Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2191.

Zpráva

výboru rozpočtového

o vládním návrhu (tisk 2187) zákona

o půjčce práce.

Vládní návrh sleduje dvojí účel. V prvé řadě má umožnit provádění investic. Proto výtěžku půjčky bude užito k úhradě částky, kterou dle finančního zákona ministr financí je zmocněn opatřiti úvěrem nebo zálohou do výše 347, 050. 400- Kč a dalšího výtěžku bude užito k opatření práce a tím zmírnění nezaměstnanosti.

Dlužno zdůrazniti, že nemůže jíti jen o to, aby vůbec byla prováděna práce. Jde o to, aby prováděné práce byly národohospodářsky účelné a tak přispěly k zlepšení výrobních podmínek. Proto dlužno vítati, že význačným způsobem se pomýšlí na zlepšení dopravních prostředků. Proto dlužno odmítnouti jakékoli účele subvenční. Proto rozpočtový výbor doplnil do § 4 odst. 2, že práce má býti opatřena "prováděním nutných národohospodářsky účelných a obecně prospěšných investic".

V zájmu účasti samosprávy na půjčce byl přijat k § 5 nový odst. 3.

Půjčka je také důsledkem snížení, která bylo nutno provésti v rozpočtu na rok 1933. Bylo tehdy nutno škrtnouti také výdaje na investice národohospodářsky účelné; stalo se tak v přesvědčení, že náklad na takové investice bude opatřen půjčkou, a břemeno úhrady tím rozloženo na delší období než jednoho roku, jehož rozpočet napjal daňovou únosnost občanů do míry nejkrajnější.

Nesmíme si ovšem tajiti, že i dalekosáhlé zvýšení investiční činnosti státní ne-

může vyvážiti pokles zaměstnanosti, způsobený zmenšením zahraničního obchodu. Nesmíme se proto zastaviti na cestě, směřující k nápravě také v tomto směru.

Druhým účelem návrhu jest posílení pokladních hotovostí a snížení výdajů na úmor státního dluhu. Má se toho dosáhnouti pobídkou k rychlejšímu splácení daňových nedoplatků slevou 25%, při čemž zbytek bude zaplacen z polovice hotově, z polovice v dluhopisech dřívějších státních půjček, jichž vzetím z oběhu se nahrazuje pro přechodnou dobu umořování vnitřního založeného státního dluhu.

Otázka pokladní gesce státní jest jednou z nejnaléhavějších otázek státního hospodářství. Jestliže stát pro schodky pokladního hospodářství odčerpává prostředky veřejných peněžních ústavů, brání tím mobilisaci peněžního trhu nezbytné pro dosažitelnost přiměřené sazby úrokové. Bude-li však i platů, jež se sejdou na nedoplatky v důsledku ustanovení tohoto zákona, užito k úlevě státní pokladně, bude i pak nezbytná přísná gesce, aby došlo k úpravě trvalé. Vždyť nesmíme zapomenouti, že výnos daní závisí od rozvoje hospodářského života a že musíme čeliti úsporami také situaci, jež vznikla by zmenšením jejich výnosu.

K dosažení zamýšleného zlepšení ve státní pokladně je nutno, by se učinilo vše, co také jinak rovnováhu rozpočtu, dosaženou těž-

kými obětmi, by mohlo ochromiti. Je to nebezpečí vzrůstu nákladů na péci o nezaměstnané proti rozpočtovým obnosům a zvýšení schodků železničního podniku oproti předpokládané výši. Dlužno uvítati, že vláda počítá s těsnou součinností kontrolní a úsporné komise také při provádění navrženého zákona, neboť naznačené otázky dlužno rozřešiti, má-li druhého účele zákona býti dosaženo.

Technická stránka půjčky, navržená po úřadě s povolanými odborníky, sleduje účel přizpůsobiti novou půjčku politice, směřující k snížení úrokové míry, a při tom ji vybaviti tak, aby nabízené výhody vedly k upisování obnosů co největších.

V tomto směru dlužno upozorniti též na změnu v § 6 (O v posledních dvou řádkách.

V celku dlužno uvítati půjčku jako pokus o positivní podporu hospodářského vývoje. Musí následovati další kroky, jež by zvláště umožnily opětné získání zmenšeného podílu našeho hospodářství na mezinárodním obchodu, jež by vrátily podnikatelské činnosti možnost udržení a rozvoje; ale za všech okolností občanstvo uvítá, že po uzákonění četných břemen, třeba byla nezbytná pro záchranu státního hospodářství, předkládá se návrh, jehož provedení umožní positivní péči o hospodářský rozvoj.

V Praze, dne 15. března 1933.

Dr. černý v. r.,

předseda.

Dr. Hodáč v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne ................ ...........................1933

o půjčce práce.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

L Půjčka práce.

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby za podmínek a k účelům stanoveným v tomto zákoně vydal státní investiční půjčku, nazvanou "půjčkou práce".

§2.

(1) Půjčka práce bude zúročena 5 ze 100 ročně a umořena ve 20 letech počínajíc rokem 1935.

(2) Úroky jsou trvale osvobozeny od daně kupónové podle současně vydaného zákona o dani kupónové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných.

(3) Umořování stane se slosováním. Dluhopisy slosované budou vyplaceny svojí jmenovitou hodnotou zvýšenou o 10%ní premii.

(4) Ministr financí jest oprávněn provésti umořování, klesne-li kurs této půjčky pod jmenovitou hodnotu, nákupem dluhopisů na volném trhu. Takto docílená úspora připadne k dobru majitelům všech dosud neumořených dluhopisů a vyplatí se jim na nejbližší úrokový kupon jako zvýšení běžného úroku.

(5) Podrobný umořovací plán, stejně jako všechny ostatní náležitosti, stanoví ministr financí.

§ 3.

Ministr financí se zmocňuje, aby za podmínek, které blíže stanoví, přijímal na úhradu upisovací hotovosti i některé druhy dluhopisů dřívějších státních půjček.

§ 4.

(1) Z výtěžku půjčky práce bude napřed uhrazena částka, kterou jest ministr financí zmocněn, opatřiti úvěrovou operací nebo poskytnouti zálohou ze státní pokladny na investiční potřeby státních podniků podle čl. XV, odst. 1., písm. a) až e) finančního zákona ze dne 24. února 1933, č. 37 Sb. z. a n.

(2) Dalšího výtěžku půjčky bude použito způsobem, vyhovujícím účelu této půjčky, aby byla v nejširším rozsahu opatřena práce prováděním nutných národohospodářsky účelných a obecně prospěšných investic a tím zmírněna nezaměstnanost, zejména:

a) na úhradu nutné investiční potřeby státních podniků nad míru stanovenou rozpočtem na rok 1933;

b) na zápůjčky státním fondům, zřízeným podle zákonů ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., a ze dne 6. května 1931, č. 76 Sb. z. a n., ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., ze dne 27. března 1931, č. 50 Sb. z. a n., ze dne 22. března 1929, č. 44 Sb. z. a n.:

c) na zápůjčky svazkům územní samosprávy na nutné, národohospodářsky účelné a obecně prospěšné investice.

(3) Vláda rozhodne, jaká část výtěžku půjčky bude věnována na jednotlivé účely uvedené v odstavci 2.

§5.

(1) Státní fondy a samosprávné územní svazky budou zápůjčku poskytnutou jim stá-

tem z výtěžku půjčky práce zúrokovati a umořovati za těchže podmínek, za jakých bude stát zúrokovati a umořovati půjčku práce.

(2) Na zápůjčky poskytnuté svazkům územní samosprávy z výtěžku půjčky práce nevztahují se předpisy o přípustnosti a povolování zápůjček samosprávným svazkům.

(3) Vydání samosprávných svazků, pokud budou hrazena z výnosu půjčky práce, mohou býti učiněna v roce 1933 i když nejsou obsažena v rozpočtu tohoto roku, musí však býti povolena příslušným zastupitelským sborem. K tomuto usnesení je třeba tříčtvrtinové většiny všech členů zastupitelstva a souhlasného usnesení tříčtvrtinového všech členů finanční komise.

II. Daňové výhody pro upisovatele půjčky práce.

§6.

(1) Opraví-li upisovatel do 15. května 1933 svoje daňová přiznání za berní rok 1932 co do svého příjmu ze jmění kapitálového a upíše-li v téže lhůtě půjčku práce za celé dodatečně přiznané jmění kapitálové v upisovacím kursu 105˙-, nesmí býti zmíněné dodatečné přiznání důvodem ani k dodatečnému vyměření daní a veřejných dávek za berní léta 1931 a dřívější, ani k zavedení trestního řízení pro zkrácení těchto daní a dávek vůbec.

(2) Dluhopisy půjčky práce upsané upisovateli, kteří použijí této výhody, zůstanou ve vázané úschově u ústavů stanovených ministrem financí a upisovatelé budou moci jimi volně nakládati teprve po 15. květnu 1936.

(3) Tato vázanost nebude se však vztahovati na úrokový výnos půjčky.

§7.

(1) Daňovému dlužníku bude odepsáno 25% oněch daňových nedoplatků, na něž po nastalé účinnosti tohoto zákona v upisovací lhůtě zaplatí 75% a to z polovice v hotovosti a z polovice v dluhopisech dřívějších státních půjček (§ 8), jestliže předloží potvrzení o tom, že byla upsána - nikoliv však podle § 6 půjčka práce ve výši alespoň 40% takto vyrovnaných daňových nedoplatků.

(2) Tato výhoda se vztahuje na nedoplatky přímých daní - kromě dávky z majetku a

z přírůstku na majetku - jakož i na nedoplatky daně z obratu a daně přepychové za r. 1930 a léta předchozí se všemi přirážkami k nim vybíranými, úroky z prodlení a exekučními poplatky.

(3) Vyloučeny jsou daňové nedoplatky, jichž zaplacení převzal stát při provádění pozemkové reformy nebo jichž zaplacení bylo poplatníkovi posečkáno z toho důvodu, že mu nebyla dosud vyplacena přejímací cena za převzatý pozemkový majetek nebo že dosud nebylo skončeno přídělové řízení; nedoplatky posečkané poplatníkovi však jen potud, pokud z přejímací nebo přídělové ceny dojdou úhrady.

§8.

Ministr financí stanoví, které dluhopisy a v jakém přejímacím kursu budou přijímány k platbám podle § 7, odst. 1., přihlížeje k jejich kursové hodnotě.

§9.

(1) Bude-li daň (přirážky, příslušenství), vyrovnaná podle § 7 tohoto zákona, z části nebo zcela odepsána na opravný prostředek nebo z jiného důvodu než z důvodu mimořádné slevy (odstavec 2. ), opraví se případně částka, odepsaná podle § 7 tohoto zákona, se zřetelem ke stavu tím vytvořenému. To platí obdobně i v případech, kde byl daňový nedoplatek vyrovnán podle tohoto zákona zatímně (§ 270 zákona o přímých daních ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n. ) a konečný předpis daně (s přirážkami) je menší než předpis, podle něhož bylo zatímně placeno, nebo zanikl-li daňový nárok vůbec.

(2) Mimořádnou slevou podle předchozího odstavce rozumí se úprava (snížení) daňového nedoplatku podle zákona č. 235/1924 Sb. z. a n. nebo podle § 276, odst. 3. a 5. nebo podle § 283, odst. 1. zákona o přímých daních č. 76/1927 Sb. z. a n. nebo pořadem milosti nebo v soudním řízení vyrovnacím nebo nuceným vyrovnáním v konkursu.

§10.

Platby podle tohoto zákona (§7) neprávem přijaté (§ 292 zákona o přímých daních) vracejí se ve stejných hodnotách, v jakých byly vykonány.

§11.

Platby na nedoplatky přirážek samosprávných svazků; vykonané dluhopisy dřívějších

státních půjček podle § 7 tohoto zákona u berních úřadů (súčtovacích oddělení berních správ), v zemi Slovenské a Podkarpatoruské - v mezích ustanovení § 2, odst. 1. zákona ze dne 27. ledna 1922, č. 43 Sb. z. a n. - též u obecních úřadů, městských daňových úřadů, pokud se týče notářů, budou samosprávným svazkům, odvedeny v hotovosti a to částkami rovnajícími se přejímací hodnotě dluhopisů (§8).

§ 12.

(1) Dluhopisů půjčky práce lze použíti jejich jmenovitou hodnotou k placení daně dědické a pozůstalostního poplatku nemovitostního. Při tom má platící strana nárok, aby ze základu pro vyměření daně z obohacení té osoby, za kterou byly pozůstalostní dávky podle údaje platící strany takto zaplaceny, byla vyloučena částka těmto dávkám se rovnající.

(2) Nezaplatí-li se dávky tímto způsobem ještě dříve, než se předepíší, buď tento nárok uplatněn do 3 let od toho dne, kterého byly předepsané dávky takto zaplaceny.

III.

Úprava umořování vnitřního státního dluhu založeného.

§ 13.

(1) Dluhopisy státních půjček, složené na vyrovnání daňových nedoplatků, budou vzaty z oběhu a odepsány v hlavní knize státního dluhu.

(2) Ministr financí jest zmocněn, aby dluhopisy státních půjček, složené na vyrovnání daňových nedoplatků, vyměnil na trhu za dluhopisy jiných státních půjček a vzal z oběhu dluhopisy získané touto výměnou.

§ 14.

O) Vzetím dluhopisů z oběhu podle § 13 nahrazuje se pro přechodnou dobu umořování vnitřního státního dluhu založeného, které má býti vykonáno po dni účinnosti tohoto zákona podle platných slosovacích a umořovacích plánů.

(2) Opatření toto se nevztahuje

1. na dluhopisy vnitřního státního dluhu založeného, vylosované přede dnem účinnosti tohoto zákona,

2. na výherní tahy státních stavebních losů.

§ 15.

(1) Pravidelné slosování a umořování vnitřního státního dluhu založeného započne opět 1. ledna 1935.

(2) Úpravou umořováni podle tohoto zákona prodlouží se platné slosovací a umořovací plány o dobu odkladu. Ministr financí jest však zmocněn, aby odložené umořovací splátky vykonal i vedle některého umoření běžného, následujícího po době odkladu, tak aby umořovací plán byl proveden v době původně stanovené.

§16.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.