Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

Překlad.

2300.

Návrh

poslance R. Köhlera a druhů o podporování vynálezů.

Podepsaní poslanci navrhují: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................

o podporování vynálezů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministerstvo obchodu, průmyslu a živností se zmocňuje, aby podporovalo technický pokrok peněžními výpomocemi vynálezcům.

§ 2.

Tyto podpory mohou se poskytnouti, nemůže-li vynálezce z vlastních peněz

a) zhotoviti modely nebo vzorky,

b) provésti zkoušky výkonnosti,

c) doma a v cizině provésti ohlášení ochrany a zaplatiti poplatky za ochranu,

d) hájiti nabytá ochranná práva proti porušením,

e) obeslati trhy a výstavy doma a v cizině.

§ 3.

Předpokladem pro poskytnutí podpory jest, aby Svaz vynálezců v Praze nebo svaz »Erfinderschutzverband« v Československé republice se sídlem v Liberci uznaly upotřebitelnost a užitečnost vynálezu.

§ 4.

Žádosti o poskytnutí podpory podávají se prostřednictvím svazů vynálezců ministerstvu obchodu, průmyslu a živností. Podpory přiznává komise zřízená ministerstvem obchodu, průmyslu a živností, která se schází čtvrtletně a rozhoduje o žádostech.

§ 5.

Podpory poskytují se z fondu, k tomu zvlášť zřízeného, který dostává dostatečné příspěvky, zvláště z příjmů patentního úřadu. Pokud tyto příjmy jsou již vázány, budiž další úhrada opatřena škrty z rozpočtu na vojsko.

§ 6.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr obchodu, průmyslu a živností v dohodě s ministrem financí.

§ 7.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Odůvodnění.

Podporování vynálezů zákonnými opatřeními, jako na příklad poskytováním státních podpor, jest nutné jak v zájmu vynálezců, tak také uvážíme-li dnešní význam nových výtvorů pro oživení našeho hospodářství.

Pouhá finanční podpora vynálezcům, aby mohli obeslati výstavy, trhy a podobně, sama o sobě není ještě nejúčinnějším prostředkem k podporování vynálezů. Musí jíti ruku v ruce s důkladnou a soustavnou zákonnou úpravou tohoto oboru.

K odůvodnění této úvodní věty třeba v dalším zjistiti, které okolnosti se staví v

cestu vzniku a zhodnocení nových výtvorů a mohly by býti odstraněny.

Již pro účelnou konstrukci, pro správné posouzení, jakož i pro získání ochrany, ale i pro rychlý a dobrý výsledek všech opatření ke zhodnocení vynálezů má rozhodný význam zhotovení názorných a působivých modelů a vzorků. Proveditelnost, nejúčelnější stavba a správný tvar, výrobní náklady, vyhlídky na zpeněžení a zisk, ale i prospěch a výhody jak pro jednotlivého kupce, tak také pro celek lze zpravidla posouditi teprve podle modelů, které by se daly provésti, nebo podle ho-

tových vzorků. Jest známou a zkušenostmi častokráte potvrzenou skutečností, že vynálezy pouze vykreslené nebo popsané i na trzích a výstavách nelze téměř prodati nebo jen za velmi nepříznivých podmínek pro risiko proveditelnosti a pochybného finančního výsledku. Jest tedy nesmysl zaplniti výstavy vynálezy záležejícími jen z primitivních nákresů nebo špatně pracujících modelů, které ani nelákají ke koupi, ani nemohou podati žádoucích vysvětlení a důkazů.

Prvním základem pro podporování vynálezů jest tedy podpora při budování názorných, působivých modelů. Tato podpora nemusila by vždy záležeti v penězích, nýbrž může se poskytnouti také prakticky.

Mnozí vynálezci mohli by s prvými pokusy začíti sami i zhotoviti modely, kdyby dostali peníze na potřebný materiál a nástroje. Ale vynálezci mohlo by se na příklad umožniti, aby zhotovil vynález ve státních dílnách, školních laboratořích a podobné a připravil jej k vyzkoušení. Tyto dílny byly by povinny poskytnouti mu v dílně místo, materiál a zařízení. Konečně vyskytují se případy, kdy vynález přesahuje obor vědomostí a zkušenosti vynálezcových, že tedy od něho pochází

jen vlastní, základní myšlenka s laickými návrhy na provedení. Tyto případy nejsou tak řídké a nikterak bez vyhlídky. Mnoho vynálezů pochází od lidí, kteří v dotčeném oboru nepracovali, na př. obruče velocipédu od lékaře, lodní šroub od hajného, hromosvod od kněze. Ovšem stávalo se častokráte, že pro neodborné provedení nemohl se původní vynález uplatniti a upadl v zapomenutí, až byl později proveden od odborně zkušenějších, nezřídka však také jen obchodně zdatnějších lidí v jiném státě. Z četných případů vysvítá, že stát měl by věnovati veškeren svůj zájem i takovýmto vynálezům poskytnutím vlastní pomoci, poněvadž jimi může hospodářsky i daňově-technicky získati a rovněž tak ztratiti jejich odevzdáním jiným zemím. Také v takovýchto případech měl by se vynálezci oznámiti ústav, jemuž by bylo uloženo, aby mu při praktickém provádění, zkoušení a zhodnocení co nejrozsáhleji pomáhal v každém směru. Takovými ústavy byly by na příklad učitelské stolice vysokých škol, pokusné ústavy vysokých a středních škol, ústavy pro podporování živností a mnoho jiných.

Otázka úhrady jest již vyřízena v samotném návrhu zákona.

V P r a z e dne 23. května 1933.

R. Köhler,

Oehlinger, Bobek, Scharnagl, dr. Petersilka, Krumpe, Knirsch, Zajíček, Fritscher,

Kasper, Simm, Greif, inž. Jung, Geyer, Kunz, dr. Schollich, inž. Kallina, Matzner,

dr. Keibl, dr. Hassold, Horpynka, dr. Hanreich.