Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období. 8. zasedáni.
2242.
Návrh
poslanců Štourače, Novotného, Kubače a soudruhů na vydání zákona o úpravě pachtovného a ochraně drobných pachtýřů.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne .................
o úpravě pachtovného a ochraně drobných pachtýřů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Za drobného pachtýře ve smyslu tohoto zákona považuje se zemědělec, který neobhospodařuje víc než 6 ha vlastní nebo najaté půdy v oblasti řepařské, 8 ha v oblasti obilnářské a 10 ha v oblasti bramborářské. Na všechny tyto pachtýře vztahuje se ochrana tohoto zákona.
§ 2.
Do pachtu větším pachtýřům může být dána jen ta půda, ať soukromá, obecní i jiná, o niž není ze řad drobných pachtýřů uchazečů.
§3.
Každý pronájem půdy musí být nejméně 8 týdnů předem v obci, v jejímž ka-
tastru pronajímaná půda leží i v obci katastrálně hraničící, veřejnou vyhláškou, případně i jiným způsobem v místě obvyklým, veřejně vyhlášen. Nekolkované přihlášky drobných pachtýřů podávají se u obecního úřadu obce, v jejímž katastru pronajímaný pozemek leží, ve lhůtě 6 týdnů ode dne vyvěšení vyhlášek. O podané přihlášce vystaví obecní úřad bezplatně písemné potvrzení. Po uplynutí 6týdenní lhůty vyrozumí obecní úřad pronajimatele o došlých přihláškách a vyzve obě strany k uzavření pachtovní smlouvy.
§ 4.
Nájemní smlouva uzavírá se na těchto zásadách:
1. Nájemní doba je nejméně 6 let.
2. Nájemné stanoví se dle průměrného hektarového výnosu zrna a těch plodin, které se jako plodiny hlavní v tom kterém kraji pěstují a sice:
v kraji bramborářském žito a oves, v kraji obilnářském žito a ječmen a v řepařském kraji pšenice a ječmen.
3. Tento výměr výnosu vypočítává se dle úředního zjištění státního úřadu statistického za poslední tři léta.
4. Výše nájemného činí 20 % zrna z takto zjištěného hektarového výnosu a počítá se každá z obou plodin 50%. Tato směrná sazba může být u pozemků s horší bonitou snížena na 15%, při pozemcích lepší bonity nesmí však přesahovati 25% zrna.
5. V této výši pachtovného jsou obsaženy veškeré daně, přirážky a dávky, které platí majitel půdy a které nemohou být tudíž k nájemnému připočítány.
§ 5.
1. Nájemné platí se in nátura nebo dle ujednání v penězích.
Při placení penězi béře se za základ průměrná cena obilí na plodinových bursách pro Čechy v Praze, zemi Moravskoslezskou v Brně, Slovensko v Bratislavě v měsících září, říjnu a listopadu zaznamenaná.
Nájemné platí se po sklizni za právě uplynulý hospodářský rok.
2. Při živelních katastrofách snižuje se nájemné o slevu daní a přirážek, na niž má nárok majitel půdy a o eventuelní další náhrady, které majiteli půdy z prostředků veřejných mohou být přiznány včetně honebného.
§6.
Výše nájemného za jeden ha u drobných pachtýřů nesmí však v žádném případě být vyšší než úrok ze vkladů, poskytovaný lidovými peněžními ústavy na venkově dle úřední úrokové sazby z obnosu představujícího obecnou cenu půdy za jeden ha. Tato obecná cena určuje se jako pětinásobek z průměrného hektarového výnosu sklizně zrna a cen obilí. Sklizňový výnos béře se z průměru posledních tří let (dle úředního zjištění státního statistického úřadu) a ceny obilí z posledního ročního výměru plodinových burs.
K takto vypočítanému nájemnému dlužno připočísti jen dané a dávky.
§7.
Nedohodnou-li se strany o pachtovném, rozhodne s konečnou platností okresní soud v řízení nesporném.
§8.
Všechny nájemní smlouvy drobných pachtýřů, obsahující vyšší ujednání, do vyjití tohoto zákona uzavřené, musí být během jednoho měsíce s platností i pro rok 1933 dle tohoto zákona upraveny.
Smlouvy s nájmem nižším zůstávají v platnosti i na dále.
§9.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři zemědělství a spravedlnosti.
Odůvodnění.
Podávajíce tento návrh, jsme si plně vědomi toho, že tímto zákonem nebude vyřešen v zásadě poměr drobných zemědělců-pachtýřů k půdě. Majitelům pronajímané půdy i pak ještě zůstává značný důchod docilovaný bez práce na úkor drobných pachtýřů. Spravedlivého řešení může být dosaženo jedině změnou celého společenského řádu, který udržuje výrobní prostředky, tedy hlavně i půdu v rukou jednotlivců a vydává ohromnou většinu občanstva, dělníky, drobné zemědělce a pracující vrstvy vůbec na milost a nemilost podnikatelské hrabivosti. Teprve vyvlastněním výrobních prostředků i půdy a odevzdáním jich do rukou pracujících praktickým provedením hesla: »Půdu těm, kdož na ní pracují«, budou odstraněny hlavní příčiny nynějšího vykořisťování a umožněno lidské a spravedlivé řešení všech otázek drobných zemědělců.
Nicméně však drobným pachtýřům nutno pomoci již v současné době. Je nutno, aby co nejrychleji zákonem byl upraven nájemní poměr tak, aby byla alespoň z části položena hráz lichvě s pronajímanou půdou a učiněny vážné kroky k záchraně existencí statisíců drobných pachtýřů.
Poměry drobných pachtýřů jsou přímo zoufalé, velká většina pachtů uzavírána byla v době hospodářské konjunktury, kdy jednak ceny obilí a dobytka pohybovaly se ve značné výši a kdy vedle i drobných zemědělců byla možnost vedlejších výdělků, pročež při uzavírání pachtů a stanovení výše nájemného nebyli zvlášť tito úzkostliví.
Současná hospodářská krise stlačila ceny zemědělských plodin a dobytka a vzala úplně jakoukoliv možnost vedlejšího výdělku drobným zemědělcům. Drobné pachtýře postavila do situace zvlášť zoufalé. Jde jen v historických zemích o 400. 000 drobných pachtýřů.
Několik případů osvětluje dokonale jejich hrozné postavení.
V Ledčicích na Rakovnicku je pronajmuto 1. 228 korců půdy 105 pachtýřům.
Průměrná cena pachtovného z korce obnáší 3 metrické centy pšenice. Počítáno v penězích činí to 480. - Kč z korce. Poněvadž však není možno síti každý rok pšenici a poněvadž ostatní plodiny jsou v ceně mnohem nižší (ječmen 80. - Kč) musí pachtýř prodati 6 metráků ječmene, aby zaplatil nájem. To je však více než celá jeho sklizeň. Nejinak je tomu při žitě. Při řepě a pšenici činí nájemné polovinu sklizně.
Ještě horší jsou poměry na Hané. V Bezměrově na Kroměřížsku platí pachtýři obnos rovnající se ceně 14 metrických centů pšenice z jednoho ha pronajaté půdy. Přes 100 ha půdy je tam pronajato 70 malorolníkům. Vedle toho neslýchaného pachtovného platí ještě po 40. - Kč na pozemkovou daň a přirážky majitelům půdy.
V krajích obilnářských a bramborářských nejsou poměry lepší. Tak v Načeradci u Vlašimi v kraji bramborářském platí se z jedné míry pronajatého pole 150. - Kč. Podobně na Strakonicku a jinde.
Poměry na Slovensku a Podkarpatské Rusi jsou ještě křiklavější. Tam i v horských krajích se platí z katastrálního jitra 600-700 Kč. Za všechnu práci a dřinu zbude nájemci sotva sláma a odpadky.
Jsou již všedním zjevem případy, že drobný zemědělec, aby dostál povinnostem z pachtovní smlouvy vyplývajícím zadlužil úplně celý svůj ostatní majetek. Majitelé půdy berou bez práce a přičinění přímo lichvářské zisky z půdy na úkor drobných pachtýřů, které existenčně přímo ničí.
Současná hospodářská krise vyhání však z měst a závodů příslušníky rodin zemědělců zpět na vesnici. Tím vzrůstá nedostatek půdy na vsi. Půda stává se poslední nadějí obživy příslušníků rodin malozemědělců, kteří v době konjunktury našli vedlejší obživu v průmyslu, jeho centrech ve městech. V důsledcích toho i drobné pachty uzavírané v poslední době dosahují horentní výše. Majitelé půdy těží tak z bídy, hladu a zoufalství svých chudých sousedů a skutečná lichva s pů-
dou bují přímo nestydatě. Je tedy sjednat nápravu co nejrychleji. Jinak massy drobných zemědělců byly by nuceny sáhnouti k svépomoci.
Jestliže stát snižuje zákonem úrokovou míru u vkladů peněžních ústavů, je v daleko větší míře k ochraně statisíců drobných pachtýřů půdy třeba snížit a zákonem upravit nájemné a položit hráz neslýchaným požadavkům těch, kteří ukládajíce peníze do půdy, berou z těchto vkladů 30 % i větší úrok při současném nejlepším zajištění uloženého kapitálu.
Předložený návrh zákona béře zřetel na všechny tyto hlavní okolnosti, v prvé řadě vymezuje pojem drobného pachtýře, který nepracuje na půdě výdělečně a kterému hospodaření na půdě skytá sotva holou existenci.
Návrh zákona pečuje o to, aby ochrany dostalo se skutečně potřebným a aby jí nebylo zneužíváno hospodářsky silnějšími z důvodů spekulativních. Protože je půdy nedostatek a protože hlad po půdě zcela jistě ještě poroste, trvá předložený návrh zákona na tom, aby veškerá pronajímaná půda sloužila v prvé řadě potřebě těch zemědělců, jimž je hlavním zdrojem výživy a existence.
Toto opatřeni v současné situaci na vsi je zvlášť nutné. Nevyžaduje žádného nákladu, ani velké administrativní práce
státních úřadů a svěřuje se k provedení obecním úřadům, jež stojí pod bezprostřední kontrolou občanstva a jsou jeho voleným orgánem. Aby se předešlo dlouhým a drahým sporům navrhuje se dát rozhodování o nich do rukou soudům I. stolice v řízení nesporném.
Způsob a zásady nájemních smluv osnovou navrhovaných berou ohled na dosavadní zvyklosti. Výše nájemného chrání drobného pachtýře před lichvářským vykořisťováním, aniž by poškozovala majitele půdy, jemuž pak zůstává slušný občanský zisk bez risika a práce docílený.
Vzhledem na nejistou dobu abnormální změny cen hospodářských plodin v budoucnu a možné změny cen půdy i změny valutové, stanoví návrh pevnou hranici výše nájemného, aby zákon měl trvalejší hodnotu a neobrátil se pozdější změnou hospodářských poměrů proti těm, k jejichž ochraně má sloužit.
Ustanovení, že nájemné zmenšuje se o slevu pozemkové daně i jiné podpory a náhrady přiznané majiteli půdy z titulu živelních pohrom jest jen spravedlivým v uvážení té okolnosti, že celé risiko hospodářského podnikání leželo na bedrech drobného pachtýře.
Provedení tohoto návrhu nevyžaduje se strany státu žádných finančních nákladů.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh zákona byl přikázán výboru zemědělskému a ústavně-právnímu s 8 denní lhůtou k projednání a podání zprávy.
V Praze dne 24. dubna 1933.
Štourač, Novotný, Kubač,
dr. Stern, Šliwka, Steiner, Höhnel, Hadek, Tyll, Török, B. Procházka, Zápotocký, Kliment, Kopecký, Vallo, Gottwald, Babel, Štětka, Hruška, Hrubý, Juran.