Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období. 8. zasedání.
2278.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne...........__..........................._____.................1933,
jímž se mění zákon o mimořádných opatřeních.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních, mění se takto:
Počátek § l se mění a bude zníti:
"Za války nebo tehdy, nastanou-li uvnitř státu nebo na jeho hranicích události, ohrožující zvýšenou měrou celistvost státu, jeho demokraticko-republikánskou formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek... "
V § 2 nahrazují se slova "republikánské formy" slovy "demokraticko-republikánské formy" a dále vsouvají se před slova "obnovení veřejného klidu a pořádku" slova "udržení nebo".
V § 5 mění se druhá věta, č. 2, a bude zníti takto:
"Bylo-li takové opatření učiněno pro podezření z trestného činu, budiž do osmi dnů proti postiženému zavedeno řádné řízení trestní, jinak opatření toto pozbývá platnosti. "
V § 6 vsouvají se za slovo "domovní" slova "nebo osobní".
§ 7 se mění a bude zníti:
"Státní úřad bezpečnostní může naříditi i bez soudcovského rozkazu zabavování a otvírání dopisů, jakož i jiných zásilek. "
§ 8 se mění a bude zníti:
"Spolky - mimo spolky výdělečné - mohou státní úřady bezpečnostní nebo úřady jim nadřízené podrobiti zvláštnímu dozoru úřednímu nebo zvláštním podmínkám, po případě jejich činnost vůbec zastaviti. Nové spolky toho druhu lze zříditi jen s povolením nebo souhlasem ministerstva vnitra nebo úřadu jím zmocněného; tím se neruší působnost jiných úřadů při zřizování takových spolků.
Způsobem naznačeným v prvé větě předchozího odstavce lze zakročiti též proti spolkům výdělečným, společnostem obchodním, jakož i proti společenstvům výdělečným a hospodářským (družstvům) a jiným útvarům podobným, sledují-li útvary takové vedle hospodářských cílů též cíle politické, nebo je-li forma těchto útvarů záminkou k zakrytému sledování cílů politických. "
§ 9 se mění a bude zníti:
"Státní úřad bezpečnostní může zakázati vůbec konání shromáždění na místech sloužících veřejné dopravě. Konati shromáždění jiná lze jen s povolením tohoto úřadu; omezení toto netýká se shromáždění voličů ode dne rozepsání voleb do Národního shromáždění až do skončení hlasování. "
§ 10 se mění a bude zníti:
"Státní úřad bezpečnostní může omeziti nebo podrobiti zvláštním podmínkám vydávání a rozšiřování tiskopisů a v krajním případě muže jejich vydávání zastaviti. Taktéž může uložiti periodickým tiskopisům, vycházejícím nejméně pětkrát týdně, povinnost předkládati povinné výtisky ve lhůtě až dvě hodiny před vydáním, tiskopisům vycházejícím nejméně třikráte týdně ve lhůtě až tří hodin, jiným periodickým tiskopisům ve lhůtě až 24 hodin před vydáním. Pro ostatní tiskopisy do šesti tiskových archů může tato lhůta býti stanovena až na tři dny, pro tiskopisy obsáhlejší až na osm dní.
Státní úřad bezpečnostní může dále podrobiti zvláštnímu dozoru a podle potřeby zastaviti provozování živností, jež vyrábějí a rozšiřují tiskopisy, jakož i zpravodajských kanceláří, jež neslouží výlučně účelům obchodním. Taktéž může zakázati osobám soukromým držeti tiskařské lisy a jiné přístroje sloužící k rozmnožování spisů, vyobrazení nebo děl hudebních, vyjímajíc psací stroje. "
§ 11 doplňuje se druhou větou tohoto znění: "Týmž způsobem mohou býti též vydány výjimečné předpisy o výrobě a prodeji výbušných látek i výbušných předmětů a o zacházení s nimi, o povolování pobytu, o nošení stejnokrojů, jakož i o šíření zpráv, jež by mohly ohroziti veřejný klid a pořádek. "
§ 11 doplňuje se dále tímto novým odstavcem:
"Stejným způsobem může býti stanoveno, že členové zastupitelských sborů samosprávy místní a zájmové, jakož i členové správních orgánů jejích podniků a ústavů, počítajíc v to i svazy těchto korporací, podniků a ústavů, jsou povinni setrvati ve svých funkcích a zdržovati se jakéhokoli jednání nebo chovám ohrožujícího řádný výkon veřejné správy nebo řádnou činnost oněch podniků, ústavů a svazů, a že mohou se vzdáti své funkce jen se souhlasem státního úřadu dozorčího. "
§ 12 se mění a bude zníti:
"Trestné činy uvedené v §§ 5 a 6 jsou jednak skutky proti tomuto zákonu, jednak skutky podle §§ 68 až 91, 93, 94, 134 až 138, 166 až 169, 190 až 196 býv. rak. trestního zákona, podle §§ 153 až 157, 160, 162, 175, 176, 278 až 281, 288, 323 až 325, 330, 331, 344 až 349, 422 až 424, 428, 429 až 431, 434 až 436, 439, 444 býv. uh. trestního zákona, §§ 344 až 351, 353 až 366, 368, 369, 371, 372, 113 až 417, 448 až 455, 483 až 489, 491 až 500 býv. rak. vojenského trestního zákona, dále podle §§ 2 až 13 zák. čl. XL/1914, o trestní ochraně úřadů, a §§ 2 až 5, 7 až 12 zákona ze dne 17. října 1919, č. 568 Sb. z. a n., o trestání válečné lichvy, jakož i zločiny podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., na ochranu republiky. "
V § 14 mění se konec a bude zníti:
".......způsobem stanoveným v §§ 3
a 4 tohoto zákona. "
Čl. II.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva.
V době, kdy Národní shromáždění usnášelo se na zákoně č. 300/1920 Sb. z. a n. o mimořádných opatřeních, nebylo lze ani
zdaleka tušiti, jak vytváří se poměry dotýkající se bezpečnosti našeho státu během několika let. Proto nebylo v tomto zákoně
pamatováno na možnost rozličných zákroků, jejichž nezbytnost se nyní ukazuje. To je důvodem, proč vláda předkládá Národnímu shromáždění osnovu novely, kterou mají býti jednotlivá ustanovení zákona právě zmíněného doplněna, pokud se týče pozměněna.
Na vysvětlenou k jednotlivým ustanovením podotýká se toto:
V § l provádějí se dvě změny: jednak nahrazuje se výraz "republikánská forma státu" výrazem "demokraticko-republikánská forma státu", jednak rozšiřují se předpoklady, kdy mimořádná opatření lze zavésti, též na ten případ, že určité události nastanou na hranici státu. Obě tyto změny jsou kryty § 113 ústavní listiny, pokud se týče § 13 ústavního zákona č. 293/1920 Sb. z. a n.
V § 2 provedena podobná změna jako s počátku § l, krom toho vsunuta slova "udržení nebo", a to proto, že mimořádná opatření nutno někdy vyhlásiti též pro udržení, nikoliv pouze pro obnovení veřejného klidu a pořádku. Vsuvka tato má oporu ve slovech "události ohrožující" v § 113 ústavní listiny.
Změna navržená v č. 2 § 5 má za účel umožniti konfinaci nebo vypovězení i v takových případech, kde není přímo podezření z nějakého trestného činu. Jak zkušenost ukazuje, vyžaduje toho bezpečnost státu, aby bylo lze provésti taková opatření.
§ 6 novelisuje se tím způsobem, že nejen domovní, nýbrž i osobní prohlídky lze konati pro trestné činy uvedené v § 12.
Taktéž § 7 doplněn tak, aby bylo patrno, že právo otvírati vztahuje se nejenom na dopisy, nýbrž i na veškeré jiné zásilky, a to nejen dopravované poštou, nýbrž i způsobem jiným. Jelikož ústava zaručuje pouze ochranu tajemství listovního, není otvírání jiných zásilek vůbec pod ochranou zákonů ústavních, nýbrž pouze pod ochranou zákonů obyčejných. Pokud jde o censuru telegramů a telefonních rozhovorů, poskytuje dostatečný podklad ustanovení § 15 zákona č. 60/1923 Sb. z. a n. o telegrafech.
Odstavec l navrženého textu § 8 kryje se celkem s dosavadním textem § 8, změny, jež provedeny, slouží k odstranění pochybností ohledně kompetence při zákrocích proti spolkům.
Dále doplněn tento paragraf novým odstavcem, v němž se poskytuje státním bezpečnostním úřadům možnost zakročiti i proti spolkům výdělečným a jiným podobným útvarům represivně (nikoliv též preventivně jako při spolcích nevýdělečných) tehdy, sledují-li vedle hospodářských cílů též cíle politické, nebo slouží-li ke krytí takových cílů.
Byly do novely pojaty proto, poněvadž jak skutečnost ukazuje, zabývají se někdy tyto hospodářské organisace i záležitostmi politickými.
§ 9 upraven tak, že vztahuje se nyní pouze na právo shromažďovací, poněvadž pokud jde o schůze spolkové, stačí zcela ustanovení paragrafu předchozího. Výhoda, jež je tímto paragrafem poskytnuta shromáždění voličů, byla omezena výslovně na volby do Národního shromáždění, poněvadž jen tu jde o volby politické v pravém slova smyslu.
V § 10 byla jednak jednotlivá ustanovení jinak, logičtěji, přeřazena, jednak provedeny tyto změny meritorní: V prvé větě užito výrazu tiskopis místo časopis, poněvadž výjimečnému režimu nutno po případě podrobiti veškeré tiskopisy. Naproti tomu dvouhodinová lhůta censurní omezena pouze na časopisy vycházející nejméně pětkráte týdně, neboť pouze u nich vyžaduje veřejný život toho, aby censura byla vykonávána se všemožným urychlením. Pro časopisy vycházející nejméně třikráte týdně stanoví se lhůta pro předběžnou censuru až na tři hodiny, pro jiné periodické tiskopisy až na 24 hodin. Zpravodajské kanceláře, jež neslouží výlučně účelům obchodním, mohou býti podrobeny zvláštnímu dozoru a provoz jejich podle potřeby též zastaven. Konečně byl doplněn paragraf novým ustanovením ohledně rozmnožovacích přístrojů, jelikož otázka tato byla doposud upravena jen neúplně býv. rak. zákonem č. 118/1912 ř. z. Opatření toto je nutné vzhledem k rozšíření těchto přístrojů, jež často zastávají úkoly tiskáren.
Podstatné změny provedeny v § 11. V prvé řadě doplněn výpočet záležitostí, pro něž mohou býti vládou nebo úřadem od ní zmocněným vydány výjimečné předpisy. Dále doplněn paragraf tento novým odstavcem, jenž má za účel zabrániti pasivní resistenci a sabotáži v oboru samosprávy
místní a zájmové. Ustanovením tímto nejsou ovšem dotčena ustanovení cís. nař. ze dne 25. července 1914, č. 154 ř. z., týkající se spolupůsobení obcí a veřejných podniků při úkolech obrany země, jakož i potrestání těch, kdož porušili úřední povinnost, jež jsou lex specialis.
§ 12 upraven tak, aby odpovídal právnímu stavu, jenž nastal vydáním zákona
na ochranu republiky. Věcný rozsah jeho byl poněkud rozšířen, vztahuje se nyní na veškeré zločiny podle onoho zákona, jakož i na příslušné trestné činy býv. rak. vojenského trestního zákona.
§ 14 upraven tak, aby odstraněny byly pochybnosti ohledně toho, jakým způsobem mají býti mimořádná opatření zrušena.
V P r a z e, dne 26. května 1933.
Předseda vlády: Malypetr v. r.
Ministr vnitra: Černý v. r.
Státní tiskárna v Praze. - 1949-33.