Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2297.

Zpráva

ústavně-právního výboru

k vládnímu návrhu (tisk 2278) zákona,

jímž se mění zákon o mimořádných opatřeních.

Nemůže býti pochyby, že celistvost státu, státní forma, ústava, jakož i veřejný klid a pořádek musejí býti v každém státě a pro každý případ náležitě zabezpečeny, protože od zajištění těchto právních statků je odvislá i bezpečnost jednotlivců a celku státního občanstva. Musí-li pak býti dbáno o náležitou ochranu těchto statků i v míru a za poměrů jinak normálních, tím více je třeba býti na stráži za války, nebo nastanou-li i mimo válku události mimořádné. V takových případech sluší počítati s tím, že předpisy platného práva mohly by se ukázati nedostatečnými, a že daná situace mohla by znemožniti opatření si potřebných právních norem cestou parlamentní. Mohlo by tak vzniknouti velké nebezpečí z prodlení.

Proto již ústava a ústavní zákon o ochraně svobody osobní a domovní pamatoval na to, aby za války, nebo za jiných výjimečných poměrů bylo možno omeziti některé občanské svobody těmito zákony zaručené. Na základě těchto ustanovení byl vydán zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních, podle kterého dostalo se vládě zplnomocnění, aby v době války, nebo nastanou-li uvnitř státu události, ohrožující zvýšenou měrou celistvost státu, jeho republikánskou formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek, mohla učiniti mimořádná opatření, obmezující nebo rušící dočasně svobodu osobní

a majetkovou, svobodu domovní, tisku, právo shromažďovací a spolkové a tajemství listovní.

Od té doby změnilo se mnoho u nás i mimo nás a získané zkušenosti přiměly vládu, aby předložila vládní návrh, jímž se předpisy cit. zákona č. 300 Sb. z. a n. z r. 1920 doplňují tak, aby v nich byly obsaženy potřeby, vyplývající jednak ze změn právního stavu, jednak z hospodářských i politických poměrů současné doby. Pravomoc vlády se tímto návrhem zesiluje dvojím směrem. Předně tím, že mimořádná opatření mohou býti učiněna i tehdy, nastanou-li mimořádné události také na hranicích státu a má-li býti klid a pořádek nejen obnoven, nýbrž pouze udržen, a za druhé tím, že zásah do svobod shora uvedených může býti širší, při čemž ovšem se i tato zesílená pravomoc pohybuje plně v mezích ústavních zákonů. Naproti tomu se nemá ničeho měniti na dočasnosti takových mimořádných opatření, ani na tom, že k jejich platnosti je třeba usnesení vlády, schváleného presidentem republiky, a že parlament má právo odepříti souhlas ku platnosti takových opatření.

Ústavně-právní výbor posoudil současný stav všeobecných poměrů a uváživ zejména tu okolnost, že některé mezery v platném právu mohly by v dané situaci stát i jeho občanstvo vysaditi velkému nebezpečí, do-

spěl k názoru, že je účelno a všeobecně prospěšno podpořiti úsilí vlády tím, že poslanecká sněmovna dá souhlas k tomu, aby vládní návrh se stal zákonem, ústavněprávní výbor pozměnil jej pouze v jediném bodě, a to v čl. I. § 8, druhý odstavec, chtěje tak zdůrazniti souvislost tohoto

ustanovení s ustanovením § 2 pův. zákona a naznačiti, že hospodářské útvary zde uvedené a plnící své úkoly v rámci platných předpisů nemají se čeho obávati. Ústavně-právní výbor doporučuje poslanecké sněmovně takto pozměněnou vládní osnovu zákona k ústavnímu schválení.

V Praze dne 13. června 1933.

Dr. Mičura v. r.,

předseda.

Dr. Suchý v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne....................................................................1933,

jímž se mění zákon o mimořádných opatřeních.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

čl. I.

Zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních, mění se takto:

Počátek § l se mění a bude zníti:

"Za války nebo tehdy, nastanou-li uvnitř státu nebo na jeho hranicích události, ohrožující zvýšenou měrou celistvost státu, jeho demokraticko-republikánskou formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek... "

V § 2 nahrazují se slova "republikánské _ formy" slovy "demokraticko-republikánské formy" a dále vsouvají se před slova "obnovení veřejného klidu a pořádku" slova "udržení nebo".

V § 5 mění se druhá věta, č. 2, a bude zníti takto:

"Bylo-li takové opatření učiněno pro podezření a trestného činu, budiž do osmj dnů proti postiženému zavedeno řádné řízení třestní, jinak opatření toto pozbývá platnosti. "

V § 6 vsouvají se za slovo "domovní" slova "nebo osobní".

§ 7 se mění a bude zníti:

"Státní úřad bezpečnostní může naříditi i bez soudcovského rozkazu zabavování a otvírání dopisů, jakož i jiných zásilek. "

§ 8 se mění a bude zníti:

"Spolky - mimo spolky výdělečné - mohou státní úřady bezpečnostní nebo úřady jim nadřízené podrobiti zvláštnímu dozoru úřednímu nebo zvláštním podmínkám, po případě jejich činnost vůbec zastaviti. Nové spolky toho druhu lze zříditi jen s povolením nebo souhlasem ministerstva vnitra nebo úřadu jím zmocněného; tím se neruší působnost jiných úřadů při zřizování takových spolků.

Způsobem naznačeným v prvé větě předchozího odstavce lze zakročiti též proti spolkům výdělečným, společnostem obchodním, jakož i proti společenstvům výdělečným a hospodářským (družstvům) a jiným útvarům podobným, sledují-li útvary takové vedle hospodářských cílů též cíle politické, jimiž by mohly býti ohroženy právní statky, uvedené v § 2, nebo je-li forma těchto útvarů záminkou k zakrytému sledování takových cílů politických. "

§ 9 se mění a bude zníti:

"Státní úřad bezpečnostní může zakázati vůbec konání shromáždění na místech sloužících veřejné dopravě. Konati shromáždění jiná lze jen s povolením tohoto úřadu; omezení toto netýká se shromáždění voličů ode dne rozepsání voleb do Národního shromáždění až do skončení hlasování. "

§ 10 se mění a bude zníti:

"Státní úřad bezpečnostní může omeziti nebo podrobiti zvláštním podmínkám vydávání a rozšiřování tiskopisů a v krajním případě může jejich vydávání zastaviti. Taktéž může uložiti periodickým tiskopisům, vycházejícím nejméně pětkrát týdně, povinnost předkládati povinné výtisky ve lhůtě až dvě hodiny před vydáním, tiskopisům vycházejícím nejméně třikráte týdně ve lhůtě až tří hodin, jiným periodickým tiskopisům ve lhůtě až 24 hodin před vydáním. Pro ostatní tiskopisy do šesti tiskových archů může tato lhůta býti stanovena až na tři dny, pro tiskopisy obsáhlejší až na osm dní.

Státní úřad bezpečnostní může dále podrobiti zvláštnímu dozoru a podle potřeby zastaviti provozování živností, jež vyrábějí a rozšiřují tiskopisy, jakož i zpravodajských kanceláří, jež neslouží výlučně účelům obchodním. Taktéž může zakázati osobám soukromým držeti tiskařské lisy a jiné přístroje sloužící k rozmnožování spisů, vyobrazení nebo děl hudebních, vyjímajíc psací stroje. "

§ 11 doplňuje se druhou větou tohoto znění:

"Týmž způsobem mohou býti též vydány výjimečné předpisy o výrobě a prodeji výbušných látek i výbušných předmětů a o zacházení s nimi, o povolování pobytu, o nošení stejnokrojů, jakož i o šíření zpráv, jež by mohly ohroziti veřejný klid a pořádek. "

§ 11 doplňuje se dále tímto novým odstavcem:

"Stejným způsobem může býti stanoveno, že členové zastupitelských sborů samosprávy místní a zájmové, jakož i členové správních orgánů jejích podniků a ústavů, počítajíc v to i svazy těchto korporací; podniků a ústavů, jsou povinni setrvati ve svých funkcích a zdržovati se jakéhokoli jednání nebo chování ohrožujícího řádný výkon veřejné správy nebo řádnou činnost oněch podniků, ústavů a svazů, a že mohou se vzdáti své funkce jen se souhlasem státního úřadu dozorčího. "

§ 12 se mění a bude zníti:

"Trestné činy uvedené v §§ 5 a 6 jsou jednak skutky proti tomuto zákonu, jednak skutky podle §§ 68 až 91, 93, 94, 134 až 138, 166 až 169, 190 až 196 byv. rak. trestního zákona, podle §§ 153 až 157, 160, 162, 175, 176, 278 až 281, 288, 323 až 325, 330, 331, 344 až 349, 422 až 424, 428, 429 až 431, 434 až 436, 439, 444 býv. uh. trestního zákona, §§ 344 až 351, 353 až 366, 368, 369, 371, 372, 413 až 417, 448 až 455, 483 až 489, 491 až 500 býv. rak. vojenského trestního zákona, dále podle §§ 2 až 13 zák. čl. XL/1914, o trestní ochraně úřadů, a §§ 2 až 5, 7 až 12 zákona ze dne 17. října 1919, č. 568 Sb. z. a n., o trestání válečné lichvy, jakož i zločiny (podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., na ochranu republiky. "

V § 14 mění se konec a bude zníti:

".....,. způsobem stanoveným v §§ 3

a 4 tohoto zákona. "

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.