Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období. 8. zasedání.
2199.
Odpovědi:
1. min. železnic na interp. posl. Seidla, Bendy, Husnaje a soudruhů o poskytováni slev jízdného na železnici státním zaměstnancům ze Slovenska a Podkarpatské Rusi do západních zemí republiky při jízdách na dovolenou, na zotavenou, případně k nutným návštěvám příbuzných (tisk 1989/II),
II. min. financí na interp. posl. Seidla, Chalupy a soudruhů o srážkách přechodné přirážky k dani důchodově státním zaměstnancům (tisk 1989/I),
III. předsedy vlády na interp. posl. inž. Nečase a soudruhů o plánovitém provádění zemědělsko-technických prací a o postavení zeměměřičů agrárního úřadu a zemského úřadu v Brně (tisk 1715/XII),
IV. min. železnic na interp. posl. B. Procházky, Fialy, Hatiny, Malého a druhů o nezákonném propouštění zaměstnanců místní dráhy Slaný-Kačice (tisk 1668/XVI),
V. min. železnic na interp. posl. Bergmanna, Fialy, Malého a druhů ve věci dodávek přírodního asfaltu ředitelstvím státních drah v Bratislavě (tisk 2075/IV),
VI. min. vnitra na interp. posl. Novotného a soudruhů o zákazu schůze okresním úřadem v Litomyšli (tisk 2030/IV),
VII. min. soc. péče a min. vnitra na interp. posl. Klimenta, Śliwky a soudruhů o zastaveni textilní továrny firmy Neumann ve Frýdku a o řádění četnického velitele Pokorného z Frýdku (tisk 1483/IV),
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Köhlera a druhů o prodloužení výpovědních lhůt pro zaměstnance v soukromých službách (tisk 2142/XIII),
IX. min. soc. péče na interp. posl. Köhlera a druhů, aby bylo odepřeno vydati nařízeni o nedělním klidu ve Vrbně (tisk 2035/VIII),
X. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o nedůvodněném rozpuštění veřejné schůze lidu ve Falknově-Kytlicích (v okrese českolipském) (tisk 2035/XII) a na interp. posl. Krebse a druhů o neodůvodněném rozpuštění veřejné schůze lidu v České Lípě (tisk 2084/IV).
2199/I.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Františka Seidla,
Ferdinanda Bendy, Julia Husnaje
a soudruhů
o poskytování slev jízdného na železnici státním zaměstnancům ze Slovenska a Podkarpatské Rusi do západních zemí republiky při jízdách na dovolenou, na zotavenou, případně k nutným návštěvám příbuzných (tisk 1989/II).
Splnění požadavků obsažených v interpelaci bylo by spojeno s nemalým úbytkem příjmů, které za dnešní finanční situace podniku českoslov. státních drah nelze připustiti. Bylo by proveditelno proto jen tehdy, kdyby toto sníženi bylo vyrovnáno zvýšením cestovního ruchu, nebo kdyby se železničnímu podniku dostalo za ně úhrady se zřetelem k sociálnímu významu požadovaných slev z prostředků jiných.
Ministerstvo železnic snaží se v těchto směrech nalézti ve prospěch státních zaměstnanců, o něž jde, a jich rodinných příslušníků vhodné řešení, které by jim přineslo určité cestovní výhody, aniž by však bylo na újmu československých státních drah.
Potřebné zjišťováni předpokladů takové úpravy, není dosud ukončeno.
V Praze dne 2. března 1933.
Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.
2199/II.
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslanců Seidla, Chalupy a soudruhů
o srážkách přechodné přirážky k dani
důchodové státním zaměstnancům
(tisk 1989/I).
Ministerstvo financi upozornilo již svým výnosem z 23. července 1932, č. 86. 174/32, podří-
zené úřady na to, že přechodná přirážka podle zákona čís. 120/1932 Sb. a. a n. se netýká daně důchodové vybírané srážkou podle § 30 z. o př. d. z hrubých požitků nepřesahujících ročně 23. 556 Kč.
Toto ustanovení důrazně připomenulo ministerstvo financí opětně svým výnosem ze dne 19. října 1932 č. 113. 507/32, a nařídilo, aby přechodná přirážka, neprávem ke zmíněně dani předepsaná, byla na žádost strany nebo z úřední povinnosti na základě ustanovení § 256, odst. 4, zákona o přímých daních s urychlením odepsána.
Cit. vynesením z 23. července 1932, č. 86. 174/ 32, uložilo též ministerstvo financí podřízeným úřadům, aby poplatníkům poskytly na odůvodněnou žádost měsíční splátky na zapravení řečeně přechodné přirážky.
V Praze dne 4. března 1933.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2199/III.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Inž. J. Nečase a soudruhů
o plánovitém provádění zemědělsko-
technických prací a o postaveni ze-
měměřičů agrárního úřadu a
zemského úřadu v Brně
(tisk 1715/XII).
1. Pokud jde o žádaně systematické prováděni prací regulačních a melioračních v souvislosti s pracemi katastrálními a scelovacími, dlužno poukázati k tomu, že soustavné a současné provádění všech těchto prací na určitém území není vždy možné jednak pro různost právních předpokladů té které obce, jednak z toho důvodu, že v určitém území není pro všechny tyto druhy prací vždy ani hospodářské ani úřední potřeby.
Právní podklad pro provádění regulačních, a melioračních prací je zcela jiný než pro scelování pozemků. Neboť lze sice podle platných zákonů o vodním právu zříditi i nucená vodní družstva k provedeni melioračních a regulačních staveb v určité oblasti, nelze však podle stavu dosavadního zákonodárství prováděti ve stejné oblasti současně scelování pozemků proti vůli účastníků.
Naproti tomu mohou býti na podkladě platných zákonů o scelpvání pozemků provedeny ve scelovacím obvodu i proti vůli jednotlivců všechny nutné zamědělsko-technické práce regulační a meliorační. V praksi se tento postup také všeobecně zachovává a zejména v zemi Moravskoslezské, kde scelování pozemků intensivně se provádí, spojeno je se scelováním vždy soustavné a současné provedení potřebných prací regulačních a melioračních.
Jsou však také určité oblasti a obvody, kde není ani hospodářské ani úřední potřeby pro současné prováděn! prací regulačních, melioračních. katastrálních a scelovacích. V mnohých obvodech, jež. potřebují nutně regulací a meliorací, nestává vůbec hospodářská potřeba scelování pozemků. Provádějí-li se regulace nebo meliorace, dodávají příslušné úřady podle ustanovení § 48 kat. zákona čís. 177/1927 Sb. z. a n. katastrálnímu měřičskému úřadu po ukončení prací spisové pomůcky k nahlédnutí.
Podobně není třeba v obcích, kde bylo zahájeno scelovací řízení stran celého katastrálního území (mimo pozemky ze scelování vyloučené, na př.: místní trať, zastavěnou trať) prováděti současně práce katastrální, zejména původní neb nové katastrální řízení stran pozemků do scelování pojatých, neboť podle ustanovení § 47 katastrálního zákona a § 41 vlád. nařízení čís. 64/1930 Sb. z. a n. dodají příslušné úřady neb soudy po skončeném scelování pozemků neb po skončení jiné úpravy pozemkové držby katastrálním měřičským úřadům pomůcky potřebné pro účely pozemkového katastru, zejména grafický podklad pro katastrální mapu vyhotovený tak, aby bylo lze převzíti jej po případném doplnění neb úpravě přímo jako katastrální mapu.
Celkem nutno konstatovati, že všude, kde v určitých obvodech je dána hospodářská potřeba regulací, meliorací a scelování pozemků a kde dle platných zákonů soustavné a současné provedení těchto akcí je možné, možnosti této se plně používá a že geodetické práce s tím související provádějí se v shodě s předpisy o pozemkovém katastru, tak aby výsledků těchto prací mohlo býti plně použito pro potřeby pozemkového katastru.
Pro vzájemné využiti zeměměřičských prací, jichž je třeba pro účely pozemkového katastru, pokud je lze vůbec sjednotiti a pro zamezení jejich opakování svolává kromě toho ministerstvo financí každoročně meziministerskou poradu podle ustanovení §§ 31 a 83 vlád. nařízení číslo 64/1930 Sb. z. a n.; na poradě té projednávají se za účasti ministerstva spravedlnosti, věřejných prací, národní obrany, zemědělství (spolu s ústředním ředitelstvím státních lesů a statků), dále ministerstva školství a národní osvěty, vnitra, železnic (spolu s ústřední stavební správou ministerstva železnic), ministerstva pošt a telegrafů, Státního pozemkového úřadu a státního statistického úřadu rozvrhy zeměměřičských prací katastrálních a jim obdobných, které je třeba vykonati v oboru celé státní správy a jejích pod-
niků v běžném roce a zároveň se projednává také příprava rozvrhů těchto prací pro příští rok.
Jsou tedy zeměměřičské práce, pokud je to možno, sjednoceny jak co do výkonu jejich tak i co do předpisů platných pro jejich prováděti.
Vzájemné využití výsledků jiných zeměměřičských prací placených nebo podporovaných z veřejných prostředků je zajištěno usnesením meziministerské porady konané dne 18. března 1932 v ministerstvu financi.
2. Neprovádějí-li se v určitých případech regulace a meliorace současně, resp. soustavně se scelováním pozemků a pracemi katastrálními, děje se tak 7. důvodů již uvedených, nikoli však pro nedostatek vhodných zeměměřičských sil jak se uvádí v interpelaci - a také domnělý nedostatek zeměměřičů není zaviněn neupravenosti hmotných a služebních poměrů zeměměřičů u příslušných úřadů.
Pokud jde o úřady pro agrární operace (agrární úřady) v zemi Moravskoslezské, jsou služební poměry kategorie měřičských úředníků upraveny stejně jako jiných úřednických kategorií jmenovaných úřadů. Rozhodnými jsou tu jednak předpisy služební pragmatiky a platového zákona číslo 103/1926 Sb. z. a n., jednak systemisace služebních míst ze dne 24. října 1930. Podle této systemisace je u agrárních úřadů systemisováno pro kategorii úředníků měřičských 14 služebních míst, z nichž jsou 2 místa ve 4. platové stupnici, 7 míst je v 5. platové stupnici a. 5 míst je v 6. platové stupnici.
Tato systemisace je počtem systemisovaných míst - přihlížejíc k nutnosti úspor na osobních nákladech ve státní správě - pro potřeby agrárních úřadů přiměřená. Také rozděleni těchto 14 služebních míst na jednotlivé platové stupnice odpovídá významu funkcí a prací, které měřičtí úředníci agrárních úřadů zastávají a konají.
Absolutně je toto rozdělení přiměřené. Neboť na střední 5. platovou stupnici připadá celých 50% služebních míst, kdežto na hmotně méně výhodnou 6. platovou stupnici připadá jen 35. 7% míst.
Relativně je toto rozděleni služebních míst pro měřičské úředníky, kteří byli ve službě již před vydáním platového zákona číslo 103/1926. ovšem potud nepříznivé, že zejména 3 služebně nejmladší úřednici, kteří byli již před novým platovým zákonem v VIII. hodnostní třídě a byli převedeni dle § 167 cit. zákona do 6. platové stupnice, nemohli dosud postoupiti do 5. platové stupnice, ačkoli vykazují již služební dobu přes 22 let.
Příčinou toho není však domnělá nesprávná systemisace služebních míst, nýbrž ta skutečnost, že v době vydání platového zákona číslo 103/1926 měli všichni měřičtí úředníci agrárních úřadů již delší služební dobu a úřednici i pořadím nejmladší odlišují se celkovou služební dobou a fysickým stářím jen nepatrně od svých starších kolegů, na něž podle systemisace připadla služební místa 5. platové stupnice. K této
skutečnosti (k nepatrnému rozdílu v délce služební doby a ve fysickém stáří) nemohlo býti ovšem při systemisaci služebních míst pro kategorii měřičských úředníků přihlíženo, poněvadž podle zásad, na nichž celá systemisace spočívá, je pro stanoveni platových stupnic rozhodná funkce spojená s určitým služebním místem.
Pokud interpelace se dovolává článku uveřejněného v čísle 3 Zeměměřičského věstníku z roku 1932, kde se porovnává systemisace měřičských úředníků státní finanční správy se systemisaci téže kategorie úředníků agrárních úřadů a dovozuje se, že systemisace u agrárních úřadů je špatná nebo horší, dlužno podotknouti, že toto porovnání nemůže poskytnouti správné měřítko pro posouzení účelnosti a správnosti systemisace u agrárních úřadů.
Neboť v oboru finanční správy státní poskytuje agenda pozemkového katastru měřičským úředníkům tak rozsáhlé pole působnosti, že jsou jimi obsazeny výhradně katastrální měřické úřady a archivy map katastrálních. Měřičtí úřednici zaujímají i více služebních míst při finančních úřadech II. stolice i v ministerstvu financi a to i řadu míst, s nimiž je spojena funkce vedoucích úředníků, pročež místa ta jsou vzhledem k důležitosti funkci hodnocena též vyššími platovými stupnicemi.
Z toho důvodu jsou též u zemského finančního ředitelství v Brně systemisována pro kategoril měřičských úředníků služební místa v 3. platové stupnici.
Naproti tomu úřady pro agrární operace neobstarávají po stránce technické převahou práce zeměměřičské, nýbrž těžiště jejich prací spočívá v provádění prací zemědělsko-technických. Proto také tvoří měřičtí úředníci jen část technického personálu agrárních úřadů a vedle nich funguje větší počet vysokoškolsky vzdělaných úředníků zemědělsko-technické služby, kteří vedle prací zeměměřičských obstarávají též vlastní práce zemědělsko-technické a konají širší funkce technické než měřičtí úředníci. Z těchto důvodů jsou také úředníkům zemědělsko-technické služby i zřetelem k jejich služebním funkcím i zřetelem k jejich vyššímu odbornému vzdělání vyhrazena místa přednostů technických odděleni agrárních úřadů systemisovaná v 3. a 4. platové stupnici.
Tím se vysvětluje, proč, pro kategorii měřičských úředníků agrárních úřadů nebyla systemisovaná žádná služební místa v 3. platové stupnici. V této skutečnosti nelze spatřovati ani stavovské poškození-měřičských úředníků ani hmotné poškozeni jejich v poměru k měřičským úředníkům státní správy finanční.
Provedená systemisace odpovídá celé organisaci technické služby u agrárních úřadů, která vyžaduje jednotných technických oddělení, v nichž veškerá technická agenda jakéhokoliv druhu musí býti soustředěna. Poněvadž pak účelem a cílem celé technické činnosti agrárních úřadů je nová zemědělsko-technická úprava pozemkové držby včetně všech zařízení sloužicích k zvele-
bení zemědělské produkce, je nutně třeba, aby řízení veškeré technické agendy agrárních úřadů bylo svěřeno úředníkům zemědělsko-technické služby.
Je správné, že v posledních letech před světovou válkou a po válce až do provedení první systemisace služebních míst v roce 1927 nebyl přijímán do služeb agrárních úřadů zeměměřičský dorost; po roce 1927 bylo však každé dosud uprázdněno místo měřičského úředníka obsazeno opět čekatelem s předepsanou kvalifikací pro kategorii měřičských úředníků a postup ten bude i na dále zachován.
Při nejbližší resystemisaci služebních míst bude vzato v úvahu, jakým způsobem by bylo možno odstraniti nepříznivé postupové poměry měřičských úředníků agrárních úřadů.
Co se týče služebních poměrů měřičských úředníků u zemského úřadu v Brně je podle systemisace ze dne 24. října 1930 systemisováno pro kategorii měřičských úředníků ve státní stavební službě u politických úřadů v zemi Moravskoslezské 7 služebních míst a to l místo ve 4. platové stupnici, 3 místa v 5. platové stupnici a 3 místa v 6. platové stupnici.
Tento počet služebních míst byl stanoven se zřetelem na nejnutnější potřebu měřičských úředníků u zemského úřadu v Brně. Rozdělení systemisovaných služebních míst na uvedené platové stupnice odpovídá významu funkcí a prací, které měřičtí úředníci u zemského úřadu zastávají.
Uvedená systemisovaná služební místa zaujímají vesměs měřičtí úředníci býv. moravského zemského výboru, kteří podle § 10, odst. l, zákona číslo 125/1927 Sb. z. a n. přešli do státní služby.
Tito úředníci jsou fysicky a služebně starší, a to i úředníci 6. platově stupnice, kteří vykazují služební dobu již 20-24 roků, takže jejich služební doba se neliší valně od služební doby úředníků 5. platové stupnice. Vzhledem k této okolnosti jeví se systemisace služebních míst pro úředníky 6. platové stupnice relativně nepříznivou.
K nepatrnému rozdílu v délce služební doby nemohlo býti však při systemisaci služebních míst měřičských úředníků zemského úřadu v Brně přihlíženo z týchž důvodů jako při systemisaci služebních míst pro kategorii měřičských úředníků agrárních úřadů.
Při nejbližší resystemisaci bude vzato v úvahu, jakým způsobem by bylo možno odstraniti nepříznivé postupové poměry měřičských úředníků zemského úřadu v Brně.
V Praze dne 16. února 1933.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2199/IV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Bohuslava Procházky, Čeňka Fialy, Al. Hatiny, Cyrila Malého a druhů
0 nezákonném propouštění zaměstnanců
místní dráhy Slaný-Kačice (tisk 1668/XVI).
Provoz úzkorozchodné místní dráhy pro dopravu nákladní Slaný-Smečno-Kačice, která se vyvinula z vlečky cukrovaru ve Studněvsi a vždy zůstala z převážné míry odkázána na přepravu tohoto závodu, setkával se v posledních letech s mimořádnými obtížemi, když omezení výroby cukru a později zrušení uvedeného cukrovaru způsobilo trvalý pokles přepravy a vedlo k ztrátovému hospodaření, na delší dobu neudržitelnému. Provozní poměry byly pak komplikovány
i různými majetkovými transakcemi, emigrací a později i úmrtím koncesionáře.
Když Neštěmická rafinerie cukru, jako majitelka a interimistická faktická provozovatelka dráhy, provoz na místní dráze zastavila, pokusilo se ministerstvo železnic udržeti dráhu v provozu požadavkem, aby provoz byl nadále veden na účet pozůstalosti koncesionářovy. Ukázalo se však, že pozůstalost nemá na území republiky k disposici hotového jmění, potřebného k udržení pasivního provozu dráhy. Ze stejných důvodů nebylo lze naříditi provozování dráhy státní správou železniční na účet koncesionáře. Bylo proto dáno dodatečně svolení, aby provoz místní dráhy byl dnem 31. března 1932 dočasné zastaven až do ustavení zvláštní akciové společnosti, která by byla utvořena podle ustanovení § 8 koncesní listiny a která by vstoupila ve veškerá práva a povinnosti koncesionářovy. Společnost tato byla zřízena v roce 1932 a byl jí právě povolen knihovní vklad vlastnického práva k místní dráze v zatímní železniční vložce. Konečné rozhodnutí o dalším osudu mrštní dráhy stane se proto patrně v blízké době.
V souvislosti se zastavením provozu zajímalo se ministerstvo železnic samozřejmě také o vyřešení vztahu zaměstnavatelské dráhy k jejím zaměstnancům. Když správa provozu místní dráhy dala zaměstnancům výpověď, požádalo ministerstvo železnic majitelku dráhy o sdělení, hodlá-li svůj postup revidovati; zároveň jí bylo doporučeno, aby hleděla urovnati věc destou smírnou. Podle informací, kterých se mi dostalo, dohodli se již zaměstnanci s majitelkou dráhy na odbytném takže mezitím jimi zahájené řízení soudní bylo ukončeno smírem.
Jelikož zaměstnanci místní dráhy při soudním smíru zároveň prohlásili, že nemají ani proti
pozůstalosti koncesionářově dalších nároků z titulu služebního poměru a jeho zrušení, nemá ministerstvo železnic možnosti zásahu do personálních poměrů na místní dráze, jak žádáno v interpelaci.
V Praze dne 5. března 1933.
Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.
2199/V.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců H. Bergmanna, Č. Fialy, C. Malého a druhů
ve věci dodávek přírodního asfaltu ředitelstvím státních drah v Bratislavě (tisk 2075/IV).
Zařídil jsem, aby v interpelaci uvedený případ dodávek asfaltu firmou K. C. Menzl byl důkladně vyšetřen a aby byl v souvislosti s tím přezkoumán i postup při různých jiných zadávkách a pracích. Vyšetřování není dosud skončeno a pro svou zevrubnost vyžádá si delší doby.
Ministerstvo železnic vyvodí podle výsledků šetření z případných nepřístojností všechny potřebné důsledky.
V Praze dne 2. března 1933.
Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.
2199/VI.
Odpověď
ministra vnitra
na Interpelaci poslance Novotného a soudruhů
o zákazu schůze okresním úřadem. v Litomyšli (tisk 2030/1V).
Během roku 1932 ohlásila komunistická strana okresnímu úřadu v Litomyšli konání deseti veřejných projevů, z nichž pět bylo vzato na vědomí a pět zakázáno. Neodpovídá tudíž pravdě tvrzení interpelace, že okresní úřad vždy
schůze nepovoluje. Pokud pak některé projevy byly zakázány, stalo se tak proto, že okresní úřad měl podle poměrů v okrese důvodnou obavu, že by z jich konání mohlo vzejíti nebezpečí vážného porušení veřejného klidu a pořádku. Proti zákazu v žádném případě odvolání podáno nebylo a pořadatelé vzdali se tak možnosti, aby postup okresního úřadu byl instanční cestou přezkoumán.
Pokud pak se v interpelaci tvrdí, že schůze důvěrné se zcela bezdůvodně a protizákonně rozpouštějí, není ani toto tvrzení podloženo. Za celý rok 1932 okresní úřad v Litomyšli rozpustil toliko jednu důvěrnou schůzi, a to schůzi, která byla pořádána dne 9. října 1932 »Jednotnou frontou pracujícího lidu« a která měla býti uspořádána namísto veřejné schůze, proponované na týž den a zakázané okresním úřadem. Tato důvěrná schůze byla rozpuštěna proto, že postrádala požadovaných náležitostí shromáždění, omezeného na pozvané hosty. O tom, že rozpuštění této schůze bylo oprávněné, svědči ta okolnost, že její svolavatel byl pro nezákonné pořádání této schůze právoplatným rozsudkem soudním potrestán.
Neshledávám tedy důvodů, abych z podnětu této interpelace činil nějaké opatření.
V Praze dne 10. března 1933.
Ministr vnitru: Černý, v. r.
2199/VII.
Odpověď.
ministra sociální péče a ministra vnitra
na interpelaci poslanců Klimenta, Śliwky a soudruhů
o zastaveni textilní továrny firmy Neumann ve Frýdku a o řáděni četnického velitele Pokorného z Frýdku (tisk 1483/IV).
Podle zprávy, okresního úřadu ve Frýdku vniklo dne 18. listopadu 1931 do závodní kanceláře ve Neumann ve Frýdku dělnictvo v počtu asi 300 osob a domáhalo se, aby ohlášené zastavení výroby bylo odvoláno. Domluv k odchodu nebylo dbáno a dělník Lukáš vybízel dělnictvo, aby se nerozoházelo. Při srážce s dvoučlennou četnickou pohotovostí, jejíž jednáni nebylo shledáno závadné, nebyl nikdo poraněn. Anna Svrčková poranění neutrpěla a po rozchodu pokračovala v práci. Na Františku Václavíkovou podle její výpovědi nikdo ruky nevztáhl. Marie Drozdová utr-
pěla odřeninu ruky, což bylo způsobeno podle jejího udání přitisknutím ke dveřím shluknuvšími se dělníky.
K dotazu o udržení provozu firmy sděluje se toto:
Textilní závody firmy Neumami ve Frýdku sestávají z prádelny, tkalcovny a přípravny s úpravnou. V nynější době celý podnik jest zastaven. Na pokyn ministerstva sociální péče jednal okresní úřad za účasti živnostenského inspektorátu s vedením firmy o udržení provozu podniku. Firma poukazuje však na obtíže, způsobené devisovým opatřeními, hlavně v severských státech, do nichž převážně směřoval vývoz jejích výrobků.
V Praze dne 4. března 1933.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2199/V1I1 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Köhlera a druhů
o prodlouženi výpovědních lhůt pro zaměstnance v soukromých službách (tisk 2142/XIII).
Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo své osnovy zákonů, jimiž mají býti na přechodnou dobu nově upraveny výpovědní lhůty při služebních poměrech zaměstnanců v podnicích průmyslových, živnostenských a hornických a zaměstnanců ve vyšších soukromých službách vůbec, do meriministerského řízení připomínkového už dne 31. prosince 1932. Připomínkové řízení není dosud skončeno.
Co se týká žádosti, abych úpravu výpovědních lhůt provedl nařízením podle zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n.. upozorňuji, že nařízení podle tohoto zákona může vydávati toliko vláda, a že už v odpovědích, které vláda dala dne 2. dubna 1930 (č. t. 360) a dne 19. února 1931 (č. t. 974) na interpelace dřívější, je jasně vyjádřeno, že by se zmocňovacího zákona č. 337/1920 Sb. z. a n. k zamýšlenému účelu užíti nedalo.
V Praze dne 13. února 1933.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
2199/IX (původní zněni).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance R. Köhlera a druhů,
že bylo odepřeno vydati nařízení
o nedělním klidu ve Vrbně
(tisk 2035/VIII).
Ministerstvo sociální péče zjistilo ze spisů zemského úřadu v Brně a okresního úřadu v Bruntále, jednajících o zavedení nedělního klidu pro soudní okres vrbenský, že administrativní řízení zahájené podle čl. IX. zákona o nedělním klidu ze dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z. není ještě úplné.
Pro doplněni tohoto řízení dalo ministerstvo sociální péče zemskému úřadu v Brně příslušné pokyny.
V Praze dne 14. března 1933.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
2199/X (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance H. Krebse a druhů
o neodůvodněném rozpuštění veřejné
schůze lidu ve Faiknově-Kytlicich
(v okrese českolipském)
(tisk 2035/XII) a
na interpelaci poslance H. Krebse a druhů
o neodůvodněném rozpuštěni veřejné
schůze lidu v České Lípě
(tisk 2084/IV).
Povinností zástupce úřadu při veřejném shromáždění je sledovati s hlediska veřejného zájmu
a pořádku průběh celého jednání a mimo Jiné zabrániti zejména všelikému Jednáni porušujícímu zákon. Jest tudíž úkol zástupce úřadu rozsáhlý a velmi obtížný, uváži-li se zejména, že zástupce úřadu musí ihned na miste posouditi, zakládá-li jednání ve shromážděni sběhlé nebo výrok tam pronesený skutkovou podstatu nějakého trestného činu či nikoliv, a dle toho učiniti neprodlené opatření. Nelze proto vytýkati, jestliže zástupce úřadu zakročil rozpuštěním veřejného shromáždění pro výroky, opravňující podle jeho názoru k důvodnému úsudku, že byl jimi porušen zákon, jako se stalo v případech, které jsou předmětem obou interpelací.
Z uvedených příčin neshledávám důvodu, abych z tohoto podnětu činil nějaké opatření.
V Praze dne 16. března 1933.
Ministr vnitra: Černý. v. r.
Překlad ad 2199/VIII.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Köhler und Genossen
in Angelegenheit der Verlängerung der
Kündigungsfristen für die Angestellten In
privaten Diensten (Druck 2142/XIII).
Das Justizministerium hat seine Entwürfe der Gesetze, womit die Kündigungsfristen bei den Dienstverhältnissen der Arbeitnehmer in Industrie-, Gewerbe- und Bergbauunternehmungen und der Bediensteten in höheren Privatdiensten überhaupt auf vorübergehende Zeit neu geregelt werden sollen, bereits am 31. Dezember 1932 zum interministeriellen Bemerkungsverfahren versendet. Das Bemerkungsverfanren ist bisher noch nicht abgeschlossen.
Was das Verlangen anbelangt, ich möge die Regelung der Kündigungsfristen durch Verordnung auf Grund des Ermächtigungsgesetzes vom 15. April 1920, S. d. G. u. Nr. 337, vornehmen, mache ich darauf aufmerksam, dass nur die Regierung eine Verordnung auf Grund dieses Gesetzes herausgeben kann, und dass bereits in den
Antworten welche die Regierun am 2. April 1930 (Druck Nr. 360) und am 19. Februar 1931 (Druck Nr. 974) auf frühere Interpellationen erteilt hat, klar zum Ausdrucke gebracht ist, dass sich das Ermächtigungsgesetz S. d. G. u. V. Nr. 337/1920 zu dem beabsichtigten Zwecke nicht heranziehen lassen könnte.
Prag, am 13. Februar 1933.
Der Justizminister: Dr. Meissner, m. p.
Překlad ad 2199/IX.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation des Abgeordneten R. Köhler und Genossen
in Angelegenheit der verweigerten Einführung der Sonntagsruhe-Verordnung für Würbenthal (Druck 2035/VIII).
Das Ministerium für soziale Fürsorge hat aus den Akten der Landesbehörde in Brunn und der Bezirksbehörde in Freudenthal,. betreffend die Einführung der Sonntagsruhe für den Gerichtsbezirk Würbenthal festgestellt, dass das auf Grund des Art. IX des Gesetzes über die Sonntagsruhe vom 16. Jänner 1895, RGB1. Nr. 21, eingeleitete Administrativverfahren noch nicht voll-
Das Ministerium für soziale Fürsorge hat der Landesbehörde in Brunn zwecks Ergänzung dieses Verfahrens einschlägige Weisungen erteilt.
Prag, am14. März 1933.
Der Minister für soziale Fürsorge: Dr. Czech, m. p.
Překlad ad 2199/X.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten H. Krebs und Genossen,
betreffend die unbegründete Auflösung
einer öffentlichen Volksversammlung in
Falkenau-Kittlitz (Bezirk Böhmisch-
Leipa) (Druck 2035/XII) und
auf die Interpellation des Abgeordneten H. Krebs und Genossen,
betreffend die unbegründete Auflösung
einer öffentlichen Volksversammlung in
Böhmisch-Leipa (Druck 2084/IV).
Es ist Pflicht des Vertreters der Behörde bei einer öffentlichen Versammlung, den Verlauf der ganzen Verhandlung vom Standpunkte des öffentlichen Interesses und der öffentlichen Ordnung zu verfolgen und unter anderem namentlich jedwedes das Gesetz verletzende Vorgehen hintanzuhalten. Es ist daher die Aufgabe des Vertreters der Behörde eine umfangreiche und sehr beschwerliche, namentlich wenn erwogen wird, dass der Vertreter der Behörde an Ort und Stelle sogleich beurteilen muss, ob eine während der Versammlung vorgekommene Handlung oder ein dort gemachter Ausspruch den Tatbestand irgendeiner strafbaren Handlung begründet oder nicht, und er danach unverweilt seine Massnahmen treffen muss. Es kann daher nicht zum Vorwurfe gemacht werden, wenn der Vertreter der Behörde mit der Auflösung einer öffentlichen Versammlung wegen Aussprüchen eingeschritten ist, welche nach seiner Ansicht zu der begründeten Annahme berechtigen, dass das Gesetz durch dieselben verletzt worden wäre, wie dies in den Fällen geschehen ist, welche Gegenstand der beiden Interpellationen sind.
Wegen der angeführten Ursachen erblicke ich keinen Grund, aus diesem Anlasse irgendeine Verfügung zu treffen.
Prag, am 16. März 1933.
Der Minister des Innern: Černý, m. p.