Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

223O.

Zpráva

rozpočtového výboru

o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1931 (tisk 1972) spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku.

Úvodem:

Nejvyšší účetní kontrolní úřad předkládá v posledních letech parlamentu státní účetní závěrky se značným urychlením. Podle ustanovení §u 10 zák. č. 175 ze dne 20. března 1919 je tento úřad povinen předložiti Národnímu shromáždění závěrečný účet nejpozději do 18 měsíců po skončení správního roku. Závěrečné účty jsou však již po několik posledních let předkládány ve lhůtě o celou polovinu kratší. Také účet za rok 1931 byl sněmovnám předložen 10 měsíců před uplynutím zákonné lhůty. Rozpočtový výbor kvituje vděčně tuto pohotovost Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, neboť tím dostává se jeho členům velmi cenné pomůcky při projednávání státního rozpočtu.

V ohledu formálním spočívá závěrečný účet na ustálené soustavě, která má svoji oporu v citovaném zákoně. Přes to, že účet sdělán jest formou jednoduchého účetnictví kameralistického, poskytuje dokonalý přehled o způsobu i výsledcích hospodaření státního, státních fondů i podniků. V této zprávě omezuje se rozpočtový výbor jen na nejnutnější čísla ze závěrečného účtu o hospodářství státním, fondovním i podnikovém. Jednotlivosti nutno si zjistiti z obsaženého elaborátu Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Před projednáním účetní závěrky vzpomněl rozpočtový výbor ve své schůzi dne 4. dubna t. r. vděčně zesnulého prvního presidenta Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dra E. Koernera, který po léta s parlamentem účinně pracoval a na svém úředním místě osvědčil se býti dobrým strážcem státního hospodářství. Rozpočtový výbor želí těžce jeho ztráty.

Výsledky státního i podnikového hospodaření za rok 1931 nesou na sobě již patrné stopy svízelných hospodářských poměrů. Je to zřejmé z jejich uzávěr.

Odpočítáme-li od příjmů z úvěrních operací 300 milionů Kč na pokladní poukázky, které jsou položkou průběžnou, seznáme, že jsme si v r. 1931 vypůjčili 1. 753, 409. 250 Kč a že mimo to zmenšily se naše pokladní hotovosti o 311, 986. 007˙88 Kč. Také pokladní hotovost cenných papírů je proti předcházejícímu roku menší o 44, 918. 769'35 Kč.

Tento výsledek je správným toliko účetně, nikoli hospodářsky. Kalkulujeme-li s položkami všech příjmů a výdajů, které mají vliv na výsledek hospodaření a vyřadíme-li položky povahy rozvahové, t. j. důchodné investice, jakož i investice podnikové a fondovní, zjistíme, že schodek hospodářství státního za rok 1931 činil podle pokladny okrouhle 1203 miliony Kč a podle náležitosti 1257 milionů Kč.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad zařadil do výdajů rozpočtových částku 728, 099. 464 Kč jako nepreliminovaný výdaj, aniž by pro ni bylo nějakého právního důvodu ve finančním zákoně. Tato položka nebyla v r. 1931 státní pokladnou vydána a představuje jenom súčtování zálohy, která byla ponechána státním podnikům v r. 1925. Tato čistě účetnická operace zkresluje výsledek státního hospodářství, činíc schodek rozpočtový větším nežli skutečně je.

Příjmy klesly v platbě proti rozpočtu o 706 milionů, v náležitosti o 809 milionů. Naproti tomu vzrostly výdaje v platbě o 502 miliony a v náležitosti o 453 miliony. Proti r. 1930 jsou příjmy v platbě menší o 397 milionů, v náležitosti o 238 milionů. Je to zejména úbytek daňových příjmů, které způsobily tento pokles.

Nedoplatily daní a dávek

činí k 31. prosinci 1931 částku Kč 4. 669, 063. 087˙-. Klesly tedy nedoplatky za rok 1931 o 50˙6 milionů. V celku bylo však na daních přímých a dani obratové v r. 1931 odepsáno 336 mil. Kč, takže vlastně nedoplatky neklesly, nýbrž stouply. Tato čísla jsou svědectvím toho, že finanční administrace nedostala se dosud ze své krise.

K tomu nutno poznamenati, že přeplatky daňové jsou odpočítávány od nedoplatků, takže v nedoplatcích vykazují se jenom rozdíly. Mimo to nejde pak o nedoplatky včetně r. 1931 nýbrž do konce r. 1930, tedy o rok nazpět, poněvadž za rok 1931 nejsou ještě daně příslušným předpisem zachyceny.

Tohoto příznivějšího výsledku bylo docíleno přes to, že úvěr kapitoly 17. (ministerstvo sociální péče) byl v celku překročen o Kč 239, 482. 737˙35. Vedle tohoto překročení vykazuje kapitola 6. (ministerstvo vnitra) překročení 280. 889˙80 Kč, kapitola 7. (ministerstvo spravedlnosti) 6, 137. 418˙95 Kč, kapitola 9. (Nejvyšší správní soud) 341. 913˙75 Kč, kapitola 10. (ministerstvo školství) 30, 606. 123˙50 Kč. Z těchto překročení úvěru celé kapitoly spočívají překročení u ministerstva vnitra v celé vykázané výši a u Nejvyššího správního soudu v částce 180. 670'90 Kč jakož i u ministerstva školství a národní osvěty v částce 19, 226. 880'05 Kč a ve vyšší potřebě na služební platy z titulu resystemisace služebních míst. Pro tuto potřebu byla však úhrada preliminována v kapitole 21, titul 5, § 6, položka 5 - všeobecná pokladní zpráva - ve výši 77 mil. Kč, takže tato překročení kapitol byla oprávněna a nepotřebovala zvláštního souhlasu Nár. shromáždění; vyšší náklad se vykazuje u příslušných resortů jen z důvodů účetně technických, ježto není možno skutečnou vyšší potřebu vzniklou z resystemisace služebních míst přesně číselně zjistiti a také pro zjišťování osobních výdajů podle resortů jest výhodou, když nejsou súčtovány na více súčtovacích odvětví.

Zbývající překročení úvěru celé kapitoly a sice kapitola 7 (ministerstvo spravedlnosti) v částce 6, 137. 418˙95 Kč, kapitola 9 (nejvyšší správní soud) 244. 491˙35 Kč, kapitola 10 (ministerstvo školství a národní osvěty) 11, 379. 243˙45 Kč, kapitola 17 (ministerstvo sociální péče) 239, 482. 737˙35 Kč, je třeba považovati za výdaje, které nebylo možno uhraditi úsporami v rozpočtu příslušné kapitoly a které podle ustanovení čl. XII finančního zákona vyžadují souhlasu Národního shromáždění.

Mimo schodku rozpočtového hospodářství 1203 miliony Kč a záloh pro investice drah 178 milionů Kč, což činí dohromady 1381 milion Kč, musela finanční správa státní opatřiti na investice 1018 milionů, tedy celkem 2399 milionů Kč, a podniky samy kryly 421 milion, což dohromady činí více nad běžné příjmy o 2820 milionů Kč.

Položky průběžné (kontokorentní)

sestávají či správně měly by sestávati z tak zv. příjmů a výdajů nepůsobivých čili z položek tvořících toliko pokladní obrat. V kontokorentu je však skryta celá řada rozmanitých transakcí finančních, které ucházejí zrakům kontroly parlamentní a které po svém konečném zúčtování nejsou jenom položkami průběžnými. Nedoúčtovaných aktivních položek z tohoto poklad-

ního hospodářství bylo koncem r. 1931 Kč 532, 581. 011˙-. Tato částka tvoří součást pokladní hotovosti a je rozdílem ke konci r. 1931 nevyrovnaných průběžných výdajů (pohledávek), činících 1414 Kč a nevyrovnaných průběžných příjmů částkou 881˙4 milionů Kč.

Přesuny úvěrů (virementy).

Nejvyšší účetní kontrolní úřad projednal v r. 1931 celkem 235 přesunů úvěrových v částce 66, 316. 750˙60 Kč, a to na nutné doplnění úvěrů preliminovaných 170 v úhrnné částce 45, 704. 207˙50 Kč a na úhradu výdajů nepreliminovaných 65 případů v úhrnné částce 20, 612. 543˙10 Kč. Počet těchto přesunů zmenšil se proti r. 1930 o 81 případů. Také číselně vykazovaly přesuny menší částku.

Pasiva a aktiva na rozpočet.

Pasiva na rozpočet se snížila o 1, 468. 569'13 Kč a činí dosud 701, 368. 533˙20 Kč. Naproti tomu aktiva na rozpočet se rok od roku značně zvyšují. Jsou to zejména zálohy na platy učitelské, které samy tou dobou činí 6'7 miliardy Kč. Roku 1931 činí aktiva na rozpočet 9. 012, 548. 91075 Kč. Roku 1930 činila aktiva na rozpočet 7. 656, 997. 680˙33 Kč. Stoupla tedy aktiva v r. 1931 o 1. 355, 551. 230˙42 Kč. Tato aktiva jsou, žel, ve své podstatě jenom fiktivními a budou muset být na konec z valné části odepsána.

Státní podniky.

K podnikům, které vykazují výsledky hospodaření účtem rozvažným a účtem ze ztráty a zisku přibyly letos státní lázně. Až na státní lesy a statky budou tedy míti všechny státní podniky východiskové bilance, z nichž je zjevným investovaný kapitál a dá se posouditi podniková výnosnost. Hospodářské výsledky podnikové v r. 1931 ukazuje tato tabulka:

Porovnání dosažených výsledků s rozpočtem 1931.

Státní fond pro vodohospodářské meliorace.

Státní bytový fond odd. B. - pro přímé půjčky.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny projednav ve třech schůzích závěrečný účet za rok 1931 navrhuje toto usnesení:

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění schvaluje závěrečný účet republiky československé za rok 1931 jakož i účty státního bytového fondu a dávky z majetku, a zároveň vyslovuje dodatečný souhlas k těmto vyšším výdajům: U kapitoly 7 (ministerstvo spravedlnosti) Kč 6, 137. 418˙95, u kapitoly 9 (Nejvyšší správní soud) Kč 244. 491'35, u kapitoly 10 (ministerstvo školsví) Kč 11, 379. 243˙45, u kapitoly 17 (ministerstvo sociální péče) Kč 239, 482. 737˙35.

Zároveň doporučuje rozpočtový výbor ke schválení připojenou resoluci.

V Praze dne 26. dubna 1933.

Dr. Černý v. r.,

předseda

Antonín Remeš v. r.,

zpravodaj.

Resoluce.

Vládě sa ukládá, aby napříště předkládala parlamentu výkaz ryzího jmění všetkých fondov spravovaných štátom zároveň so štátným závěrečným účtom.

Státní tiskárna v Praze. - 1533-83.