Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2292.

Zpráva

ústavně-právního výboru

k vládnímu návrhu (tisk 2290) zákona

o mimořádné moci nařizovací.

Všeobecná hospodářská krise dolehla již téměř na celý hospodářský život v našem státě. Nepříznivé její následky jsou dostatečně známé a netřeba se zde o nich blíže šířiti. Parlament a vláda věnovaly od počátku příčinám a důsledkům nynější deprese bedlivou pozornost a snažily se jim čeliti četnými různými zákroky. Aby však bylo lze i nadále udržeti rovnováhu celého státního hospodářství jakož i chrániti, postupně oživovati a znenáhla do normálního stavu převáděti celý hospodářský život, bude nezbytně třeba četných dalších zásahů, a to do spleti složitých a stále se měnících hospodářských zjevů, podmíněných vždy jinými a přečasto novými vlivy domácími i zahraničními. Dotyčná opatření bude namnoze nutno uvésti ve skutek bezodkladně, aby odvráceny byly škody a ztráty jinak po případě nenapravitelné. V takových případech nelze však vždy zákony vydati v pravý čas tak, aby se neminuly s výsledkem, zvláště když by ještě vyžadovaly prováděcích předpisů. Zákony jsou též tíže měnitelné a nedají se vždy rychle přizpůsobovati střídajícím se poměrům. Mimořádné poměry, v nichž podle zkušeností lze úpravy daleko účinněji prováděti administrativně, vynucují si zpravidla mimořádných zmocnění pro administrativu. Ani státy s tradiční demokracií neváhaly ve vážné době a v naléhavých zájmech, zvláště hospodářských, sáhnouti

k opatřením tohoto druhu. V případech zde v úvahu přicházejících bylo by také někdy parlamentní řízení nadmíru zatěžováno, a to věcmi často příliš detailními. Neodkladné úpravy, vyžadující jinak zákona, musí též býti provedeny bez průtahu i v době, kdy parlament právě nezasedá. Proto vláda, majíc na zřeteli jen životní zájmy celku v situaci pro celé hospodářství zvláště závažné, předložila Národnímu shromáždění návrh na zmocnění k mimořádným opatřením cestou nařizovací. Nejde tu o žádné neomezené zmocnění, naopak účely a obory, na které se má zmocnění vztahovati, a tedy věcné meze podle § 55 úst. listiny budou v zákoně stanoveny a jen v podrobnostech musí býti vládě ponechána dostatečná volnost a pružnost, aby - dbajíc též náležitého usměrnění celé hospodářské politiky podle průběhu a dosahu krise a příslušných poměrů a vlivů jakož i podle významu jednotlivých úkolů, k nimž bude především přihlížeti, posoudila, zda a kterých konkrétních zákroků bude v tom kterém okamžiku k zamezení hospodářských škod a podpoře hospodářského vývoje třeba.

Zmocnění bude však i časově omezeno a tedy dáno se zárukou, že opatření podle něho bude lze vydati jen po čas skutečné nezbytnosti. Národnímu shromáždění jest zabezpečen účinný vliv po stránce kontrolní a bude míti vždy možnost nařízení vydaná

neschváliti a tím platnost jejich zrušiti, čímž bude míti podstatný vliv na další existenci příslušných opatření. Národní shromáždění může také vždy podle vlastního rozhodnutí to neb ono nařízení novým zákonem zrušiti nebo změniti a pod. Zmocnění nebude se tedy dotýkati práv a potřeb demokracie, nýbrž bude jen jejím výkonnějším prostředkem v mimořádných poměrech. Ostatně příslušná vládní nařízení budou též podepisována presidentem republiky, který jim svůj podpis může odepříti a tedy jejich vydání zmařiti, pokládal-li by je za nevhodná, škodlivá, nelegální a pod. Ježto nařízení vydávaná podle § l navrhovaného zákona budou míti materielně legis vicem, mohou býti jimi rušena i zákonná ustanovení, a proto nelze také tvrditi, že by § 2 návrhu nebyl v souladu s ústavou. Slova v § l "pokud k tomu není třeba zvláštního zákona podle předpisů ústavní listiny"

nutno vzhledem na slovo "zvláštního" samozřejmě vykládati restriktivně.

Jest vzhledem k předpisům § 54 úst. list. samozřejmé, že v době, kdy místo sněmoven bude v činnosti Stálý výbor, musí býti podle § 5 navrhovaného zákona vládní nařízení jemu vládou předkládaná.

ústavně-právní výbor provedl v § l a 3 vládního návrhu některé změny rázu více méně stylistického k cíli přesnějšího vyjádření dotyčných ustanovení, a v § 4 vzal patřičný zřetel má odlišnost trestních předpisů a přestupků ve věcech celních jakož i na to, aby nevznikla pochybnost, že by na správní (policejní) přestupek bylo lze stanoviti trest žaláře.

ústavně-právní výbor se zřetelem na svrchovaně naléhavé potřeby státu a občanstva v nynější vážné době doporučuje sněmovně upravený vládní návrh ke schváleni

V Praze, dne 7. června 1933.

Dr Mičura v. r.,

předseda.

Dr Černý v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne........................................................................ 1933

o mimořádné moci nařizovací.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ l.

Vláda se zmocňuje, aby po dobu mimořádných poměrů hospodářských domácích i zahraničních, nejdéle však do 15. listopadu 1933 nařízením upravila celní sazebník republiky československé a - pokud k tomu není zapotřebí zvláštního zákona podle předpisů ústavní listiny nebo se nejedná o zákonnou úpravu československé měny - činila opatření pro přiměřenou úpravu cen a výrobních a odbytových poměrů v průmyslu, živnostech a zemědělství, jakož i pro zachování rovnováhy v hospodářství státním, státních nebo státem spravovaných podniků, ústavů, fondů a zařízení, rovněž i ústavů, fondů nebo zařízení, jež

z moci zákonné vybírají příspěvky, poplatky nebo dávky.

§ 2.

Ustanovení zákonů upravujících týž obor jako nařízení vydaná podle tohoto zákona pozbývají účinnosti, pokud jsou od těchto nařízení odlišná.

§ 3.

Nařízení podle tohoto zákona spolupodepisuje president republiky.

§ 4.

Přestoupení nařízení vydaných podle tohoto zákona ve věcech celních trestají se podle ustanovení celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n., jiné přestupky nařízení podle tohoto zákona vydaných trestají, nejde-li o čin trestný soudně, okresní (státní policejní) úřady, a to peněžitou pokutou až do 50. 000 Kč, při nedobytnosti vězením, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské uzamčením trvajícím nejdéle 6 měsíců, nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců, dále propadnutím předmětů, na něž se trestný čin vztahuje, jakož i ztrátou živnostenského oprávnění. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně, nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než 6 měsíců.

§ 5.

Nařízení vydaná podle tohoto zákona předloží vláda do 14 dnů ode dne vyhlášení oběma sněmovnám Národního shromáždění. Odepřou-li obě sněmovny hlasováním podle § 48, odst. 1 ústavní listiny je schváliti, pozbývají platnosti ode dne tohoto usnesení. Vláda vyhlásí bezodkladně ve Sbírce zákonů a nařízení, že a od kdy nařízení pozbylo platnosti.

§ 6 Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Státní tiskárna v Praze. - 2085-33.