(3) Byl-li čin spáchán z pohnutky nízké a nečestné, budiž vyslovena ztráta volebního práva do obce.
(4) Pokus je trestný.
§39.
(1) Překročí-li nebo poruší-li orgánové podnikatele předpisy tohoto zákona, nebo uděleného povolení, nebo provozovacího řádu a poplatkového sazebníku, budou potrestáni okresním úřadem pokutami do 10. 000 Kč. Skládá-li se orgán z několika osob fysických a byl-li přestupek spáchán tímto orgánem, jsou trestně odpovědné všechny osoby, které přivodily jednání zakládající skutkovou podstatu přestupku. Nelze-li zjistiti osobu trestně za to odpovědnou, uloží se pokuta (podnikateli. Při opakování může býti podnikateli odňato povolení. Uložení této pokuty nevylučuje stíhání podle jiných zákonů. Přesunutí placení pokut, uložených podle tohoto ustanovení orgánům, na podnikatele jest zakázáno. Úmluvy tomu odporující nejsou právně účinné. Podnikatel však ručí rukou společnou a nerozdílnou s potrestaným za pokuty a náklady řízení uložené svým orgánům.
(2) K odnětí provozního povolení jest příslušným zemský úřad. Ustanovení § 16, odst. 8 platí tu přiměřeně.
(3)O promlčení těchto přestupků platí přiměřeně ustanovení § 37, odst. 2.
§40.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.
I.
Osnova zákona sleduje dvojí hlavní účel a sice především umožnění levného úvěru pro zemědělce na zastavené obilí a dále snahu čeliti hromadné nabídce obilí z důvodu finanční tísné, čili umožniti usměrňování nabídky obilí na trhu.
Oba účele jsou v této době zemědělské krise velmi důležité a jejich sledování může přispěti k řešení dvou nejdůležitějších problémů našeho zemědělství, problému úvěrového a problému cenového u obilí.
Pokud se týče problému úvěrového, jest situace převážné většiny země-
dělců všech kategorii velmi obtížná. Hypotékami úvěr založený na půdě jest z převážné části vyčerpán a proto se přikročuje k vytvoření hypotéky mobilární na obilí. Tato instituce nebyla dosud zvlášť řešena, ani v občanském právu, teprve návrh nového občanského zákoníku obsahuje řešení t. zv. rejstříkové hypotéky na různé movitosti.
Další hospodářskou funkcí obilních listů obojího druhu jest usměrňování nabídky obilí. Tíseň peněžní a úvěrová vykonávají na zemědělce v současné
době takový tlak, že v určitých obdobích jsou nuceni prodávati své obilí bez ohledu na situaci tržní, čili za každou cenu. Tento příval nabídky obilí bývá zejména po sklizni, poněvadž obilí jest první plodinou, která se sklízí a mobilisuje pro trh. Na prodej obilí tlačí naléhavá potřeba peněz na provádění sklizně dalších zemědělských plodin.
Druhým obdobím překotné nabídky bývá měsíc listopad a prosinec, kdy doléhají na zemědělce ke konci raku naléhavé platební povinnosti, zejména daně a veřejná břemena, mzdy, platy živnostníkům, nákupy na zimu a pod.
Technika strojová umožňuje výmlat obilí ihned po sklizni a takto mobilisované zásoby ve slabých rukách jsou přiváděny na trh, mají nepříznivý vliv na tvoření cen a zavinují jejich pokles. Gemy jedinou stlačené jak bylo možno pozorovati roku loňského nelze snadno zvednouti na přiměřenou hladinu.
Jako hlavní znaky obilních listů zástavních jest možno uvésti: Každý vlastník domácího obilí, tudíž buď zemědělec, anebo družstvo aneb obchodník, může dáti své obilí do zástavy pro peněžní zápůjčku a vydá o tom zástavní list. Tento zástavní list se registruje u soudu a tímto způsobem jakož i jinými vhodnými opatřeními jest zajištěna publicita tohoto řízení. Zástavní list může věřitel převésti na jiného rubopisem (indosamentem). O dalším řízení platí ustanovení směnečného zákona, pokud zákon sám neobsahuje ustanovení odchylná. Zápůjčku na tento list možno si obstarati od kohokoliv, od peněžního ústavu nebo osoby fysické. Nejdůležitější však jest ustanovení, že možno získati úvěr též od Národní banky, která eskontuje tyto zástavní listy jako směnky. Splatnost pohledávky může býti stanovena různě, nejdéle však do konce května, tudíž v mezích hospodářského období, jak to odpovídá povaze tohoto úvěru jako úvěru provozovacího.
Hlavní zásady u obilních listů skladních jsou asi tyto: vydávati obilní listy skladní mohou jen veřejná obilní skladiště, která mohou zřizovati toliko družstva zřízená na základě družstevního zákona z r. 1873 a na Slovensku dle příslušného zákon. čl. XXXVII/1875. Povoleni k zřizování těchto veřejných skla-
dišť vydává Zemský úřad za určitých předpokladů. Družstvo jest povinno přijímati od svých členů obilí na hromadnou úschovu, pokud k tomu stačí skladní prostor. Družstvo však může přijímati od svých členů obilí též na oddělené skladování.
Skladní list má dvě části, list vlastnický a list zástavní. Držitel obou listů může obilím volně nakládati. Zástavní list sám
o sobě dává zástavní právo na obilí do výše pohledávky. Vlastnický list sám o sobě dává právo disposiční k obilí, omezené však zástavním právem. Oba listy se převádějí indosací a pro další řízení platí obdobně směnečný zákon. Poskytovati úvěr na tyto, listy může kdokoliv, zejména podnikatel veřejného skladiště může poskytovati zápůjčku do výše % bursovní ceny. Národní banka dle svého statutu přijímá rovněž zástavní listy (varranty) na lombard.
Nový systém zástavních listů obilních nebude sloužiti jen v době zemědělské krise, nýbrž bude míti význam trvalý jako účinný prostředek pro sledování všech akcí pro zabezpečování kvalitní hodnoty naší produkce obilní. Nová opatření poslouží též sblížení zemědělce a konsumenta v tomto důležitém oboru.
Zemědělské družstevnictví prováděním této důležité služby bude posilovati kooperativní snahy v nejširších řadách našich zemědělců. Zejména malí zemědělci najdou oporu pro svoje podnikání v obou systémech obilních listů.
Zemské úřady při povolování nových veřejných skladišť budou zajisté postupovati dle určitého programu, aby vyhověno bylo jak praktické potřebě zemědělců, tak
i nutným předpokladům soustavné organisace obilních skladišť vůbec.
K ustanovení § 14 se výslovně připomíná, že v tomto ustanovení spočívá těžiště získati právo k provozu veřejného obilního skladiště, pokud stanovy společenstva byly příslušně upraveny. V tomto případě bude na příslušném soudu, aby po rozumu družstevního zákona č. 70 z roku 1873 resp. zák. čl. XXXVII/1875 společenstvo řádně registroval. Ustanovení § 14 zakladla právo ku provozu veřejných skladišť, jsou-li splněny předpoklady nového zákona, kdežto ustanovení § 19 normuje pouze pro určitou skupinu zájemníků (členů) povinnost podnikatele (družstva) přijímati obilí k uskladnění.
Instituce zástavy obilí pro peněžitou pohledávku byla řešena též v cizích státech různým způsobem. V Rakousku byl vydán zákon o veřejných skladištích roku 1889, nevžil se však pro zemědělské výrobky, zejména ne pro obilí z toho důvodu, že nebyl k tomu účelu náležitě řešen, zejména pokud se týče hromadného skladování zboží. V Bulharsku mají instituci varrantů na různé zemědělské výrobky z doby předválečné. Francie udržuje systém zástavních listů na obilí ve formě, příbuzné obilní směnce. Německo zavedlo v roce 1931 zákon o skladních listech, které mohou býti vydávány toliko jednotně k tomu pověřenou- obilní společností obchodní. Maďarsko asi před 3 roky zavedlo obilní hypotéku na podkladě obilní knihy, vedené v každé obci, do které se zapisuje zastavené obilí.
Náš zákon má tu přednost, že zavádí oba systémy, dosud po různu zavedené a sice jak skladní listy (varranty) tak i systém zástavních listů obilních. Takovýmto způsobem se umožňuje, aby praxe mohla využíti obou prostředků, tak jak který bude účelnější pro jednotlivé kategorie zemědělců a dle poměrů jednotlivých oblastí státu. Zkušenost brzy ukáže, který systém bude lépe vyhovovati praktické potřebě. Snad to bude systém zástavních listů, který umožňuje zastavování obilí skladovaného u vlastníka, tedy bez odvážení do vzdálených skladišť a bez zvláštních výloh skladovacích.
Stinnou stránkou celé této akce jest, že celé řízení, jak u zástavních listů, tak i u listů skladních, jest dosti kombinované a dosud našim zemědělcům úplně neznámé. Nutno ovšem uznati, že jiné řešení nebylo možno, poněvadž muselo býti vyhověno zásadě právní i faktické bezpečnosti pro vě-
řitele, který má poskytovati úvěr, a nakonec jest to u obou listů Národní banka. Právnické řešení musilo vycházeti od norem zástavního práva a při převodu zástavních listin musilo se zase počítati s obdobou směnečného práva. Přes to možno však počítati s tím, že obě instituce budou se rychle vžívati do praxe a k tomu účelu bude třeba náležité propagace mezi zemědělci. Tento úkol musí plniti zejména zemědělské družstevnictví, které ve všech zemích jest silně vyspělé.
V některých oblastech, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi pociťuje se nedostatek obilních skladišť a proto zemědělský výbor doporučuje vládě, aby bylo pečováno o vybudování takových skladišť z prostředků státních, případně přiměřenou dotací z půjčky Práce, poněvadž tato akce slouží též důležitým zájmům veřejným.
Při jednání bylo všeobecně akcentováno, aby vláda sjednala s Národní bankou, by vycházela největší měrou vstříc této naléhavé potřebě zemědělců a zemědělských družstev povolováním levného úvěru jak na skladní listy tak i na obilní listy zástavní.
Zemědělský výbor pojednal o tomto vládním návrhu zákona na své schůzi dne 27. června 1933, schválil ho ve znění usneseném senátem a usnesl se na tom, doporučiti poslanecké sněmovně, aby ho rovněž schválila. Zároveň se doporučují ke schválení 2 resoluce senátu a další resoluce zemědělského výboru.
Projednáním tohoto vládního návrhu jest též vyřízen iniciativní návrh poslanců Dr Hodži, Dr Staňka, Mašaty, Berana, Dr Zadiny a druhů na zavedení skladních listů na obilí za účelem usnadnění úvěru pro zemědělce č. t. 2. 002 z r. 1932.
V Praze dne 27. června 1933.
Fr. Mašata v. r.,
předseda.
Dr Zadina v. r.,
zpravodaj.
II.
Z ohledů hospodářských a úvěrových funkcí nového systému obilních listů zástavních a skladních, připojuje se ústavně
právní výbor plně ku stanovisku výboru zemědělského.
Pokud se týče hlediska právnického pro-
zkoumal výbor ústavně právní celé řešení osnovy a na základě toho může býti konstatováno, že nová instituce je účelným řešením a dobrou synthésou norem, práva obligačního, zástavního a směnečného, přispůsobených potřebě doby a našeho zemědělství.
Ústavně právní výbor doporučuje proto poslanecké sněmovně schválení usnesení senátu Národního shromáždění (tisk 2307), jak se na něm usnesl také výbor zemědělský i výbor ústavně právní i se schválenými resolucemi.
V Praze, dne 27. června 1933.
Dr. Mičura v. r.,
předseda.
Jar. Bečák v. r., zpravodaj.
Resoluce senátu, přijaté výborem zemědělským a ústavné právním.
l.
Vládě se ukládá, aby co nejdříve předložila k zákonodárnému projednání osnovu zákona o demokratickém volebním řádu do zemědělských rad.
II.
Vláda se vyzývá, aby úmluvou s Národní bankou zabezpečila možnost reeskontovati obilní zástavní listy a lombardovati varranty vydané dle tohoto zákona, podobně jako se stalo čl. XIV. úmluvy ze dne 2. února 1927 mezi vládou a Národní bankou.
Resoluce výboru zemědělského.
Vláda sa vyzývá, aby pečovala o postupné dobudovanie orgánizácie obilných skladišť v celom štáte, najviac však na Slovensku a Podkarpatskej Rusii a k tomu účelu povolila potřebné finančné prostriedky.