Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2228.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne................. .................... 1933,

kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům.

Národní shromážděni republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

(1) V exekučních věcech, které budou proti zemědělcům zahájeny na návrh učiněný v době od počátku účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1933, smí býti prodej (dražba) věcí movitých nebo nemovitých vykonán až po 31. prosinci 1933.

(2) V exekučních věcech proti zemědělcům zahájených již v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, odloží exekuční soud (úřad) na návrh dlužníka výkon prodeje (dražby) věcí movitých nebo nemovitých na dobu po 31. prosinci 1933.

§2.

Do lhůt, jichž uplynutí je podle zákona pro věřitele spojeno s právní újmou, se nevčítá v případech uvedených v § l, odst. l doba od podání návrhu na povolení exekuce do 1. ledna 1934 a v případech uvedených v § l, odst. 2 doba, na kterou byl výkon exekuce odložen.

§3.

Ustanovení § l neplatí o pohledávkách mzdy a výživného, které jest dlužník povinen poskytovati oprávněnému podle zákona, dále o výměncích a o pohledávkách ze zápůjček, na základě kterých byly vydány zástavní listy

nebo dílčí dlužní úpisy zajištěné na zemědělských nemovitostech. Rovněž se ustanovení § l nevztahuje na pohledávky, které proti dlužníku vznikly po dni, kterého tento zákon nabude účinnosti, ani na věci, které nesouvisejí s provozováním zemědělského podniku.

§4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Odůvodnění.

Vládní návrh, vypracovaný podle návrhů ministra zemědělství, má přinésti zemědělcům postiženým nynější všeobecnou hospodářskou tísní aspoň dočasnou ochranu proti exekučním dražbám.

Dlouho trvající krisí v zemědělství dostala se velká část zemědělců do těžké hospodářské situace, která jest nejtísnivější právě v nynější roční době, kdy zemědělec nemá žádných větších příjmů, avšak věřitelé naň doléhají všemi exekučními prostředky a domáhají se na něm okamžitého zaplacení svých pohledávek, často se stává, že exekucemi je hospodářsky zničen i ten, kdo by jinak po ukončení sklizně mohl věřitele plně uspokojiti. Takováto hospodářská zkáza existence zemědělců všech kategorií působí těžké ztráty nejen postiženým dlužníkům, ale i národnímu hospodářství celkovému a také věřitelům jednotlivých zemědělců samotným. Zpravidla nedochází z výtěžku exekučních prodejů k úplnému zaplacení všech dlužníkových závazků, někteří věřitelé vycházejí buď zcela nebo aspoň z části na prázdno a dlužníci nejsou svých závazků zproštěni. Jest proto naléhavě nutno učiniti opatření, kterým by bylo dlužníkům z řad zemědělských umožněno splatiti jich závazky v době po ukončení sklizně. Opatření takového je tím více potřebí, ježto zemědělci do tísnivé hospodářské situace dostali se beze své viny vlivem všeobecných hospodářských poměrů, zejména pro pokles cen zemědělských výrobků. Věřitelům, a to ani těm, kterým by se z okamžitého provedení exekuce dostalo ihned zaplacení pohledávek, nebude opatře-

ním takovým způsobena žádná podstatná újma. V četných případech naopak bude jim opatření navržené i na prospěch, neboť se mnohým věřitelům dostane zaplacení, ke kterému by jinak nedošlo.

Osnova hledí docíliti úlevy pro zemědělce postižené hospodářskou krisí především tím způsobem, že v § 1, odst. l nedovoluje provedení exekučních prodejů věcí movitých a dražeb věcí nemovitých v exekucích zahájených po účinnosti zákona a připouští jich výkon až po 31. prosinci 1933, kdy lze očekávati, že práce se sklizní spojené budou již úplně ukončeny a že sklizeň z valné části bude již zpeněžena. Výslovně nutno připomenouti, že se odsunují toliko prodeje a dražby na dobu po 31. prosinci 1933, kdežto ostatní exekuční úkony zůstávají nedotčeny. Věřitelé nepřicházejí proto ani o pořadí ani o zajištění svých pohledávek. Toliko poslední akt exekuce, který právě působí hospodářskou zkázu dlužníka, se odsunuje na poměrně krátkou dobu.

Podobné opatření navrhuje se v § l, odst. 2 v příčině exekucí v den účinnosti zákona již zahájených. Tu umožňuje se odklad prodejů věcí movitých a dražeb věcí nemovitých na dobu po 31. prosinci 1933, avšak vždy jen na návrh dlužníka. Nevyžaduje se ovšem, aby návrh byl nějak motivován. Stačí, když bude zjištěno, že dlužníkem jest zemědělec.

Generelní řešení odsunutí exekučních prodejů a dražeb, navržené v § l, jest vhodnější než řešení individuelní, které by bylo spojeno jednak s velmi značným zatížením

soudů, jednak by způsobilo dlužníkům veliké útraty. Pro tyto útraty by výhoda dlužníku poskytnutá v četných případech měla cenu jen velmi pochybnou.

Aby věřitelé, jejichž exekuce budou podle § l odsunuty, neutrpěli žádné újmy z toho, že by zatím uplynuly lhůty, se kterými je spojena podle zákona pro věřitele právní újma, navrhuje se v § 2 ustanovení použité již v podobných případech, podle něhož doba, po kterou exekuční prodeje a dražby vykonávány býti nemohou, nevčítá se do lhůt, jichž uplynutí znamená pro věřitele újmu.

V § 3 osnovy stanoví se výjimky z ustanovení § l v tom směru, že pohledávek v § 3 zmíněných se odsunutí výkonu exekuce podle § l vůbec netýká. Jsou to pohledávky mzdy, zákonného výživného, pohledávky na plnění výměnků, pohledávky ze zápůjček, na základě kterých byly vydány zástavní listy nebo dílčí dlužní úpisy zajištěné na zemědělských nemovitostech, a konečně pohledávky, které vzniknou po účinnosti zá-

kona z kteréhokoliv právního důvodu, pohledávky soukromoprávní i veřejnoprávní. Ve všech těchto případech není možno připustiti odklad exekucí jednak vzhledem k povaze dotyčných nároků, jednak vzhledem k tomu, že úvěr zemědělců byl by ohrožen, kdyby věřitelé při budoucích pohledávkách neměli jistoty, že své nároky budou moci vymáhati exekucí v kterékoliv době. Ohrožení úvěru zemědělců mělo by jistě v zápětí další nepříznivé hospodářské důsledky. Dále nutno uznati, že nelze spravedlivě vylučovati provedení mobilární exekuce na předměty, jichž držba s provozováním zemědělských podniků není v nijaké souvislosti, zejména předmětů přepychových a pod. Vedení exekuce na takové předměty i v době do 31. prosince 1933 umožňuje závěrečné ustanovení § 3.

V §u 4 se pověřují provedením zákona vedle ministra spravedlnosti také ministři financí a vnitra vzhledem k tomu, že zákon nedotýká se jen exekucí pro pohledávky soukromoprávní, nýbrž i pro pohledávky státu a jiných veřejnoprávních svazků.

V P r a z e, dne 12. dubna 1933.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.

Státní tiskárna v Praze -1518-33