Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2229.

Zpráva

výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2207),

jímž mění se §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 323 Sb. z. a n., ve

znění zákona ze dne 10. října 1930, čís. 150 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje

dávka z majetku a z přírůstku, na majetku u majetku zabraného.

U všech daní, které v poměru k půdě přicházejí v úvahu, je vyměřovacím základem výnos majetku(půdy) a nikoliv jeho hodnota. Pouze zákon o dávce z majetku a přírůstku na majetku ze dne 8. dubna 1920 stanovil, že tato dávka se počítá podle obecné (prodejní) ceny majetku. Pro ocenění je rozhodným stav k 1. březnu 1919 a cena k tomuto dni se zjistí průměrnou přirážkov 75% k ceně předválečné. Ježto však v pozemkové reformě zákon náhradový stanovil jako přejímací cenu zabrané půdy cenový průměr z období r. 1913-1915, byla učiněna pro tuto zabranou půdu samým zákonem vý-

jimka. Bylo totiž stanoveno v §u 11, že bude-li zabraný majetek převzat pro účely reformy do l0ti let cenu nižší než by činila odhadní cena podle zákona o dávce z majetku, odepíše se poměrná část dávky. Tato otázka byla podrobněji upra-

vená zákonem ze dne 12. srpna 1921, čís.

323 Sb. z. a n., který určil, že zmíněná 10tiletá lhůta počíná dnem 8. května 1920 a který stanovil, že k částečné úhradě ztrát jež poměrným odpisem dávky vzniknou, přispeje Státni pozemkový úřad pro účely dávky penízem, který se rovná 15% přejímací ceny.

'I oto opatření bylo aktem spravedlnosti vůči vlastníkům zabraného majetku. Nebylo by spravedlivý, aby stat jedním svým orgánem (ministerstvem financí) při vybírání dávky z majetku vycházel z vyššího ocenění majetku a druhým orgánem (Státním pozemkovým úřadem) při provádění reformy a při přejímáni zabrané půdy zase vycházel z nižšího ocenění téhož majetku. Dvojí různé ocenění téhož majetku bylo zmíněnými předpisy zákona přímo vyloučeno, takže majitelé zabraného majetku platili dávku z majetku pouze z toho obnosu, který jim byl Státním pozemkovým úřadem za jejich skutečně převzatý majetek přiznán.

Zmíněná l0tiletá lhůta pro odvádění příspěvku přidělen státní pokladně na dávku z majetku končila v květnu 1930. Poněvadž pak k tomuto termínu nebylo ještě přejímání půdy v reformě ukončeno, prodloužena byla ona l0tiletá lhůta zákonem ze dne 10. října 1930, čís. 150 Sb. z. a n. na 13tiletou, tedy do 8. května 1933. Tyto odvody státní pokladně, které Státní pozemkový úřad započítává přídělcům do přídělové ceny a příslušnou kvótu pak odvádí státní pokladně, činí do konce roku 1931 již více než 189 mil. Kč. Tímto

obnosem tedy dosud přispěli nabyvatelé půdy z pozemkové reformy k úhradě poměrné části dávky z majetku z půdy přidělené.

Avšak předpoklady, které vedly k určení lhůty 10tileté a k jejímu prodloužení na 13tiletou se dosud nesplnily, neboť pozemková reforma dosud není úplně provedena.

Proto k podnětu Státního pozemkového úřadu navrhuje vláda v předložené osnově prodloužení zákona čís. 323/1921 ve znění zákona čís. 150/1930 na dobu dal-

ších 3 let - do dne 8. května 1936. Lze totiž důvodné očekávati, že v tomto termínu vyřešena bude pozemková reforma i na zbývajícím majetku lesním a církevním, jakož i že odstraněny budou zákonnou cestou obtíže, které dnes staví se v cestu onomu přídělu pro svazky samosprávné.

Rozpočtový výbor projednal návrh vládní ve schůzi své dne 25. dubna 1933 a doporučuje předloženou osnovu schváliti.

V P r a z e dne 25. dubna 1933.

Dr. Černý, v. r., předseda.

Adolf Křemen, v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne..............1933,

jímž mění se §§ l, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., ve znění

zákona ze dne 10. října 1930, č. 150 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka

z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

V § l, odst. l, a § 3, odst. l zák. č. 323/1921 Sb. z. a n. stanovená desetiletá lhůta, jež byla zákonem č. 150/1930 Sb. z. a n. prodloužena na třináctiletou, prodlužuje se znovu o další 3 roky, tedy na lhůtu celkem šestnáctiletou.

§ 2.

Ustanovení § 5, odst. l zák. č. 323/1921 Sb. z. a n. mění se tak, že na místo zákonem č. 150/1930 Sb. z. a n. stanoveného data »8. května 1933« nastupuje datum »8 května 1936«.

§3.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 9. května 1933; provede jej ministr financí.