Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

Překlad.

2244.

Návrh

poslance J. Geyera a druhů

na změnu § 28 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obci a měst s právem municipálním.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .................

jímž se mění § 28 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obci a měst s právem municipálním.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákone:

§ 1.

Úřady příslušné povolovati obecní poplatky podle § 28 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n., se zmocňují, aby do 31. prosince 1934 povolovaly obcím tyto poplatky, pokud odpovídají vzorným pravidlům vyhlášeným vládou a nepřesahují nejvyšších sazeb ustanovených v těchto vzorných pravidlech, nehledíce k nákladu obce, k jehož úhradě jsou vybírány, je-li toho třeba z důležitých důvodů, zvláště k obnovení rovnováhy v obecním rozpočtu.

§ 2.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministr financí a ministr vnitra.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Odůvodnění.

V §§ 28, 35 a 38 zákona čís. 329/21 vyhrazeno jest obcím právo vybírati samostatné dávky a poplatky.

Podle celé konstrukce dávek placených obci podle § 28 jmenovaného zákona jako »poplatky« v právním smyslu a podle stálé judikatury pražského nejvyššího správního soudu, zvláště podle nálezu ze dne 11. února 1931, čís. 9063, jímž části prováděcího nařízení k § 28 byly zrušeny jakožto odporující zákonu, smějí se tyto poplatky vybírati jen až do takové výše, které jest třeba k úhradě nákladů, které má obec s udržováním příslušného zařízení.

Tímto výkladem § 28 jest mnoha obcím zabráněno vybírati poplatky jako zvláštní vodné, stočné a poplatek za odvážení popelu atd., v plné výši, přípustné podle vzorných pravidel. Zvláště tam, kde práva znalí voliči a poplatníci berou v odpor příslušná ustanovení obecního zastupitelstva. Ale v nynější době, kdy všechny obecní příjmy, zvláště i výtěžek obecních přirážek, výtěžek obecních dá-

vek neustále klesá, kdežto obecní výdaje ani zdaleka neklesají stejnou měrou, ba dokonce mnohé, jako výdaje související se sociální činností, stoupají, jest přece naléhavě nutno, aby obce využily všech možností poskytnutých platnými zákony, aby si opatřily nové příjmy. Taková možnost záležela by v tom, že by na několik let byla zvláštním zákonem zrušena ustanovení § 28 zákona čís. 329 z roku 1931, podle nichž se »poplatky« smějí vybírati jen do takové výše, které jest třeba k úhradě zvláštního nákladu na příslušné obecní zařízení a aby se zákonem ustanovilo, že pro schvalování »obecních poplatků« mají platiti po jistou dobu stejné zásady, jako pro schvalování samostatných obecních dávek podle §§ 35 a 38 tohoto zákona.

Tímto nově vydaným zákonem umožnilo by se mnoha obcím, aby si samy pomohly, což by konec konců znamenalo opět ulehčení státnímu finančnímu hospodářství a potírání finanční krise obcí, aniž se obracely na státní pokladnu.

Po stránce formální navrhují podepsaní, aby tento návrh byl přikázán výboru iniciativnímu a rozpočtovému.

V Praze dne 20. dubna 1933.

Geyer,

inž. Jung, Köhler, inž. Kallina, dr. Hanreich, Oehlinger, Scharnagl, Kunz, dr. Petersilka, Babek, Horpynka, dr. Schollich, Kasper, Knirsch, Simm, dr. Hassold, Greif,

Matzner, dr., Keibl, Krumpe, Fritscher.