Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1953.

III. volební období. 8. zasedání.

2318.

Odpovědi:

I.	min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. dra Sterna a soudruhů o nepřístojnostech
	pelešného Günthera v Jáchymově a že se jáchymovská městská rada a chebské státní zastupitelstvo zdráhají proti metnu zakročiti (tisk 2182/II),
II.	min. železnic na interp. posl. Windirsche a druhů o ničemí rostlinných a zvířecích škůdců
	ovocného stromoví, vyskytujících se na železničních náspech a jiných železničních pozemcích (tisk 2255/VII),
m.	min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zabavení časopisu »Deutsche
	Post« (tisk 2211/V),
IV.	min. obchodu na interp. posl. R. Köhlera a druhů, že bylo odepřeno vydati nařízení o ne-
	dělním klidu ve Vrbně (tisk 2035/VII),
v.	min. železnic na interp. posl. Eckerta, dra Mayr-Hartinga, dra Peterse a druhů, že před-
	nosta stanice československých státních drah v Chebu odepřel vydati posluchačům německých vysokých škol v Praze snížené jízdenky (tisk 1445/XII),
VI.	min. vnitra na interp. posl. Štětky, Kopeckého a soudruhů o rozšiřování nepravdivých a
	provokačních zpráv okresním úřadem v Chomutově (tisk 2189/V),
VII.	min. obchodu na interp. posl. Netolického, Slavíčka, Tykala a druhů o udělování hostinských
	koncesí úřady I. a II. stolice (tisk 2165/I),
VIII.	min. školství a národní osvěty na interp. posl. Halke, dna Hodiny a druhů o výnosu brněnské
	zemské školní rady ze dne 8. dubna 1932, č. 17. 525 ve věci obsazování učitelských míst na veřejných školách národních (tisk 1930/X),
IX.	vlády na interp. posl. inž. Junga, Simma, Geyera a druhů, aby zrušila vládní nařízení o pla-
	tebním styku s Německem prostřednictvím hromadného účtu u 6 monopolních bank (tisk 2211/IV).

2318/I (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra a ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance dra Sterna a soudruhů

o nepřístojnostech polesného Günthera v Jáchymově a že se jáchymovská městská rada a chebské státní zastupitelstvo zdráhají proti němu zakročiti (tisk 2182/II).

Šetřením, provedeným městským lesním úřadem v Jáchymově, bylo zjištěno, že lesní města Jan Günther zneužíval svého úředního postavení pro svoje soukromě účely, čímž město utrpělo škodu as 1. 311 Kč. Günther byl místa lesního v myslivně Ziegelhütte zbaven a bylo proti němu zavedeno disciplinární řízení, jež dosud není skončeno. Prozatím jest zaměstnáván jako kancelářský úředník v městském lesním úřadě.

Řízení disciplinární provádí se podle předpisů zákona č. 35/1908 č. z. z. ve znění zákona č. 443/1919 Sb. z. a n. orgány v zákoně uvedenými.

Pokud interpelace se týká ministra spravedlnosti, odpovídá tento:

Ve věci, na niž se vztahuje interpelace, bylo zavedeno u soudu vyhledávání za účelem zjištění skutkové podstaty trestného činu. Toto trestní řízení není dosud skončeno.

V Praze dne 31. května 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2318/II (původní znění).

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslance Windirsche a druhů

o ničení rostlinných a zvířecích škůdců

ovocného stromoví, vyskytujících se na

železničních náspech a jiných železničních

pozemcích (tisk 2255/VII).

Všechna ředitelství státních drah byla z podnětu interpelace znovu upozorněna na povinnosti

vyplývající z ustanovení zákona ze dne 2. července 1924 o ochraně výroby rostlinné čís. 165/1924 Sb. z. a n., jakož i z ustanovení provádějícího i jej vládního nařízení, pokud jde o ochranu stromů a keřů, které jsou vysázeny na pozemcích a náspech železničních.

Ministerstvo železnic nařídilo, aby byla zavčas provedena potřebná ochranná opatřeni v rámci úvěrů, které jsou k disposici.

V Praze dne 13. června 1933.

Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.

2318/III. (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlností

na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů

o zabavení časopisu »Deutsche Post« (tisk 2211/V).

Zabavení v interpelaci uvedeného místa z č. 52 časopisu »Deutsche Post« z 2. března 1933 bylo krajským soudem v Opavě přezkoumáno a v plném rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky nebyly podány.

V Praze dne 12. června 1933.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2318/IV (původní znění).

Odpověď

ministra obchodu

na interpelaci poslance R. Köhlera a druhů,

že bylo odepřeno vydati nařízení o nedělním klidu ve Vrbně (tisk 2035/VII).

Dle zákona o nedělním a svátečním klidu ze dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z., doplněného zákonem ze dne 18. června 1905, čís. 125 ř. z., upravuje nedělní klid v živnostech obchodních příslušný zemský úřad.

Z odpovědi ministra sociální péče na obdobnou interpelaci poslance R. Köhlera a druhů (tisk č. 2035/VIII) je patrno, že nebylo dosud skončeno správní řízení, zahájené podle čl. IX. zákona o nedělním klidu.

V Praze dne 9. června 1933.

Ministr obchodu: Dr. Matoušek, v. r.

2318/V (původní znění).

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslanců Eckerta, dra Mayr-Hartinga, dra Peterse a druhů,

že přednosta stanice československých státních drah v Chebu odepřel vydati posluchačům německých vysokých škol v Praze snížené jízdenky (tisk 1445/XII).

Pro hladké odbavování cestujících u pokladen a rychlou kontrolu jízdních dokladů ve vlaku určují ustanovení tarifu vedle jiných podmínek, jež musí cestující, ucházející se o výjimečně výhody, splniti, i náležitosti průkazek všeho druhu a jejich obsahu po stránce jazykové. Odchylné vybavení průkazek způsobuje při výkonu služby obtíže a opravňuje železniční úřady k jejich odmítání.

Takové nesnáze vyskytovaly se i v případech, jichž se týká interpelace. Ježto neuznati průkazky, vadné ve směru v interpelaci uvedeném, bylo by bývalo spojeno s újmou pro cestující studentstvo, poskytla železniční správa súčastněným kruhům čas, aby se mohly postarati o zavedení takového způsobu ověřování, který by po stránce jazykové vyhovoval také potřebám železniční služby. Toto opatření, jež bylo učiněno z podnětu interpelace v zájmu studentstva, navštěvujícího ústavy, které tehdy neměly náležitých razítek, praktikuje se již po delší dobu, takže lze míti za to, že nebude již technických potíži při přizpůsobení součinnosti těchto ústavů platným tarifárním předpisům.

V Praze dne 23. května 1933.

Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.

2318/VI.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Štětky, Kopeckého a soudruhů

o rozšiřování nepravdivých a provokačních zpráv okresním úřadem v Chomutově (tisk 2189/V).

Okresní úřad v Chomutově byl telefonicky dotázán redakcí určitého pražského deníku po pachatelích fingovaného, jak později zjištěno, přepadení strážnice vojenského muničního skladiště v Chomutově, neoznačil redakci pachatele, nýbrž sdělil jí pouze domněnku veřejností šířenou, nepředpokládaje, že sdělení to stane se podkladem pro nějaké určité tvrzení. Jmenovanému úřadu nelze tudíž vytýkati, jestliže jeho sdělaní bylo použito způsobem neshodujícím se s jeho skutečným obsahem.

Neshledávám proto důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 20. června 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.,

2318/ VII.

Odpověď

ministra obchodu

na interpelaci poslanců J. Netolického. J. Slavíčka, J. Tykala a druhů

o udělování hostinských koncesi úřady I. a II. stolice (tisk 2165/I).

Konané šetření ukázalo, že živnostenské úřady rozhodujíce o žádostech za koncese hostinské a výčepní, postupovaly s náležitou svědomitostí a zevrubností a zkoumaly všecky okolnosti, mající vliv na posouzení otázky potřeby obyvatelstva.

Z těchto dlužno poukázati buď na. případ, kdy jde o náhradu staré vžité koncese, jindy odůvodňuje udělení koncese vzrůst obce, vznik nových čtvrtí atd. a konečně i rozvoj cizineckého, turistického a výletnického ruchu, odůvodňuje udělení koncese nové. K tomu přistupuje okolnost úvahy hodná, že nutno přihlížeti i k potřebě koncese s hlediska individuelní povahy.

K poukazu, že živnostenské úřady nedbají normativního výnosu ministerstva obchodu čís. 5538 z roku 1922 ohledně počtu koncesí na určitý počet Obyvatelstva, dlužno podotknouti, že jeho směrnice jsou dle možnosti dodržovány přes to, že nemá povahu závazné normy.

Živnostenské úřady berou bedlivě v úvahu vyjádření společenstev obcí, pokud jsou řádně odůvodněna místními poměry.

Živnostenské úřady jsou povinny dle předpisů živnostenského řádu přihlížeti jem k potřebě obyvatelstva a k jistým skutečnostem v zákoně uvedeným, jež určuje odst. 3, § 18 ž. ř. Jiných ohledů netřeba dbáti.

Všechny v interpelaci uvedené případy dal jsem vyšetřiti a bylo zjištěno, že o koncesích těch rozhodnuto bylo pravoplatně v mezích zákona, že před udělením koncese provedeno bylo předepsané řízení a ježto zákon (porušen nebyl, nemá ministerstvo obchodu k zákroku z moci úřední dle §, 146, odst. 4 ž. ř. možností.

Volnou úvahu úřadu koncesi propůjčujícího nepřísluší přezkoumávati úřadu nadřízenému.

Šetřením bylo také zjištěno, že vylíčení příběhu okresního hejtmana v Chrudimi neodpovídá skutečností, zejména pokud jde o poukazované užití výroků v interpelaci uvedených.

Výnos ministerstva obchodu z roku 1922 je interním výnosem úřadu nadřízeného úřadům podřízeným, který nemá povahy všeobecně závazné normy, zejména ne nařízení vlády ve smyslu §§ 55 a 84 ústavní listiny. Nedbání takového interního výnosu nezakládá nezákonnost.

Zjednati uvedenému výnosu platnost, by bylo možno jenom, jak o to usilují ústřední organisace hostinské, cestou zákona, o němž jedná se v poradách o reformě živnostenského řádu.

Směrnice, stanovené v uvedeném výnosu, a jich zachovávání byly živnostenským úřadům již několikráte připomenuty a úřady poukázány, aby při propůjčování koncesí hostinských a výčepních dbaly předpisu odst. 3. § 18 živn. řádu.

Poukaz ten se současně opakuje. V Praze dne 23. června 1933.

Ministr obchodu: Dr. Matoušek, v. r.

2318 VIII (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslanců Halkeho, dra Hodiny a druhů

o výnosu brněnské zemské školní rady ze dne 8. dubna 1932, čís. 17. 525, ve věci obsazování učitelských míst na veřejných školách národních (tisk 1930/X).

Podle ustanovení služební pragmatiky učitelstva národních škol jest učitel povinen býti věren Československé republice a jsou mu uloženy i jiné povinnosti vzhledem k veřejnému zájmu. Neplnění těchto povinností, po případě činnost, která jest s těmito povinnostmi v rozporu, může podle své kvalifikace náležeti i pod ustanovení § 50, odst. 4, říšského zákona ze dne 14. května 1869, Č. 62 ř. z., ve znění novely ze dne 2. května 1883, čís. 53 ř. z. Citovaně zákonné ustanovení platilo vedle předpisu § 48, odst. 3 téhož zákona a platí i nyní vedle ustanovení, kterými předpis § 48, odst. 3 cit. zákona byl nahrazen. Interpelovaný výnos zemské školní rady v (Brně tudíž neodporuje zákonu.

Měl-li by ostatně při definitivním obsazování uprázdněných míst učitelských konkursním řízením některý z uchazečů za to, že konkrétním rozhodnutím byla dotčena jeho práva, může použíti opravných prostředků.

V Praze dne 16. června 1933.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.

2318/IX (původní znění).

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců inž. R. Junga, H. Simma, J. Geyera a druhů,

aby zrušila vládní nařízení o platebním styku s Německem prostřednictvím hromadného účtu u 6 monopolních bank (tisk 221 l/IV).

Opatření Národní banky československé ze dne 6. března 1933, o němž interpelace mylně tvrdí, že »znovu způsobilo ohromné nebezpečí pro

náš vývoz«, umožnilo naopak - jak se předvídalo - oboustrannou dohodu o úpravě platebního styku s Německem, o kterou náš stát usiloval již delší dobu. Mohlo tedy býti toto opatření nahrazeno opatřením novým z 11. dubna 1933, uveřejněným vyhláškou ministerstva financí ze dne 12. dubna 1933, čís. 57 Sb. z. a n. Zmíněnou novou úpravou odpadla dosavadní německá devisová omezení, jež stála v cestě našemu vývozu do Německa. Vzájemné platy za zboží konají se na vázaně účty u obou cedulových bank a vyrovnávají se clearingem. Kromě toho byla sjednána s Německem dohoda o úpravě přídělu devis německým návštěvníkům našich lázní a Německo slíbilo též vyhovět některým menším našim požadavkům v oboru celně tarifním. Stalo se tak zvláštním protokolem ze dne 8. května 1933 (IV. dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dní 29. června 1920), uvedeným v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. května 1933, čís. 79 Sb. z. a n.

Jako již dříve, je vláda i nyní ochotna vstoupit s Německou vládou v jednání o řádnou obchodní smlouvu tarifní, nebo aspoň zahájit jednání, která by zmírnila různá opatřeni, jimiž Německo v posledních letech postihuje náš vývoz. Není vinou československé vlády, že přes opětovná jednání k dohodě o tom dosud nedošlo.

Vláda používá každé příležitosti, aby informovala zákonodárné sbory o všech krocích, které podniká k podpoře vývozu našeho zboží. Děje se tak na př. také v Národním shromáždění při projednávání jednotlivých obchodních a hospodářských dohod s druhými státy.

Veškerá opatření, která vláda činí na tomto poli své činnosti, a všechny přípravy k nim projednávají se se všemi směrodatnými hospodářskými činiteli ve státě skrze příslušná ministerstva a pokud to připouští projednávaná látka tato ministerstva postupují vždy po slyšení a v souhlasné dohodě všech zájmových korporací a organisací, kterých se projednávané otázky dotýkají.

V Praze dne 28. června 1933.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

Překlad ad 2318/I.

Antwort

des Ministers des Innern und des Justizministers

auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Stern und Genossen,

betreffend die Unkorrektheiten des Revierförsters Günther in St. Joachimsthal

und die Weigerung des Stadtrates Joachimsthal und der Staatsanwaltschaft in Eger, gegen diesen Herrn einzuschreiten (Druck 2182/II).

Durch die vom städtischen Forstamte in St. Joachimsthal gepflogene Erhebung ist festgestellt worden, dass der Forstmeister der Stadt Johann Günther seine amtliche Stellung für seine Privatzwecke missbraucht hat, wodurch die Stadt einen Schaden von ungefähr 1. 311 Kč erlitten hat. Günther ist des Postens eines Försters in der Försterei Ziegelhütte enthoben worden und wurde gegen ihn das Disziplinarverfahren eingeleitet, welches bisher noch nicht abgeschlossen ist. Vorläufig ist er als Kanzleibeamter im städtischen Forstamte beschäftigt.

Das Disziplinarverfahren wird auf Grund der Vorschriften des Gesetzes RGBI. Nr. 35/1908 in der Fassung des Gesetzes S. d. G. u. V. Nr. 443/1919 durch die im Gesetze genannten Organe durchgeführt.

Soweit die Interpellation den Justizminister betrifft, gibt dieser folgende Antwort:

In der Angelegenheit, auf die sich die Interpellation bezieht, ist bei Gericht zum Zwecke der Ermittlung des Tatbestandes einer strafbaren Handlung die Vorerhebung eingeleitet worden. Dieses Strafverfahren ist bisher noch nicht abgeschlossen.

Prag, am 31. Mai 1933.

Der Minister des Innern: Černý, m. p.

Der Justizminister: Dr. Meissner, m. p.

Překlad ad 2318/II.

Antwort

des Eisenbahnministers

auf die Interpellation des Abgeordneten Windirsch und Genossen,

betreffend die Vernichtung der auf Eisenbahndämmen und anderen Eisenbahnanlagen vorkommenden pflanzlichen und tierischen Schädlinge von Obstkulturen (Druck 2255/VII).

Alle Staatsbahndirektionen sind aus Anlass der Interpellation neuerlich auf die Verpflichtungen aufmerksam gemacht worden, welche sich

aus den Bestimmungen des Gesetzes vom 2. Juli 1924, S. d. G. u. V. Nr. 165, betreffend den Schutz der Pflanzenproduktion, sowie aus den Bestimmungen der dasselbe durchführenden Regierungsverordnung ergeben, soweit es sich um den Schutz von Bäumen und Sträuchern handelt, welche auf Eisenbahngrundstücken und Dämmen ausgesetzt sind.

Das Eisenbahnministerium hat angeordnet, dass die notwendigen Schutzmassnahmen im Rahmen der zur Verfügung stehenden Kredite rechtzeitig vorgenommen werden.

Prag, am 13. Juni 1933.

Der Eisenbahnminister: Rud. Bechyně, m. p.

Překlad ad 2318/III.

Antwort

des Justizministers

auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen,

betreffend die Beschlagnahme der »Deutschen Post« (Druck 2211/V).

Die Beschlagnahme der in der Interpellation angeführten Stelle aus Nr. 52 der Zeitschrift »Deutsche Post« vom 2. März 1933 ist vom Kreisgerichte in Troppau überprüft und im vollen Umfange bestätigt worden. Rechtsmittel sind nicht eingebracht worden.

Prag, am 12. Juni 1933.

Der Justizminister: Dr. Meissner, m. p.

Překlad ad 2318/IV.

Antwort

des Handelsministers

auf die Interpellation des Abgeordneten R. Köhler und Genossen

In Angelegenheit der Ablehnung der

Sonntagsruhe-Verordnung durch die

Landesbehörde in Brunn für Würben-

thal (Druck 2035/VII).

Auf Grund des durch das Gesetz vom 18. Juni 1905, RGBl. Nr. 125, ergänzten Gesetzes über die

Sonn- und Feiertagsruhe vom 16. Jänner 1895, RGBl. Nr. 21, wird die Sonntagsruhe in den Handelsgewerben seitens der zuständigen Landesbehörde geregelt. Aus der Antwort des Ministers für soziale Fürsorge auf eine analoge Interpellation des Abgeordneten R. Köhler und Genossen (Druck Nr. 2035/VIII) ist ersichtlich, dass das auf Grund des Art. IX des Gesetzes über die Sonntagsruhe eingeleitete Verwaltungsverfahren bisher nicht beendet worden ist.

Prag, am 9. Juni 1933.

Der Handelsminister: Dr. Matoušek, m. p.

Překlad ad 2318/V.

Antwort

des Eisenbahnministers

auf die Interpellation der Abgeordneten

Eckert, Dr. Mayr-Harting, Dr. Peters

and Genossen,

betreffend die Verweigerung der Ausstellung von ermässigten Fahrkarten an Frequentanten der deutschen Hochschulen in Prag durch den Vorstand der Station Eger der čechoslovakischen Staatsbahnen (Druck 1445/XII).

Zwecks glatter Abfertigung der Reisenden bei den Kassen und rascher Kontrolle der Fahrnachweise im Zuge setzen die Bestimmungen des Tarifes unter anderen Bedingungen auch fest, dass der sich um Ausnahmsbegünstigungen bewerbende Reisende auch die Erfordernisse der Legitimationen aller Art und ihres Inhaltes in sprachlicher Beziehung erfüllen muss. Eine abweichende Ausstattung von Legitimationen verursacht in Ausübung des Dienstes Schwierigkeiten und berechtigt die Eisenbahnämter dazu, sie zurückzuweisen.

Solche Schwierigkeiten, sind auch in den in der Interpellation erwähnteen Fällen vorgekommen. Da die Nichtanerkennung der in der Interpellation in der angeführten Richtung mangelhaften Legitimationen für die reisenden Studenten mit einer Schädigung verbunden gewesen wäre, hat die Eisenbahnverwaltung den beteiligtem Kreisen Zeit gelassen, sich um die Einführung einer solchen Beglaubigungsart zu bekümmern, die in sprachlicher Beziehung auch den Erfordernissen des Eisenbahndienstes entsprechen würde. Diese Verfügung, welche aus Anlass der Interpellation im Interesse der Studenten getroffen worden ist, welche Anstalten besuchen, welche die entspre-

chenden Stampiglien damals nicht besessen haben, wird bereits längere Zeit hindurch praktiziert, so dass angenommen werden kann, dass es keine technischen Schwierigkeiten bei der Anpassung der Mitwirkung dieser Anstalten an die gehenden Tarifvorschriften mehr sehen werde.

Prag, am 23. Mai 1933.

Der Eisenbahnminister: Rud. Bechyně, m. p.

Překlad ad 2318/VIII.

Antwort

des Ministers für Schulwesen und Volkskultur

auf die Interpellation der Abgeordneten Halke, Dr. Hodina und Genossen

in Angelegenheit des Erlasses des Lan-

desschulrates in Brunn vom 8. April 1932,

Z. 17. 525 (Druck 1930/X).

Nach den Bestimmungen der Dienstpraginatik der Lehrerschaft an Volksschulen ist der Lehrer verpflichtet, der Čechoslovakischen Republik treu zu sein, und es sind ihm auch andere Pflichten in Bezug auf das öffentliche Interesse auferlegt. Die Nichterfüllung dieser Pflichten, bezw. eine Tätigkeit, welche mit diesen Pflichten im Widersprüche steht, kann nach ihrer Qualifikation auch unter die Bestimmungen des § 50, Abs. 4, des Reichsgesetzes vom 14. Mai 1869, RGBl. Nr. 62, in der Fassung der Novelle vom 2. Mai 1883, RGBl. Nr. 53, lallen. Die zitierte Gesetzesbestimmung hatte neben der Vorschrift des § 48, Abs. 3, desselben Gesetzes Gültigkeit und gilt auch derzeit neben den Bestimmungen, durch welche die Vorschrift des § 48, Abs. 3, zit. Gesetzes ersetzt worden ist. Der interpellierte Erlass des Landesschulrates in Brunn widerspricht daher dem Gesetze nicht.

Wenn übrigens bei der definitiven Besetzung erledigter Lehrerstellen im Konkursverfahren einer der Bewerber der Annahme war, dass seine Rechte durch die konkrete Entscheidung berührt worden sind, kann er Rechtsmittel in Anwendung bringen.

Prag, am 16. Juni 1933.

Der Minister für Schulwesen und Volkskultur: Dr. Derer, m. p.

Překlad ad 2318/IX.

Antwort

der Regierung

auf die Interpellation der Abgeordneten

Ing. R. June, H. Simm, J. Geyer

und Genossen

wegen Aufhebung der Regierungsverordnung über den Zahlungsverkehr mit Deutschland über die Sammelkonti bei den 6 Monopolbanken (Druck 2211/IV).

Die Verfügung der Čechoslovakischen Nationalbank vom 6. März 1933, von der die Interpellation 'irrigerweise behauptet, dass sie »neue ungeheuere Gefahren für unseren Export heraufbeschworen« habe, hat im Gegenteile - wie vorausgesehen wurde -. eine beiderseitige Einigung über die Regelung des Zahlungsverkebres mit Deutschland ermöglicht, die unser Staat bereits längere Zeit angestrebt hat. Diese Verfügung konnte daher durch eine neue Verfügung vom 11. April 1933 ersetzt werden, welche mit Kundmachung des Finanzministeriums vom 12. April 1933, S. d. G. u. V. Nr. 57, verlautbart worden ist. Durch die erwähnte neue Regelung sind die bisherigen deutschen Devisenbeschränkungen weggefallen, die unserer Ausfuhr nach Deutschland im Wege gestanden sind. Die gegenseitigen Zahlungen für Waren erfolgen auf gebundene Konti bei beiden Zettelbanken und werden im Wege des Clearings ausgeglichen. Ausserdem ist mit Deutschland ein Uebereinkommen über die Regelung der Devisenzuteilung an die deutschen Besucher unserer Bäder vereinbart worden und Deutschland hat auch versprochen, einigen kleineren Forderungen unsererseits auf zolltarifarischem Gebiete zu entsprechen. Dies mit einem besonderen Protokolle vom 8. Mai 1933 geschehen. (IV. Zusatzübereinkommen zum Čechoslovakisch-deutschen Wirtschaftsübereinkommen vom 29. Juni 1920), das durch die Regierungskundmachung vom 12. Mai 1933, S. d. G. u. V. Nr. 79, in provisorische Geltung gesetzt worden ist.

So wie bereits früher, ist die Regierung auch derzeit bereit, mit der deutschen Regierung in Verhandlungen über einen geordneten Handelstaräfvertrag einzutreten oder wenigstens Verhandlungen darüber einzuleiten, welche verschiedene Massmahmen mildern würden, mit denen Deutschland unseren Export in den letzten Jahren trifft. Es ist nicht Schuld der Čechoslovakischen Regierung, dass es trotz wiederhloter Verhandlungen zu einer Vereinbarung darüber bisher nicht gekommen ist.

Die Regienung benutzt jede Gelegenheit, um die gesetzgebenden Körperschaften über alle Schritte zu informieren, die sie zur Unterstützung der Ausfuhr unserer Waren unternimmt. Dies geschielit z. B. auch in der Nationalversammlung bei der Durchberatung der einzelnen Handels- und Wirtschaftsübereinkommen mit anderen Staaten.

Alle Massnahmen, welche die Regierung auf diesem Gebiete ihrer Tätigkeit trifft, und alle Vorbereitungen hiezu werden mit allen massgebenden Wirtschaftsfaktoren im Staate über die

zuständigen Ministerien durchberaten und soweit dies der in Beratung gezogene Stoff zulässt, gehen diese Ministerien immer nach Anhörung und gleichlautender Uebereinstimmung aller Interessemkorporatäonen und Organisationen vor, welche die verhandelten Fragen betreffen.

Prag, am 28. Juni 1933.

Der Vorsitzende der Regierung: Malypetr, m. p.