Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2293.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne

kterým se doplňuje zákon na ochranu republiky.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

K § 14 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z, a n., připojuje se jako č. 6 toto ustanovení:

6. Stejně se trestá, kdo veřejně způsobem surovým nebo štvavým hanobí Národní shromáždění, některou jeho sněmovnu, předsednictvo, výbor nebo komisi.

Čl. II.

Ke zločinům a přečinům, pro které lze vysloviti podle § 34 zákona na ochranu republiky přípustnost zastavení periodického tiskopisu, náležejí též zločiny a přečiny uvedené v § 14, č. 3, § 17, č. l, § 21, č. l, §§ 22 a 23 téhož zákona.

Čl. III.

Za § 34 zákona na ochranu republiky vkládá se § 34 a) tohoto znění:

(1) Vyžaduje-li toho účinnější ochrana bezpečnosti nebo vážnosti republiky, její ústavy nebo obecného míru v ní, může vláda nařízením, schváleným presidentem republiky, nejdéle na dobu jednoho roku:

1. rozšířiti okruh trestných činů, pro které lze podle § 34 vysloviti přípustnost zastavení

periodického tiskopisu, o přečiny a přestupky uvedené v § 11, č. 2, § 14, č. 4 až 6, § 15, č. l, 2 a 4, §16, č. l, §§18 a 20;

2. prodloužiti dobu, na kterou lze podle § 34 naříditi zastavení periodického tiskopisu, u tiskopisů, vycházejících alespoň pětkrát týdně, na tři měsíce, u tiskopisů, vycházejících alespoň třikrát týdně, na šest měsíců.

(2) Vláda je povinna předložiti takové nařízení ihned oběma sněmovnám Národního shromáždění (výboru podle § 54 ústavní listiny) a odvolati je, jakmile pominou příčiny, pro které došlo k jeho vydání, nebo jakmile se na tom usnesou obě sněmovny, a to každá nadpoloviční většinou všech svých členů (výbor podle § 54 ústavní listiny).

Čl. IV.

Tento zákon nabude účinnosti osmým dnem po vyhlášení. Provésti jej ukládá se všem členům vlády.

Odůvodnění.

Dosavadní zkušenosti praje zákona na ochranu republiky ukázaly, že s prostředky, které tento zákon poskytuje, nevystačí se v mimořádné době; kterou prožíváme. Proto bylo ministerstvu spravedlnosti uloženo, aby vypracovalo předložený vládní návrh zákona.

Osnova navrhuje doplnění zákona na ochranu republiky ve dvou směrech.

Především zvyšuje v čl. I trestní ochranu Národního Shromáždění. Zákon na ochranu republiky poskytl již Národnímu shromáždění ochranu proti násilí (§ l a 10) a proti osobování si jeho pravomoci (§ 10). Nynější návrh chce poskytnouti Národnímu shromáždění stejnou ochranu proti hanobení, jakou poskytuje § 14, S. 5 proti hanobení republice, národu a národním menšinám. Trestní sazba přizpůsobuje se úplné trestní sazbě § 14) č. 5 cit. zákona.

Druhý doplněk zákona na ochranu republiky týká se zastavování periodických tiskopisů podle § 34 cit. zák.

Navrhuje se v čl. II, aby byl doplněn dalšími zločiny a přečiny zákona na ochranu republiky. Z nich přečin uvedený v § 14,

č. 3 souvisí velmi úzce s přečinem § 14, č. 2 a je pro tuto úzkou souvislost navržené doplnění odůvodněno. Ostatní v čl. II uvedené trestné činy jsou vesměs takového rázu, že, kdyby byly soustavně páchány, by byla vážně ohrožena obrana státu.

Vláda vychází z názoru, že mohou nastati události, které se blíží stavu, za něhož by bylo možno vyhlásiti mimořádná opatření podle zákona č. 300/1920 Sb. z. a n. Pro takovou dobu je nutno zabezpečiti bezpečnost a Vážnost republiky, její ústavy a obecný mír v ní účinnějšími prostředky, než jaké poskytuje § 34 zákona na ochranu  republiky s doplňky navrženými v čl. II. Rozšiřuje se okruh trestných činů, pro které lze vysloviti přípustnost zastavení periodického tiskopisu, i na další trestné činy, uvedené v čl. III, a připouští se, aby periodické tiskopisy vycházející alespoň třikráte týdně byly zastaveny na delší dobu, než na jakou by mohly býti zastaveny podle § 34 cit. zák.

Vláda nemusí užíti tohoto zmocnění vždy v plném rozsahu, a může se omeziti v rámci čl. III na taková opatření, která se ukáží nezbytnými.

Tato opatření mají býti omezena na dobu nezbytné potřeby, nejdéle na dobu jednoho roku.

Osnova vyžadujíc, aby takové nařízení bylo schváleno presidentem republiky a bylo předloženo ihned Národnímu shromáždění, chce docíliti, aby těchto opatření bylo užíváno jen v případech a po dobu

skutečné a nepochybné potřeby. Ježto k vydání nařízení vyžaduje se schválení presidentem republiky, užito je pro rozhodnutí sněmoven obdoby § 48, odst. 1 ústavní listiny.

Tím je vládní návrh odůvodněn. Jeho provedení nebude vyžadovati žádných nových nákladů.

V P r a z e dne 8. června 1933.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr Meissner v. r.

Státní tiskárna v Praze. -1863-33.