Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

2389.

Odpovědi:

I. min. národní obrany na interp. posl. Kleina a soudr. o potvrzováni doby odbyté podle zákona o válečných úkonech žadatelům uplatňujícím nárok na započteni této doby ve smyslu § 176 P. Z. č. 26/1929 Sb. z. a m. o podání dobrozdání (tisk 1461/VII),

II. min. zemědělství na interp. posl. Windirsche a druhů, aby se rychleji provedly meliorace a regulační práce v obcích soudních okresů prachatického, volarského a vimperského (tisk 2346/IV),

III. min. veřejných prací na interp. posl. Stundy, Petroviče, Vančo, Teplanského a druhů min. financí a obchodu v otázce případnéiho zrušení 5% výhody při státních a veřejných dodávkách pro dodavatele a podnikatele ze Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 2116/IV),

IV. min. vnitra a min. zahrainičních věcí na interp. posl. inž. Junga a druhů o censuře odlišně vykonávané (tisk 2249/I),

V. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Šliwky, Kliměnta a soudruhů o šikanování četnictvem v Českém Těšíně (tisk 1064/VIII),

VI. vlády na interp. posl. dra Patejdla a druhů o inž. Karlu Richtrovi, náměstku přednosty odboru pro udržování tratě v Kyjově na Moravě (tisk 1668/VI).

2389/1.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Roberta Kleina a soudruhů

o potvrzováni doby odbyté podle zákona o válečných úkonech žadatelům uplatňujícím nárok na započtení této doby ve smyslu § 176 P. Z. č. 26/1929 Sb. z. a n. o podání dobrozdání (tisk 1461/VII).

Ustanovení § 176 zák. č. 26(1929 Sb. z. a n. zavdává při praktickém prováděni podnět k nejednotnému výkladu. Vzhledem k tomu vede se již delší dobu jednání mezi zúčastněnými resorty, které se neuzavírá ani možnosti event. novelisace citovaného zákonného ustanovení. Z toho důvodu nemohou býti zatím vyřizovány podané žádosti o přiznání nároku na státní příspěvek.

Aby žadatelé neutrpěli žádné újmy, byla lhůta stanovená k doložení takových žádostí opětně prodloužena do konce června 1934.

V Praze dne 7. listopadu 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč. v. r.

2389/II (původní zněni).

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance Windirsche a druhů,

aby se rychleji provedly meliorace a regulační práce v obcích soudních okresů prachatického, volarského a vimperského (tisk 2346/IV).

Ministerstvu zemědělství ani příslušnému odděleni zemského úřadu v Praze není ničeho známo, že se již po delší dobu pomýšlí na zahrazovací práce poděl Blaníce, které měly býti na ochranu pozemků sousedních majetníků již dávno provedeny. Také ve věci úpravy potoka Leptačského nedošlo ani na zemský úřad, ani na ministerstvo zemědělství doposud žádné podáni, stejně tak nedošlo podáni ve věci zmíněných zahrazovaclch prací.

Pokud jde o meliorační stavbu vodního družstva v Klášterci, byl projekt a rozpočet částkou 642. 500 Kč schválen již vynesením ministerstva zemědělství ze dne 16. března 1933, číslo 9. 159. Percentuelní výše "příspévku státního fondu pro vodohospodářské meliorace části »B« bude k rozpočtenému nákladu vyčíslena, až ministerstvo financí sdělí svoje stanovisko k návrhu ministerstva zemědělství o výši příspěvku.

Usnesením zemského výboru ze dne 20. září 1933 nebyl ve smyslu ustanovení zadávacího řádu projeven souhlas, aby stavba zadána byla v pořadí druhému oferentu civ. inž. K. Holečkovi z Klatov, jehož nabídka jest o 6. 21% vyšší než nabídka nejlevnějšího oferenta civ. inž. K. Dovolila a doporučeno výboru vodního družstva, aby vyvolal nové usnesení o zadání stavby nejbližšímu nferentu.

Projekt a rozpočet meliorační stavby vodního družstva v Novém Světě, okres Prachatice byl doručen zemskému úřadu v Praze teprve 19. řína t. r. Jakmile bude projekt předložen zemským úřadem ministerstvu zemědělství a bude oznámeno o rozhodnutí zemského výboru o výši zemského příspěvku, rozhodne ministerstvo zemědělství po dohodě s ministerstvem financí s urychlením o příspěvku státního fondu pro vodohospodážské meliorace.

Ministerstvo zemědělství zároveň činí opaření, aby podžízené státní úřady účinně podporovaly lišili zemědělců v okresích prachatickém, volarském a vimperském v záležitostech vodohospodářských úprav.

V Praze dne 10. listopadu 1933.

Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.

2389/III.

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelaci poslanců Stundy, Petroviče, Vančo, Teplanského a druhů

ministru financí a obchodu o otázce případného zrušeni 5 % ní výhody při státních a veřejných dodávkách pro dodavatele a podnikatele ze Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 2116/1V).

Jako ministr příslušný k odpovědi na tuto interpelaci sděluji po dohodě s ministrem financi a ministrem obchodu toto:

Výhody poskytované slovenským a podkarpatoruským uchazečům o státní dodávky a práce určené pro zemi Slovenskou nebo zemi Podkarpatoruskou byly usnesením ministerské rady z 29. prosince 1932 prodlouženy o další rok, t. j. do konce roku 1933, a usnesením ministerské rady ze dne 4. listopadu 1933 prodlouženy do konce roku 1934.

V Praze dne 7. listopadu 1933.

Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek, v. r.

Překlad ad 2389/IV.

Odpověď

ministra vnitra a ministra zahraničních věcí

na Interpelaci poslance inž. R. Junga a druhů

o censuře odlišně vykonávané (tisk 2249/I).

Oba v interpelaci uvedené tiskopisy byly okresním úřadem v Děčíně podrobeny tiskové prohlídce, při niž nebyly s hlediska platných předpisů tiskového a trestního zákona shledány závadnými, a nebylo proto zákonného podkladu pro jich zabavení. Pokud pak bylo zjištěno, že zmíněné tiskopisy byly rozšiřovány v některých místech způsobem, přičicím se předpisům tiskového zákona, byla učiněna příslušná opatření.

Úřady při svých opatřeních řídily se zákonnými předpisy a domněnka o jich stranickém postupu nemá podkladu.

Pokud se týče tvrzeného trýznění německých oposičních stran a rozpouštění důvěrných schůzí, neuvádí interpelace žádných konkrétních případů a není proto možno tvrzení to přezkoušeti.

Nezavdává tudíž interpelace důvodu k nějakému opatření.

Ježto - jak vpředu uvedeno - provedl tiskovou prohlídku v interpelaci uvedených tiskopisů okresní úřad v Děčíně, který je podřízen ministerstvu vnitra, převzal odpověď, na interpelaci po této stránce ministr vnitra za ministra spravedlnosti.

V Praze dne 20. října 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

Ministr zahraničních věcí: Dr. Eduard Beneš, v. r.

2389/V (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra a ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců K. Šliwky, A. Klimenta a soudruhů

o šikanování četnictvem v Českém Těšíně (tisk 1064/VIII).

Dne 25. února 1931 pokoušela se komunistická strana uspořádati v Českém Těšíně pod heslem: "Mezinárodní den proti nezaměstnanosti* přes úřední zákaz veřejné projevy. Dodatečně zjistilo četnictvo, že zakázaných projevů se zúčastnilo vynikající měrou též 12 osob z Dol. Žukova a ze Svibice.

Praporčík Stanislav Vaněk nařídil o své újmě podřízeným četníkům, aby podezřelé vyzvali, aby se dostavili dne 9. března 1931 k výslechu na městský úřad. Obeslaní uposlechli a dostavili sena obecní úřad buď sami nebo v doprovodu četníků, kteří jim obeslání vyřizovali. Eskortováni nebyli.

Dostavivší se osoby dlely v jedné světnici policejní strážnice a v sousední světnici konal praporčík Vaněk s nimi jednotlivě výslechy v přítomnosti policejního inspektora Rudolfa Cyroně a policejního strážníka Jana Kotase.

Výslech dál se podle předpisů, což potvrzují právě jmenovaní svědkové i osoby vyslýchané až na Karla Recmana, jenž tvrdil, že ho praporčík Vaněk v přítomnosti policejního inspektora Cyroně a strážníka Kotase uchopil levou rukou za vlasy a pravou rukou uhodil po levé strané tváře.

Praporčík Vaněk podal na Karla Recmana pro rozšiřování tohoto obvinění soukromou žalobu pro přestupek proti bezpečnosti cti a Recman byl pro zmíněný přestupek pravoplatně odsouzen.

Z vyslýchaných osob byly 4 propuštěny, kdežto ostatní byly jako důvodně podezřelé z obavy koluse zatčeny a dodány nejkratší a nejvhodnější cestou bez zvláštní pozornosti občanstva okresnímu soudu v Českém Těšíně. Svěrací pouta byla zatčeným za eskorty k soudu přiložena k zajištění bezpečného doprovodu, poněvadž k průvodu 8 zatčených byli po ruce jen 4 četníci a doprovod se dál ulicemi, jež skýtají příležitost k snadnému útěku, tím spíše, že státní hranice, přes niž jest přechod velmi snadný, je vzdálena ion asi 300 kroků. Zatčení byli spoutáni vždy dva a dva jedním poutem a každý pár byl provázen jedním letníkem.

Poněvadž při poutání si někteří ze zatčených tropili úsměšky ze služebního výkonu četníků a činili nemístné poznámky, byli důrazné vyzváni k slušnému chování, při čemž však, jak bylo zjištěno a potvrzeno i zatčenými osobami, četnictvo nepoužilo nadávek.

V daném případě nebylo šetřením zjištěno, že by četnictvo bylo užilo proti podezřelým něiakého útisku nebo trýznění a také nejsou známy jmné případy podobného postupu úředních orgánů vůči polským nebo německým dělníkům.

Pokud se interpelace týká ministra spravedlnosti, odpovídám:

Osoby v interpelaci jmenované byly zatčeny pro podezření z přečinu shluknutí - Karel Recman též pro podezření, že rozšiřoval závadné letáky -, byly dodány 10. března 1931 do vazby k okresnímu soudu v Českém Těšíně a téhož dne po výslechu na svobodu propuštěny na slib. Rozsudkem krajského soudu v Moravské Ostravě ze 17 listopadu 1932 a rozsudkem vrchního soudu v Brně ze 3. února 1933 byli podle žaloby odsouzeni Drvnoczik pro zločin veřejného násilí. Herda a Recman pro přečin rušení obecného míru; trestní řizení proti Kryvuítovi bylo vyloučeno a jmenovaný byl odsouzen pro přečin shluknutí a přestupky shromažďovacího zákona.

Není tedy příčiny k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze dne 11. října 1933,

Ministr vnitra: Černý, v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2389/VI.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance dra J. Patejdla a druhů

o inž. Karlu Richterovi, náměstku přednosty odboru pro udržování tratě v Kyjově na Moravě (tisk 1668/VI).

Průtah v povýšení inž. Richtera možno vysvětliti pauze dočasným nedostatkem volných systemisovaných míst 5. platové stupnice ve služebním odvětví, k němuž zmíněný úředník svým přidělením náleží a v jehož rámci může vláda podle platných zásad jedině povýšení provésti.

Podobné případy nebyly v době přechodu do nové platově úpravy vzácnosti a byly také předvídány. Nelze v nich nikterak spatřovati porušení zákona, neboť podle platných předpisů neplyne pro veřejně zaměstnance právní nárok na současné povýšení do vyšší platové stupnice z ustanovení na funkci, touto stupnicí hodnocenou. Uvedený právní stav jest a musí býti zaměstnancům státních drah znám; nemůže proto býti předpokládáno, že by mohli býti uvedeni v omyl co do dalšího postupu v otázce povýšení, jestliže železniční správa vyznačuje při rozpisu soutěže na funkci, která má býti udělena, v úředním vyhlášení soutěže pro informaci v závorce, jak jest obsazovaná funkce v systemisaci hodnocena.

Úředníkem, jehož se může týkati zmínka v pátém odstavci interpelace, jest vrchní technický komisař inž. Emilián Čamek. Jmenovaný byl neste vzhledem ke své funkci u oddělení III. ředitelství státních drah v Brně povýšen do 5. platové stupnice na účet volných systemisovaných služebních míst na účetním záhlaví TV. V této hodnosti nastoupil, byv v soutěži jmenován náměstkem přednosty odboru pro udržování dráhy ve Svitavách, službu u této služebny a vázal po té na účetním záhlaví V. jedno místo 4. platové stupnice v osobním stavu technických úředníků, které se v téže době uvolnilo odchodem vrchního technického rady (4. platová stupnice) inž. Jana Valdy od odboru pro stavbu II. koleje z České Třebové do Přerova (účetní záhlaví V. ) k oddělení III. ředitelství státních drah v Olomouci (účetní záhlaví IV. ). Inž. Čamek zastával funkci ohodnocenou systemisačně 5. platovou stupnicí již delší dobu u ředitelství státních drah v Brně. rozhodně pak déle než inž. Richter, takže byl po právu dříve povýšen než tento úředník.

Na záhlaví služby stavebně udržovací (V. ) byli po té, co inž. Karel Richter byl jmenován náměstkem přednosty odboru pro udržování dráhy, povýšeni k 1. lednu 1931 na účet dvou volných systemisovaných služebních míst dva ná-

městkové přednosty odborů, kteří tyto funkce zastávali déle než inž. Karel Richter. Jsou to vrchní technický komisař inž. Karel Pilný, jmenovaný náměstkem přednosty odboru pro udržováni dráhy v Jihlavě již od 5. dubna 1930, t. j. o 9 měsíců déle než inž. Richter, a vrchní technický komisař inž. Alfréd Reichel, jmenovaný náměstkem přednosty odboru pro udržování dráhy v Rachovu již od 19. prosince 1925, t. j. o 5 roků déle než inž. Richter.

Na první ze služebních míst systemisovaných v osobním stavu technických úředníků na účetním záhlaví V" jejichž vázanost postupně zanikla, byl navržen na povýšení vrchní technický komisař inž. Karel Richter. Jmenovaný byl již povýšen do 5. platové stupnice rozhodnutím vlády ze dne 10. února 1933.

V Praze dne 21. listopadu 1933.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

Překlad ad 2389/II.

Antwort

des Ministers für Landwirtschaft

auf die Interpellation des Abgeordneten Windirsch und Genossen,

betreffend Beschleunigung der Ausführung

von Meliorationen und Regulierungsarbei-

ten in den Gemeinden der Gerichtsbezirke

Prachatitz, Wallern und Winterberg

(Druck 2346/IV).

Dem Ministerium für Landwirtschaft und der zuständigen Abteilung der Landesbehörde in Prag ist darüber nichts bekannt, dass schon seit längerer Zeit Verbauungsarbeiten im Verlaufe der Flanitz geplant sind, die zum Schütze der Grundstücke der Anrainer schon längst hätten ausgeführt sein sollen. Auch in Sachen der Regulierung des Rohna-Baches ist bisher weder der Landesbehörde noch dem Ministerium für Landwirtschaft irgendeine Eingabe zugekommen, ebenso ist in Sachen der erwähnten Verbauungsarbeiten keine Eingabe eingelangt.

Was den Meliorationsbau der Wassegenossenschaft in Klösterle anbelangt, ist das Projekt und der Voranschlag mit dem Betrage von 642. 500 Kč mit Erlass des Ministeriums für Landwirtschaft vom 16. März 1933, Z. 9. 159, bereits genehmigt worden. Die perzentuelle Höhe des Beitrages des staatlichen Fonds für wasserwirtschaftliche Meliorationen, Teil »B« wird, sobald das Finanzmi-

nisterium seinen Standpunkt zu dem Antrage des Ministeriums für Landwirtschaft über die Höhe des Beitrages mitteilen wird, zu dem veranschlagten Aufwande beziffert werden.

Mit Beschluss des Landesausschusses vom 20. September 1933 ist im Sänne der Bestimmungen der Vergebungsordnung nicht die Zustimmung dazu zum Ausdrucke gebracht worden, dass der Bau dem in der Reihenfolge zweiten Offerenten, dem ziv. lng. K. Holecek aus Klatovy vergeben werde, dessen Angebot um 6. 21% höher ist als das Angebot des billigsten Offerenten, ziv. ing. K. Dovolil, und ist dem Ausscliusse der Wassergenossenschaft empfohlen worden, einen neuen Beschluss über die Vergebung des Baues an den niedrigsten Offerenten zu provozieren.

Das Projekt und der Voranschlag des Meliorationsbaues der Wassergenossensohaft in Neugebäu, Bezirk Prachatitz, ist der Landesbehörde in Prag erst am 19. Oktober d. J. zugestellt worden. Sobald das Projekt vom der Landesbehörde dem Ministerium für Landwirtschaft vorgelegt und von der Entscheidung des Landesausschusses über die Höhe des Landesbeitrages Mitteilung gemacht werden wird, wird das Ministerium für Landwirtschaft im Einvernehmen mit dem Finanzministerium Über den Beitrag des staatlichen Fonds für wasserwirtschaftliche Meliorationen mit Beschleunigung entscheiden.

Da« Ministerium für Landwirtschaft trifft gleichzeitig eine Verfügung dahin, dass die unterstellten staatlichen Behörden die Bemühungen der Landwirte in den Bezirken Prachatitz, Wallern und Winterberg in Sachen wasserwirtschaftlicher Regulierungen wirksam unterstützen.

Prag, am 10. November 1933.

Der Minister für Landwirtschaft: Dr. M. Hodza, m. p.

den, wobei sie vom Standpunkte der geltenden Vorschriften des Presse- und des Strafgesetzes nicht als anstosserregend angesehen worden sind, und es bestand daher keine gesetzliche Grundlage für ihre Beschlagnahme. Sofern weiter ermittelt worden ist, dass die erwähnten Druckschriften in einigen iQrten in einer den Vorschriften des Pressegesetzes widersprechenden Weise verbreitet worden sind, sind die einschlägigen Verfügungen getroffen worden.

Die Behörden haben sich bei ihren Venfügungen nach den gesetzlichen Vorschriften gerichtet und die Vermutung, dass die Behörden parteiisch vorgegangen wären, hat keine Grundlage.

Was die behaupteten Schikanen gegenüber den deutschen oppositionellen Parteien und die Auflösung vertraulicher Versammlungen anbelangt, führt die Interpellation keine konkreten Fälle an und ist es daher nicht möglich, diese Behauptung zu überprüfen.

Die Interpellation gibt daher keinen Grund zu irgendeiner Verfügung.

Da - wie oben angeführt - die Pressedurchsicht der in der Interpellation angeführten Druckschriften die Bezirksbehörde in Tetschen durchgeführt hat, welche dem Ministerium des Innern unterstellt ist, hat in dieser Richtung die Interpellationsbeantwortung für den Justizminisiter der Minister des Innern übernommen.

Prag, am 20. Oktober 1933.

Der Minister des Innern: Černy, m. p.

Der Minister der auswärtigen Angelegenheiten: Dr. Ed. Beneš, m. p.

Púvodní znění ad 2389/IV.

Antwort

des Ministers des Innern und

des Ministers der auswärtigen

Angelegenheiten

auf die Interpellation des Abgeordneten lng. R. Jung und Genossen

in Angelegenheit der verschiedenartig geübten Zensur (Druck 2249/I).

Die beiden in der Interpellation angeführten Druckschriften sind von der Bezirksbehörde in Tetschen der Pressedurchsicht unterzogen wor-

Překlad ad 2389/V.

Odpowiedź

ministra spraw wewnętrznych i ministra sprawiedliwości

na interpelację posłów K. Śliwki, A. Klimenta i towarzyszy

w sprawie szykan ze strony żandarmerii w Českem Těšíně (nr. dr. 1064/ VIII).

Dnia 25. lutego 1931 r. usiłowała partja komunistyczna urządzić w Českém Těšíně pod hasłem "Międzyjiarodowy dzień przeciw bezrobociu* pomimo zakazu urzędowego publiczne manifestacje. Dodatkowo sprawdziła żandarmeria, że w żaka-

zanych manifestacjach wzięło udział w głównej mierze też 12 osób z Dolnego Żukowa i ze Swibicy.

Chorąży Stanisław Vaněk nakazał na włastną odpowiedzialność podwładnym żandarmom wezwać podejrzanych, aby dnia 9. marca 1931 r. stawili się w urzędzie miejskim celem przesłuchania. Wezwani usłuchali i stawili się w urzędzie gminnym bądž sami, bądź tez w towarzystwie żandarmów, którzy ich do stawienia się wezwali. Nie eskortowano ich.

Stające osoby były obecne w jednym pokoju posterunku policyjnego a w sąsiednim pokoju chorąży Vaněk przeprowadzał z nimi pojedynczo przesłuchania w obecności inspektora policji Rudolfa Cyronia i strażnika policyjnego Jana Kotasa.

Przesłuchanie odbywało się według przepisów, co potwierdzają właśnie wymienieni świadkowie i osoby przesłuchiwane z wyjątkiem Karola Recmana, który twierdził, że go chorąży Vaněk w obecności inspektora policji Cyronia i strażnika Kotasa złapał lewą ręką za włosy, zaś prawą ręką uderzył go w lewy policzek.

Chorąży Yanek podał przeciw Karolowi Recmanovi z powodu rozszerzania tego obwinienia skargę prywatną o przekroczenie przeciw bezpieczeństwu czci a Recman został za wymienione przekroczenie prawomocnie zasądzony.

Z przesłuchiwanych osób 4 zostały zwolnione, podczas kiedy inne były, ileże przeciw nim zachodziło uzasadnione podejrzenie i należało się obawiać koluzji, aresztowane i doprowadzone najkrótszą i najbardziej stosowną drogą bez szczególnego zwracania uwagi publiczności do sądu powiatowego w Českem Těśině. Kajdanki zostały aresztowanym nałożone podczas eskorty do sądu celem zapewnienia bezpiecznej eskorty, ponieważ dla eskortowania 8 aresztowanych było pod ręką tylko 4 żandarmów a eskorta przechodziła ulicami, gdzie jest sposobność do łatwej ucieczki, tem bardziej, że granica państwowa, przejście przes którą jest bardzo łatwe, jest oddalana tylko około 300 kroków. Aresztowanych spięto zawsze, po dwóch jednemi kajdankami i każde] parze towarzyszył jeden żandarm.

Z tego powodu, że podczas związywania niektórzy z aresztowanych szydzili z służobowej czynności żandarmów i wygłaszali niestosowne uwagi, byli dobitnie wezwani, aby się przyzwoicie zachowywali, przy czem jednak, jak zostało stwierdzone i co potwierdzili też aresztowani, żandarmi nie użyli wyzwisk.

W danym przypadku nie zostało sprawdzone dochodzeniem, izby żandarmejja była użyła względem podejrzanych jakiegoś gwałtu lub szykan, również nie są znane inne przypadki podobnego postępowania organów urzędowych przeciw polskim lub niemieckim robotnikom.

O ile interpelacja dotyczy ministra sprawiedliwości, odpowiadani co następuje:

Osoby w interpelacji wymienione zostały aresztowaaie z powodu podejrzenia, że popełniły występek zbiegowiska - Karol Recman też z powodu podejrzenia, że rozszerzał zakwestionowane pisma ulotne - były dostawiane dnia 10. marca 1931 r. do aresztu w sądzie powiatowym w Českem Těšíně i tegoż dnia po przesłuchaniu za przyrzeczeniem wypuszczone na swobodę. Mocą wyroku sądu okręgowego w Moravske 0stravě z dnia 17. listopada 1932 r. oraz mocą wyroku wyższego sądu w Brně z dnia 3. lutego 1933 r. zostali według oskarżenia skazani Donocik za zbrodnię gwałtu publicznego, zaś Merda i Recman za występek naruszenia publicznego spokoju; postępowanie karne przeciw Kryvultowi zostało wykluczone i wymieniony byt skazany za występek zbiegowiska i przekroczenia ustawy o zgromadzeniach.

Niema więc powodu do jakiegokolwiek zarządzenia z powodu tej interpelacji.

W Pradze, dnia 11. października 1933 r.

Minister spraw wewnętrznych: Černý, m. p.

Minister sprawiedliwości: Dr. Melssner, m. p.