Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období. 8. zasedání.
2257.
Interpelace:
|
I. |
posl. Husnaje a soudruhů předsedovi vlády o rychlé pomoci pracujícímu lidu na Pod- |
|
karpatské Rusi, |
|
|
II. |
posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o ničeni zdraví frekventantů důstojnické školy |
|
4. divise v Jaroměři a záhadných machinacích s uhlím velitelem roty majorem Sokolářem, |
|
|
III. |
posl. Dvořáka min. národní obrany o používání vojáků v Žilině proti demonstrujícím děl- |
|
níkům, |
|
|
IV. |
posl. Bergmanna, Tučného a druhů min. soc. péče o vydání směrnic pro použití prémiových |
|
reserv. |
|
|
v. |
posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o týrání vojínů zakázaným trestem "k zemi". |
|
nedostatečné stravě a využívání brněnského fašistického puče proti vojínům u 260. horského dělostřeleckého pluku v B. Štiavnici, |
|
|
VI. |
posl. Dvořáka a soudr. min. vnitra a spravedlnosti o ztýráni vyšetřovaného mladého děl- |
|
níka Karla Štěkla, |
|
|
VII.. |
posl. Jurana, Štourače a soudr. min. spravedlnosti o strašlivém rozsudku nad dělníkem Jo- |
|
sefem Königem v Brně, který hladovkou protestuje proti rozsudku jednoročního těžkého žaláře za rozbití okenní tabule. |
2257/I.
Interpelace
poslance Jul. Husnaje a soudruhů předsedovi vlády
o rychlé pomoci pracujícímu lidu na Podkarpatské Rusi.
Tíživé hospodářské poměry, naprostý nedostatek práce, nemožnost stěhování do jiných zemi ČSR, zapříčinily, že pracující lid na Podkarp. Rusi vystaven je největšímu strádání již po dlou-
hou dobu, což působí na jeho zdravotní stav a vystaven je zoufalství.
Tisíce kojenců, tisíce školou povinných dítek trpí podvýživou a tím rozšířeny jsou nemoce všeho druhu. Dorost, naše budoucí generace, v důsledku trvalého strádáni fysicky i duševně zakrňuje.
Chlebová akce, prováděná min. zásobováni, nepřinesla žádoucího výsledku. Nedostatek nemohl býti odstraněn na delší dobu l-2 kg chleba. Jiné akce nebyly prováděny a neprovádí se.
Nouzová kukuřiční akce, prováděná zemským úřadem v Užhorodě, nemohla míti úspěchu, neboť pracující lid v důsledku dlouho trvající nezaměstnanosti nemohl a nemůže zaplatí 72 Kč za l q kukuřice. I když přiznáváme, že tato akce měla význam pro stabilitu ceny této důležité poživatiny.
musíme při tom poukázati na to, že úřady nesnažily se stlačiti cenu, neboť dovoz kukuřice byl předán jen několika obchodníkům, kteří neměli zájmu na dovozu levně kukuřice.
Všechny záchranné akce prováděné úřady a humánními spolky jsou nedostatečné a nemohou zastaviti rostoucí zoufalství strádajících.
Proto se podepsaní táží pana ministerského předsedy, zda je o poměrech těchto informovali, co vláda hodlá učiniti, aby na Podkarp. Rusi čeleno bylo hladu a zda vláda je rozhodnuta opatřiti pro pracující lid práci a tím aby zachráněna byla dorůstající mládež Podkarpatské Rusi.
V Praze dne 8. května 1933.
Husnaj,
Seidl, dr. Markovič, dr. Macek, Brožík, Neumeister, Biňovec, Klein, dr. Mareš, Pik, Chalupa, Nový, Srba, Vácha, Prokeš, Hummelhans, Bečko, V. Beneš, Jurnečková-Vorlová, Polach, Chalupník, Jaroš, F. Svoboda, Benda, Kučera.
2257/II.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o ničení zdraví frekventantů důstojnické
školy 4. divise v Jaroměři a záhadných
machinacích s uhlím velitelem roty
majorem Sokolářem.
V důstojnické škole 4. divise v Jaroměři jsou takové poměry, že v měsíci lednu v nejhorších mrazech museli frekventanti důstojnické školy spáti v nevytopených světnicích. V důsledku toho značné stoupl počet nemocných. Na světnice nebylo dáváno vůbec žádné uhlí, ačkoliv hospodářská správa uhlí vydávala. Vydaným uhlím však nakládal sám velitel roty major Sokolář. Když si vojíni stěžovali cheflékaři pluku, odhodlal se tento zakročit; avšak ani po tom se poměry mnoho nezlepšily a je otázka, co major Sokolář dělal s uhlím jemu přiděleným, které se do světnic nedostalo.
Avšak i po jiné stránce jsou v této škole poměry, které zasluhují, aby byly pranýřovány a vyšetřeny. Mužstvo za největší zimy muselo v poledne nastoupit a čekat plné tři čtvrtě hodiny na velitele. V době velkých mrazů, kdy mužstvo bylo spoceno, muselo po dlouhou dobu zaujímat polohy v leže ve sněhu, čímž opět značný počet mužstva onemocněl. Při tom ještě bylo častováno nadávkami, jako smrade, posero atd.
Nemocným vojínům nejen že nadává kapitán Kuchyňka, ale dokonce, aby vojíni byli zastrašeni od hlášení nemoci, jsou jim odebírány všechny výhody, jako přes čas, propustky, dovolené atd., bez ohledu na to, zda při hlášeni byl uznán nemocným, či ne.
Přestávka vůbec neexistuje, ačkoliv podle cvičebního rozvrhu je zahrnuta. V době přestávek jsou zkoušeny služební předpisy atd. Velitel důstojnické školy pdpl. Benedikt Beneš zakázal mužstvu kouřiti i v přestávkách.
Ptáme se pana ministra:
Je pan ministr ochoten zakročiti proti těmto zlořádům a postarati se zejména, aby frekventanti školy nebyli zbytečně týráni a aby bylo vyšetřeno, jak major Sokolář nakládal s uhlím, které bylo určeno pro otop místnosti mužstva?
V Praze dne 2. května 1933.
Dvořák,
Gottwald, Hrubý, Hruška, Zápotocký, K. Procházka, Vallo, Tyll, Štětka, Kopecký, Kubač, Śliwka, Kliment, dr. Stern, Babel, Török, Russ, Novotný, Krosnář, J. Svoboda, Juran.
2257/III.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o používání vojáků v Žilině proti demonstrujícím dělníkům.
Dne 26. března t. r. konaly se v Žilině velké demonstrace proti zákazu kongresu pracujícího lidu. Z celého kraje bylo staženo četnictvo do Žiliny, aby demonstrace znemožnilo. Poněvadž se to patrně zdálo pánům ještě nedostatečné, bylo nařízeno také, aby asistenční rota vytáhla. Z každé roty byli vyhledáni spolehliví lidé a posláni pak na náměstí, kde byli poschováváni v domech s podloubím. Při tom důstojníci své oddíly opustili a sami se ulili do blízkých kaváren. Ke každému vojínu byl dán jeden poddůstojník a zajímavé je, že celý vojenský oddíl byl pak obklopen ještě četnictvem. Patrné prostí vojíni nezdáli se býti dosti spolehliví.
Ptáme se pana ministra:
Je pan ministr ochoten okamžitě zakázat jakékoliv používání vojska proti demonstrujícím dělníkům a proti pracujícímu lidu vůbec?
Je pan ministr ochoten zahájit přísné vyšetření použití vojáků při demonstracích v Žilině a vinníky hnáti k zodpovědnosti?
V Praze dne 8. května 1933.
Dvořák,
Gottwald, Babel, Štětka, Hadek, Zápotocký, Vallo,
Kliment, Kopecký, K. Procházka, Tyll, Hrubý,
J. Svoboda, Hruška, Juran, Novotný, Török,
Höhnel, Russ, Sliwka, dr. Stern.
2257/IV.
Interpelace
poslanců Hugo Bergmanna, Al. Tučného a druhů
ministru sociální péče
o vydání směrnic pro použiti prémiových reserv.
Podle §§ 240-243 zákonů ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. mají býti vládním nařízením vydány směrnice pro použití prémiových reserv novému zaměstnavateli Ústřední sociální pojišťovnou vydaných. Směrnice a tabulky tyto dosud však vydány nebyly, ač velký počet pojištěnců ÚSP přestoupil do služeb veřejnoprávních, o něž jest v případě neschopností k prácí nebo službě ve stáří postaráno podle předpisů, platných pro tu neb onu veřejnou korporaci, do jejíchž služeb tito bývali pojištěnci ÚSP, přestoupili.
Ministerstvo financí vydalo již výnosem ze dne 3. března 1932 čís. 11224/32-VII/18 směrnice pro zhodnocení prémiových reserv při přestupu do služby státní, ale pro přestup do služby veřejnoprávní nebylo dosud zhodnoceni prémiových reserv vyřešeno.
Z toho důvodu táží se podepsaní pana ministra sociální péče:
1. Je-li ochoten zaříditi, aby směrnice pro zhodnocení prémiových reserv podle §§ 240-243 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n. byly v době nejkratší vydány?
2. Je-li ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil, neb učiniti hodlá?
V Praze dne 18. května 1933.
Bergmann, Tučný,
Mikuláš, Solfronk, Bazala, Špatný, dr. Stránský, Polívka. Richter, Netolický, Sladký, Šmejcová, Fiala, Jos. Tůma, Tykal, Stejskal, dr. Patejdl, Hatina, Malý, dr. Moudrý, Vaněk, David, Hýnek.
2257/V.
Interpelace
poslance Josefa Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o týrání vojínů zakázaným trestem »k zemi«, nedostatečné stravě a využívání brněnského fašistického puče proti vojínům u 260. horského dělostřeleckého pluku v B. Štiavnici.
Dostali jsme již zprávy z několika posádek, jak vojenská správa hledí využiti brněnského fašistického puče proti prostým vojínům tím, že nyní po puči ztěžuje jim ještě více namáhavou službu, přetěžuje je atd.
U 260. horského dělostřeleckého pluku v B. Štiavnici nadporučík, který je vojíny všeobecně pojmenován »postrach důstojnické školy«, prohlásil při přednášce vojínům, že se měli proti civilistům bránit všemi po ruce jsoucími věcmi, i šálky na jídlo. Současně od brněnského puče je nařízeno, že musí nyní jeden četař se třemi vojáky s puškou na rameně hlídat chlévy, v nichž jsou staré klisny.
Vojíni tohoto pluku nám o tom píší:
Musíme chránit v plné zbroji tyto chlévy, ačkoliv o naše klisny nezajímá se ani koňský řezník. Rádi bychom také viděli našeho nadporučíka, jak by ve válce se bránil proti »nepříteli« esšálkem - - -.
My u 1. baterie máme opravdu psi život. Náš štábní kapitán je sice dobrý chlap a má plno starostí o muly, ne však již tak o mužstvo. Kůň má u něho více ceny než 10 vojáků. A přesně podle tohoto receptu našeho štábního jednají i délesloužíci, kteří s námi dělají, co chtějí. Tak na př. ačkoliv trest "k zemi" je zakázán, přes to každou chvíli musíme z trestu padat k zemi, až máme ústa plná bláta. A k tomu všemu šikanování máme tak malé porce jídla a jsme tak vyhladověli, že bychom jich snědli pět. Páni patrně chtějí se nahoře dobře zapsat a dělají úspory na stravě. Ve strávní komisi nás zastupují délesloužící a podle toho to zastoupení také vypadá.
Velké pobouření mezi námi vyvolala také zpráva o úmyslech snížit žold. Myslíme, že by se dalo šetřit jinde, zejména na obrovských platech vysokých pánů v ministerstvech, na zbrojení a jinde. Naším heslem je: Vemte generálům, dejte vojákům!
Ptáme se pana ministra:
Je pan ministr ochoten okamžitě naříditi, aby byli potrestáni důstojníci, kteří nařizují anebo trpí trestání vojínů zakázaným trestem k zemi?
Je pan ministr ochoten nařídit vyšetření nedostatečně stravy u tohoto pluku a postarati se o nápravu?
V Praze dne 8. května 1933.
Dvořák,
Babel, Krosnář, Novotný, Kopecký, Gottwald,
Zápotocký, Hadek, K. Procházka, Tyll, Höhnel,
dr. Stern, Šliwka, Hrubý, Štětka, Vallo, Juran,
Russ, J. Svoboda, Hruška, Kliment.
Jste ochoten, pane ministře vnitra, zbavit služby takové »zřízence«, jakými je policejní agent Štěpánek?
V Praze dne 11. května 1933.
Dvořák,
K. Procházka, J. Svoboda, Tyll, Krosnář, Šliwka,
Török, Hadek, Höhnel, Hruška, Kopecký, Steiner.
Novotný, Russ, Babel, Hrubý, Kliment, Štourač,
Vallo, Gottwald, Zápotocký, dr. Stern.
2257/VI.
Interpelace
poslance J. Dvořáka a soudruhů
ministru vnitra a ministru spravedlnosti
o ztýráni vyšetřovaného mladého dělníka Karla Štěkla.
Karel Stekl, 221etý dělník, příslušný do Plzně, byl zatčen v prvé polovině měsíce dubna 1933 a předveden na policejní ředitelství v Plzni. Byl vyslýchán několikrát polic, komisařem drem Meinerem v souvislosti s domnělou špionážní aférou ve Škodovce. Jmenovaný dělník - člověk úplně bez viny a zcela prostý dělník - nemohl ovšem komisaři ničeho říci. Když jeho Výpověď pány neuspokojila, odevzdali jmenovaného dělníka policejnímu agentovi Štěpánkovi, který je znám surovostí vůči dělníkům. Policejní agent Štěpánek zavedl štěkla do zvláštní místnosti. Poslal pryč přítomnou posluhovačku a začal výslech Šteklův bitím, urážkami a týráním. Ještě dnes má Štekl, ač je již 28 dní ve vyšetřovací vazbě na Pankráci, viditelné stopy po roztrženém horním rtu. Vyšetřujícímu soudci předveden nebyl, ač je na Pankráci již čtvrtý týden. Pravděpodobně nebyl předveden proto, aby nemohl podat stížnost do uvedených skutečností.
Ptáme se pánů ministrů:
Pane ministře vnitra, víte o tomto postupu výslechu, hodného hitlerovských trup?
Jste, pane. ministře, v dohodě s panem min. spravedlnosti ochoten naříditi konfrontaci Štěkla s policejním agentem Štěpánkem za přítomnosti vyšetřujícího soudce a interpelantů?
2257/VII.
Interpelace
poslanců Jurana, Štourače a soudruhů ministru spravedlnosti
o strašlivém rozsudku nad dělníkem Josefem Königem v Brně, který hladovkou protestuje proti rozsudku jednoročního těžkého žaláře za rozbití okenní tabule.
Rozsudkem brněnského krajského trestního soudu Tk 1-3850/32 z 13. ledna 1933 byl dělník Josef König odsouzen k l roku těžkého žaláře a to jenom proto, že byl v podezřuní, že při tlačenici na schůzi rozbil okenní tabuli. König podal proti tomuto strašlivému rozsudku v zákonně lhůtě zmateční stížnost a odvolání k Nejvyššímu soudu v Brně. Také státní zástupce podal zmateční stížnost. Aby věc mohla býti poslední instancí rychleji rozhodnuta, vzdal se výslovně König 8denní lhůty k svému vyjádření k zmateční stížnosti státního zástupce, takže akta bytí mohla již dne 22. února t. r. u Nejvyššího soudu v Brně.
Ačkoliv jde o vazbu a ačkoliv celý tento případ je úžasný příklad třídní justice, nerozhodl Nejvyšší soud ani do dnešního dne a tak König jest od 12. listopadu 1932 ve vazbě krajského soudu v Brně. Podle obžaloby byl König odsouzen proto, poněvadž prý 12. listopadu 1932 v Brně ve zlém úmyslu poškodil cizí majetek, totiž skleněnou tabuli akademické mensy na německé technice v Brně, kde se konala veřejná schůze německých nacionalistů, na niž měl mluvit poslanec dr. Hassold. Podle obžaloby povstala rozbitím tabule škoda 350 Kč, při čemž »mohh nastati nebezpečí pro zdraví a tělesnou bezpečnost lidí. o
Při přelíčení a na základě výpovědi svědků se ukázalo, že König chtěl jíti na schůzi německých fašistů. U vchodu došlo ke tlačenici, způsobené zásahem pořadatelů, kteří chěli zameziti přístup na veřejnou schůzi jednotlivým, jim nepříjemným osobám.
Zasáhla policie, při čemž bylo rozbito jedno okenní sklo. Při tom byl zatčen König. A za tuto událost byl König odsouzen ke strašně nepřiměřenému trestu l roku těžkého žaláře. Nutno podotknouti, že střepinami skla nebyl nikdo poraněn a že vůbec při celé srážce neutrpěl nikdo vážnější škody. Soud 1. instance odsoudil Königa, poněvadž měl za prokázáno, že König skutečně způsobil rozbití okenní tabule, ačkoliv tento čin neustále popíral a tvrdil, že tabuli rozbil někdo jiný, koho sice by mohl označit podle podoby, ale jehož jméno nezná.
Když po fašistickém přepadení židenických kasáren bylo zatčeno asi 100 fašistů a dáno do vazby krajského soudu, poznal König skutečného vinníka rozbití okenní tabule a protokolárně požádal o obnovení trestního řízení a zastavení řízení. Přes to však, že již byl nalezen skutečný vinník, sedí König do dnes již přes půl roku ve vazbě, a není propuštěn. Jeho žádost za propuštěni z vazby soud odmítnul. Toto jednání vůči dělníkovi Königovi, který nedopustil se naprosto žádného trestního činu. je prostě úžasné a neslýchané. I kdyby König byl se skutečně dopustil onoho »činu« rozbití okenní tabule, jest jeho půlroční věznění a rozsudek sám skutkem, který by v žádném právním státu nebyl možný.
Na protest proti rozsudku, proti neoprávněnému věznění a proti zamítnutí návrhu na propuštění z vazby zahájil König hladovku. Jest nejvyšší nebezpečí, že protizákonně odsouzený a
ve vazbě držený dělník König zemře vysílením a vyhladověním.
Ptáme se pana ministra:
Je pan ministr ochoten nařídit okamžité propuštění Königa na svobodu, zrušení křiklavého a neslýchaného rozsudku a obnovení celého trestního řízení?
Je pan ministr ochoten okamžitě se postarati, aby byli suspendováni členové onoho senátu krajského soudu, který vynesl tak nelidský a zřejmě nezákonný rozsudek?
Je pan ministr ochoten se postarati, aby soudům byly dány pokyny v takovém směru, že by na příště bylo vyloučeno opakování takového křiklavého případu?
Je pan ministr ochoten se postarati, aby nevinně odsouzenému a protizákonně ve vazbě drženému Königovi byla poskytnuta plná náhrada za utrpěné příkon, za ztrátu výdělku, za vazbou a hladovkou poškozené zdraví?
V Praze dne 5. května 1933.
Juran, Štourač,
Vallo, Krosnář, Gottwald, dr. Stern, Kopecký,
Zápotocký, Steiner, Kliment, Babel, Hrubý, Tö-
rök, Štětka, Hruška, Novotný, Hadek, Russ, J.
Svoboda, Höhnel, Dvořák.