Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedáni.

2308.

Interpelace:

I.	posl. Danihela a druhov vládě o upravení otázky vlastnického práva spolku bývalých urba-
	rialistov v Devinskej Novej Vsi k pozemkom, ležiacim na území Rakůska,
II.	posl. Stejskala, Pechmanové-Klosové a druhů min. železnic o nesprávném vybírání zdržného
	ve stanici Semily-Podmoklice,
III.	posl. dra Luschky a druhů min. vnitra o zákazu hlučínského okresního úřadu vyvěsiti pla-
	káty 6. německého zemského katolického sjezdu.
IV.	posl. R. Kašpara a druhů mim. vnitra o protizákonném postupu velitele četnické stanice No-
	váka v Libštejně,
v.	posl. Bergmanna, Špatného, Davida, dra Patejdla a druhů min. národní obrany o jmenování
	evidenčních praporčíků evidenčními poddůstojníky,
VI.	posl. Netolického a druhů min. vnitra o závadách u městského úřadu v Dašicích, okres
	Pardubice,
VII.	posl. dr Keibla a druhů min. veřejných prací, že se při obnově budovy státní pošty v Dě-
	číně a při náhradní stavbě nového řetězového mostu v Děčíně nezaměstnávají němečtí dělníci.

2308/1.

Interpelácia

poslanca Štefana Danihela a druhov vláde

o upravení otázky vlastníckeho práva spolku bývalých urbarialistov v Devínskej Novej Vsi k pozemkom, ležiacim na území Rakúska.

Spolok bývalých urbarialistov v Devínskej Novej Vsi má po pravej strane rieky Moravy po-

zemky, ktoré od nepamäti obhospodaruje. Pretože štátna hranica medzi Štátom československým a rakúskym bola stanovená na tomto úseku stredom koryta rieky Moravy, ležia tieto pozemky na území Rakúska.

Dľa protokolu delimitačnej komisie z roku 1921 maly tieto pozemky aj naďalej zostať majetkom urbárskych občanov z Devínskej Novej Vsi a až do roku 1927 boly pozemky vedené v katastri, poťažne pozemkových knihách obce Devínska Nová Ves. Len od roku 1927 sú vedené v katastri rakúskych obcí Marchegg, Markthof a Schtosshof.

Obce Marchegg a Markthof uznaly i po prevrate vlastnícke právo urbárskych občanov v Devínske] Novej Vsi na tieto pozemky, kdežto na pôdu patriacu do katastru obce Schlosshof robia si nárok nástupcovia majiteľa cisárskych veľkostatkov, t. j. »Správa fondu rakúskych válečných

invalidov« a zakazujú dosavádnym uživateľom z Devinskej Novej Vsi jej užívanie. Z toho dôvodu podal roku 1932 spolok bývalých urbarialistov v Devinskej Novej Vsi žalobu na spomenutú správu fondu u krajského súdu v Korneuburgu.

V dôsledku vzniklého sporu o spomenuté pozemky majú členovia spolku bývalých urbarialistov veľké trovy, ktoré pomaly ohrozujú už nielen ich urbársky, ale i všetok ostatný majetok.

Spolok bývalých urbarialistov v Devinskej Novej Vsi podal už v tejto veci aj žiadosť na ministerstvo zemedelstva, aby so strany našich kompetentných činiteľov boly podniknuté kroky na ochranu vlastníckeho práva spolku tunajších občanov, ale žiadosť táto zostala dosiaľ bez účinku.

Vzhľadom ma to, že ide tu o oprávnenú požiadavku a o existenciu drobných našich roľníkov, považujeme za nutné, aby v tejto veci naša vláda diplomatickou cestou zakročila u kompetentných činiteľov rakúskych a obhájila ohrožené majetkové práva československých štátnych príslušníkov v Rakúsku.

Preto sa pýtame vysokú vládu:

Či je ochotná bezodkladne dať vyšetriť otázku vlastníckeho práva spolku bývalých urbarialistov v Devinskej Novej Vsi k pozemkom ležiacim na území Rakúska a pôsobiť v tom smere, aby vlastnícke právo tohoto spolku na dotyčné pozemky bolo čím skôr jak formálne tak i materiálne uznané a pozemno-knižne zabezpečené?

V Prahe, dňa 20. júna 1933.

Danihel,

Slušný, Suroviak, Šalát, dr. Tiso, Rázus, Bobek, Fritscher, dr. Petersilka, Sivák, dr. Ravasz, dr. Pružinský, dr. Polyák, Onderčo, Mojto, dr. Mederlý, Galovič, dr. Labaj, Grebáč-Orlov, dr. Fritz, Čuřík, Hlinka, Greif, dr. Gažík.

2308/II.

Interpelace

poslanců Josefa Stejskala, L. Pechmanové-Klosové a druhů

ministru železnic

o nesprávném vybíráni zdržného ve stanici Semily-Podmoklice.

Těžká finanční situace československých státních drah je všeobecně známa. Provozní schodky tohoto velikého státního podniku rozrůstají se den ode dne do nebývalých dimensí. Veřejnost, poslanci a vláda věnuje těmto poměrům všestran-

nou pozornost a ve společné snaze hledají se prostředky, jimiž by bylo možno zmírniti provozní schodky československých státních drah, které musí býti uhrazovány z peněz všech poplatníků. Při této usilovné snaze setkáváme se však na druhé straně se zjevy, které zasluhují všeobecného odsouzení proto, že jednotliví odpovědní činitelé s neomluvitelnou lhostejností přihlížejí k tomu, jak správa československých státních drah je při stávající hospodářské tísni na svých regulérních příjmech o značné obnosy denně zkracována. Podepsaným jest hlášen pozoruhodný případ tohoto obsahu:

Ve stanici československých státních drali Semily-Podmoklice stál od 28. dubna 1933 do 20. května 1933 vagón uhlí, deklarovaný na továrníka Ludvíka Šťastného v Semilech. Jmenovaný deklarant měl dle platných dopravních tarifů za dobu 23 dnů zaplatiti 2. 540 Kč zdržného. Zaplatil však pouze 180 Kč, čímž pokladna železničního eráru zkrácena byla v tomto jediném případě o obnos 2. 360 Kč. Uvedený železniční vagón nese číslo 663. 021 U L.

Na základě této skutečnosti převládá mezi zasvěcenými občany na Semilsku přesvědčení, že přednosta stanice prokázal tuto nepřípustnou benevolenci továrníku panu Ludvíku Šťastnému jen proto, že spolu žijí v nejužším přátelství.

Křiklavé tyto poměry nemohou nám býti lhostejný a proto se Vás pane ministře tážeme:

Jste ochoten dáti tento případ vyšetřiti a vinníky pohnati k zodpovědnosti a ku uhrazení ztráty, kterou železniční erár ve shora vylíčeném případu utrpěl?

V Praze dne 21. června 1933.

Stejskal, Pechmanová-Klosová,

Mikuláš, Jos. Tůma, Slavíček, dr. Patejdl, Lanc,

Malý, Richter, Tykal, dr. Moudrý, Langr, Sol-

fronk, Vaněk, Netolický, Fiala, Špatný, Šmejcová,

David, Polívka, Bazala.

2308/III (překlad).

Interpelace

poslance dra Luschky a druhů ministrovi vnitra

o zákazu hlučínského okresního úřadu

vyvěsiti plakáty 6. německého zemského

katolického sjezdu.

Hlučínský okresní úřad výměrem ze dne 6. června 1933 odepřel povoliti plakátování na veřejných místech v politickém okrese hlučínském

6. německého zemského katolického sjezdu ve Šternberků s odůvodněním, že podle posledního sčítání lidu v obvodu tohoto úřadu nebylo napočítáno 20% německého obyvatelstva. Mimo to povolenému odvolání byl odepřen odkládací účinek, poněvadž podle § 77 zákona ze dne 13. ledna 1928, čís. 8 Sb. z. a n. v naléhavém veřejném zájmu jest odůvodněno neprodlené provedení zákalu plakátování.

Podepsaní předkládají panu ministrovi vzor plakátu a konstatují, že povolení k plakátování 6. německého zemského katolického sjezdu bylo povoleno ve všech ostatních okresech, poněvadž znění nelze jinak vykládati proti veřejnému zájmu.

Pokud jde o odůvodnění zákazu samotného, schází jakýkoliv zákonitý poklad, aby se německé plakáty německých podniků zakazovaly s odvoláním na výsledky sčítání lidu, při čemž se zákonitého pojmu 20% národní menšiny, který byl zjištěn pro soudní okres, svémocně používá pro politický okres.

Podepsaní táží se pana ministra vnitra, je-li ochoten:

1. naříditi hlučínskému okresnímu úřadu, aby bez omezení dbal jazykových práv národních menšin upravených zákony a aby jednou pro vždy upustil od svémocných závěrů jdoucích nad to;

2. naříditi zemskému politickému úřadu v Brně, aby podle toho včas, to jest, se zřetelem k době, kdy se koná sjezd katolíků dme 1. a 2. července 1933, neprodleně vyhověl odvolání proti výměru okresního úřadu.

V Praze dne 20. června 1933.

Dr. Luschka,

Bobek, Fritscher, Greif, dr. Schollich, Scharnagl, dr. Hanreich. Kunz, Krumpe, dr. Mayr-Harting, Zajíček. Matzner, Oehllnger, dr. Petersilka, dr. Keibl, dr. Hassold. Horpynka, Inž. Kallina, Stenzl, Eckert, Prause.

2308/IV (překlad).

Interpelace

poslance R. Kaspera a druhů

ministrovi vnitra

o protizákonném postupu velitele četnické stanice Nováka v Libštejně.

Dne 15. května 1932 dostavil se k firmě Havlíkově v Libšíejně velitel četnické stanice Novák a prohlásil, že, jsou-li tam zaměstnáni tři členové z téže rodiny, musejí opusiiti své pra-

covní místo, ale nedostanou ani podporu v nezaměstnanosti. Svědky tohoto případu jsou tyto osoby: ředitel závodu Adolf Taubert, Markéta Schnurrerová, dělnice a členové závodního výboru výše zmíněného podniku. Že se velitel četnické stanice tímto postupem provinil proti zákonu, vyplývá již z toho, že potom telefonicky odvolal oznámeni, že se nebudu podporu v nezaměstnanosti vypláceti dělníkům, kteří mají býti propuštěni.

Mzdy dělníků v tamějším území jsou bohužel tak nízké, že, je-li zde četnější rodina, jest nutno, aby několik členu rodiny bylo zaměstnáno.

Jednání četnického velitele Nováka způsobilo ovšem velký rozruch mezi dělnictvem podniku a tím byla důvěra obyvatelstva k tomuto úřednímu orgánu značně otřesena.

Ale jistě nemůže býti ani v zájmu státu, aby trpěl takové jednání podřízených úředních orgánů, které je s to ohroziti veřejný klid a pořádek.

Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra:

1. Ví pan ministr o tomto případu?

2. Jest pan ministr ochoten zavésti disciplinární řízení proti veliteli četnické stanice Novákovi pro porušení jeho úřední povinnosti a pro jeho protizákonné jednání?

V Praze dne 17. června 1933.

Kasper,

Inž. Jung, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, dr. Petersilka, Scharnagl, Zajíček, Simm, Bobek, Greif, Knirsch, Geyer, Fritscher, Krumpe, R. Köhler, Kunz, dr. Luscbka, dr. Scbollich, dr. Hassold, inž. Kallina, dr. Hanreich, dr. Keibl, Matzner, Horpynka.

2308/V.

Interpelace

poslanců H. Bergmanna, E. Špatného, J. Davida, dra Patejdla a druhů

ministru národní obrany

o jmenování evidenčních praporčíků evidenčními poddůstojníky.

V roce 1924 povolalo MNO z moci úřední jistý počet evidenčních rotmistrů k odborným zkouškám. Zkoušky ty podmiňovaly jmenování těchto rotmistrů důstojníky evidenční služby.

Z těchto rotmistrů po absolvování odborných zkoušek byla velká část jmenována 28. října 1924 evidenčními důstojníky, kdežto 30 nynějších praporčíků evid. s odbornou zkouškou čeká dosud

na jmenování. Z nich někteří připravovali se namnoze s velkými finančními obětmi k jazykovým zkouškám pro důstojníky, neboť jejich tehdejší služební poměry znemožňovaly jim navštěvovat kursy IV. třídy občanské školy. Příprava k jazykovým zkouškám vyžádala si značného nákladu jak na učebných pomůckách, tak i v jednotlivých případech na vydání za učitele, neboť v těchto létech bylo zvláště třeba intensivně zdolávat nával práce u dopl. okres. velitelství, jež fysicky dosti vyčerpávala a proto náležitá příprava vyžadovala zvlášť vypětí všech sil, aby zdar této zkoušky byl zajištěn.

Ačkoliv služební předpis A-VI-1 vydaný v roce 1925 dával možnost jmenovat tyto rotmistry na praporčíky s odbornou zkouškou, přece k jejich jmenování došlo teprve až roku 1928. Tímto pozdějším jmenováním ztratili jednu platovou stupnici, protože byli nejprve povýšení do hodnosti št. rotmistrů, kterážto hodnost přinesla valné většině ztrátu na služebních příjmech. Nedostalo se jim tedy obdobného jmenování jako u skupin jiných, na příklad u skupiny účetních rotmistrů, kteří po absolvování odborné zkoušky byli jmenováni do hodnosti praporčíků a což se stalo i u četnických účetních strážmistrů s odbornou zkouškou, kteří v roce 1926 již byli jmenování praporčíky, kdežto evidenční rotmistři s odbornou zkouškou pouze štábními rotmistry.

"Až do roku 1927 kojili se blahou nadějí, že MNO ve snaze, oceniti jejich nemalé zásluhy o reorganisací armády a s tím spojené mimořádné práce v evidenční službě a ve snaze, aby nebyli hmotně zkráceni, po zásluze je bude jmenovat evidenčními důstojníky. Když téhož roku místo event. jmenování přeložilo do evidenční služby 50 důstojníků zbraní a tím bylo jejich jmenování znemožněno.

Protože v jejich dřívějším přidělení u dopl. okr. velitelství nebylo pro ně systemisovaných míst, byli přemístění v roce 1929 k pol. úřadům I. stolice na místa exponovaných evid. orgánů, tedy na místa evidenčních důstojníků. Tuto službu vykonávali až do dne, kdy došlo k zrušení těchto úřadů.

Ze i přemístěním k pol. úřadům byli na svých příjmech zkrácení, netřeba podotýkati, neboť služební přemístění a odloučené žití od rodin zatížilo i nezaviněně mnohé zadlužilo, nehledě na skutečně snížení platů při přemístění z míst skupiny C do skupiny D činovného. Podotknouti tu sluší, že mezi těmito praporčíky s odbornou zkouškou jsou jednotlivci, jimž v r. 1921-1922 vydalo MNO potvrzení, že byli vzati v záznam co čekatelé na místa evidenčních důstojníků.

Absolvováním odborných a jazykových zkoušek tito praporčíci vlastně morálně nedosáhli žádných úspěchů, poněvadž v r. 1928 byli také jmenováni praporčíky z téže i jiných skupin štábní rotmistři, kteří vůbec zkoušek neabsolvovali a byli tedy ušetřeni veškeré námahy s hlavně značných finančních nákladů, jež si zkoušky vyžádaly.

Z těchto všech dat vysvítá, že žádná ze skupin čs. armády nebyla tak citelně hmotně poško-

zena, jako právě skupina těchto evid. praporčíků s odbornou zkouškou a bylo by jen nejvýš spravedlivé, aby tito vesměs již přes 40 let staří a oddaní služebníci byli po zásluze jmenování evidenčními důstojníky, zvláště nyní, když vlastně jmenováním žádné zvláštní zatížení státu nevznikne. Tím jenom dostane se jim normální posily k další poctivé a svědomité práci.

Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra národní obrany:

1. Je-li ochoten nahraditi vpředu uvedeným praporčíkům újmu jim vzniklou povýšením jich na evidenční důstojníky?

2. Je-li ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil, nebo zaříditi hodlá?

V Praze dne 27. června 1933.

Bergmann, Špatný, David, dr. Patejdl,

Mikuláš, Hatina, Hynek, Šmejcová, Inž. Záhorský, Stejskal, Pechmanová-Klosová, Vaněk, Tykal, Solfronk, Bazala, Malý, Hrušovský, Tučný, Polívka, Netolický, Fiala, Zeminová, Langr, Slavíček.

2308/VI.

Interpelace

poslanců Josefa Netolického a druhů ministrovi vnitra

o závadách u městského úřadu v Dašicích, okres Pardubice.

Zvolení členové a náhradníci obecního zastupitelstva v Dašicích, pol. okres Pardubice, zvolení na kandidátní listině čsl. strany národně-socialistické a Jednoty čsl. malozemědělců, domkářů, živnostníků a dělníků, oznámili 15. t. m. okresnímu úřadu v Pardubicích, jakožto úřadu dozorčímu, že nesúčastní se jednání a schůzí obecního zastupitelstva a městské rady v Dašicích do té doby, dokud nebude zjednána náprava v tamější okresní správě a zásahem úředním jim zaručeno, že budou moci súčastniti se na správě obce tak, aby mohli úřad svůj vykonávati v mezích stávajících zákonů. V důsledku některých případů v tamější okresní samosprávě nemohou nésti zodpovědnost, která jest jim uložena obecním zřízením a finanční novelou.

K tomuto rozhodnutí donuceni byli těmito případy:

1. Účty obecní za rok 1929 nebyly dosud schváleny a protest podaný k zemskému úřadu není dosud vyřízen.

2. Obecní rozpočet na rok 1931 nenabyl dosud moci práva, neboť o námitkách proti rozhodnutí

okr. výboru v Pardubicích ze dne 27. března 1931 zemský výbor dosud nerozhodl.

3. V roku 1931 byla vyloupena obecni pokladna a z ní odcizeno dle sdělení obecního tajemníka 23. 995 Kč. Pokladna byla však pojištěna na 10. 000 Kč, takže obci vznikla škoda 13. 995 Kč. Členové finanční komise za výše jmenovanou skupinu volební podali dne 26. května 1931 žádost okresnímu úřadu v Pardubicích za provedení revise. Nedostalo se jim ani odpovědi, ani nebyla provedena revise. Proti schválení účtu za rok

1931 byly podány námitky, o kterých okresní úřad dosud nerozhodl. Pět členů obecního zastupitelstva podalo ve schůzi tohoto sboru 4. ledna

1932 návrh na disciplinární komisi ku zjištění, kdo je povinen obci nahraditi škodu vyloupením pokladny způsobenou a pojištěním nekrytou; starosta obce Dvořák tento písemně podaný pilný návrh přijal, ve schůzi přečetl, o pilnosti jeho ani o meritorním rozhodnutí hlasovati nedal.

4. Obecni rozpočet na rok 1932 byl zemským výborem obci vrácen k přepracování a uvedení do rovnováhy s ohledem na poukázaný obci příděl z vyrovnávacího fondu. Nařízení to provedeno nebylo, takže ani rozpočet na rok 1932 není dosud pravoplatným. Starosta v městské radě několikráte prohlásil, že neni třeba rozpočet upravovati, neboť přiděl z vyrovnávacího fondu dostává bez této úpravy!

5. Námitky proti rozpočtu na rok 1933 nebyly dosud okresním výborem projednány a vyřízeny. Posledně schváleným rozpočtem jest tedy rozpočet z r. 1930.

6. Členům obecního zastupitelstva znemožněna kontrola obecního hospodářství, neboť obec prohrála spor s pardubickou elektrárnou a dodnes nebyla obecnímu zastupitelstvu podána zpráva o výši náhrady, které si tento spor vyžádal a nebylo vyvoláno usneseni o úhradě. Poznámky nebo dotazy učiněné o obecním hospodaření jsou starostou ignorovány a zůstávají po většině nezodpověděny.

7. Okresní úřad v Pardubicích zahájil proti členu tamější městské rady Jos. Chmelíkovi trestní řízení dle tak zv. »Prügelpatentu« na žádost zástupců politických stran. Když se týž ohradil a žádal stíhání stěžovatelů dle čl. 4 org. zák., zůstala táž žádost bez vyřízení.

8. Dne 20. března 1933 padalo 7 členů obecního zastupitelstva starostovi B. Dvořákovi žádost za svolání obecního zastupitelstva dle § 12 obv. zříz. a v této žádosti označili 5 bodů programu této schůze. Poslední schůze byla 7. listopadu 1932. Nedodržuje se předpis zákona o svoláváni schůzí ve 2 měsících. Žádosti 7 členů zastupitelstva vyhověno nebylo a když ve schůzi dne 13. června t. r. žádal člen zastupitelstva J. Chmelík starostu o vysvětlení, bylo mu slovo odejmuto a schůze zastupitelstva přerušena prý »pro svévolné rušení schůze. «

9. Dne 9. června t. r. byla schůze tamější městské rady. V této dal starosta čísti protokol ze schůze městské rady konané dne 17. května.

Do této schůze městské rady dne 17. května nebyli pozváni a nemohli se jí samozřejmě súčastniti 2 členové nár. socialisté. V této schůzi dne 17. května dle čteného protokolu projednávaly se všechny věci, spadající do kompetence městské rady i věci rázu finančního. Zejména byl čten finanční deník a usneseny výdaje na elektrický podnik. Zápis této schůze byl přes protest člena městské rady Chmelíka schválen!

Je samozřejmé, že když starosta v Dašicích nechává projednávati obecní záležitosti v illegální schůzi městské rady, do niž nezve pravoplatné členy a nechává zápis této schůze přes protest schvalovati, že nemohou tito členové městské rady a jejich skupina nésti zodpovědnost a dokud nebude zjednána náprava súčastňovati se schůzí městské rady i obecního zastupitelstva.

Veškeré urgence u okresního úřadu v Pardubicích i naše intervence vykonaná 19. června t. r., aby veškeré stížnosti byly vyřízeny, ukázala se marnou. Z toho důvodu jsme nuceni se tázati:

1. Jsou známy panu ministru tyto neudržitelné skutečnosti, zvláště v odstavci 4. a 9. uvedené?

2. Je pan ministr ochoten naříditi, aby veškeré stížnosti, týkající se obecního hospodářství v Dačicích, jak u okresního tak i u zemského úřadu byly vyřízeny?

3. Je pan ministr ochoten naříditi okresnímu úřadu v Pardubicích, aby z povinnosti dohlédacího úřadu věnoval náležitou pozornost a zamezil libovolné jednáni starosty v Dašicích?

V Praze dne 23. června 1933.

Netolický,

dr. Patejdl, Bergmann, Hynek, Pechmanová-Klosová, Stejskal, Bazala, Špatný, Slavíček, Solfronk, Tučný, Malý, Hrušovský, Vaněk, dr. Moudrý, Fiala, Mikuláš, Hatina, Šmelcová, inž. Záhorský, Tykal, Polívka, Langr, Zeminová.

2308/VII (překlad).

Interpelace

poslance dra J. Keibla a druhů ministrovi veřejných prací,

že se při obnově budovy statni pošty v Děčíně a při náhradní stavbě nového řetězového mostu v Děčíně nezaměstnávají němečtí dělnici.

Již v interpelaci ze dne 19. dubna 1933 tisk č. 2204/III stěžovali si podepsání, že se při stát-

nich stavbách a obnovách v německém území schválně přihlíží k českým a cizím firmám, že tyto firmy svěřují provádění prací rovněž cizím a výlučně českým dělníkům, takže místní německé firmy a dělníci jsou vylučováni ze zaměstnání a výdělku. Závažného věcného důvodu nemůže býti. Poněvadž se tyto skutečnosti stále opakují, musíme právem míti za to, že to rozhodující státní úřady konají s úmyslem, aby poškozovaly německé řemeslníky a německé dělníky a ponechaly je v této těžké době i tehdy bez práce a výdělku, když jest k tomu v hojné míře příležitost.

Znovu musíme konstatovati, že se budova státní pošty v Děčíně důkladně opravuje a že všechny tyto práce provádí opět firma Josef Malý z České Lípy. Majetník této firmy jest Čech a všichni dělníci, které tato firma v Děčíně zaměstnávala, byli přespolní Češi.

Stavbu nového mostu mezi Děčínem a Podmokly provádějí firmy Lederer a Bloch z Teplic a Škodovy závody z Plzně. Jsou při tom zaměstnáni četní zámečníci a montéři. Mezi nimi není však ani jediný německý dělník usedlý v Podmoklech nebo Děčíně, pres to, že právě v těchto obou městech jest vynikající kovový průmysl a jest tedy více než pravděpodobné, že by i zde bylo možno nalézti vyškolené německé síly. kdyby je někdo byl chěl hledati a zaměstnati.

Jest jasné, že se takovými opatřeními nezmírňuje nezaměstnanost v děčínském okrese ani tam, kde by snadno mohla býti zmírněna.

Podepsaní táží se tedy pana ministra věřejných prací:

1. Je-li ochoten tuto věc vyšetřiti?

2. Je-li ochoten naříditi, aby se příště ve všech takových případech svěřovaly státní práčů především místním německým podnikům a aby se hledělo k tomu, aby se při jejich provádění zaměstnávali zvláště místní němečtí dělníci?

V Praze dne 20. června 1933.

Dr. Keibl,

dr. Schollich, Inž. Kallina, Oehlinger, dr. Mayr-

Marting, Fritscher, inž. Jung, R. Köhler, dr. Lu-

schka, Scharnagl, Bobek, Horpynka, dr. Hassold,

Matzner, dr. Hanreich, Krumpe, dr. Petersilka,

Kunz, Knirsch, Kasper, Geyer, Simm, Zajíček,

Greif.

Původní znění ad 2308/III.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Luschka und Genossen

an den Minister des Innern,

betreffend das Plakatierungsverbot der Bezirksbehörde Hultschin für den 6. deutschen Landeskatholikentag.

Die Bezirksbehörde in Hultschin hat mit dem Bescheid vom 6. Juni 1933 die Plakatierungsbewiltigung des 6. deutschen Landeskatholikentages m Sternberg an öffentlichen Plätzen im politischen Bezirk Hultschin mit der Begründung verweigert, dass nach der letzten Volkszählung im Bereiche dieser Behörde keine 20 Prozent deutsche Bewohner gezählt worden seien. Ueberdies wurde der eingeräumten Berufung die aufschiebende Wirkung abgesprochen, da im Sinne des § 77 des Gesetzes vom 13. Jänner 1928, Slg. d. G. u. V. Nr. 8 die sofortige Vollstreckung des Plakatierungsverbotes im dringenden öffentlichen Interesse begründet sei.

Die Gefertigten legen dem Herrn Minister ein Plakatmuster bei und stellen fest, dass die Plakatierungsbewilligung für den 6. deutschen Landeskatholikentag in allen übrigen Bezirken erteilt wurde, da der Text in keiner Weise gegen das öffentliche Interesse ausgelegt werden kann.

Hinsichtlich der Begrundung des Verbotes selbst fehlt jede gesetzliche Handhabe, unter Berufung auf die Ergebnisse der Volkszählung deutsche Plakate deutscher Veranstaltungen zu verbieten, wobei der gesetzliche Begriff der 20%igen nationalen Minderheit, welcher für Gerichtsbezirke festgelegt wurde, eigenmächtig auf den politischen Bezirk angewendet wird.

Die Gefertigten stellen an den Herrn Minister des Innern die Anfrage, ob er gewillt ist:

1. die Bezirksbehörde in Hultschin anzuweisen, die in den Gesetzen geregelten Sprachenrechte der nationalen Minderheiten uneingeschränkt zu respektieren und darüber hinausgehende eigenmächtige Folgerungen ein für allemal zu unterlassen;

2. die politische Landesbehörde in Brunn zu veranlassen, dementsprechend der Berufung gegen den Bescheid der Bezirksbuhörde rechtzeitig d. i. mit Rücksicht auf den Termin des Katholi-

kentages am 1. und 2. Juli 1933 ohne jeden Verzug stattzugeben.

Prag, am 20. Juni 1933.

Dr. Luschka,

Bobek, Fritscher, Greif, Dr. Schollich, Scharnagl, Dr. Hanreich, Kunz, Krumpe, Dr. Mayr-Harting, Zajíček, Matzner, Oehlinger, Dr. Petersilka, Dr. Keibl, Dr. Hassold, Horpynka, Ing. Kallina, Stenzl, Eckert, Prause.

Původní znění ad 2308/IV.

Interpellation

des Abgeordneten Rudolf Kasper und Genossen

an den Minister des Innern

in Angelegenheit des rechtswidrigen Vorgehens des Gendarmeriepostenführers Novak in Liebenstein.

Am 15. Mai 1932 erschien der Gendarmeriepostenkommandant Novak bei der firma Havlik in Liebenstein und erklärte, dass in allen Fällen, in denen von einer Familie drei Mitglieder derselben beschäftigt sind, diese ihren Arbeitsplatz verlassen müssen, aber auch keine Arbeitslosenunterstützung erhalten. Zeugen dieses Vorfalles sind nachstehende Personen: Betriebsdirektor Adolf Taubert, Margarete Schnurrer, Arbeiterin und die Mitglieder des Betriebsausschusses des oben erwähnten Unternehmens. Dass sich der Postenkommandant durch dieses Vorgehen gegen das Gesetz verstossen hat, geht schon daraus hervor, dass er dann telephonisch die Mitteilung wegen Nichtauszahlung der Arbeitslosenunterstützung an die zu entlassenden Arbeiter widerrief.

Die Löhne der Arbeiter im dortigen Gebiet sind leider so niedrig, dass bei Vorhandensein einer mehrköpfigen Familie sich die Notwendigkeit ergibt, dass mehrere Familienmitglieder einer Beschäftigung nachgehen müssen.

Das Vorgehen des Postenkommandanten Novak löste natürlich «rosse Erregung unter der Arbeiterschaft des Betriebes aus und ist dadurch das Vertrauen der Bevölkerung zu diesem Amtsorgan bedeutend erschüttert worden.

Es kann aber zweifellos nicht im Interesse des Staates gelegen sein, ein solches Vorgehen untergeordneter Amtsorgane zu dulden, das geeignet ist, die öffentliche Ruhe und Ordnung zu gefährden.

Die Unterzeichneten stellen daher an den Herrn Minister des Innern folgende Fragen:

1. Ist dem Herrn Minister der Vorfall bekannt?

2. Ist der Herr Minister gewillt, gegen den Postenkommandanten Novak das Disziplinarverfahren wegen Verletzung seiner Amtspflicht und wegen seines rechtswidrigen Vorgehens zu eröffnen?

Prag, am 17. Juni 1933.

Kasper,

Ing. Jung, Oehlinger, Dr. Mayr-Harting, Dr. Petersilka, Scharnagl, Zajíček, Simm, Bobek, Greif, Knirsch, Geyer, Fritscher, Krumpe, R. Köhler, Kunz, Dr. Luschka, Dr. Schollich, Dr. Hassold, Ing. Kallina, Dr. Hanreich, Dr. Keibl, Matzner, Horpynka.

Původní znění ad 2308 VIL

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Josef Keibl und Genossen

an den Minister für öffentliche Arbeiten

wegen der Nichtbeschäftigung deutscher Arbeiter bei der Renovierung des staatlichen Postgebäudes in Tetschen und beim Ersatzbaue der neuen Kettenbrücke in Tetschen.

Bereits in der Interpellation vom 19. April 1933 Druck 2204/III haben die Unterzeichneten darüber Beschwerde geführt, dass bei staatlichen Bauten und Wiederherstellungen im deutschen Gebiete geflissentlich tschechische und ortsfremde Firmen berücksichtigt werden, dass diese ebenfalls ortsfremde und ausschliesslich tschechische Arbeiter mit der Durchführung der Arbeiten betrauen, so dass die ortsansässigen deutschen Firmen und Arbeiter vom Erwerb und Verdienst ausgeschlossen werden. Ein triftiger sachlicher Grund kann nicht vorliegen. Da sich diese Tatsachen immer wieder wiederholen, so muss mit Grund angenommen werden, dass die massgebenden staatlichen Behörden dies mit Absicht unternehmen, um den deutschen Handwerker und den deutschen Arbeiter zu schädigen und ihn in dieser schweren Zeit auch dann ohne Arbeit und Verdienst zu lassen, wenn Gelegenheit dazu in reichlichem Masse vorhanden wäre.

Neuerdings musste wieder festgestellt werden, dass das staatliche Postgebäude in Tetschen

gründlich renoviert wird und dass alle diese Arbeiten wiederum die Firma Josef Malý in Böhm. Leipa besorgt. Der Inhaber dieser Firma ist ein Tscheche und alle Arbeiter die diese Firma in Tetschen verwendete, sind Ortsfremde tschechischer Volkszugehörigkeit gewesen.

Den Bau der neuen Brücke zwischen Tetschen und Bodenbach führen die Firma Lederer und Bloch in Teplitz und die Škodawerke in Pilsen durch. Zahlreiche Schlosser und Monteure sind dabei beschäftigt. Unter ihnen ist jedoch kein einziger in Bodenbach oder Tetschen ansässige deutsche Arbeiter, trotzdem gerade in diesen beiden Städten eine hervorragende Metallindustrie vorhanden ist und es daher mehr als wahrscheinlich erscheint, dass auch hier geschulte deutsche Kräfte zu finden gewesen wären, wenn man sie hätte suchen und verwenden wollen.

Es ist klar, dass durch solche Massnahmen die Arbeitslosigkeit im Tetschener Bezirke auch dort nicht gemildert wird, wo sie mit Leichtigkeit gemildert werden könnte.

Die Gefertigten fragen demnach den Herrn Minister für öffentliche Arbeiten an:

1. Ist er geneigt, vorstehenden Sachverhalt zu erheben?

2. Ist er bereit, anzuordnen, dass in allen künftigem derartigen Fällen in erster Linie ortsansässige deutsche Unternehmungen mit staatlichen Arbeiten betraut und dass darauf gesehen werde, dass bei ihrer Durchführung vorzugsweise ortsansässige deutsche Arbeiter verwendet werden?

Prag, am 20. Juni 1933.

Dr. Keibl,

Dr. Schollich, Ing. Kallina, Oehlinger, Dr. Mayr-

Harting, Fritscher, Ing. Jung, R. Köhler, Dr. Lu-

schka, Scharnagl, Bobek, Horpynka, Dr. Hassold,

Matzner, Dr. Hanreich, Krumpe, Dr. Petersilka,

Kunz, Knirsch, Kasper, Geyer, Simm, Zajíček,

Greif.