Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období. 8. zasedání.
2343.
Interpelace:
I. posl. Hatiny a druhů min. zemědělství o zákazu vstupu do státních lesů,
U. posl. Dvořáka, Hadka a soudr. vládě o opatřeních směřujících k znehodnocení měny a ohrožujících životní úroveň pracujících vrstev,
III. posl. Husnaje a soudr. min. školství a nár. osvěty o nepořádku na státním reálném gymnasiu v Mukačevě,
IV. posl. Stejskala, Hynka a druhů min. národní obrany, že aktivní kapitán československé armády volá slávu Hitlerovi,
V. posl. Stejskala, Hynka a druhů min. vnitra o podezřelém nouzovém přistání hakenkreuzlerského letadla v pohraničí,
VI. posl. Śliwky, Klimenta a soudr. min. školství a národní osvěty a min. financí o postátnění polských soukromých škol v Československé republice, zvláště polského reálného gymnasia (Julia Slowackého) v Orlové, polských měšťanských škol a polských obecných škol.
2343/I.
Interpelace
poslance Aloise Hatiny a druhů
ministru zemědělství o zákazu vstupu do státních lesů.
V poslední době množí se ze všech stran stesky, že správa státních lesů a statků zakazuje vstup do lesů, a to jak chudému lidu, který do lůsů docházel nasbírat si trochu jahod, malin, nebo hub, po př. nažíti si trochu lesní trávy pro své chudičké hospodářství, tak i návštěvníkům z měst, kteří trávili své dovolené poblíže lesů, ba i turistům, kteří ve většině případů jen lesy procházeli.
Tak ze Znojemska docházejí zprávy o neuvěřitelném jednání orgánů správy státních lesů a
statků, které každého, kdo do lesa vstoupí, pronásledují bez milosrdenství. Není pamětníka, aby bylo požadováno ku vstupu do lesa vstupenky. Ani za bývalých majitelů lesů, baronů, hrabat a knížat nebylo postupováno takovým drakonickým způsobem, jako se děje za režimu, který byl zaveden správou státních lesů a statků.
Zákazy správ lesů vzbuzují u obyvatel v pohraničí republiky velikou nespokojenost, které využívají státu nepřátelští živlové, kteří poukazují na tyto nové poměry, kritisují režim; vlastenecké obyvatelstvo zůstává bezradně, poněvadž nedovede odpověděti, vysvětliti tyto novoty.
Podobné zprávy jako z pohraničí docházejí i z jiných částí republiky.
Tak z Křivoklátská docházejí dopisy obsahu přímo neuvěřitelného.
Chudým dětem z Tuchlovic byly rozházeny a rozšlapány hajným Šindlerem z hájovny Pusté Dobré u Lán s námahou nasbírané borůvky. Turistům jím zabráněno 12. srpna t. r. jíti po cestách na Křivoklát pod záminkou, že prý pan generální přijde na hon.
Není divu, že jednáni a zákazy o vstupu odvolávající se na jakýsi lesní zákon (pravděpodobně z r. 1854) správy lesů budí veliké rozhořčení u obyvatelstva celého kraje a že poměry ty nezůstávali bez kritiky.
K takovým koncům vedou podobná nařízení správy státních lesů a statků.
Činí proto podepsaní dotaz panu ministru zemědělství,
zda jsou mu prakse a obsah nařízení správy státních lesů a statků známy
a jaká opatření hodlá učiniti, aby při chránění majetku republiky zamezeno bylo zbytečnému jitření obyvatelstva.
V Praze dne 24. srpna 1933.
Hatina,
Langr, B. Procházka, Stejskal, Richter, Fiala, David, Slavíček, Jos. Tůma, Pechmanová-Klosová, Solfronk, Bergmann, Lanc, Malý, Netolický, Mikuláš, dr. Moudrý, Hrušovský, Hynek, Polívka, Bazala, dr. Patejdl.
2343/II.
Interpelace
poslanců Dvořáka, Hádka a soudruhů vládě
o opatřeních směřujících k znehodnocení
měny a ohrožujících životní úroveň
pracujících vrstev.
Široké kruhy dělníků, zaměstnanců a drobných střádalů cítí se ohroženy opatřeními rázu inflačního, které jsou útokem na koupěschopnost jejich mezd, platů a úspor. Stav státního hospodářství a zájmy rozhodujících vrstev z tábora velkého kapitálu směřují zřejmě k znehodnocování čsl. koruny zvýšeným vydáváním bankovek a t. zv. rozšiřováním úvěru.
Schodek státního hospodářství na rok 1933 odhaduje se na více než tři miliardy Kč. Stálým zbidačováním širokých vrstev a skutečností, že kapitalisté jsou vládní politikou co nejvíce Šetřeni, daňové příjmy stále klesají jak oproti loňskému roku, tak oproti obnosům přeli minovaným v rozpočtu. Výnos Půjčky práce, pokud nezamrzl u bank příjímajících úpisy, v důsledku jejich illikvidity nekryje ani polovinu rozpočtového schodku a úsporná opatřeni minou se účinkem pro stálé nároky vládnoucí třídy na státní pokladnu. Režim nouzových nařízení pomáhá agrárním a ostatním kapitalistům podnikati první kroky na cestě znehodnocováni peněz. Zřízení nového peněžního
ústavu s kapitálem jedné miliardy korun čsl., který má býti připojen k Zemské bance, je dalším důležitým krokem ke zvýšení oběživa, opírající se nikoliv o zvýšený obrat zboží, nýbrž pouze o bezcenné finanční směnky; neboť tento ústav má sloužiti k tomu, aby převzal špatné pohledávky bank a opatřoval jim z eskomptováni jejich ve skutečnosti bezcenných pohledávek nový zdroj úvěru, který konec konců musí býti živen Národní bankou. Jde tedy o významné opatření rázu inflačního.
Podobné následky musí nastati, jestliže Národní banka poskytuje hotové úvěry na neprodané zemědělské výrobky, jichž prodej je pochybný. A každým měsícem vyskytují se nové plány, jak docíliti úvěru od Národní banky bez skutečného krytí. Vedle velkoagrárníků a bank žádají také velkoprůmyslníci, aby jim Národní banka poskytovala zálohy na zamrzlé, t. j. obyčejně ztracené pohledávky.
V každém případě vede však každý z oněch kroků k rozšiřování bankovek, bez zvýšeného obratu zboží, vede k znehodnocování měny. k inflaci, ke snížení skutečných mezd, platů a k znehodnocení úspor.
Ptáme se proto vlády ČSR:
1. Jak ospravedlňuje vláda zmíněná opatření?
2. Je vláda ochotna podati veřejné vysvětlení, co se za těmito a podobnými úmysly skrývá?
3. Je vláda ochotna opatření ta odvolati a v budoucnu každého podobného kroku zanechati?
V Praze dne 16. srpna 1933.
Dvořák, Hadek,
Babel, Kliment, Čižinská, Hrubý, Štourač, Höhnel,
Štětka, Krosnář, Zápotocký, dr. Stern. Novotný,
Russ, Gottwald, Hodinová-Spurná, Hruška,
Kopecký, Juran, Vallo, Török.
2343/III.
Interpelace
poslance Julia Husnaje a soudruhů ministru školství a národní osvěty
o nepořádku na státním reálném gymnasiu v Mukačevě.
Je všeobecně známo, že st. r. gymnasium v Mukačevě je jedinou střední školou na Podk. Rusi. která nejvíce ignoruje existující předpisy; proti zákonům osobuje si jakési výhradní právo na »ruskost«, v důsledku čehož na tomto ústavě panuje rozpor mezi školní praksí a existujícími školními předpisy.
Nadřízenému školskému úřadu v Užhorodě je tato okolnost dobře známa a přes to až doposud z kompetentních míst nebylo učiněno náležitých zákroků pro odstranění tohoto rozporu. Máme dojem, že tato okolnost se schválně přehlíží, neboť jménem pravoplatných předpisů náprava může býti zjednána snadno a rychle. Konkrétně dovolujeme si upozorniti Vás, pane ministře, na následující nezákonné věci na tomto ústavě:
1. Ve všech třídách tohoto gymnasia místo předepsaného rusínského jazyka vyučovacího za takový je pokládán jazyk velkoruský. Podle předpisu jazyku velkoruskému má se vyučovati jenom ve vyšších třídách 2 hodiny týdně (viz naříz. min. školství a nár. osvěty č. 71. 214-II ze dne 17. června 1927 a Zemského úřadu pro zemi Podkarpatoruskou č. 20. 511/23 ze dne 3. října 1923).
2. Ústav dále dopouští se vědomě falšování školních vysvědčení, neboť na těchto se dávají známky z obou jazyků, t. j. z jazyka velkoruského, kterému se vyučuje, a z jazyka rusínského, kterému se vůbec nevyučuje. Je samozřejmé, že na žactvo to působí vlivem demoralisujícím. Známky z jazyka rusínského dávají vždy tytéž, co i z jazyka velkoruského, podle vysvědčení propadávají i z jazyka rusínského (!!) a tímto protizákonným způsobem žák je donucen třídu opakovati a nespravedlivě trpěti za nezákonnou praksi ve škole, kterou mlčky schvaluji nadřízené školské úřady.
3. Celá řada předepsaných a ministerstvem školství a národní osvěty schválených školních příruček a učebnic na ústavě se nepoužívá z toho důvodu, že jsou psané jazykem rusínským. (Na př. Čítanka dra Birčaka pro II., III. a IV. třídu. Příručky z jazyka latinského prof. Didyka, Pomocná kniha pro V. třídu, dějepis prof. Ivančova a j. ) Místo těchto beztrestně se zavádí na ústavě příručky velkoruské a neschválené. Správa ústavu si vypomáhá tím, že podává ministerstvu školství a národní osvěty prý náležitě odůvodněnou a několika profesory ústavu podepsanou žádost o povolení používati některých velkoruských knih jakožto pomocných. Bohužel někdy ministerstvo školství a národní osvěty schvaluje tyto návrhy »výjimečně« z roku na rok a tak podporuje jazykový chaos na středních školách.
4. Učebními osnovami předepsaná maloruská (ukrajinská) literatura na ústavě se systematicky a důsledně ignoruje a kaceřuje, v důsledku čehož v ústavních knihovnách, jak v profesorské tak i v žákovské, není ani jediné ukrajinské knihy a žactvo nemá možnosti podle předpisů se seznámiti aspoň s významnějšími představiteli ukrajinské literatury na př. se Ševčenkem, Frankem, Kotljarevským, Kobyljanskou, Šaškevičem a jinými.
5. Celá výchova na tomto ústavě je jednostrannou a tendenční, neboť mezi žactvem se favorisuje jenom směr velkoruský; živly jinak smýšlející jsou systematicky a všude pronásledované a trpí nespravedlivě. Jejich stížnosti na
režiím, panující na ústavě, nevedou k ničemu. Takové žactvo je obyčejně obětí režimu a zároveň odstrašujícím příkladem pro jiné. Následky takového režimu jsou: velká část žactva (ústav čítá kolem 700 žáků) podléhá vlivu v několika letech tendenční výchově a vychází z gymnasia jako fanatici velkoruského směru. Tito odchovanci nejvíce a všude štvou proti předpisům ministerstva školství a národní osvěty stran vyučovacího jazyka. Dobrou ilustrací toho, jak výbojně a rebelantsky se chovají někteří žáci, jest případ chování žáka VII. A třídy Smužanici Ondřeje, který ačkoliv je žákem gymnasia, veřejně vystupuje s agitací proti jazykovým nařízením ministra a některým svým představeným. (Podrobný materiál viz v protokole profesorské konference z r. 1932/33. )
Žactvu ústavu velmi často ve třídách čtenými oběžníky se doporučuje a vnucuje návštěva různých přednášek, koncertů a představení konaných v Mukačevě ruskými emigranty a zároveň se nedovoluje návštěva podobných věcí konaných národovci v jazyku rusínském.
Žádáme proto, aby tento nezákonný a škodlivý stav v mukačevském státním reálném gymnasiu byl co nejdříve odstraněn. Toto je zapotřebí v zájmu odstranění jazykových sporů, v zájmu konsolidace poměrů na Podkarpatské Rusi a tedy v zájmu státu; zůstane-li v mukačevském státním reálném gymnasiu rozpor mezi školskými předpisy a praksí i nadále - bude tím spáchán hřích proti našemu chudobnému a vzájemnými spory štvanému národu, proti samotnému státu a proti vědě.
Žádáme Vás, pane ministře, abyste energickým zákrokem učinil konec nezákonné demoralisaci a denacionalisaci žactva na státním reálném gymnasiu v Mukačevě. Takovým zákrokem, pane ministře, učiníte konec produkování nových podvratných sil, které podrývají půdu v jádru zdravým a dobrým nařízením ministerstva školství a národní osvěty stran vyučovacího jazyka v našich školách. Ve Vašem dobrém počínání budeme Vás, pane ministře, usilovně podporovati jako doposud. Pro případ, že v brzku nebude sjednána v tom ohledu náprava, může dojíti ještě k větší anarchii ve školství na Podkarpatské Rusi. Upozorňujeme též na známou okolnost na Podkarpatské Rusi, že pod škraboškou velkoruského směru kryje se maďaronství a maďarský iredentism, jemuž záleží na brždění osvěty Rusínů.
Zároveň dovolujeme si upozorniti Vás, pane ministře, na protizákonnou činnost centrální figury mukačevského státního reálného gymnasia - smluvního profesora Vasilija Petrova. Jest to ruský emigrant - vůdce favorisovaného na tamním ústavě velkoruského směru a hlavní původce rozporu mezi školskými předpisy a školní praksí na tomto gymnasiu. Pan Petrov za carského režimu, podle našich informací, byl censorem v Polsku: jest zapřísáhlým odpůrcem zdejšího národního jazyka a odpůrcem nařízení ministerstva školství a nár. osvěty stran vyučovacího jazy-
ka v našich školách. V mukačevském gymnasiu p. Petrov, ačkoliv je jenom smluvním profesorem, zaujímá zvláštní postavení: vede kancelář gymnasia, používá důvěry ředitele, kterého ovlivňuje a využívá pro své protinárodní a protizákonné počínání. Často, proti zvyklostem a snad i předpisům, zastupuje ředitele gymnasia a osobuje si jeho funkce. Na této půdě již docházelo mezi ním a profesory ke konfliktům (případ v roce 1932 s paní prof. Kašparovou). Za pasivního přihlížení a mlčenlivého souhlasu ředitele gymnasia pan Petrov rád při každé sebemenší příležitosti osobuje si více práv nežli mu patří. Často a rád zahraje si na »vice-ředitele«; k velké nevůli vyučujících profesorů, často s efektem bez zaklepání na dvéře vrazí do třídy, aby oznámil něco žactvu »úředního«. Podobným jednáním chce obrátiti pozornost na své zvláštní postávání v gymnasiu a na mimořádný vliv na vedení gymnasia. Toho pak využívá ke provedení své přísné rusifikatorské politiky a k pronásledování a odstraňování všeho, pro tento účel nepohodlného. Pan Petrov patří k lidem agresivním, bezohledným, mstivým a tvrdošíjným.
Tento smluvní profesor s některými kolegy při vyučování zcela ignoruje pravoplatné předpisy školských úřadů stran vyučovacího jazyka. Svůj vliv uplatňuje všelijakým způsobem i v oborech cizích, zvláště, jde-li o příručky sepsané zdejším jazykem. Rozmnožuje na př. na cyklostilu a prodává žactvu (na př. ve II. třídě 50 haléřů za l list) své dějepisné překlady do ruštiny, ačkoliv těmto překladům v nižších třídách děti dobře nerozumějí. Dále prodává ve třídách sám a též prostřednictvím žáků (v VI. A třídě ve školním roce 1932/33) své cyklostilové archy ruských veršů za list po l-2 Kč. Žactvo je nuceno tyto archy kupovati a verše učiti se nazpaměť.
Když dne 5. května 1933 ředitel gymnasia nařídil třídním učitelům rozdati žákům výzvu, poslanou nadřízenými úřady stran státní půjčky práce, pan Petrov ve své VI. třídě tak neučinil a ze žáků výzvu nikdo neobdržel: podle našeho přesvědčení stalo se tak jenom proto, že výzva byla psána jazykem rusínským a ne ruskými.
Pan Petrov vzhledem k mimořádnému postavení v gymnasiu udržuje žactvo v ustavičném strachu, systematicky pronásleduje je za sebemenší projev lásky ke své národní řeči. Osud dětí, s jeho hlediska nepohodlných, často a nespravedlivě bývá zpečetěn nedostatečnými známkami (Ladani Anna, Gerej Mikola, Šašavec Vasil, Sklar Valerian a mnozí jiní, kteří ze strachu před dalším pronásledováním mlčky nesou svůj kříž).
O panu Petrovovi se mnoho mluví, že ho lze podplatiti. Ve skutečnosti na základě výpovědi svědků, kteří jsou ochotni svou výpověď před úřady potvrditi, podařilo se nám zjistiti několik případů úplatkářství.
Tyto případy jsou:
1. V červnu 1932 žák V. A třídy Herškovič Arnold, propadávající z několika předmětů, po-
mohl si tím, že odnesl panu Petrovovi do bytu v Lehocké ulici dva králíky.
2. Žákovi Majsjakovi byly zlepšeny známky z latinského a ruského jazyka proto, že tento dal panu Petrovovi živého beránka.
3. Bývalému žákovi Gerejovi Mikole celoroční nedostatečný prospěch před ukončením školního raku byl změněn na dostatečný proto, že otec tohoto žáka donesl panu Petrovovi do bytu několik demijonů vína.
V případě vyšetřování jsme ochotni dáti k disposici protokoly sepsané s těmito svědky. Proslýchá se také i o úplatkářství penězi. Známe jména žáků, o kterých se povídá, že podpláceli pana Petrova penězi. Bohužel hlavní svědkové z obavy před pronásledováním v gymnasiu zdráhají se do ukončení svých studií na ústavu náležitě vše potvrditi. Někteří svědkové sdělují nám materiál, ale zároveň prosí o neuváděni jejich jména, neboť nevěří, že by »všemohoucí pan Petrov« byl trestán za své činy. Jsme přesvědčeni, že uvedli jsme v tomto memorandu jenom neznačnou část protizákonných činů pana Petrova.
Na základě tohoto prosíme o vyšetření a potrestání smluvního profesora Petrova a o okamžité propuštění jeho ze státních školských služeb. Pan Petrov narodil se v Leningradě roku 1872 a je tedy přesloužilec a již loni měl býti propuštěn ze služeb i kdyby se byl nedopustil trestních činů. V dnešní době nadbytku a nezaměstnanosti dobrých a spolehlivých kvalifikovaných sil za uvedených okolností propuštění smluvního profesora Petrova je naprostou nutností.
Pane ministře, máte o tom vědomost a co hodláte učiniti k nápravě zde uvedených věci?
V Praze dne 28. srpna 1933.
Husnaj,
Inž. Nečas, Klein, Pik, Bečko, Brožík, Chalupník, Kučera, dr. Mareš, Polach, Srba, dr. Macek, Jaroš, V. Beneš, Seidl, Nový, Benda, dr. Markovič, Jurnečková-Vorlová, Neumeister, Mravec, Dlouhý, Vácha, Bíňovec, Chalupa, Prokeš, F. Svoboda.
2343/IV.
Interpelace
poslanců Josefa Stejskala, Jaroslava Hynka a druhů
ministru národní obrany,
že aktivní kapitán československé armády volá slávu Hitlerovi.
Aktivní kapitán německé národnosti Laun, důstojník 4. pěšího pluku z Josefova nad Metují,
přišel do Lidového domu, kde ztropil veliký skandál. Při tom přes celý sál začal provolávati slávu Hitlerovi.
Jeho čin vzbudil veliký rozruch a podle zpráv očitých svědků musel býti z této veřejné místnosti odstraněn. Pozdě k ránu dostal se kapitán Laun k oknům zavřené restaurace pí. Hrabánkové a dovolával se vstupu rozbíjením okenních tabulí.
Provokace kapitána Launa vzbudila veliké vzrušeni v naší veřejnosti a tímto trestným a opovážlivým případem zabýval se i denní tisk.
Podepsaní se Vás proto, pane ministře, táži:
Jak bude potrestán kapitán Laun za svoji provokaci?
V Praze dne 23. září 1933.
Stejskal, Hynek,
Pechmanová-Klosová, Bergmann, B. Procházka,
Sladký, Langr, Slavíček, Solfronk, inž. Záhorský,
Vaněk, Jos. Tůma, dr. Patejdl, Polívka, Mikuláš,
Richter, Netolický, Tykal, Šmejcová, Lanc,
David.
2343/V.
Interpelace
poslanců Josefa Stejskala, Jaroslava Hynka a druhů
ministru vnitra
o podezřelém nouzovém přistání hakenkreuzlerského letadla v pohraničí.
Ve středu odpoledne dne 26. srpna 1933 přistál u obce Grünwaldu říšsko-německý dvouplošník D-1323. Letoun náležel společnosti Deutscher Luftpostverband Landesgruppe Sachsen a pilot Manfred Kuthan udal, že byl nucen nouzově přistáti, ježto v mracích ztratil orientaci a došel mu benzin.
Výpovědi pilota však nejsou přesvědčující, neboť pohonných látek bylo v motoru plné dvě třetiny. Kromě toho se ukázalo, že toto letadlo obletovalo provokativně okolí Grünwaldu již den před tím.
Přelety říšsko-německých letadel se nad naším územím množí. Na Broumovsku taktéž létal aeroplan říšsko-německý značky D-425-IUR. Státotvorné obyvatelstvo naše je tím značně v pohraničí zneklidňováno.
Tážeme se Vás, pane ministře:
1. Jsou Vám tyto poměry známé?
2. Co hodláte učiniti, aby naše pohraniční kraje byly uchráněny těchto náletů?
V Praze dne 23. září 1933.
Stejskal, Hynek,
B. Procházka, Pechmanová-Klosová, Bergmann, inž. Záhorský, Solfronk, Langr, Sladký, dr. Patejdl, Slavíček, Netolický, Vaněk, Jos. Tůma, Richter, Bazala, Mikuláš, Tykal, Lanc, Polívka, Šmejcová.
2343/VI (překlad).
Interpelace
poslanců K. Śliwky, Klimenta a soudruhů
ministru školství a národní osvěty a ministru financí
o postátnění polských soukromých škol v Československé republice, zvláště polského reálného gymnasia (Julia Slowackého) v Orlové, polských měšťanských škol a polských obecných škol.
Již nejednou obracel se klub komunistických poslanců prostřednictvím svých poslanců, zvláště poslance K. Śliwky, přímo a nepřímo se sněmovní tribuny a veřejnými interpelacemi a osobními zákroky na příslušně státní činitele stran tohoto naléhavého a neodkladného požadavku: postátnění polských soukromých škol v Československé republice, a to jednoho polského gymnasia, měšťanských škol a 11 obecných škol. Tyto školy kromě četných jiných podobných ústavů udržuje dosud »Towarzystwo Macierzy Szkolnej« z dobrovolných příspěvků a sbírek místního lidu, občanů Československé republiky. Jest to nanejvýš nespravedlivé, že českoslovenští občané musí si sami ze soukromých sbírek vydržovati tyto ústavy, ačkoliv tito občané stejně jako jiní občané jiné národnosti platí rovněž daně na školní výchovu. Potřeba těchto škol jest prokázána velkým počtem školních dětí a vzornou návštěvou.
Poněvadž nynější těžký hmotný stav polského obyvatelstva v českém Slezsku, nedostatek výdělků, všeobecná nezaměstnanost snížily příjem ze sbírek na tyto účely a tyto školy mohly by býti zavřeny nebo zanedbány z nedostatku přiměřeného vybavení penězi k nenapravitelně škodě veškerenstva a k hanbě dosavadního stavu, - jest naléhavě zapotřebí tyto školy ihned zestátniti. Tuto potřebu uznávají i oficielní vládní
činitelé, kteří již nejednou úředně i neúředně slibovali splniti tento požadavek, ale dosud ho nesplnili a sliby nedodrželi.
Proto se podepsaní táží pánů ministrů, co hodlají učiniti, aby křivda polského lidu a menšinového školství Československé republiky byla co nejdříve napravena a aby školy vypočtené v nadpise interpelace byly ještě na počátku letošního školního roku od 1. září 1933 postátněny nebo aby se jim k tomuto účelu poskytla od téže lhůty státní subvence ve výši nákladů ročního udržování, dokud nebudou postátněny?
V Praze dne 19. srpna 1933.
Śliwka, Kliment,
dr. Stern, Vallo, Kopecký, Krosnář, Hodinová-
Spurná, Čižinská, Zápotocký, Török, Russ, Štou-
rač, Gottwald, Dvořák, Juran, Hrubý, Novotný,
Hruška, Babel, Štětka, Kuhn.
Původní znění ad 2343/VI.
Interpelacja
posłów Śliwki Karola, Klimenta i tow.
do pp. Ministrów oświaty ludowej i finansów
w sprawie upaństwowienia polskich szkół prywatnych w CZSR a zwłaszcza polskiego gimnazjum realnego w Orlowej (im Jul. Słowackiego), polskich wydziałówek i polskich szkół ludowych.
Już niejednokrotnie zwracał się klub posłów komunistycznych przez swych posłów a zwłaszcza przez posła Śliwkę Karola, pośrednio i bezpośrednio z trybuny sejmovej i drogą interpelacyj publicznych i interwencyj osobistych do odnośnych czynników państwowych w sprawie
tego palącego i zwłoki nie cierpiącego żądania: upaństwowienia polskich szkół prywatnych w CZSR a mianowicie jednego gimnazjum pols., wydziałówek i 11 szkół ludowych. Szkoły te, oprócz wielu innych podobnych instytucyj są dotychczas utrzymywane przez »Towarzystwo Macierzy Szkolnej« z dobrowolnych datków i składek miejscowej ludności, obywateli CZSR. Jest to wysoce niesprawiedliwe, že czsł. obywatele muszą sobie sami utrzymywać z prywatnych składek te instytucje, choć ci obywatele na równi z innymi obywatelami innej narodowości płacą taksamo podatki na wychowanie szkolne. Potrzeba tych szkół jest dokazana wielką ilością dzieci szkolnych i wzorową frekwencją.
Wobec tego, że obecne ciężkie materjalne położenie społeczeństwa polskiego na Śląsku czeskim, brak zarobków, ogólne bezrobocie zmniejszyło dochód ze składek na powyższe cele i szkoły te mogłyby uledz zamknięciu lub zaniedbaniu z braku odpowiedniego wyposażenia ku niepowetowanej szkodzie ogółu a na hańbę dotychczasowego stanu, - jest natychmiastowe upaństwowienie rzeczonych szkół potrzebne i nieodzowne. Potrzebę tę uznają i oficjalne czynniki rządowe, które nieraz już oficjalnie i nieoficjalnie przyrzekały spełnić to żądanie, ale dotychczas go jeszcze nie spełniły i obietnic nie dotrzymały.
Z tego względu zapytują podpisani PP. Ministrów, co zamyślają uczynić, aby krzywda ludu polskiego i szkolnictwa mniejszościowego CZSR była czempredzej naprawiona a aby wymienione szkoły w tytule interpelacji były jeszcze z początkiem tego roku szkolnego od 1. września 1933 upaństwowione albo aby na ten cel wydzielona została od tegosamego terminu państwowa subwencja w wysokości kosztów kazdorocanego utrzymania aż do czasu przejęcia ich na etat państwowy?
Praga, dnia 19. sierpnia 1933.
Śliwka, Kliment,
dr. Stern, Vallo, Kopecký, Krosnář, Hodinova-
Spurná, Čižinská, Zápotocký, Török, Russ, Štou-
rač, Gottwald, Dvořák, Juran, Hrubý, Novotný.
Hruška, Babel, Štětka, Kuhn.