Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

lIl. volební období. 8. zasedání.

2232.

Zpráva

výboru zemědělského a ústavné-právního

o vládním návrhu zákona (tisk 2228), kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům.

l.

Na návrh ministra zemědělství předložila vláda osnovu zákona, která má přinésti zemědělcům, kteří jsou postiženi současnou hospodářskou krisí, dočasnou ochranu proti exekučním dražbám. Těžké důsledky zemědělské krise přivedly velkou část našich zemědělců do té obtížné situace, že nemohou plniti své závazky, zejména v této době před sklizní, a tu dochází k těm zjevům, že věřitelé často s naprostou bezohledností provádějí exekuční řízení proti těmto zemědělcům na jejich majetek movitý i nemovitý. Prováděním exekučních prodejů ztěžuje se postiženým zemědělcům hospodaření na jejich usedlostech a tak ohrožuje se i příští sklizeň.

Proto jest to zájmem celostátním, aby těmto zjevům se čelilo a aby zemědělcům byl zjednán a zabezpečen potřebný klid až do té doby, kdy provedou sklizeň svých výrobků a budou je přiváděti na trh. Tento odklad exekučních prodejů netanguje mnoho zájmy věřitelů, poněvadž zemědělci bude umožněno v pozdější době, aby uspokojil více svých věřitelů, na které případně by se nedostalo při provádění exekučního prodeje v době před sklizní.

Osnova zákona řeší tuto otázku s hlediska právnického způsobem, který účelně přiléhá na předpisy našeho exekučního řádu. Tak především nedovoluje se provedení exekuč-

ních prodejů věcí movitých a dražeb věcí nemovitých v exekucích, které budou zahájeny po účinnosti tohoto zákona, a jejich výkon se připouští až po 31. prosinci 1933. V těch případech, kdy byla již zahájena a prováděna exekuce v den účinnosti zákona, zjedná se odklad exekučních dražeb na návrh dlužníka, který nemusí býti zvláště odůvodňován, a stačí, když dlužník prokáže, že jest zemědělcem.

Ve prospěch věřitele obsahuje osnova zákona ustanovení, že doba, po kterou nemohou býti vykonávány exekuční prodeje a dražby, nevčítá se do lhůt, jichž uplynutí znamená újmu pro věřitele.

Z ustanovení tohoto zákona jsou vyjmuty pohledávky mzdy, zákonného výživného, na plnění výměnků, dále ze zápůjček, na základě kterých byly vydány zástavní listy nebo dílčí dlužní úpisy, zajištěné na zemědělských nemovitostech, a konečně pohledávky, které vzniknou po účinnosti zákona, kteréžto opatření jest nutné z toho důvodu, aby nebyl ohrožen do budoucnosti úvěr zemědělců. Dále se nevztahují ustanovení tohoto zákona na ty věci, které nesouvisejí s provozováním zemědělského podniku, a na věci, které by za dobu, po kterou je výkon prodeje odložen, podlehly zkáze.

Zemědělský výbor pojednal o tomto vládním návrhu zákona na své schůzi dne 25. dubna 1933 a oceňuje jeho důležitost pro zemědělce v této těžké době, jednomyslně ho schválil se změnou § 3, jenž nyní zní:

"Ustanovení § l neplatí o pohledávkách mzdy a výživného, které jest dlužník povinen poskytovati oprávněnému podle zákona, dále o výměncích a o pohledávkách ze zápůjček, na základě kterých byly vydány zástavní listy nebo dílčí dlužní úpisy zajiš-

těné na zemědělských nemovitostech, konečně o pohledávkách, které proti dlužníku vznikly po dni, kterého tento zákon nabude účinnosti. Rovněž se ustanovení § l nevztahuje na věci, které nesouvisejí s provozováním zemědělského podniku, a na věci, které by za dobu, po kterou je výkon prodeje (dražby) odložen, podlehly zkáze. " Zemědělský výbor usnesl se na tom doporučiti poslanecké sněmovně, aby tento pozměněný vládní návrh zákona schválila.

V Praze dne 25. dubna 1933.

Mašata v. r.,

předseda

Dr. Zadina v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne 1933,

kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

(1) V exekučních věcech, které budou proti zemědělcům zahájeny na návrh učiněný v době od počátku účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1933, smí býti prodej (dražba) věcí movitých nebo nemovitých vykonán až po 31. prosinci 1933.

(2) V exekučních věcech proti zemědělcům zahájených již v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, odloží exekuční soud (úřad) na návrh dlužníka výkon prodeje (dražby) věcí movitých nebo nemovitých na dobu po 31. prosinci 1933.

§2.

Do lhut, jichž uplynutí je podle zákona pro věřitele spojeno s právní újmou, se nevčítá v případech uvedených v § l, odst. l doba od podání návrhu na povolení exekuce do 1. ledna 1934 a v případech uvedených v § l, odst. 2 doba, na kterou byl výkon exekuce odložen.

S 3.

Ustanovení § l neplatí o pohledávkách. mzdy a výživného, které jest dlužník povinen poskytovati oprávněnému podle zákona, dále o výměncích a o pohledávkách ze zápůjček, na základě kterých byly vydány zástavní listy nebo dílčí dlužní úpisy zajištěné na zemědělských nemovitostech, konečně o pohledávkách, které proti dlužníku vznikly po dni, kterého tento zákon nabude účinnosti. Rovněž se ustanovení § l nevztahuje na věci, které nesouvisejí s provozováním zemědělského podniku, a na věci, které by za dobu, po kterou je výkon prodeje (dražby) odložen, podlehly zkáze.

§4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

II.

Citovaným vládním návrhem zákona má býti odpomoženo největším naléhavostem současné těžké finanční situace velké části zemědělců tím, že má býti dočasně znemožněno úplné zničení zemědělských existencí, které by muselo nastati exekučním prodejem, tedy nuceným prodejem jejich věcí nemovitých i movitých. Proto zákonem tímto má býti dána možnost odkladu posledního aktu exekučního řízení - totiž prodeje (dražby). Rozumí se tím, že všechny úkony řízení dražebního (na př. odhad) mohou býti prováděny za platnosti tohoto zákona mimo vlastní prodej.

Ústavně právní výbor zabýval se i otázkou pojmu zemědělce a dospěl k názoru, že formulování jiné, než jaké už má osnova, vedlo by ke komplikacím, pokud jde o vymezení všeobecného pojmu zemědělce, že však v konkrétním případě soudci po zjištění daných skutečností bude lze snadno rozhodnouti a aplikovati tento pojem na jednotlivé osoby, jimž by právě za daných skutečností mělo prospěti ustanovení tohoto zákona.

K § 2 jest zvláště poznamenati, že věřitel jest chráněn nejen proti újmám, které by mu vzešly uplynutím lhůt promlčecích, nýbrž i proti újmám, které by mu vzešly uplynutím všech jiných lhůt v platných právních předpisech ustanovených. Bude se tedy § 2 osnovy vztahovati na př. i na lhůtu, do které musí věřitel pod ztrátou zástavního práva na zabavených věcech movitých učiniti návrh na povolení prodeje těchto věcí (§ 256 ex. ř. a § 6 čl. VI. zákona č. 23/1928 Sb. z. a n. ve znění § 3, odst. 1. exekuční novely č. 1/1933 Sb. z. a n. ).

V § 3 se ústavně právní výbor přiklonil k usnesení doplňujícímu to ustanovení, jak je formuloval zemědělský výhov posl., sněmovny, poněvadž u věcí, jež podléhají zkáze, nelze ani v zájmu dlužníka ani věřitele brániti možnému prodeji.

Ústavně právní výbor uznal, že jde v daném zákoně o opatření nouzové a že naléhavosti převyšují i případné nedostatky, jež vyplývají z komplikací hospodářského života a hospodářské vzájemnosti i souvislosti

a proto doporučuje sněmovně poslanecké, aby přijala osnovu zákona tak, jak ji předložila vláda k ústavnímu projednání s do-

plňkem, který byl už přijat výborem zemědělským. Tím zároveň jest vyřízen iniciativní návrh tisk 2066.

V Praze, dne 26. dubna 1933.

Dr. Mičura v. r.,

předseda.

JUDr. L. Daněk v. r.,

zpravodaj.