotného nebo bezcenného zboží utrpěl stát budou tímto způsobem zamezeny a pro budoucnost znemožněny.
Nemůže tu padat na váhu ani okolnost, že exportní kruhy budou proti těmto opatřením protestovati. Propast, dělící exportéra od sklářského dělníka zejména v oboru domácké výroby sklářské, o níž téměř výlučně byla tato část našeho exportu opřena, rozšířila se nekontrovatelnými počiny našich exportérů do té míry, že ji může překlenouti pouze nejvyšší moc ve
státě a podle našeho hlubokého přesvědčení ku prospěchu obou stran jen moc zákonná.
Těmto uvedeným skutečnostem odpovídá znění §§ l a 2.
K § 3 připomínáme, že opatření toto má zabrániti jakékoliv obcházení ustanovení zákona v §§ l a 2 vyřčených.
K § 4 budiž připomenuto, že zásah živnostenské inspekce po zkušenostech v naší sklářské výrobě jeví se i v tomto směru naprosto nutným právě tak, jako opatření § 5. Pokud jde o trestní sankce, opřeno jest o zkušenost s prováděním dosavadního zákona o ochraně domácké práce, kterémužto provádění staví se v cestu soustavný odpor zaměstnavatelů. Zkušenosti z toho plynoucí ukazují, že změny v neutěšených poměrech ve sklářské výrobě v Československu lze dosáhnouti nejen rozumným opatřením a prozíravým zákonem, nýbrž i ráznými prostředky donucovacími.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh tento byl přikázán k projednání výboru sociálně politickému a živnostensko-obchodnímu.
Protože provedení zákona, není spojeno se žádnými finančními obětmi a náklady, odpadá otázka úhrady a rozpočtu.
V Praze dne 7. prosince 1933.
Pechmanová-Klosová, Tučný,
David, Polívka, inž. Záhorský, Bazala, Solfronk, Mikuláš, Hatina, Hynek, Fiala, Bergmann, dr. Patejdl, Stejskal, Netolický, Vaněk, Richter, B. Procházka, Langr, Slavíček, Zeminová, Lanc, Malý.