Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

2352.

Návrh

poslanců J. Pekárka, F. Ostrého, J. Lišky a druhů

na změnu §§ 16, 17 a 18 zákona ze dne 26. prosince 1893, č. 193 ř. z., jímž se upravují koncesované živnosti stavební.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne..............1933,

Jímž se mění §§ 16, 17 a 18 zákona ze dne 26. prosince 1893, č. 193 ř. z., o koncesovaných živnostech stavebních.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. 1.

§ 16 zákona ze dne 26. prosince 1893, č. 193 ř. z., jímž upravují se koncesované živnosti stavební, mění se takto:

§ 16.

"Koncesovaní stavební živnostníci, kteří svého oprávnění zneužívají ke »krytí« nedovolené činnosti osob třetích, v $ 17 vytčené, buďtež potrestáni podle sazeb § 17 tohoto zákona a mimo to budiž v prvém případě zjištěného krytí dotyčnému živnostníku odňato živnostenské oprávnění na 3 měsíce, v druhém případě na l rok a v případě dalšího opakování navždy.

Za »krytí« podle tohoto ustanovení jest pokládati každé jednání konces. staveb, živnostníka, kterým může býti způsobeno nebo podporováno provádění staveb pozemních a stavebních prací, k nimi jest třeba úředního povolení, osobami k tomu neoprávněnými a to bez ohledu, činí-li tak tyto osoby po živnostensku nebo ojediněle a obdrží-li kryjící nějakou odměnu čili nic.

Peníze, jež živnostník obdržel jako odměnu za »krytí«, jest v trestním výměru současně prohlásiti za propadlé ve prospěch státu. «

Čl. 2.

§ 17 zákona ze dne 26. prosince 1893, č. 193 ř. z., jímž upravují se koncesované živnosti stavební, mění se takto:

§17.

»Každý, kdo nenabyv oprávnění ku provádění pozemních staveb a jiných příbuzných staveb, provádí - byť i ne po živnostensku -jakové práce stavební, k nimž jest třeba úředního povolení, bud potrestán po prvé pokutou od Kč 100. do Kč 2. 000. -, po druhé pokutou od Kč 2. 000. - do Kč 5. 000. - a v případě dalšího opakování pokutou od Kč 5. 000. - do Kč 10. 000. -.

V případě nedobytnosti této pokuty buď vyměřen náhradní trest vězení podle ustanovení § 18 tohoto zákona.

Za okolností zvlášť pritéžujících nebo v případě opakování přestupku může býti uložen hned trest vězení až do 6 měsíců.

Kdo by pak pro krytí své neoprávněné činnosti slíbil peníze některému stavebnímu živnostníkovi v § l jmenovanému, avšak jich ještě neodevzdal, tedy peníze tyto propadnou ve prospěch státu. «

Čl. 3.

§ 18 zákona ze dne 26. prosince 1893, č. 193 ř. z., jímž upravují se koncesované živnosti stavební, mění se takto:

§ 18.

»Při vyměřování pokut podle §§ 16 a 17 tohoto zákona budiž přihlíženo jednak k ceně stavby, o kterou jde, jednak k má-

jetkovým, výdělkovým a příjmovým poměrům trestaného.

V každém trestním výměru, kterým jest uložena peněžitá pokuta, budiž uložen i náhradní trest vězení pro případ, že by byla pokuta nedobytná.

Při tom budiž za každých Kč 50. - nalezeno na jeden den vězení, avšak doba vězení nesmí převyšovati nejvyšší míru 6 měsíců. "

Čl. 4.

Účinnosti nabývá zákon dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Živnostenský řád obsahuje trestní sankce, jichž možno zásadně použíti jen proti těm osobám, které, provozujíce bez oprávnění některou z činností, jež jest obsahem určité živnosti, živnostenským řádem upravené a chráněné, činí tak po živnostensku, t. j. opětovně a s úmyslem, činností tou si opatřovati výživu.

Pro živnosti stavební byla by však takováto ochrana naprosto nedostatečná, protože obsahem jejich jest v zásadě provádění pozemních a jiných staveb, které se již svou povahou vymykají z rámce běžného pojmu výrobků živnostenských a také i právní řád sám jim přiznává v právním obchodě specielní postavení, kvalifikuje je jako nemovitosti.

Protože pak výstavba měst i obcí dotýká se velmi úzce zájmů veřejných a neděje se jen pro účely soukromé jejich obyvatelů, jest způsob provádění staveb přesně určen zákonem a tu především stavebním řádem a řadou jiných specielních zákonů a předpisů, jež vesměs musí býti při provádění každé nové stavby dodrženy a zachovány..

Jest zřejmo, že právě pro tento veřejný zájem byly pak v r. 1893 prohlášeny živnosti stavební za koncesované, t. j. takové, k jejichž nastoupení vyžaduje se určitých zvláštních odborných i osobních vlastností o osobě žadatelově, aby tak stát měl již předem záruku, že při všech prováděných pozemních stavbách budou

příslušné zákony i zájem veřejný skutečně resnektovány.

Byla-li do tohoto zákona o konces. živnostech stavebních ze dne 26. prosince 1893, č. 193 ř. z., pojata i zvláštní trestní sankce na provádění staveb osobami, které k tomu oprávnění nemají, nemohl míti zákonodárce, již vzhledem k tomu, co bylo uvedeno, na mysli trestání pouze těch osob, které provozují neoprávněné provádění staveb po živnostensku, ale všech osob vůbec, které bez náležité koncese a tedy beze všech odborných znalostí a schopností provádění staveb přebírají a tak veřejný zájem i začasté veřejnou bezpečnost ohrožují.

Uvážíme-li, že z největší části provádějí si stavebníci pro sebe stavby obytných i jiných budov {obch., hospodářských a pod. ) jen jednou v životě, vyplývá z toho, že by se takovýmto stavebníkům nedokázalo neoprávněné provádění no živnostensku a že nemohli by proto býti potrestáni a jeví se proto navrhovaná novelisace velmi nutnou.

Současně s novelisací § 17 jeví se zároveň nezbytná nutnost novelisace § 16 zák. o konces. živnostech stavebních.

Nyní platný § 16 cit. zákona totiž zní:

»Stavební živnostníci v § l řečení, kteří svého oprávnění zneužívají ku krytí nedovoleného provozování živnosti osob třetích, buďte potrestáni podle trestních ustanovení živnostenského řádu. Jestliže by se to opakovalo, budiž vedle peněžité

pokuty, která až do 1. 000 zl. může býti vyměřena, živnostenské oprávnění odňato buďto na určitou dobu nebo na vždy.

Peníze, ku krytí nedovoleného provozování živnosti osob třetích obdržené, propadnou ve prospěch společenské nemocenské pokladny a nebylo-li by to pokladny této, ve prospěch chudinského fondu té obce, ve které stavba se provádí. "

Vzhledem ke stanovisku, které N. s. s. zaujal ve svém nálezu ze dne 28. března 1933, číslo 5434/31 při výkladu § 17 zákona číslo 193/1893 ř. z., nutno míti za to, že by se § 16 citovaného zákona nadále musil vykládati přísně podle svého doslovného znění jak se ostatně už jednou v konkrétním případě stalo v roce 1930) a tu pak došlo by se bezesporně k závěru, že lze podle tohoto §u trestati jen toho živnostníka, který »zneužil svého oprávnění ku krytí nedovoleného provozování živnosti osob třetích«, že však nelze naproti tomu vůbec potrestati živnostníka, který sice také se dopouští »krytí«, ale nikoliv nedovoleného provozování živnosti, nýbrž jen takové činnosti, která sice má všechny znaky neoprávněného provádění stavby, která však neděje se »po živnostensku«.

Kdyby se měl tento výklad § 16 v praxi uplatniti, znamenalo by to, že by se »krytí« nebezpečně rozmohlo a že by při tom spravedlivému potrestání unikali všichni ti kryjící živnostníci, kteří by se prokázali, že osoba jimi krytá provádí pozemní stavbu neoprávněně pro sebe.

Je při tom na snadé, že právě těchto případů jest největší procento a ty by se staly beztrestnými.

Výnosy a oběžníky, pokud týkají se přestupku § 16 zákona o koncesovaných živnostech stavebních, užívají vždy jen slova »krytí« a nikdy neužívají slov skry-

tí živnosti". Tak na př. výnos byv. c. k. ministerstva obchodu ve Vídni ze dne 11. března 1909, číslo 6737 mezi příznaky »krytí« mimo jiné uvádí sub. lit. c): »kdo zneužívá svého živnostenského oprávnění k tomu, že stavebník, podnikatel staveb s dělníky, jež sám přijal a vyplácí práce živností stavebních.

Ve výnosu ministerstva obchodu v Praze ze dne 29. listopadu 1921, č. j. 38143/21, zaslaném zemské správě politické v Praze, se praví sub. 4: »jedná-li se o tak zv. »krytí« při stavbách, buďtež zachovány pokyny, dané zemským politickým úřadům výnosem byv. c. k. ministerstva obchodu ve Vídni ze dne 11. března 1909, č. 6737, proti oněm stavebním živnostníkům, kteří notoricky a opětovně svého oprávnění zneužívají ke »krytí« (nikoliv živnosti), budiž atd. «

Oběžník zemské správy politické v Pruže ze dne 26. června 1909, číslo 119. 272 norm. sb. č. 79.

Rovněž oběžník byv. c. k. místodržitelství v Praze ze dne 21. dubna 1915 m. č. 88511, vydaný ve příčině výměry trestů při přestupcích zákona o živnostech stavebních, v počáteční větě své praví:

»Již častěji, zejména však zdejšími výnosy ze dne 6. července 1906, číslo 193. 121 a ze dne 26. června 1909, č. 119. 272, uděleny pokyny za účelem potlačování neoprávněného provádění staveb a tak zvaného »krytí«.

Vzhledem k velkému nebezpečí, které hrozí v této příčině všem koncesovaným stavebním živnostem, jakož i vzhledem ku ohrožení života a majetku státních občanů, konečně pak v zájmu státních financí jest nutno, aby bylo neprodleně přikročeno k navrhované novelisaci.

Návrhem tímto státní finance zatíženy nejsou, pročež netřeba navrhovati úhrady.

Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu a živnostensko-obchodnímu k urychlému projednání.

V P r a z e dne 12. října 1933.

Pekárek, Ostrý, Liška,

Hýbner, Horák, Najman, Pechman, Jiráček, Mlčoch, A. J. Beneš, Vávra, Kejmar,

dr. Fritz, Hlinka, dr. Tiso, dr. Labaj, dr. Gazík, Mojto, Grebáč-Orlov, Gatovič, dr.

Mederlý, dr. Polyák, dr. Pruilnský, Danihel.