Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

Překlad.

2200.

Návrh

poslance Windirsche a druhů

na vydáni zákona, jímž se mění zákon ze dne 15. července 1927, č. 76 Sb. z.

a n., o přímých daních.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne................,

jímž se mění zákon ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

První odstavec § 78, lit. e) zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních se mění a zní takto:

e) ku příspěvkům, darům a jiným bezúplatným věnováním, leč že jich vyžaduje provozování podniku nebo se v době mimořádné nezaměstnanosti věnují účelům územních samosprávných sborů, dále ku příspěvkům do nemocenských, úrazových, starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních pokladen, nebo podobných ústavů, pokud je podnik platil nad povinnou zákonnou kvótu za své úředníky, zřízence, dělníky a služeb-

niky, jakož i daně a dávky za ně placené, i když byl takový závazek smluvně převzat. Remunerace placené zaměstnancům podniku za konané práce pokládají se za výlohy vyžadované provozováním podniku.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1932; jeho provedením se pověřuje ministr financí.

Odůvodněni.

Z výtěžku četných spořitelen se povolují dary na všeobecné účely. Mezi nimi mají v posledních dobách zvláštní místo větší příspěvky na péči o nezaměstnané. Činná péče spořitelen, které se považují za veřejně účtující, trpí však velice platnými ustanoveními zákona, podle nichž se částky a dary, které poskytují dobročinným ústavům a veřejným sborům, musejí započítávati do čistého zisku spořitelen, který jest pak znovu základem pro vyměřování zvláštní daně výdělkové.

Těmito ustanoveními obsaženými v zákoně se přímo znemožňuje spořitelnám a jiným peněžním ústavům, které musejí veřejně účtovati, aby ze svých čistých zisků povolovaly obcím nebo jiným veřejným právním osobám dary na provádění produktivní péče o nezaměstnané. Jest to nevýhoda, kterou pociťuje i stát, poněvadž on to jest, který především mu-

sí platiti na péči o nezaměstnané. Jest tedy zapotřebí, aby se se zřetelem k nynějším poměrům umožnilo peněžním ústavům povinným veřejně účtovati poskytování příspěvků na péči o nezaměstnané a proto jest nutno, aby tento návrh byl schválen.

Jest zapotřebí, aby tento zákon byl účinným od 1. ledna 1932, poněvadž částky, poskytnuté v tomto roce spořitelnám na produktivní péči o nezaměstnané, mají býti již vyňaty ze základu pro vyměření zvláštní daně výdělkové.

Státní příjmy, snížené přijetím tohoto návrhu, budou hojně uhrazeny příspěvky, které poskytnou ústavy podléhající veřejnému účtování ze svých čistých zisků na péči o nezaměstnané. Kdyby však nastal přes to větší úbytek státních příjmů, může býti nahrazen omezením výdajů na vojenské účely.

Žádáme, aby tento návrh byl přikázán výboru rozpočtovému k urychlenému projednání.

V Praze dne 9. března 1933.

Windirsch,

Oehlinger, Scharnagl, Halke, Zierhut, dr. Luschka, Böhm, Kunz, dr. Petersilka, Bobek, Greif, dr. Hodina, Krumpe, Zajíček, Viereckl, Gläsel, Platzer, Wagner,

Heller, Fritscher, dr. Mayr-Harting.