Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

2355. Vládní návrh.

Zákon

ze dne......._________________________

o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

část I. Ustanovení základní.

§ 1.

(1) Byla-li činností politické strany (§21, odst. 1) zvýšenou měrou ohrožena samostatnost, ústavní jednotnost, celistvost, demokraticko-republikánská forma nebo bezpečnost republiky československé, může vláda další činnost takové strany zastaviti nebo ji rozpustiti.

(2) Usnesení vlády podle odstavce l nabývá platnosti vyhlášením v "Úředním listu republiky československé". Tím dnem platí za doručené všem dotčeným osobám.

Část II. Následky zastavení činnosti strany.

§2.

(1) Ode dne, kdy zastavení činnosti strany nabude platnosti, je jakákoliv její další činnost zakázána.

(2) Zejména je zakázáno: a) užívati ať veřejně, či neveřejně odznaků, stejnokrojů, praporů, zvláštních pozdravů a

jakýchkoliv jiných symbolů nebo vnějších známek, jimiž se naznačuje příslušnost jednotlivých osob nebo jich skupin neb určitých věcí k takové straně;

b) konati a zúčastniti se jakýchkoliv shromáždění, čítajíc v to i shromáždění omezená, na zvané hosty, nebo průvodů, jimiž se dává na jevo příslušnost k takové straně nebo které slouží - třebas zakrytě - jejím účelům;

c) sbírati neb organisovati osoby nebo hmotné prostředky pro stranu;

d) přistupovati ke straně, s ní se stýkati, ji nebo její příslušníky v hlásání, šíření neb uskutečňování podvratných cílů strany hmotně nebo jakýmkoliv jiným způsobem podporovati.

(3) Stejně je zakázána veškerá činnost druhu uvedeného v předcházejícím odstavci, pokud se týká strany, která jinde sleduje stejné nebo podobné cíle jako strana, jejíž činnost byla zastavena.

§3.

(1) Spolky jakéhokoliv druhu, čítajíc v to i společnosti obchodní, společenstva výdělková a hospodářská (družstva), a jiné útvary podobné, které vystupovaly na venek jako složky strany, jejíž činnost byla zastavena, nebo které sloužily účelům strany před zastavením činnosti nebo slouží účelům strany, jejíž činnost byla zastavena, nebo mezi jejímiž význačnými činiteli jsou vůdčí činovníci takové strany, může úřad rozpustiti. Likvidace rozpuštěných spolků se provede podle platných ustanovení. Likvidátoři musí býti schváleni úřadem; odepře-li úřad schválení, může likvidátory sám jmenovati, uvésti je v jejich úřad a určiti podle potřeby jejich práva a povinnosti. Mělo-li by jmění rozpuštěného spolku nebo jiného útvaru podle organisačních předpisů připadnouti přímo nebo nepřímo účelům strany, budiž přikázáno nezávadnému účelu příbuznému.

(2) Místo rozpuštění může úřad podrobiti spolky a jiné podobné útvary zvláštnímu úřednímu dozoru nebo zvláštním podmínkám, nebo činnost jejich zastaviti.

(3) Příslušným je u spolků, jejichž stanovy vzalo na vědomí nebo schválilo ministerstvo vnitra, toto ministerstvo, jinak zemský úřad. Předpisy práva spolkového o příslušnosti k zastavení činnosti spolků zůstávají nedotčeny.

§ 4.

Příslušníci strany, jejíž činnost jest zastavena, nesmějí po dobu 3 let od zastavení činnosti strany pořádati ani shromáždění omezená na zvané hosty bez povolení okresního (státního policejního) úřadu. Vláda může tuto dobu zkrátiti.

§ 5.

Vydávání periodických tiskopisů, které sloužily účelům strany před zastavením její činnosti, nebo které slouží účelům strany, jejíž činnost byla zastavena, může zemský úřad zakázati.

§ 6.

(1) Rozšiřování tiskopisu, který sloužil účelům strany před zastavením její činnosti nebo který slouží účelům strany, jejíž činnost byla zastavena, nebo strany, jež jinde sleduje stejné nebo podobné cíle jako taková strana, může býti zakázáno.

(2) Zakázati rozšiřování je oprávněn zemský úřad. Jde-li o periodický tiskopis vydávaný v cizině, je toto právo vyhrazeno ministerstvu vnitra v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí. Zakázati rozšiřování neperiodického tiskopisu je oprávněn též okresní (státní policejní) úřad.

(3) Tiskopisy vydané v cizině, jichž rozšiřování bylo podle předcházejících odstavců zakázáno, nesmějí býti do československé republiky vůbec dováženy ani tu jakýmkoliv způsobem dopravovány.

(4) Zákaz rozšiřování budiž vyhlášen, jde-li o tiskopis neperiodický, způsobem obvyklým pro vyhlášky úřadu, který jej vydal, jde-li o tiskopis periodický, v úředním listě republiky československé. Stejným způsobem budiž vyhlášeno i odvolání zákazu.

(5) Zákaz platí pro správní obvod úřadu, který jej vydal, a nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 7.

('-) Okresní (státní policejní) úřad může příslušníky strany, jejíž činnost byla zastavena, podrobiti těmto omezením:

a) může naříditi i bez soudního rozkazu zabavování a otvírání dopisů, jakož i jiných zásilek od nich pocházejících nebo jim určených,

b) může naříditi censuru telegramů (fonogramů) a telefonních hovorů příslušníků strany,

c) může naříditi příslušníkům strany, aby se na určité území odebrali, z určitého území se nevzdalovali, nebo může jez určitého územ; vypověděti,

d) může příslušníky strany dáti pod policejní dozor.

(2) Ustanovení odstavce l, písm. a) a b) platí přiměřeně též pro spolky a útvary zmíněné v § S, odst. 1.

(3) Nařízená omezení buďtež zrušena, jakmile pomine jejich potřeba.

§8.

(1) Užívati názvu strany, jejíž činnost byla zastavena, k označení jakéhokoliv zdejšího spolku, společnosti, sdružení nebo jiného útvaru je zakázáno.

(2) Spolky, společnosti, sdružení nebo jiné útvary, které (takového označení podle svých organisačních předpisů užívají, jsou povinny ve lhůtě, kterou jim stanoví okresní (státní policejní) úřad, učiniti, nutná. opatření, aby vadný název (firma) byl změněn. Je-li z důvodu veř-ejného zájmu zapotřebí rychlé změny, může ji zemský úřad, bez zřetele na organisačuí předpisy, sám provésti a zaříditi k tomu cíli, čeho třeba.

§9.

(1) Výsada, které požívají podle tiskových zákonů věrné a pravdivé zprávy o veřejných jednáních nebo o obsahu veřejných spisů zákonodárného sboru a jeho výborů, neplatí ani pro ústní ani pro písemné projevy, které po té, kdy toto zastavení bylo vyhlášeno (§ l, odst. 2), učinili, podepsali nebo spolupodepsali členové zákonodárného sboru, kteří byli členy strany v den zastavení její činnosti, nebo přestali jimi býti teprve v 6 měsících před tímto dnem.

(2) Toto omezení platí po dobu zastavení činnosti strany, nejdéle však do konce volebního období příslušné sněmovny.

§ 10.

(1) Byla-li činnost strany zastavena, pozbývají její příslušníci veškerých veřejných funkcí, kterých nabyli volbou, jmenováním nebo jinak ve sborech samosprávy místní nebo zájmové, jakož i v jakýchkoli jiných veřejných institucích, počítajíc v to i ústavy, podniky, poradní sbory atd. Toto ustanovení platí i o náhradnících.

(2) Rozhodnutí o ztrátě funkce ve sborech místní samosprávy vydá, jde-li o obce, příslušný státní úřad dozorčí, jde-li o okresy,

zemský úřad, a jde-li o země, ministerstvo vnitra. V ostatních případech náleží rozhodnou ti příslušnému něj vyššímu státnímu úřadu dozorčímu, a to, ne jde-li o obor působnosti ministerstva vnitra, v dohodě s tímto ministerstvem. Není-li dozorčího úřadu státního, jest příslušným ministerstvo vnitra.

(3) Nemohou-li za funkcionáře takto odpadlé nastoupiti náhradníci, buďtež jmenováni noví funkcionáři z příslušníků téhož jazyka. Jmenuje je s konečnou platností orgán, jenž jest podle všeobecných předpisů k jmenování v těchto sborech nebo institucích povolán, jinak dozorčí úřad (odstavec 2). Byli-li odpadlí funkcionáři vysláni sborem zákonodárným, volí za ně nové funkcionáře tento sbor.

§11.

(1) Konají-li se v době, po kterou jest činnost strany zastavena, nové volby do sborů a institucí uvedených v § 10, nemůže při takové volbě označení volební strany (skupiny) zníti na jméno strany, jejíž činnost byla zastavena. Taková kandidátní listina jest neplatná. Neplatnost vysloví komise, jež rozhoduje o platnosti kandidátních listin podle ustanovení, platných v řízení o úpravě kandidátních listin. Hlasy pro takovou kandidátní listinu odevzdané jsou neplatné.

(2) Ti, kdož pozbyli některé veřejné funkce (§ 10), nejsou po dobu, po kterou je činnost strany zastavena, nejdéle na dobu 3 let, volitelní do sborů a instituci uvedených v § 10, a nemohou po tuto dobu ani jmenováním, ani jinak nabýti těchto funkcí.

§ 12.

(1) Příslušníci strany, jejíž činnost byla zastavena, buďtež - jsou-li podrobeni zákonu ze dne 12. července 1933, č. 147 Sb. z. a n., o strhání protistátní činnosti státních zaměstnanců a některých jiných osob - za příslušnost ke straně, jestliže o její závadné činnosti věděli nebo věděti musili, potrestáni, i když pro stranu jinak činnými nebyli, podle ustanovení uvedeného zákona stejně jako osoby, které účinně podporovaly činnost trestnou podle § 2 téhož zákona.

(2) Pokud jsou osoby podrobené zákonu č. 147/1933 Sb. z. a n. za příslušnost ke straně, jejíž činnost byla zastavena, disciplinárně (kárně) přísněji trestné podle dosavadních předpisů, zůstává při jejich disciplinární (kárné) odpovědnosti podle těchto předpisů.

§ 13.

(O Okresní (státní policejní) úřad zabaví veškeren majetek strany, jejíž činnost byla zastavena, a učiní opatření nutná pro jeho úschovu a správu.

(2) Majetkem strany rozumí se v tomto zákoně majetek, který straně náleží, dále majetek, který někdo za stranu drží, a vůbec majetek, který zřejmě sloužil nebo byl určen jen účelům strany.

(3) Vládním nařízením budou určeny podrobnosti o zabavení, úschově a správě majetku strany a dána ustanovení, aby majetek neunikl zabavení.

§14.

Zabavený majetek strany, jejíž činnost byla zastavena, může býti podroben likvidaci. Podmínky a způsob likvidace určí zákon.

část III. Následky rozpuštěni strany.

§ 15.

Ustanovení §§ 2 až 10, 12 a 13 platí obdobně i o straně rozpuštěné.

§ l6.

(1) Rozpuštěním strany pozbývají mandátu členové zákonodárného sboru, kteří byli avoleni jako kandidáti volební strany, jejíž kandidátní listina zněla na jméno strany rozpuštěné, pokud členy rozpuštěné strany býti nepřestali alespoň šest měsíců přede dnem jejího rozpuštění. Byla-li před rozpuštěním strany její činnost zastavena, počítá se lhůta 6 měsíců ode dne zastavení činnosti strany. Nezněla-li kandidátní listina volební strany na jméno strany rozpuštěné, nebo zněla-li na jméno i jiných stran, pozbývají mandátů ti, kdož byli příslušníky strany rozpuštěné v den jejího rozpuštění nebo přestali jimi býti teprve v 6 měsících před tímto dnem. Ustanovení věty druhé platí obdobně.

(2) Na mandáty uprázdněné po členech strany rozpuštěné náhradníci nenastupují. Mimo tento případ může býti povolán jen náhradník, který nebyl příslušníkem strany rozpuštěné (§ 21, odst. 2).

(3) Počet přítomných členů příslušné sněmovny, jehož jest třeba k tomu, aby sněmovna

byla způsobilou k usnášení, počítá se, sníží-li se v důsledku ztráty mandátů podle tohoto zákona počet členů, v poslanecké sněmovně z počtu 300, v senátě z počtu 150. Je-li ku platnosti nějakého projevu členů příslušné sněmovny nebo ku platnosti usnesení sněmovny potřebí určitého zlomku členů, počítá se tento zlomek stejným způsobem.

§17.

(1) Usnesení, jímž byla strana rozpuštěna, oznámí vláda neprodleně prvnímu presidentu nejvyššího správního soudu. O tom, u kterých osob nastala ztráta mandátu, rozhodne mandátový senát nejvyššího správního soudu z úřední povinnosti do 15 dnů ode dne, kdy toto oznámení došlo. Tento senát se skládá z prvního presidenta, a je-li zaneprázdněn, z druhého presidenta tohoto soudlu jako předsedy a ze 4 členů téhož soudu jako přísedících. Senát sestaví první president na každý kalendářní rok.

(2) Osobám, o jejichž mandát jde, budiž dána příležitost, aby se vyjádřily do lhůty, stanovené soudem. Potřebná šetření, zejména průvody, může provésti podle usnesení senátu některý jeho člen podle předpisů o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů; zúčastněné strany buďtež k provádění průvodů pozvány.

(3) O tom, u kterých osob nastala ztráta mandátu, rozhodne soud nálezem ve veřejném líčení, k němuž pozve zúčastněné strany. Při tomto líčení mohou býti prováděny též průvody a může. býti stranám uloženo, aby potřebné průvody předložily nejpozději při tomto líčení.

(4) Náklady řízení nese stát.

§ 18.

(!) Při nových volbách do zákonodárného sboru a do všech sborů a institucí uvedených v § 10 nemůže označení volební strany (skupiny) zníti na jméno strany rozpuštěné. Ustanovení druhé až čtvrté věty §11, odst. l platí i v tomto případě.

(2) Ti, kdož pozbyli mandátu (§ 16) nebo některé veřejné funkce (§ 10), nejsou po dobu 3 let od rozpuštění strany volitelní do zákonodárného sboru a do všech sborů a institucí, uvedených v § 10, a nemohou po tuto dobu ani jmenováním, ani jinak nabýti těchto funkcí.

§ 19.

Zabavený majetek rozpuštěné strany bude zlikvidován a přebytek propadne ve prospěch státu. Způsob likvidace určí zákon.

část IV. Ustanovení společná a závěrečná.

§20.

(1) Ministerstvo vnitra může zastaviti činnost nově vzniknuvší politické strany, jež sleduje zřejmě tytéž podvratné cíle nebo užívá k svému označení stejného názvu jako strana, jejíž činnost byla zastavena, nebo mezi jejímiž význačnými činiteli jsou osoby, které byly činovníky strany v den zastavení její činnosti nebo přestaly jimi býti teprve v posledních šesti měsících před tím (strana náhradní).

(2) Ministerstvo vnitra může rozpustiti nově vzniknuvší politické strany, které jsou náhradními stranami strany rozpuštěné.

§ 21.

(1) Politickou stranou rozumí se v tomto zákoně nejen politická strana řádně organisovaná, nýbrž i jakákoliv politická skupina, sdružení nebo hnutí.

(2) Příslušníkem strany ve smyslu tohoto zákona je:

a) kdo je nebo v posledních šesti měsících by] organisovaným členem strany,

b) kdo stranu, o niž jde, účinně podporuje nebo její podvratné cíle výslovně schvaluje nebo tak činil v posledních šesti měsících,

c) kdo na její jméno byl kandidován nebo za ni navržen pro veřejnou funkci, pokud neprokáže, že byl kandidován nebo navržen proti své vůli, nebo že ze strany vystoupil dříve mez před šesti, měsíci;

lhůtu 6 měsíců čítá se zpět ode dme, kdy činnost strany byla zastavena nebo kdy strana byla rozpuštěna, a byla-li před rozpuštěním strany její činnost již zastavena, ode dne zastavení činnosti.

§ 22.

(1) Kdo přestoupí některý zákaz nebo příkaz podle tohoto zákona, bude - bez újmy stíhání soudního - potrestán okresním (státním po-

licejním) úřadem pro přestupek vězením (uzamčením) do 6 měsíců nebo pokutou do 50. 000 Kč. Nedobytná pokuta budiž přeměněna podle mhy zavinění ve vězení (uzamčení) do 6 měsíců. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně, nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než 6 měsíců.

(2) Stejně bude potrestán, kdo, byv dán pod policejní dozor podle tohoto zákona, jedná proti povinnostem neb omezením, které mu byly podle zákonných ustanovení o policejním dozoru uloženy.

(3) Předměty, jimiž byl trestný čin podniknut, které jím byly získány, nebo které jsou ke spáchání trestného činu zřejmě určeny, buďtež prohlášeny za propadlé ve prospěch státu, nehledíc k výsledku trestního řízení.

§ 23.

(1) Okolnost, že strana se rozešla dříve, než její činnost byla zastavena nebo než byla rozpuštěna, nemění ničeho na uplatnění ustanovení tohoto zákona.

(2) Se zákazem činnosti strany, k němuž došlo podle rozhodnutí vlády před účinností tohoto zákona, jsou spojeny stejné následky jako se zastavením její činnosti podle tohoto zákona,

§ 24.

(1) Tento zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení. Mění a doplňuje se jím mimo jiné též řád volení do poslanecké sněmovny a zákon o složení a pravomoci senátu.

(2) Zmocnění zastavovati činnost politických stran a stran náhradních a rozpouštěti je (§§ l a 20) a rozpouštěti spolky a jiné podobné útvary (§ 3, odst. 1) platí toliko do 1. ledna 1985.

(3) Týmž dnem pozbývají účinnosti zákazy vydané podle §§ 5 a 6 a opatření učiněná podle § 3, odst. 2 a § 7, pokud nebyly příslušným úřadem již dříve odvolány; po uvedeném dnu nelze takových opatření dále činiti ani takové zákazy vydávati.

§ 26. Zákon provedou všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

československá republika, poskytujíc všem svým občanům plné užívání občanských práv zaručených ústavou chovala se od svého vzniku nejvýše liberálně ke všem politickým proudům.

Svobody této bylo však některými stranami hrubě zneužito. Jsou to strany, jež vyvíjely činnost směřující proti samotným ústavním základům republiky československé, ohrožujíce zvýšenou měrou svojí činností samostatnost, ústavní jednotnost, celistvost, demokraticko-republiikánskou formu a bezpečnost našeho státu.

Nebezpečenství hrozící takto státu může býti ještě zvyšováno poměry na jeho hranicích.

Došly-li věci tak daleko, nemůže vláda déle váhati a musí splniti svoji první a naléhavou povinnost, postarati se o ochranu ústavních základů státu.

Proto předkládá vláda - setrvávajíc přísně na ústavní půdě - Národnímu shromáždění návrh na zákonnou úpravu potřebnou k účinné obraně proti stranám podvracejícím základy státu.

Navržený zákon skládá se ze čtyř částí: prvá z nich obsahuje ustanovení základní, druhá upravuje následky zastavení činnosti strany, třetí následky rozpuštění strany, čtvrtá shrnuje ustanovení společná a závěrečná.

K § 1. Stanoví se tu předpoklady pro zastavení činnosti strany a pro její rozpuštění. Rozdíl mezi tímto dvojím opatřením spočívá, jak z části druhé a třetí osnovy plyne, hlavně v tom, že při zastavení činnosti strany nepozbývají její poslanci mandátů do zákonodárných sborů, kdežto při rozpuštění strany tomu tak jest. Předpokladem pro tato závažná opatření je, že politická strana projevuje činnost ohrožující zvýšenou měrou nejdůležitější z právních statků, o nichž se mluví v § 113, odst. 3 úst. list., jakož i v § 13 ústavního zákona č. 293/1920 Sb. z. a n. Vysloviti zastavení činnosti strany nebo její rozpuštění pří-

sluší vládě, ježto jde tu o věc povahy politické (§ 81 ústavní listiny).

K § 2. Stanoví se tu všeobecné následky zastavení činnosti strany: jakákoliv činnost strany jest zakázána, dále uvádějí se demonstrativním způsobem hlavní důsledky tohoto zákazu.

K § 3. K podpoře činnosti politických stran slouží často spolky a podobné útvary. Má-li býti zastavení činnosti strany účinné, jest nutno pomýšleti i na možnost zákroků proti takovým spolkům a podobným útvarům. Podle povahy věci může jíti o jejich rozpuštění, zastavení činnosti, podrobení úřednímu dozoru nebo zvláštním podmínkám.

K § 4. Nebezpečný charakter stran, jejichž činnost byla zastavena, nutí k to tnu, aby jejich příslušníci nepožívali plně výhody t. zv. schůzí důvěrných. I schůze takové budou pod kontrolou bezpečnostních úřadů.

K § 5. Je přirozeno, že zastavování časopisů strany, jejíž činnost byla zastavena, nelze vázati na formality předpisů tiskového práva.

K § 6. Pokud jde o tiskopisy - ať periodické či neperiodické - jež propagují strany, jejíž činnost byla zastavena, nebo které jinak slouží jejím účelům, jest nutno vydati zvláštní předpisy, odchylující se v některých směrech od všeobecných předpisů práva tiskového. Zejména je třeba umožniti účinná opatření proti tiskopisům cizím, jež šíří snahy státu nebezpečné.

K § 7. Jsou tu obsažena osobní omezení, jimž mohou býti příslušníci strany podrobeni. Vzhledem k závažnosti těchto opatření jest v odstavci 3 výslovně řečeno, že omezení tato mají býti zrušena, jakmile pomine jejich potřeba.

K § 8. Jest tu pamatováno na to, aby názvu strany, jejíž činnost byla zastavena, nebylo veřejně dále používáno. Jde tu hlav-

ně o otázku úpravy firem v obchodním rejstříku.

K § 9. Ruší se tu tak zv. věcná imunita podle práva tiskového pro projevy příslušníků strany, jejíž činnost byla zastavena, ve sborech zákonodárných. Ustanovení toto jest nutné proto, aby osoby ty nezneužívaly výsad tiskového práva v době zastavení činnosti strany.

K § 10. Zastavení činnosti strany bude míti dále za následek ztrátu veřejných funkcí, kterých nabyli její příslušníci volbou, jmenováním nebo jinak ve sborech samosprávy místní nebo zájmové a v jakýchkoli jiných veřejných institucích. Ze stylisace tohoto ustanovení jest patrno, že nutno je vykládati extensivně, neboť jeho účelem jest zbaviti veřejnou správu v nejširším slova smyslu elementů podvratných. Ztráta. funkcí nastává tu ode dne pravoplatného rozhodnutí. Úbytek takto vzniklý nahrazuje se pravidelně jmenováním.

K § 11. Řeší se tu spletitá otázka, jak zabrániti, aby na jméno strany, jejíž činnost byla zastavena, nebylo možno znovu kandidovati a aby osoby, které z důvodů příslušnosti -k takové straně získaly veřejných funkcí, byly po určitou dobu vyloučeny v potřebné míře z účasti ve veřejném životě.

K § 12. Příslušnost ke straně, jejíž činnost byla zastavena, jest do té míry neslučitelná s postavením veřejného zaměstnance, že již sama o sobě - nehledě k tomu, jakým způsobem se projevovala jest dostatečným důvodem k zakročení proti takovým osobám podle zákona čís. 147/1933 Sb. z. a n.

K § 13. Když byla zastavena činnost strany, pozbudou dosavadní funkcionáři a činitelé strany možnosti hospodařiti s jejím majetkem a třeba se postarati o úschovu a správu tohoto majetku.. Potřebná opatření provedou okresní (státní policejní) úřady a zajistí provedení těchto opatření okamžitým zabavením majetku strany.

Protože politické strany nejsou organisovány jako právnické osoby a tedy nemohou míti na př. nemovité věci ve vlastnictví, bylo nutno v osnově vymeziti, co se majetkem strany rozumí.

Podrobnosti o zabavení, úschově a správě majetku strany, jejíž činnost byla zastavena, jsou vyhrazeny, aby jimi zákon nebyl zatěžován, vládnímu nařízení. Vládní nařízení bude také moci dáti ustanovení nutná k tomu cíli, aby majetek zabavení neunikl.

K § 14. Jestliže by se to ukázalo potřebným nebo vhodným, zlikviduje se zabavený majetek strany, jejíž činnost byla zastavena. Likvidací budou pověřeny soudy. Podmínky a způsob likvidace, zvláště také způsob, jak budou uspokojeni věřitelé, kteří by se mohli držeti majetku strany, vyhrazují se zvláštnímu zákonu.

K § l5. účinky zastavení činnosti strany rozšiřují se tu i na případ rozpuštění strany; děje se tak se změnami a doplňky uvedenými v následujících paragrafech.

K § 16 a 17. S rozpuštěním strany ztrácejí se mandáty do sborů zákonodárných. Osnova pamatuje na komplikace, které mohou vzniknouti z toho, že kandidátní listina volební strany nemusí zníti na stranu rozpuštěnou. Rozhodnutí o tom, kteří členové zákonodárného sboru ztrácejí mandáty, jest přenecháno zvláštnímu senátu nejvyššího správního soudu (senátu mandátovému).

Jelikož nepůjde tu o otázky spletité, bylo možno dáti tomuto soudu poměrně krátkou lhůtu k rozhodnutí. Řízení jest upraveno obdobně jako u volebního soudu. Ztráta mandátu nastává ex tunc, totiž od okamžiku rozpuštění strany.

K § 18. Platí tu obdobně vysvětlivky k §12.

K § 19. Majetek rozpuštěné strany bude zabaven, jak je ustanoveno v § 13. Po zabavení bude následovati obligatorní likvidace, jejíž podrobnosti budou určeny zákonem dotčeným v § 14. Přebytek likvidace propadne ve prospěch státu.

K § 20. Nutno počítati s tím, že za stranu, proti níž bylo zakročeno, mohly by vzniknouti strany náhradní; i takovou stranu nutno zastaviti. Kompetence svěřuje se tu ministerstvu vnitra, poněvadž jde tu vlastně jen o provedení dřívějšího zásadního usnesení vlády.

K § 21. Jsou tu obsaženy definice dvou

základních pojmů, s nimiž zákon operuje, totiž pojmů politická strana a příslušník strany.

K § 22. Trestní kompetence svěřuje se úřadům politickým; tím není dotčena případná kompetence soudů trestních.

K § 23. Je tu zachycena situace, jali. se ve skutečnosti vyvinula, totiž, že činnost dvou politických stran jest již zastavena.

K § &4. Řeší se tu otázka časové platnosti účinků zákona. Některé z nich mají míti povahu trvalou, jiné jen dočasnou.

Vláda navrhuje, aby tento návrh zákona byl v obou sněmovnách přikázán výborům ústavně-právním.

V P r a z e, dne 17. října 1933.

Předseda vlády:

Malypetr v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr Meissner v. r.

Ministr vnitra: černý v. r.

Státní tiskárna v Praze. -1185-33.