Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

9. zasedáni.

2372.

Zpráva

výboru živnostensko-obchodního

o usnesení senátu (tisk 2246) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1010 a 1024),

kterým se mění a doplňují některá ustanovení živnostenského zákona pro uzemí

Slovenska a Podkarpatské Rusi ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n.

(o zřizování odborných živnostenských společenstev).

živnostenský zákon pro Slovensko a Podkarpatskou Rus č. 258/1924 Sb. z. a n. nemá ustanovení, podle kterého v obou východních zemích republiky mohou býti zřizována odborná živnostenská společenstva tak jako v zemích historických. Citovaný zákon dovoluje zřídit odborná živnostenská společenstva jen v obvodu měst Bratislavy a Košic. Zřízení odborných živnostenských společenstev v ostatních místech se ponechalo vládnímu nařízení. Toto však nemohlo vyhověti mnohým živnostem, které jsou provozovány jen ve větších městech (zubní technikové, stavitelé, elektrotechnikové a j. ), aby se mohly sdružit v odborných živnostenských společenstvech. Takovým potřebám lze vyhovět jen novelisací citovaného zákona živnostenského.

Z mnoha živnostenských odborů se poukazuje na to, že smíšená živnostenská společenstva nemohou dobře hájit jejich odborné zájmy a proto byly nuceny zřídit si zvláštní dobrovolné organisace. Zákonná povinnost býti členy společenstev smíšených jim ovšem zůstala. Tento stav nemohl přirozeně přinášet dobrého ovoce a vynutil si konečné právě navrhované změny dosavadních zákonných ustanovení.

Aby se nezřizovalo zbytečně více odbor-

ných živnostenských společenstev, než co naléhavá potřeba vyžaduje, ponechává tento návrh vládnímu nařízení, aby určilo, které živnosti, po případě které skupiny živností mohou si zřídit odborná živnostenská společenstva. Při tom je třeba přihlížeti k stanoviskům obchodní a živnostenské komory a příslušného společenstevního svazu.

Zřizováním nových živnostenských společenstev a změnami u společenstev stávajících dojde jistě k mnohým majetko-právním jednáním, hlavně pokud jde o právní nároky a závazky jednotlivých členů. Na to pamatoval tento návrh podobnými ustanoveními, jaká jsou platná v historických zemích.

živnostenskému úřadu II. stolice přísluší přezkoumat dosavadní smlouvy uzavřené mezi živnostenskými společenstvy a jejich zaměstnanci a upravit je podle majetkových poměrů živnostenských společenstev a se zřetelem k ustanovením § 212, odst. 1. zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. o státně-zaměstnaneckých platech. Smlouvy uzavřené po dni vydání tohoto zákona podléhají schválení téhož úřadu.

živnostensko-obchodní výbor projednav

toto usneseni senátu a uznav jeho časovou osnovu zákona schválila v tom znění, jak se potřebu, doporučuje slavné sněmovně, aby na ní usnesl senát.

V P r a z e, dne 6. listopadu 1933.

Josef Netolický v. r.,

předseda.

Josef Tykal v. r.,

zpravodaj.

Zákon

zo dňa ....... 1953,

ktorým sa menia a doplňujú niektoré ustanovenia živnostenského zákona pre územie

Slovenska a Podkarpatskej Rusi zo dňa 10. októbra 1924, č. 259 Sb. z. a n.

(o zriaďovaní odborných živnostenských společenství).

Národně shromážděme republiky Československéj usnieslo sa na tomto zákone:

Čl. I.

§ 152, odst. 3 zák. č. 259/1924 Sb. z. a n. sa mění a bude znieť:

Pri tom môžu byť zriaďované pre určité živnosti, po případe skupiny živností odborné společenstva za podmienok § 155. Vládnym nariadením vydaným po vypočutí Zemskej živnostenskej rady pre Slovensko, obchodných a živnostenských komor a statného ústavu pre zvel'aďovanie živností stanovené budú živnosti, po případe skupiny živností, pre ktoré sa môžu zriadiť odborné spoločenstvá. Pri rozhodovaní v smysle § 155, odst. 2 určí živnostenský úrad II. stolice po vypočutí obchodnej a živnostenskej komory, ako aj příslušného spoločenstevného svazu obvod, na ktorý sa má vzťahovať odborné společenstvo. Vyjadrenia nech sú predostreté do 8 týždňov úřadu, ktorý o určení obvodu odborného společenstva rozhoduje.

Čl. II.

§ 155, odst l, prvá veta zák. č. 259/1924 Sb. z. a n., sa mení a bude znieť:

O odborných spoločenstvách, uvedených v § 152, odst. 3, platí toto:

§ 155, odst. 2 sa mění a bude znieť:

K rozhodovaniu v smysle písm. a), b), c), d) predcházajúceho odstavca příslušný je

živnostenský úrad II. stolice po vypočutí obchodnej a živnostenskej komory, príslušného spoločenstevného sväzu, zúčastnených spoločenství, ich hromád pomocníckych a živnostníkov, ktorí by sa stali podľa svojho živnostenského oprávnenia členmi nového odborného spoločenstva. Vyjadrenia nech sú predostreté do 8 týždňov úradu, ktorý o zriadení odborných spoločenství rozhoduje. Na vyjadrenia neskoršie podané nebude vzatý zreteľ. Zároveň s príslušným rozhodnutím má previesť živnostenský úrad II. stolice z úradnej moci aj zmeny stanov príslušného spoločenstva, ktoré sa stály potrebnými týmto pridelením.

čl. III.

Riešenie majetkových pomerov medzi spoločenstvami.

Za § 155 zák. č. 259/1924 Sb. z. a n. vsunujú sa ako nové paragrafy:

§ 155 a.

(1) O usporiadaní majetkových pomerov medzi spoločenstvami navzájom a rozdelení majetku pri vylúčení niektorých kategórií živnostenských z doterajšieho spoločenstva, keď neučinia účastníci v medziach platných právnych predpisov riadnej úmluvy, rozhoduje živnostenský úrad II. stolice po vypočutí obchodnej a živnostenskej komory, príslušného spoločenstevného sväzu, príslušných spoločenství a ich hromád pomocníckych berúc ohľad na ustanovenia § 155 b) a § 155 c). Vyjadrenia nech sú predostreté do 8 týždňov úradu, ktorý o usporiadaní majetkových pomerov rozhoduje.

(2) Pri tomto rozhodovaní nech sa vychádza z toho, že novozriaďované, alebo rozširované spoločenstvo môže sa domáhať podielu na majetku pôvodného spoločenstva, aký pripadá na počet členov, ktorí sa vylučujú z tohoto spoločenstva a zaraďujú sa k onému.

§ 155 b.

(1) Pri usporiadaní majetkových pomerov, ku ktorému došlo následkom vylúčenia niektorých živnostenských kategórií z doterajšieho spoločenstva, alebo slúčenia niekoľko spoločenství, treba brať ohľad na tieto zásady:

a) práva tretích osôb nesmú tým utrpeť žiadnej ujmy a preto musí byť zaistené pre-

dovšetkým zaplatenie prípadných spoločenstevných dlhov a splnenie iných záväzkov,

b) základiny a venovania spoločenstevné nech nie sú odcudzené svojmu účelu.

(2) Pokiaľ neučinia zúčastnené spoločenstvá riadne úmluvy o zaistení spoločenstevných záväzkov, preberá spoločenstvo, ku ktorému sú prideľované určité živnostenské kategórie vylúčením z doterajšieho spoločenstva, aj primeranú časť záväzkov tohoto spoločenstva, ktorú treba stanoviť podľa toho istého merítka, ako podiel nového spoločenstva na majetku spoločenstva pôvodného (§ 155a), odst. 2).

§ 155 c.

(1) Rovnako trvajú ďalej aj bremenái, ktoré spočívajú z titulov súkromoprávnych a zo základín na majetku spoločenstevnom. O ich zaistení platí to isté, čo bolo povedané v § 155 b), odst. 2.

(2) Nároky vylúčených členov a príslušníkov spoločenstevných na prospechy z majetku spoločenstva, alebo na jeho zariadenia a ústavy trvajú ďalej, pokiaľ pochádzajú z titulov súkromoprávnych. alebo zo základín alebo založené boly zvláštnvmi predpismi živnostenského zákona (§§ 166, 182).

§ 155 d.

Podrobnosti o usporiadaní majetkových pomerov môžu byť upravené vládnym nariadením.

Čl. IV.

§ 212 zák. č. 259/1924 Sb. z. a n. doplňuje sa novým odstavcom tohoto znenia:

(10) živnostenský úrad II. stolice preskúma smluvy živnostenských spoločenstiev uzavreté do dňa vyhlásenia tohoto zákona s ich zamestnancami a upraví ich vzhľadom k majetkovému stavu živnostenských spoločenství a so zreteľom k ustanoveniam § 212, odst. l zákona zo dňa 24. júna 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úprave platových a niektorých služobných pomerov štátnych zamestnancov. Smluvy uzavreté po dni vyhlásenia tohoto zákona podliehajú schváleniu živnostenského úradu II. stolice.

čl. V.

Zákon tento nabýva účinnosti dňom vyhlásenia;. prevede ho minister priemyslu, obchodu a živností.

Státní tiskárna v Praze. - 3597-33.