Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

2358.

Zpráva

ústavné-právního výboru

o vládním návrhu (tisk 2355) zákona

o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran.

Zákon

ze dno___________________________

o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

část I. Ustanovení základní.

§ 1.

(1) Byla-li činností politické strany (§ 20, odst. 1) zvýšenou měrou ohrožena samostatnost, ústavní jednotnost, celistvost, demokraticko-republikánská forma nebo bezpečnost republiky československé, může vláda další činnost takové strany zastaviti nebo ji rozpustiti.

(2) Rovněž může vláda zastaviti činnost nově vzniklé politické strany nebo rozpustiti nově vzniklou politickou stranu, jež sleduje zřejmě tytéž podvratné cíle nebo užívá k svému označení stejného názvu jako strana, jejíž činnost byla zastavena nebo jež byla rozpuštěna, nebo mezi jejímiž význačnými činiteli jsou osoby, které byly činovníky strany v den zastavení její činnosti nebo jejího rozpuštění nebo přestaly jimi býti té-

prve v posledních šesti měsících před tím (strana náhradní).

(3) Usnesení vlády podle předchozích odstavců nabývá platnosti vyhlášením v "úředním listu republiky československé". Tím dnem platí za doručené všem dotčeným osobám.

část II. Následky zastavení činnosti strany.

§2.

(1) Ode dne, kdy zastavení činnosti strany nabude platnosti, je jakákoliv její další činnost zakázána.

(2) Zejména je zakázáno:

a) užívati odznaků, stejnokrojů, praporů, zvláštních pozdravů a jakýchkoliv jiných symbolů nebo vnějších známek, jimiž se naznačuje příslušnost jednotlivých osob nebo jich skupin neb určitých věcí k takové straně;

b) konati a zúčastniti se jakýchkoliv shromáždění, čítajíc v to i shromáždění omezená na zvané hosty, nebo průvodů, jimiž se dává na jevo příslušnost k takové straně nebo které slouží - třebas zakrytě - jejím účelům;

c) přijímati neb organisovati osoby jakož i sbírati hmotné prostředky pro stranu;

d) přistupovati ke straně, s ní se stýkati, ji nebo její příslušníky v hlásání, šíření neb uskutečňování podvratných cílů strany hmot ně nebo jakýmkoliv jiným způsobem podporovati.

(3) Stejně je zakázána veškerá činnost druhu uvedeného v předcházejícím odstavci, pokud se týká strany, která jinde sleduje stejné nebo podobné cíle jako strana, jejíž činnost byla zastavena.

§3.

(1) úřad může jakákoliv sdružení - s výjimkou sdružení uvedených v odstavci 2 -, která vystupovala na venek jako složky strany, jejíž činnost byla zastavena, nebo která sloužila účelům strany před zastavením její činnosti nebo slouží účelům strany, jejíž činnost byla zastavena, nebo mezi jichž, význačnými činiteli jsou vůdčí činovníci takového strany, podrobiti zvláštnímu dczoru nebo zvláštním podmínkám nebo činnost jejich zastaviti.

(2) Dále může úřad společnosti obchodní, společenstva výdělková a hospodářská (družstva) a jiné útvary jim podobné, pokud takováto sdružení vystupovala na venek jako složky strany, jejíž činnost byla zastavena, nebo pokud sloužila účelům strany před zastavením její činnosti nebo slouží účelům strany, jejíž činnost byla zastavena, podrobiti zvláštnímu dozoru nebo zvláštním podmínkám nebo zavésti pro ně novou správu dosazením zvláštního orgánu, jenž nastoupí na místo dosavadních správních orgánů s právy a povinnostmi, jež podle zákona, stanov nebo jiných řádů těmto orgánům dosud příslušely. Dosazením tohoto orgánu zaniká funkce dosavadních orgánů bez jakéhokoli nároku na odškodnění pro předčasné odvolání z funkce.

(3) V případech potřeby může úřad sdružení, zmíněná v odstavci l, rozpustiti. Mělo-li by jmění rozpuštěného sdružení podle organisačních předpisů připadnouti přímo nebo nepřímo účelům strany, budiž přikázáno nezávadnému účelu příbuznému.

(4) Příslušným je u sdružení, jejichž stanovy vzalo na vědomí nebo schválilo ministerstvo vnitra, toto ministerstvo, jinak zemský úřad. Předpisy práva spolkového o příslušnosti k zastavení činnosti spolků zůstávají nedotčeny.

§ 4.

Příslušníci strany, jejíž činnost jest zastavena, nesmějí po dobu 3 let od zastavení činnosti strany pořádati ani shromáždění omezená na zvané hosty bez povolení okresního (státního policejního) úřadu. Vláda může tuto dobu zkrátiti.

§ 5.

Vydávání periodických tiskopisů, které sloužily účelům strany před zastavením její činnosti, nebo které slouží účelům strany, jejíž činnost byla zastavena, může zemský úřad zakázati.

§ 6.

(1) Rozšiřování tiskopisu, který sloužil účelům strany před zastavením její činnosti nebo který slouží účelům strany, jejíž činnost byla zastavena, nebo strany, jež jinde sleduje stejné nebo podobné cíle jako taková strana, může býti zakázáno.

(2) Zakázati rozšiřování je oprávněn zemský úřad. Jde-li o periodický tiskopis vydá-

váný v cizině, je toto právo vyhrazeno ministerstvu vnitra v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí. Zakázati rozšiřování neperiodického tiskopisu je oprávněn též okresní (státní policejní) úřad.

(3) Tiskopisy vydané v cizině, jichž rozšiřování bylo podle předcházejících odstavců zakázáno, nesmějí býti do československé republiky vůbec dováženy ani tu jakýmkoliv způsobem dopravovány.

(4) Zákaz rozšiřování budiž vyhlášen, jde-li o tiskopis neperiodický, způsobem obvyklým pro vyhlášky úřadu, který jej vydal, jde-li o tiskopis periodický, v úředním listu republiky československé. Stejným způsobem budiž vyhlášeno i odvolání zákazu.

(5) Zákaz platí pro správní obvod úřadu, který jej vydal, a nabývá účinnosti dnem. vyhlášení.

§ 7.

(1) Okresní (státní policejní) úřad může příslušníky strany, jejíž činnost byla zastavena, podrobiti těmto omezením:

a) může naříditi zabavování a otvírání dopisů, jakož i jiných zásilek od nich pocházejících nebo jim určených,

b) může naříditi censům telegramů příslušníků strany,

c) může příslušníky strany na určitou dobu z určitého území vypověděti,

d) může příslušníky strany dáti pod policejní dozor nebo naříditi jim, aby se po určitou dobu z určitého území nevzdalovali.

(2) Ustanovení odstavce l, písm. a) a b) platí přiměřeně též pro spolky a útvary zmíněné v § 3, odst. l a 2.

(3) Nařízená omezení buďtež zrušena, jakmile pomine jejich potřeba.

§8.

(1) Užívati názvu strany, jejíž činnost byla zastavena, k označení jakéhokoliv zdejšího spolku, společnosti, sdružení nebo jiného útvaru je zakázáno.

(2) Spolky, společnosti, sdružení nebo jiné útvary, které takového označení podle svých organisačních předpisů užívají, jsou povinny ve lhůté, kterou jim stanoví okresní (státní policejní) úřad, učiniti nutná opatření, aby vadný název (firma) byl změněn. Je-li a dů-

vodu veřejného zájmu zapotřebí rychlé změny, může ji zemský úřad, bez zřetele na organisační předpisy, sám provésti a zaříditi k tomu cíli, čeho třeba.

§9.

(1) Výsada, které požívají podle tiskových zákonů věrné a pravdivé zprávy o veřejných jednáních nebo o obsahu veřejných spisů zákonodárného sboru a jeho výborů, neplatí ani pro ústní ani pro písemné projevy, které po té, kdy toto zastavení bylo vyhlášeno (§ l, odst. 3), učinili, podepsali nebo spolupodepsali členové zákonodárného sboru, kteří byli členy strany v den zastavení její činnosti, nebo přestali jimi býti teprve v 6 měsících před tímto dnem.

(2) Toto omezení platí po dobu zastavení činnosti strany, nejdéle však do konce volebního období příslušné sněmovny.

§ 10.

O) Byla-li činnost strany zastavena, vysloví úřad uvedený v odstavci 2, že pozbývají její příslušníci veškerých veřejných funkcí, kterých nabyli volbou, jmenováním nebo jinak ve sborech samosprávy místní nebo zájmové, jakož i v jakýchkoliv jiných veřejných institucích počítajíc v to i ústavy, podniky, poradní sbory atd. Toto ustanovení platí i pro náhradníky, kteří jsou příslušníky strany, jejíž činnost byla zastavena.

(2) Rozhodnutí o ztrátě funkce vydá, jde-li o obce, příslušný státní úřad dozorčí, jde-li o okresy, zemský uradí, a jde-li o země, ministerstvo vnitra. V ostatních případech náleží rozhodnouti příslušnému nejvyššímu státnímu úřadu dozorčímu, a to, nejde-li o obor působnosti ministerstva vnitra, v dohodě s tímto ministerstvem. Není-li dozorčího úřadu státního, jest příslušným ministerstvo vnitra.

(3) Nemohou-li za funkcionáře takto odpadlé nastoupiti náhradníci, buďtež jmenováni noví funkcionáři z příslušníků téhož jazyka. Jmenuje je s konečnou platností orgán, jenž jest podle všeobecných předpisů k jmenování v těchto sborech nebo institucích povolán, jinak dozorčí úřad (odstavec 2). Byli-li odpadlí funkcionáři vysláni sborem zákonodárným, volí za ně nové funkcionáře tento sbor.

§11.

(1) Konají-li se v době, po kterou jest činnost strany zastavena, nové volby do sborů a

institucí uvedených v § 10, nemůže při takové volbě označení volební strany (skupiny) zníti na jméno strany, jejíž činnost byla zastavena. Taková kandidátní listina jest neplatná. Neplatnost vysloví komise, jež rozhoduje o platnosti kandidátních listin podle ustanovení, platných v řízení o úpravě kandidátních listin. Hlasy pro takovou kandidátní listinu odevzdané jsou neplatné.

(2) Ti, kdož pozbyli některé veřejné funkce (§ 10), nejsou po dobu, po kterou je činnost strany zastavena, nejdéle na dobu 3 let, volitelní do sborů a institucí uvedených v § 10, a nemohou po tuto dobu ani jmenováním, ani jinak nabýti těchto funkcí.

§12.

(1) Okresní (státní policejní) úřad zabaví veškeren majetek strany, jejíž činnost byla zastavena, a učiní opatření nutná pro jeho úschovu a správu.

(2) Majetkem strany rozumí se v tomto zákoně majetek, který straně náleží, dále maje-

tek, který někdo za stranu drží, a vůbec majetek, který zřejmě sloužil nebo byl určen jen účelům strany.

(3) Vládním nařízením budou určeny podrobnosti o zabavení, úschově a správě majetku strany a dána ustanovení, aby majetek neunikl zabavení.

§13.

Zabavený majetek strany, jejíž činnost byla zastavena, může býti podroben likvidaci. Podmínky a způsob likvidace určí zákon.

Část III. Následky rozpuštění strany.

§14.

Ustanovení §§ 2 až 10 a 12 platí obdobně i tehdy, bude-li strana rozpuštěna.

§15 (1) Po rozpuštění strany rozpustí úřad sdružení zmíněná v § 3, odst. 2. Likvidace rozpuštěných sdružení provede se podle platných ustanovení. Likvidátoři musí býti schváleni úřadem; odepře-li úřad schválení, může likvidátory sám jmenovati, uvésti je v jejich

úřad a určiti podle potřeby jejich práva a povinnosti.

(2) čisté jmění, jež po likvidaci zbude, propadne ve prospěch státu.

(3) Ustanovení § 3, odst. 4 platí tu obdobně.

§ l6.

(1) Rozpuštěním strany pozbývají mandátu členové zákonodárného sboru, kteří byli zvoleni jako kandidáti volební strany, jejíž kandidátní listina zněla na jméno strany rozpuštěné, pokud členy rozpuštěné strany býti nepřestali alespoň šest měsíců přede dnem jejího rozpuštění. Byla-li před rozpuštěním strany její činnost zastavena, počítá se lhůta 6 měsíců ode dne zastavení činnosti strany. Nezněla-li kandidátní listina volební strany na jméno strany rozpuštěné, nebo zněla-li na jméno i jiných stran, pozbývají mandátů ti, kdož byli příslušníky strany rozpuštěné v den jejího rozpuštění nebo přestali jimi býti teprve v 6 měsících před tímto dnem. Ustanovení věty druhé platí obdobně.

(2) Na mandáty uprázdněné po členech strany rozpuštěné náhradníci nenastupují. Jinak se povolá jen náhradník, který nebyl příslušníkem strany rozpuštěné (§ 20, odst. 2).

(3) Počet přítomných členů příslušné sněmovny, jehož jest třeba k tomu, aby sněmovna byla způsobilou k usnášení, počítá se, sníží-li se v důsledku ztráty mandátů podle tohoto zákona počet členů, v poslanecké sněmovně z počtu 300, v senátě z počtu 150. Je-li ku platnosti nějakého projevu členů příslušné sněmovny nebo ku platnosti usnesení sněmovny potřebí určitého zlomku členů, počítá se tento zlomek stejným způsobem.

§17.

(1) Usnesení, jímž byla strana rozpuštěna, oznámí vláda neprodleně prvnímu presidentu nejvyššího správního soudu. O tom, u kterých osob nastala ztráta mandátu, rozhodne mandátový senát nejvyššího správního soudu z úřední povinnosti do 15 dnů ode dne, kdy toto oznámení došlo. Tento senát se skládá z prvního presidenta, a je-li zaneprázdněn, z druhého presidenta tohoto soudu jako předsedy a ze 4 členů téhož soudu jako přísedících. Senát sestaví první president na každý kalendářní rok.

(2) Osobám, o jejichž mandát jde, budiž dána příležitost, aby se vyjádřily do lhůty, stanovené soudem. Potřebná šetření, zejména průvody, může provésti podle usnesení senátu některý jeho člen podle předpisů o řízení ve. věcech náležejících do působnosti politických úřadů; zúčastněné strany buďtež k provádění průvodů pozvány.

(3) O tom, u kterých osob nastala ztráta mandátu, rozhodne soud nálezem ve veřejném líčení, k němuž pozve zúčastněné strany. Při tomto líčení mohou býti prováděny též průvody a může býti stranám uloženo, aby potřebné průvody předložily nejpozději při tomto líčení.

(4) Náklady řízení nese stát.

§ 18.

(1) Při nových volbách do zákonodárného sboru a do všech sborů a institucí uvedených v § 10 nemůže označení volební strany (skupiny) zníti na jméno strany rozpuštěné. Ustanovení druhé až čtvrté věty § 11, odst. l platí i v tomto případě.

(2) Ti, kdož pozbyli mandátu (§ 16) nebo některé veřejné funkce (§ 10), nejsou po dobu 3 let od rozpuštění strany volitelní do zákonodárného sboru a do všech sborů a institucí, uvedených v § 10, a nemohou po tuto dobu ani jmenováním, ani jinak nabýti těchto funkcí.

§19.

Zabavený majetek rozpuštěné strany bude zlikvidován a přebytek propadne ve prospěch státu. Způsob likvidace určí zákon.

Část IV. Ustanovení společná a závěrečná.

§ 20.

O) Politickou stranou rozumí se v tomto zákoně nejen politická strana řádně organisovaná, nýbrž i jakákoliv politická skupina, sdružení nebo hnutí.

(2) Příslušníkem strany ve smyslu tohoto zákona je:

a) kdo je nebo v posledních šesti měsících byl organisovaným členem strany,

b) kdo stranu, o niž jde, účinně podporuje nebo její podvratné cíle veřejně schvaluje nebo tak činil v posledních šesti měsících,

c) kdo na její jméno byl kandidován nebo za ni navržen pro veřejnou funkci, pokud neprokáže ve lhůtě mu dané, že byl kandidován nebo navržen proti své vůli, nebo že ze strany vystoupil dříve než před šesti měsíci;

lhůta 6 měsíců čítá se zpět ode dne, kdy činnost strany byla zastavena nebo kdy strana byla rozpuštěna, a byla-li před rozpuštěním strany její činnost již zastavena, ode dne zastavení činnosti.

§ 21.

(1)Kdo přestoupí některý zákaz nebo příkaz podle tohoto zákona, bude - bez újmy stíhání soudního - potrestán okresním (státním policejním) úřadem pro přestupek vězením (uzamčením) do 6 měsíců nebo pokutou do 50. 000 Kč. Nedobytná pokuta budiž přeměněna podle míry zavinění ve vězení (uzamčení) do 6 měsíců. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně, nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než 6 měsíců.

(2) Stejně bude potrestán, kdo, byv dán pod policejní dozor podle tohoto zákona, jedná proti povinnostem neb omezením, které mu byly podle zákonných ustanovení o policejním dozoru uloženy.

(3) Předměty, jimiž byl trestný čin podniknut, které jím byly získány, nebo které jsou ke spáchání trestného činu zřejmě určeny, buďtež prohlášeny za propadlé ve prospěch státu i když pachatel nemůže býti stíhán nebo odsouzen.

§22.

(1) Okolnost, že strana se rozešla dříve, než její činnost byla zastavena nebo než byla rozpuštěna, nemění ničeho na uplatnění ustanovení tohoto zákona.

(2) Se zákazem činnosti strany, k němuž došlo podle rozhodnutí vlády před účinností tohoto zákona, jsou spojeny stejné následky jako se zastavením její činnosti podle tohoto zákona.

§ 23.

(1) Tento zákon nabude účinnosti dnám vyhlášení. Mění a doplňuje se jim mimo jiné též řád volení do poslanecké sněmovny a záhon o složení a pravomoci senátu.

(2) Zmocnění zastavovati činnost politických stran a stran náhradních a rozpouštěti je (§ 1) a rozpouštěti spolky a jiné podobné útvary (§ 3, odst. 3 a § 15, odst. 1) platí toliko do 1. ledna 1935.

(3) Týmž dnem pozbývají účinnosti zákazy vydané podle §§ 5 a 6 a opatření učiněná podle § 3, odst. l a 2 a § 7, pokud nebyly příslušným úřadem již dříve odvolány; po uvedeném dnu nelze takových opatření dále činiti ani takové zákazy vydávati.

§24. Zákon provedou všichni členové vlády.

Vládní návrh zákona č. t. 2355 o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran jest dalším článkem v řadě opatření na ochranu bezpečnosti republiky a jejího obyvatelstva.

K zákonům čís. 124 Sb. z. a n, kterým se doplňuje zákon na ochranu republiky, čís. 125, jímž se mění zákon o mimořádných opatřeních, čís. 126, kterým se mění a doplňují tiskové zákony, k zákonu čís. 147 o stíhání protistátní a podvratné činnosti státních zaměstnanců a některých jiných osob a o překládání soudců na jiné služební místo proti jejich vůli, připojuje se návrh o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran.

V každé demokracii jsou politické strany osou politického života, jsou prostředkem k dosažení určitých politických cílů. Někde je poměr ten volnější, jinde pevnější, všude ale mohou občané uplatniti se politicky s úspěchem ne jako jednotlivci, nýbrž jako členové určitého politického hnutí, sdružení nebo strany.

Volební řád československé republiky jest vybudován na volebních skupinách, které ve své převážné většině jsou politické strany s určitým politickým programem s vybudovanou organisací, s tiskem a souvislými odborovými a hospodářskými složkami.

Politická praxe v naší republice učinila z politických stran nositele veškeré politiky, státní i samosprávné, i v zájmových korporacích. V důsledku toho množily se hlasy, které volaly po tom, aby politické

strany, existující jako organisace volné, bez základu spolkového, byly právním řádem uznány a vzaty jím nejen fakticky, ale i oficielně právně na vědomí, aby se staly veřejnoprávními korporacemi s právní osobností, staly se právním subjektem nejen práv a povinností veřejných, ale i práv a závazků soukromých.

Pro stát s demokraticko-republikánskou formou vládní jako konečně pro každý stát je kategorickým příkazem, že politické strany a politická hnutí budou jak svým programem, tak svou činností uznávati a chrániti všechny předpoklady existence státu: jeho samostatnost, ustavní jednotnost, celistvost, jeho bezpečnost a že budou chrániti ústavou zaručenou demokratickorepublikánskou formu. Jinými slovy: politické strany musí vyvíjeti svou činnost v rámci ústavy a platných zákonů a pokud chtějí pracovati pro určité jejich změny, mohou tak učiniti jen za šetření prostředků Ústavou a platnými zákony určených.

Předpoklady ty nebyly bohužel u nás bezvýjimečně všemi politickými stranami splněny. Přes to chovaly se vlády naší republiky k zjevům těm shovívavě, dokud protistátní a rozvratná činnost některých stran nevybočila z rámce a nedostoupila míry, kdy jsou ohrožovány základy státu, právní bezpečnost jeho občanů a bezpečnost republiky. Jest jasné, že všichni státotvorní, politicky zodpovědní činitelé jsou postaveni před nutnost, aby v obraně nejdražších statků republiky a občanstva učinili opatření, jimiž by se podobné státu nepřátelské činnosti učinila přítrž a jimiž by byl podán

nejen občanstvu republiky, ale i ostatním státům pevný důkaz, že dovedeme vládu věcí našich, která se nám dle proroctví Komenského vrátila, udržeti ve svých rukou, že dovedeme říditi svůj osud rozumně, prozíravě a pevně. Obrana se řídí i v politice dle způsobu boje útočníka, útočí-li se na statky, chráněné ústavním zákonem a zákonem na ochranu republiky, pak nezbývá, než nepřítele odzbrojiti a zbaviti ho všech prostředků jeho boje.

Vládní návrh jest pokusem o toto odzbrojení živlů státu nepřátelských a provádí je dvojím způsobem: jednak stanovením podmínek zastavení činnosti politické, jednak opatřením přísnějším, rozpuštěním politické strany.

Podmínkou opatření těch jest zjištění, že činností politické strany byla zvýšenou měrou ohrožena samostatnost, ustavní jednotnost, celistvost, demokraticko-republikánská forma nebo bezpečnost republiky, tedy statky postavené nejen pod ochranu ústavy, ale také pod přímou trestní sankci dle zákona na ochranu republiky.

Opatření se stane usnesením celé vlády, jež nabývá platnosti vyhlášením v "úředním listu" a platí týmž dnem za doručené všem dotčeným osobám. Proti usnesení vlády je přípustný mimořádný prostředek opravný: stížnost k nejvyššímu správnímu soudu podle platného zákona o správním soudě.

Výbor ústavně-právní projednávaje návrh přiklonil se k důvodům vládního návrhu a schválil v zásadě vládní návrh, v němž však provedl některé změny:

Do § 1. vsunul ustanovení § 20. vládního návrhu s tou změnou, že příslušnost k zastavení nově vzniklé strany nebo k jejímu rozpuštění přenesl z ministerstva vnitra rovněž na vládu. Stalo se tak ve snaze po jednotné příslušnosti jak pro strany původní, tak i pro tak zvané strany náhradní, protože důvody pro ta opatření jsou v jednom i druhém případě zásadně stejné.

V § 2. byly provedeny změny celkem podřadné povahy.

Nově byl formulován § 3, Stalo se tak v úvaze, že při zastavení činnosti strany nelze pro hospodářské podniky, stojící

v určitém poměru ke straně, stanoviti sankce zastavení nebo rozpuštění, nýbrž že taková sankce může býti spojena pouze s rozpuštěním strany. Byla tedy při zastavení činnosti strany ponechána sankce zastavení nebo rozpuštění pouze pro sdružení jiná.

V důsledku toho byl do části III., pojednávající o následcích rozpuštěni strany, připojen nový paragraf, § 15, podle něhož teprve při rozpuštění strany rozpustí úřad i sdružení povahy převážně hospodářské.

V § 7 byly provedeny změny některých navrhovaných opatření a sice tak, že v odst. 1. lit. a) škrtnuta byla slova "i bez soudního rozkazu", v lit. b) škrtnuta slova "fonogramů a telefonních hovorů", v lit. c) ponecháno vypovězení z určitého území a v lit. d) vsunuto opatření z lit. c) "nebo jim naříditi, aby se po určitou dobu z určitého území nevzdalovali". V § 10 provedena změna v tom smyslu, že ztráta veřejných funkcí nenastává se zastavením činnosti strany ipso iure, nýbrž že ji vysloví úřad rozhodnutím konstitutivního rázu.

ústavy ve smyslu odst. 1. § 10 rozumí se také spořitelny a sociální pojišťovny.

Výbor usnesl se na škrtnutí § 12, veden jsa důvody, že zákon ze dne 12. července 1933, č. 147 Sb. z. a n. o stíhání protistátní činnosti státních zaměstnanců poskytuje dostatečné možnosti k potrestání státních zaměstnanců, kteří jsou členy stran spadajících pod ustanovení tohoto zákona a k zabránění členství toho i pro budoucnost.

V § 20, dřívějším 21, bylo v odst. 2. lit. b) zaměněno slovo "výslovně" slovem "veřejně" a v lit. c) vsunuta slova "ve lhůtě mu dané", aby bylo zabráněno možným průtahům.

V § 21 byla v odst. 3. zaměněna slova "nehledíc k výsledku trestního řízení" slovy "i když pachatel nemůže býti stíhán nebo odsouzen".

V § 23 byly pak v důsledku provedených změn v předchozích paragrafech nově formulovány odstavce 2. a 3.

Výbor ústavně právní doporučuje slavné poslanecké sněmovně, aby schválila vládní návrh v tom znění, jak se na něm výbor usnesl.

V Praze, dne 19. října 1933.

Dr. Mareš v. r.,

místopředseda.

Dr. Josef Patejdl v. r.,

zpravodaj.

Státní tiskárna v Praze. -1185-33.