Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období. 8. zasedání.
2272.
Zpráva
výboru ústavně-právního
o návrhu poslanců Mašaty, Tomáška, dra Patejdla, dra Noska, Ježka, Hackenberga,
dra Hodiny a druhů
na změnu některých ustanovení jednacího řádu poslanecké sněmovny ze dne 15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a n. (tisk 2267).
Návrhem se novelisují některá z oněch ustanovení jednacího řádu, která jsou předmětem autonomní disposice poslanecké sněmovny.
Změnou §u 2 odstavce 2 zdůrazňuje se nepřípustnost praxe, za které se dávali poslanci při zápisech do presenční listiny zastupovati. Jest to tedy opatření v zájmu náležité presence při jednání sněmovním.
Paragraf 9, odstavec l, litera m) upravuje se nově hlavně proto, aby bylo normováno také vyloučení závadných projevů ze zápisů výborových.
§ 9, odstavec 2 doplňuje se ustanovením o hlasování předsednictva per rollam v případech neodkladných.
Nová úprava §u 40, odstavců l a 2 směřuje k tomu, aby se zdůraznila a zabezpečila iniciativa předsednictva ve stanovení doby a pořadu sněmovních schůzí. Děje se to hlavně předpisem, že návrh na změnu předsednictvem stanovené doby a denního pořadu musí býti kvalifikovaně podporován, má-li se státi předmětem usnášení.
§ 44 doplňuje se velmi podstatně zákazem čtení v rozpravách sněmovních. Účelem
tohoto zákazu není, jak se tu a tam mylně za to mělo, politická nebo dokonce stranická persekuce oposičních projevů, zákaz tento jest obecný vyjma projevy v §u 44 výslovně uvedené a jeho účelem jest, aby rozpravy sněmovní byly bezprostřední výměnou a vzájemným střetáním se myšlenek, nikoli konglomerátem předem připravených samomluv, které si sebe navzájem nevšímají a na sebe navzájem nereagují. Zákaz čtených řečí má sněmovní rozpravu oživiti a zvednouti s její úrovní také zájem o ni. Bude věcí předsedů, aby dbali o ustálenou tradici v tomto směru. Kde by nestačila předsedova připomínka ve smyslu poslední věty prvního odstavce §u 50, může předseda čtení řečí považovati za projev porušující jednací řád a podle toho postupovati (§ 50 odst. l, věta druhá).
Ústavně-právní výbor doporučuje poslanecké sněmovně k ústavnímu schválení na základě článku I. zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 325 Sb. z. a n., o jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění tyto autonomní změny ustanovení jednacího řádu poslanecké sněmovny:
§2, odstavec 2 mění se takto:
(2) Pro každou schůzi plnou i výborovou vyloží se presenční listina, do níž se přítomní poslanci vlastnoručně zapíší.
§ 9, odstavec l, lit. m) zní:
m) o vyloučení projevů ukládajících o republiku, ohrožujících bezpečnost státu nebo hrubě urážlivých, projevů vybízejících k těmto trestným činům nebo činy takové schvalujících ze sněmovních spisů tiskem rozdávaných. O vyloučení takových projevů ze zápisů (záznamů) výborových a jejich příloh rozhoduje předseda a zapisovatel výboru.
§ 9, odstavec 2 doplňuje se takto:
Věci, které předseda uzná za neodkladné, předloží předsednictvu k usnesení písemnému mimo schůzi.
§ 40, odstavce l a 2 znějí: Příští schůze.
(1) Předseda ukončuje schůzi a sdělí usnesení předsednictva o době a pořadu jednání schůze příští.
(2) Návrhy, aby se příští schůze konala jindy nebo s jiným pořadem, mohou se státi předmětem usnášení, prohlásí-li se pro to na dotaz předsedův nejméně sto poslanců. V tom případě o nich rozhodne sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním.
§ 44, odstavec 1 zní: Řeči.
(1) Nesmí se ujmouti slova, komu ho předseda nedal. Zpravodajové, řečníci, členové vlády a jejich zástupci mluví s řečniště. Není dovoleno řeči čísti, vyjma projevy předsedy, předsedů nebo zpravodajů výborových, členů neb zástupců vlády, stručná prohlášení přednášená jménem klubů a citace s označením pramene. Všichni řečníci však smějí užívati poznámek psaných jen k podpoře paměti.
V Praze, dne 23. května 1933.
Dr. Mareš v. r.,
místopředseda.
Dr. Stránský v. r.,
zpravodaj.