Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedáni.

2236.

Návrh

poslanců J. V. Najmana, A. J. Beneše, F. Ostrého a druhů

na novelisaci zákona ze dne 23. prosince 1932, čís. 198 Sb. z. a n., o dopravě motorovými vozidly.

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne..............1933,

kterým se mění zákon ze dne 23. prosince 1932, čís. 198 Sb. z. a n., o dopravě

motorovými vozidly.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Hlava I.

Zákon ze dne 23. prosince 1932, č. 198 Sb. z. a n. mění se takto:

V § 1. odstavec (4) zrušuje se úplně.

V § 2. odstavec (1) písmena a) a e) zrušují se úplně.

V § 3. odstavci (1) zrušují se slova »co do provozu této živnosti« a nahrazují se slovy »vysvědčením zachovalosti«.

V § 6. odstavec (1) písmena b) zrušuje se úplně,

v písmene c) zrušují se slova »případně, které byly třikráte potrestány pro přestupek zkrácení dávky z jízdného za osobní dopravu autobusy podle zákona ze

dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu«.

V § 6. odstavci (2) písmena a), b) a e) zrušují se úplně.

V § 7. odstavec (1) se zrušuje a nahrazuje se takto: »Koncese uděluje se s neomezenou dobou platnosti«,

odstavec (2) se zrušuje úplně,

odstavec (4) větu druhou jest doplniti za slovem »náměstkem« slovem »anebo pachtýřem«,

odstavec (5) ve větě první zrušují se slova »ovšem jen za zbývající dobu koncese«. V témže odstavci doplňuje se poslední věta za slovem »náměstka«, slovy »nebo pachtýře«,

odstavec (6) věta první vkládá se za slovo »náměstek« ještě slovo »i pachtýř«,

odstavec (7) se zrušuje úplné.

V § 8. odstavec (1) mezi slova »pojišťovny« a »připuštěné« vkládají se slova »jež tato nesmí odmítnouti«,

písmena a) nahrazuje se částka 100. 000 částkou 50. 000,

písmena b) aa) nahrazuje se částka 150. 000 částkou 100. 000,

bb) nahrazuje se částka 350. 000 částkou 200. 000,

cc) nahrazuje se částka 800. 000 částkou 400. 000,

písmena c) nahrazuje se částka 50. 000 částkou 10. 000.

V § 13. odstavec (1), (2), (3) a (4) zrušují se úplně.

V § 14. poslední věta se zrušuje a upravuje se takto: »Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvem pošt a telegrafů s příslušnou obchodní a živnostenskou komorou«.

V § 17. odstavec (2) se zrušuje úplně.

Hlava II.

V § 21. odstavec (2) doplní se ve větě druhé mezi slovy »jej« a v »úředním« slovem »bezplatně«.

§ 22. se zrušuje úplně.

Hlava III.

V § 23. odstavec (2) se zrušuje úplně.

V § 25. odstavec (1) bude zníti takto: "Při dopravě pravidelné posoudí potřebu obyvatelstva (§ 6. odst. (2) písm. a) koncesní úřad, který vyzve súčastněné obce, zřízenou jednotu společenstevní, příslušnou obchodní a živnostenskou komoru a příslušná ředitelství státních drah, aby se vyjádřily v propadné lhůtě 30ti dnů. Ředitelství státních drah mohou se vyjádřiti jen v zájmu a po stránce železnice kolejové.

V § 26. odstavec (1), (2), (3) a (4) zrušují se úplně.

V § 27. odstavec (1) čís. 6. škrtnou se slova »a jistoty (§ 13)«.

V § 28. odstavec (2) zruší se »a 26«,

odstavec (3) škrtnou se slova »v dohodě s příslušnými ředitelstvími státních drah a pošt a telegrafů; nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy železnic a pošt a telegrafů. Nevyjádří-li se některé ze zmíněných ředitelství do 14 dnů, má se za to, že souhlasí se žádanou změnou jízdního řádu«.

V § 29. odstavec (2) škrtnou se slova a 26«.

V § 30. odstavec (1) se zrušuje úplně, neboť stanoví to samé co § 29. odst. (1),

odstavec (2) pozměňuje se a sice ve větě prvé za slovy "a to v obou případech" nahradí se dosavadní slova těmito slovy »přes trojí písemnou výstrahu koncesního úřadu v jedné a téže věci«.

§ 31. se zrušuje v celém znění a nahrazuje se takto: »Poštovní právo regální, jímž bylo přiznáno výsadní právo státní správě poštovní zřizovati vlastní dopravní spojení silniční bez koncese, se zrušuje". Podniky československá pošta a československé dráhy podléhají všem ustanovením tohoto zákona najmě živnostenského řádu (19. )"

Hlava IV.

V § 33. v odstavci (2) pozměňují se slova do 2. 500. - na slova »do 1. 000. - Kč«.

§ 35. se zrušuje v původním znění a nahrazuje se takto: »Na přestupky spáchané přede dnem účinnosti tohoto zákona vztahují se trestní ustanovení platná v době, kdy přestupek se stal. «

Hlava V. § 36. se zrušuje.

Hlava VI.

V § 37. odstavec (1) věta druhá se pozměňuje takto: »Avšak koncese pravoplatně udělené pro periodickou dopravu osob a pro živnosti uvedené v § 15. (bod 4. živnostenského zákona) zůstávají v platnosti bez omezení doby. Ustanovení odlišná uvedená v koncesních podmínkách se ruší«.

Podmínky vkládané do koncesních listin a odporující dle nálezu Nejvyššího správního soudu v Praze, se ruší. Byla-li živnost podle § 1. tohoto zákona provozována pachtýřem nebo náměstkem schváleným koncesním úřadem před vydáním tohoto zákona, zůstává toto schválení i nadále v platnosti, vyhovují-li tyto osoby ustanovením § 3., 4. a 6. tohoto zákona,

odstavec (6) »Na přestupky spáchané přede dnem účinností tohoto zákona nevztahuje se ustanovení § 30. odst. (2)«.

Hlava VII.

V § 38. odstavec (2) zrušují se ve větě druhé na konci slova »a s ní související služby«.

§ 39. doplniti odstavcem 3. a 4. tohoto znění: »3. jízdné za lístky dělnické a školní«, »4. zcela neb z části může býti prominuto placení daně z jízdného za hromadnou dopravu osob v těch krajích, kde není souběžného spojení železničního. O těchto žádostech rozhoduje ministerstvo financí samostatně«.

§ 41. odstavec (1) nahrazuje se zněním »Daň z jízdného za hromadnou dopravu osob s výjimkou dopravy uvedené v § 38. odst. (3) a (5) činí 20% nebo-li 2/13 z jízdného«,

odstavec (2) nahrazuje se tímto zněním: »Daň z jízdného při dopravě osob podle § 38. odst. (3) a (4) při nepravidelné do-

pravě osob podle § 38. odst. (5) činí 30% nebo-li 2/13 z jízdného. Toto jízdné při dopravě dle § 38. odst. (4) a (5) platí se ze základu v těchto paragrafech uvedeného. «

V § 42. odstavec (1) nahrazují se slova »před zahájením« slovy »po započetí«,

odstavec (2) nahrazují se slova »před zahájením« slovy »po započetí«.

V § 50. odstavec (1) doplňuje se takto: za slova »republiky« vsunou se slova »a to i taková doprava, jejíž režie jest v placení přenášena na osoby třetí«.

V § 51. odstavec (1) doplňuje se takto: »Daň platí se pouze za dobu skutečného používání vozidla dle § 56. odstavec (1).

V § 52. odstavec (1) věta a) snižují se sazby z Kč 800. - na Kč 500. z » 1200. - na » 800 z » 1800. - na » 1200. -

V § 53. odstavec (1) zrušuje se úplně věta druhá, jež zní: »za celé se považuje i čtvrtletí, v němž tyto osoby začaly používati vozidla k dopravě osob«.

V § 56. odstavec (1) doplňuje se takto: »Odhlášení vozidla během platebního období ať na čas nebo celý zbytek platebního období jest oprávněna učiniti toliko osoba v § 51. odstavec (1) jmenovaná. Zůstatek zaplacené daně může býti přepsán dle § 57. odst. (2) anebo při opětovném uvedení vozidla v provoz ponechán jako splacená částka na to které období, již jest však doplniti na částku § 52. odstavec (1) předepsanou. Za čas, v němž bylo vozidlo odhlášeno, se daň neplatí«.

V § 57. odstavec (2) věta druhá doplňuje se takto: »Je-li daň nižší, připíše k dobru nejblíže příštího platebního období příslušný finanční úřad dle § 59. odstavec (1) a (2) rozdíl osobě dle § 31. odstavec (1)«.

V § 61. odstavec (1) zrušují se úplně věty b) a c).

V § 63. odstavec (1) ve větě a) zrušuje se »450. - Kč« a nahrazuje se »200. Kč«,

odstavec (2) nahrazují se slova »trojnásobek« slovy »50% zvýšení«,

odstavec (3) zrušují se slova »450. Kč« a nahrazují se slovy »100. - Kč«.

V § 65. odstavec (1) zrušují se slova: "Pokud nejsou podle § 61. od daně osvobozeny".

V § 67. odstavec (1) doplňuje se takto: "Odhlášení vozidla během platebního období ať na čas nebo na zbytek platebního období je oprávněna učiniti toliko osoba v § 51. odst. (1) jmenovaná. Zůstatek zaplacené daně může býti přepsán dle § 57. odst. (2) anebo při opětovném uvedení vozidla v provoz ponechán jako splacená částka na to které období, již jest však doplniti na částku § 52. odst. (1) předepsanou. Za čas, v němž bylo vozidlo odhlášeno, se daň neplatí".

V § 68. odstavec (2) věta druhá se doplňuje takto:

"Je-li daň nižší, připíše se k dobru nejblíže příštího platebního období příslušný finanční úřad dle § 59. odstavec (1) a (2) rozdíl osobě dle § 51. odstavec (1)".

V § 73. zrušuje se odstavec (6) a nahrazuje se slovy: "Odvolání přiznává se odkládací účinek co do placení a vymáhání daní stanovených tímto zákonem".

§ 75. zrušuje se úplně.

V § 78. odstavec (1) nahrazují se slova: " 15. 000 Kč« slovy »1. 000 Kč«.

§ 78. doplňuje se odstavcem (8) tohoto znení: »Za přestupek § 42. odstavec (1) a § 78. odst. (1) nepokládá se přistižená osoba dle § 40. odst. (2) ve vozidle bez jízdního lístku a neodpovídá zaň osoba dle § 40. odst. (2)«.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedení jeho ukládá se ministru financí, průmyslu, obchodu a živností, železnic a pošt a telegrafů v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Počátkem ledna t. r. dostavily se očekávané neblahé důsledky zákona číslo 198/32, pročež podepsaní podali dne 17. ledna 1933 návrh na zrušení tohoto zákona.

Jelikož poměry zákonem tímto zaviněné stávají se již přímo katastrofální a na projednání podaného návrhu tisk č. 2141 se v přítomné době nepomýšlí, podávají podepsaní nový novelisační návrh v předpokladu, že přijetím jeho zabrání se nejen dalším nenahraditelným národohospodářským škodám, ale zvýší se i příjem státní pokladny, který právě v důsledku tohoto zákona tak značně poklesl.

Zákon č. 198/32 těžce postihl nejen autodopravce, ale i naše automobilky. U všech těchto továren jeví se značný pokles odbytu nových vozů a jelikož nelze očekávati jakéhokoliv zlepšení, jsou automobilky nuceny omezovati práci, propouštěti dělnictvo a úřednictvo a rozmnožovati tak stále řady nezaměstnaných.

Zákonem tímto sledován byl prospěch železnic, nehledě k tomu, že u autobusové dopravy svéstojné provozní náklady autobusové dopravy bez dávky z jízdného jsou vyšší než normální železniční sazby včetně dávky z jízdného. Nelze tvrditi o veškeré autobusové dopravě, že by byla železnici škodlivou. V krajích, kde není železničního spojení zbavuje povinnosti budování železniční sítě a zpravidla naopak přivádí železnici cestující a její dopravu zvyšuje. Jde ponejvíce o kraje hospodářsky méně intensivní, kterým tím autobusová doprava slouží ve dvojím směru. Umožňuje spojení domorodého, převážně chudého obyvatelstva se vzdálenějšími městy a tím odbyt jejich výrobků a nákup potřeb a podporuje naopak příliv turistického ruchu.

Proto v zákoně o silničním fondu, jímž byla zavedena tato dávka, bylo pamatováno na úplné, nebo částečné osvobození od této dávky. Skutečně též asi 50% všech linek bylo od této dávky osvobozeno, 20% částečně a jen 30% jest podrobeno plné dávce, ač jest prokázáno, že 30% výše dávky z jízdného jest naprosto nesnesitelná.

Nejlepším dokladem, jak autobusová doprava jest nákladná a nerentabilní, jest autobusová doprava pražská, která, ač má celkem nejpříznivější podmínky, jest stále pasivní. Autobusová doprava železniční vykazuje za rok 1931 při příjmu 17. 12 mil. Kč hrubý výtěžek 2. 4 mil. Kč, při čemž však není vůbec počítáno s amortisací vozidel.

Při autodrožkách provozní výlohy autodrožek převyšují veskrze normální železniční sazby. Většina autodrožek jest používána výhradně k dopravě uvnitř města; v tom směru nahradily potahové drožky, na které železnice nikdy nepohlížela jako na svoji konkurenci.

Již dnešní přímé daňové zatížení autodrožek silniční daní a zdaněním pohonné směsi - (nehledě na všeobecná zdanění) - připadající na 1 osob. km, jest zpravidla vyšší než sazby, za které železnice skutečně dopravuje. Všech autodrožek jest dnes v celé republice asi 8000 s dopravní kapacitou (bez řidiče) asi 30. 000 osob.

Kdybychom přepokládali, že ¼ z nich se věnuje dálkové dopravě a že denně vykonávají po 2 jízdách a dopraví při každé po 3 cestujících, dopravily by do roka 3, 600. 000 cestujících proti 236, 538. 621 osobám, dopraveným železnicí v roce 1931, tedy asi 1. 5% jistě pokleslé osobní dopravy.

U nákladních automobilů bylo již prokázáno, že konkurovati železnici nemohou, neboť asi 85% veškeré železniční nákladní dopravy připadá na hromadné zboží, které z větší části nemůže býti ani jinak dopravováno, resp. jeho doprava jiným způsobem než po železnici nemůže býti rentabilní.

Roku 1931 bylo dopraveno celkem 64, 667. 468 tun zboží. Celovozové náklady v tomto roce dosáhly výše 5, 384. 321 vagónů.

Dnešní stav nákladních automobilů jest asi 28. 000 vozů s průměrnou únosností 2. 0 tun. Jest tedy jejich kapacita únosnosti asi 56. 000 tun. Železniční park měl v roce 1931 109. 210 vagónů 10-20 tunových,

tedy kapacitu únosnosti asi 1, 500. 000 tun. Má tedy celý stav našich nákladních automobilů asi 3. 5% kapacity únosnosti nákladních železničních vagónů.

Dlužno však zdůrazniti, že celý stav nákladních automobilů nemůže býti posuzován jako konkurence železniční dopravy. Největší část z nich jest náhradou dřívější dopravy koňskými potahy a pod.,

která železnici vůbec nenáležela a nemůže býti proto ani dnes považována za její konkurenci, jako na příklad: dopravu průmyslových podniků mezi závody, od drá-

hy a ku dráze, obchodních podniků, z větší části i dopravních podniků, pekařů, mlékařů, zelinářů, řezníků a pod.

Zákonem tímto postiženy jsou rovněž obce; jednak znemožněním soukromé dopravy se svým okolím, jednak i jako samostatní podnikatelé, kteří do svých dopravních podniků vložili velké obnosy za tím účelem, aby obyvatelstvo dostalo se do svých dílen a pracovišť.

Navrhovaná novelisace sleduje účel umožniti další, tak slibně se vyvíjející autodopravu, čímž nejen že získá stát hotových prostředků, zmenší se však rovněž nezaměstnanost, která právě v důsledcích zákona, č. 198/32 nabýva hrozivých, rozměrů.

Jelikož s návrhem tímto výdaje spojeny nejsou, netřeba navrhovati úhrady.

Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu, technicko-dopravnímu a rozpočtovému k podání zprávy v době nejkratší.

V Praze dne 25. dubna 1933.

Najman, A. J. Beneš, Ostrý,

Vávra, Pechman, Mlčoch, Onderčo, Pekárek, dr. Ravasz, Šalát, Liška, Hlinka,

dr. Tiso, Horák, Hýbner, Rázus, dr. Polyák, dr. Pružinský, Mojto, dr. Mederlý,

Galovič, dr. Labaj, dr. Tritz, Danihel, Kejmar, Jiráček.