Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2187.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ..... .......................1933

o půjčce práce.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

I. Půjčka práce.

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby za podmínek a k účelům stanoveným v tomto zákoně vydal státní investiční půjčku, nazvanou "půjčkou práce".

§ 2.

(1) Půjčka práce bude zúročena 5 ze 100 ročně a umořena ve 20 letech počínajíc rokem 1935.

(2) úroky jsou trvale osvobozeny od daně kupónové podle současně vydaného zákona o dani kupónové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných.

(3) Umořování stane se slosováním. Dluhopisy slosované budou vyplaceny svojí jmenovitou hodnotou zvýšenou o 10%ní prémii.

(4) Ministr financí jest oprávněn provésti umořování, klesne-li kurs této půjčky pod jmenovitou hodnotu, nákupem dluhopisů na volném trhu. Takto docílená úspora případne k dobru majitelům všech dosud neumořených

dluhopisů a vyplatí se jim na nejbližší úrokový kupon jako zvýšení běžného úroku.

(5) Podrobný umořovací plán, stejné jako všechny ostatní náležitosti, stanoví ministr financí.

§ 3.

Ministr financí se zmocňuje, aby za podmínek, které blíže stanoví, přijímal na úhradu upisovací hotovosti i některé druhy dluhopisů dřívějších státních půjček.

§ 4.

(1) Z výtěžku půjčky práce bude napřed uhrazena částka, kterou jest ministr financí zmocněn opatřiti úvěrovou operací nebo poskytnouti zálohou ze státní pokladny na investiční potřeby státních podniků podle či. XV, odst. 1., písm. a) až e) finančního zákona ze dne 24. února 1933, č. 37 Sb. z. a n.

(2) Dalšího výtěžku půjčky bude použito způsobem, vyhovujícím účelu této půjčky, aby byla v nejširším rozsahu opatřena práce a tím zmírněna nezaměstnanost, zejména:

a) na úhradu nutné investiční potřeby státních podniků nad míru stanovenou rozpočtem na rok 1933;

b) na zápůjčky státním fondům, zřízeným podle zákonů ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., a ze dne 6.. května 1931, č. 76 Sb. z. a n., ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n. ze dne 27. března 1931, č. 50 Sb. z. a n., ze dne 22. března 1929, č. 44 Sb. z. a n.;

č) na zápůjčky svazkům územní samosprávy na nutné, národohospodářsky účelné a obecně prospěšné investice.

(3) Vláda rozhodne, jaká část výtěžku půjčky bude věnována na jednotlivé účely uvedené v odstavci 2.

§5.

(1) Státní fondy a samosprávné územní svazky budou zápůjčku poskytnutou jim státem z výtěžku půjčky práce zúrokovati a mořovati za těchže podmínek, za jakých bude stát zúrokovati a umořovati půjčku práce.

(2) Na zápůjčky poskytnuté svazkum územní samosprávy z výtěžku půjčky práce nevztahují se předpisy o přípustnosti a povolování zápůjček samosprávným svazkům.

II.

Daňové výhody pro upisovatele půjčky práce.

§6.

(1) Opraví-li upisovatel do 15. května 1933 svoje daňová přiznání za berní rok 1932 co do svého příjmu ze jmění kapitálového a upíše-li v téže lhůtě půjčku práce za celé dodatečně přiznané jmění kapitálové v upisovacím kursu 105-, nesmí býti zmíněné dodatečné přiznání důvodem ani k dodatečnému vyměření daní a veřejných dávek za berní léta 1931 a dřívější, ani k zavedení trestního řízení co do dodatečně přiznaného příjmu kapitálového vůbec.

(2) Dluhopisy půjčky práce upsané upisovateli, kteří použijí této výhody, zůstanou ve vázané úschově u ústavů stanovených ministrem financí a upisovatele budou moci jimi volně nakládati teprve po 15. květnu 1936.

(3) Tato vázanost nebude se však vztahovati na úrokový výnos půjčky.

§7.

(1) Daňovému dlužníku bude odepsáno 25% oněch daňových nedoplatků, na něž po nastalé účinnosti tohoto zákona v upisovací lhůtě zaplatí 75% a to z polovice v hotovosti a z polovice v dluhopisech dřívějších státních půjček (§ 8), jestliže předloží potvrzení o tom, že byla upsána - nikoliv však podle § 6 půjčka práce ve výši alespoň 40% takto vyrovnaných daňových nedoplatků.

(2) Tato výhoda se vztahuje na nedoplatky přímých daní - kromě dávky z majetku a z přírůstku na majetku - jakož i na nedoplatky daně z obratu a daně přepychové za r. 1930 a léta předchozí se všemi přirážkami k nim vybíranými, úroky z prodlení a exekučními poplatky.

(3) Vyloučeny jsou daňové nedoplatky, jichž zaplacení převzal stát při provádění pozemkové reformy nebo jichž zaplacení bylo poplatníkovi posečkáno z toho důvodu, že mu nebyla dosud vyplacena přejímací cena za převzatý pozemkový majetek nebo že dosud nebylo skončeno přídělové řízení; nedoplatky posečkané poplatníkovi však jen potud, pokud z přejímací nebo přídělové ceny dojdou úhrady.

§8.

Ministr financí stanoví, které dluhopisy a v jakém přejímacím kursu budou přijímány k platbám podle § 7, odst. 1., přihlížeje k jejich kursové hodnotě.

§9.

(1)Bude-li daň (přirážky, příslušenství), vyrovnaná podle § 7 tohoto zákona, z části nebo zcela odepsána na opravný prostředek nebo z jiného důvodu než z důvodu mimořádné slevy (odstavec 2. ), opraví se případně částka, odepsaná podle § 7 tohoto zákona, se zřetelem ke stavu tím vytvořenému. To platí obdobně i v případech, kde byl daňový nedoplatek vyrovnán podle tohoto zákona zatímně (§ 270 zákona o přímých daních ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n. ) a konečný předpis daně (s přirážkami) je menší než předpis, podle něhož bylo zatímně placeno, nebo zanikl-li daňový nárok vůbec.

(2) Mimořádnou slevou podle předchozího odstavce rozumí se úprava (snížení) daňového nedoplatku podle zákona č. 235/1924 Sb. z. a n. nebo podle § 276, odst. 3. a 5. nebo podle § 283, odst. 1. zákona o přímých daních č. 76/1927 Sb. z. a n. nebo pořadem milosti nebo v soudním řízení vyrovnacím nebo nuceným vyrovnáním v konkursu.

§10.

Platby podle tohoto zákona (§7) neprávem přijaté (§ 292 zákona o přímých daních) vracejí se ve stejných hodnotách, v jakých byly vykonány.

§11.

Platby na nedoplatky přirážek samosprávných svazků, vykonané dluhopisy dřívějších státních půjček podle § 7 tohoto zákona u berních úřadů (súčtovacích oddělení berních správ), v zemi Slovenské a Podkarpatoruské - v mezích ustanovení § 2, odst. 1. zákona ze dne 27. ledna 1922, č. 43 Sb. z. a n. - též u obecních úřadů, městských daňových úřadů, pokud se týče notářů, budou samosprávným svazkům odvedeny v hotovosti a to částkami rovnajícími se přejímací hodnotě dluhopisů (§8).

§ 12.

(1) Dluhopisů půjčky práce lze použíti jejich jmenovitou hodnotou k placení daně dě-

dické a pozůstalostního poplatku nemovitostního. Při tom má platící strana nárok, aby ze základu pro vyměření daně z obohacení té osoby, za kterou byly pozůstalostní dávky podle údaje platící strany takto zaplaceny, byla vyloučena částka těmto dávkám se rovnající.

(2) Nezaplatí-li se dávky tímto způsobem ještě dříve, než se předepíší, buď tento nárok uplatněn do 3 let od toho dne, kterého byly předepsané dávky takto zaplaceny.

III.

Úprava umořování vnitřního státního dluhu založeného.

§ 13.

(1) Dluhopisy státních půjček, složené na vyrovnání daňových nedoplatků, budou vzaty z oběhu a odepsány v hlavní knize státního dluhu.

(2) Ministr financí jest zmocněn, aby dluhopisy státních půjček, složené na vyrovnání daňových nedoplatků, vyměnil na trhu za dluhopisy jiných státních půjček a vzal z oběhu dluhopisy získané touto výměnou.

§14.

(1) Vzetím dluhopisů z oběhu podle § 13 nahrazuje se pro přechodnou dobu umořování vnitřního státního dluhu založeného, které má býti vykonáno po dni účinnosti tohoto zákona podle platných slosovacích a umořovacích plánů.

(2) Opatření toto se nevztahuje

1. na dluhopisy vnitřního státního dluhu založeného, vylosované přede dnem účinnosti tohoto zákona,

2. na výherní tahy státních stavebních losů.

§ 15.

(1) Pravidelné slosování a umořování vnitřního státního dluhu založeného započne opět 1. ledna 1935.

(2) úpravou umořování podle tohoto zákona prodlouží se platné slosovací a umořovací plány o dobu odkladu. Ministr financí jest však zmocněn, aby odložené umořovací splátky vykonal i vedle některého umoření běžného, následujícího po době odkladu, tak

aby umořovací plán byl proveden v době původně stanovené.

§16.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Již delší dobu jest všeobecné požadováno, aby státní správa čelila následkům hospodářské krise uskutečňováním rozsáhlého investičního programu a aby za tím účelem vydala novou investiční půjčku. Nelze skutečně pochybovati o tom, že by investiční práce, podnikané státní správou ve větším rozsahu v době, kdy soukromá podnikavost jest ochromena, měly velmi příznivý vliv na oživení hospodářského života a na zmenšení nezaměstnanosti. Obtížno však jest umístění nové půjčky, z jejíhož výtěžku byly by investice podnikány, zejména umístění větší dlouhodobé půjčky na domácím trhu, který zatím jedině přichází v úvahu. Již v minulém roce nebylo lze pro nedostatek potřebného úvěru provésti preliminované investice v celém rozsahu. Pro nedostatek úvěru musí své práce omezovati i silniční fond a musily býti také sníženy investice v rozpočtu na rok 1933.

Opatřování úvěru pro investiční práce jest neobyčejně důležité. Vzrůst nezaměstnanosti v posledním roce dlužno připsati tomu, že došlo nejen k ohrožení hospodářství soukromého, ale že ani stát nemohl opatřovati práce vyplývající z jeho zařízení. Tímto zákonem mají býti sjednány předpoklady pro opatření prostředků, aby stát právě v této době pro celé hospodářství nejtěžší mohl alespoň částečně práce umožniti.

Při pracích, které stát hodlá z výtěžku půjčky podniknouti, musí státní správa pamatovati na takové práce, které výnosem svým jsou s to, aby unesly její zúročení i úmor, u nichž současně však převažuje koeficient práce. To platí i o pracích, které mají býti podnikány samosprávnými svazky. Obstarávání investičních prací samosprávními svazky poskytuje největší záruku využití pracovních sil v místních

územích, nezaměstnanosti. Na tyto okolnosti nutno při opatření prací umožněných půjčkou práce pamatovati, jelikož pracemi účelně a rentabilně provedenými může býti ve větším rozsahu čeleno nezaměstnanosti.

Z ustanovení zákona, jakož i z kontrolní činnosti Národního shromáždění a Nejvyššího účetního kontrolního úřadu vyplývá, že půjčky nemůže býti užito jinak, než jak stanoví tento zákon. Zejména jest vyloučeno užití půjčky k jakýmkoliv účelům subvenčním.

Má-li však za dnešních poměrů býti pravděpodobně zajištěn úspěch nové půjčky, nutno ji vybaviti zvláštními výhodami, kterých dosavadní státní půjčky nemají. Nemůže to býti vyšší zúročení. Jím byla by ohrožena rentabilita zamýšlených investic, státní pokladna na dlouhou dobu zatížena a znehodnoceny starší státní půjčky, které by poklesly na hladinu odpovídající výnosnosti nové půjčky. V době, jejímž požadavkem jest snížení úrokové míry, stoupla by opět výnosnost státních půjček i nároky na ni kladené. Přitažlivost nové půjčky musí proto spočívati v něčem jiném, než ve vysokém zúročení.

Potřebná výhodnost má býti nové půjčce dána hned několikerým způsobem. Přitažlivě má působiti osvobození od daně kupónové, jíž budou podléhati ostatní státní půjčky, prémie ve výši 10% jmenovité hodnoty, dále možnost uhraditi upisovací valutu z části dluhopisy dřívějších státních půjček, možnost platiti dluhopisy půjčky výhodné daň dědickou, dále daňová výhoda pro nezdaněné dosud kapitály, použité k úpisu nové půjčky, hlavně však to, že upisování nové půjčky bude uvedeno v souvislost s ulehčeným zaplacením daňových nedoplatků. Upisovatelum nové půjčky má býti dáno právo - právo, jež budou moci

upisovatele přenésti též na osoby jiné - zaplatiti určitý obnos daňových nedoplatků 2 poloviny hotově, z poloviny dluhopisy dosavadních státních půjček, při čemž by na daňový nedoplatek takto vyrovnaný byla poskytnuta sleva 25°.

Zlikvidování vysokých daňových nedoplatků, na něž se v poslední době v odborném i denním tisku v souvislosti s nynější obtížnou finanční situací státu často poukazuje, jest nanejvýše žádoucí pro poplatníky i pro finanční správu. Státní účetní závěrka za rok 1931 vykazuje nedoplatků přímých daní za rok 1930 a léta předchozí 2. 329, 494. 280. 06 Kč a nedoplatků daně z obratu a přepychové za rok 1930 a léta předchozí 1. 516, 983. 452. 06 Kč, celkem 3. 846, 477. 732. 12 Kč. K tomu přistupují ještě nedoplatky přirážek samosprávných svazků a fondů ve výši 1. 546, 961. 225 Kč a nedoplatky za rok 1931, které v účetní závěrce za rok 1931 až na nepatrné částky nejsou zachyceny.

Příčiny tak vysokých nedoplatků tkví, jak jest známo, v tom, že aparát finanční správy, který převzal po převratu vyměřovací agendu přímých daní ve velmi zaostalém stavu, mohl v důsledku nových velikých úkolů (dávka z majetku, daň z obratu a přepychová a j. ) a při zmenšeném počtu personálu z valné části málo vyškoleného nedoměrky z let válečných a popřevratových zpracovati teprve v létech 1924 až 1926. V té době pominula již popřevratová hospodářská konjunktura a projevily se ztráty způsobené krisí z konce roku 1922 a z roku 1923. účinky ty se musily přirozeně projeviti i u daňových pohledávek.

Tehdy po prvé vyvstala otázka, jak narostlé daňové nedoplatky, u mnoha dlužníků dubiosní, zlikvidovati. Otázka byla tehdy vyřešena zákonem ze dne 8. října 1924 o mimořádných úlevách při placení přímých daní, č. 235/1924 Sb. z. a n.. kterým byla finanční správa zmocněna poplatníküm hospodářsky oslabeným poskytovati mimořádné slevy. Úlevy byly poskytovány proti zaplacení zbytku daňového dluhu pro poplatníky únosného. Zjišťování platební schopnosti dlužníkovy v každém jednotlivém případě při velikém počtu podávaných žádostí však neobyčejně agendu finančních úřadů zatížilo a likvidování daňových nedoplatků zpomalilo. Pokud však

trvaly dobré hospodářské poměry, byla přes to naděje, že daňové nedoplatky, zmenšené slevami poskytovanými podle zákona čís. 235/1924 Sb. z. a n. po případě slevami povolovanými podle obdobných hledisek podle § 276, odst. 3. až 5., nebo podle § 283, odst. 1., zákona o přímých daních nebo pořadem milosti, bude možno postupem doby vybrati. Pozvolný pokles těchto nedoplatků jevící se v konjunkturálních létech, zejména od roku 1927, tyto předpoklady skutečně potvrdil. Na platební schopnost daňových dlužníků zapůsobila však znovu velmi nepříznivě hospodářská krise posledních let.

Problém likvidace stále ještě vysokých daňových nedoplatků vyvstal tu znovu a hlásí se tím naléhavěji, čím déle trvá hospodářská deprese. Na druhé straně potřebuje však rychlé realisace daňových pohledávek hospodářství státu a svazků územní samosprávy k doplnění svých pokleslých příjmů, pokud se týče k úhradě větších výdajů. Aby této potřebě bylo vyhověno a aby současně bylo ulehčeno přetížené administrativě, třeba voliti prostředek, který by rychleji vedl k cíli než úlevy poskytované podle shora zmíněných zákonných ustanovení. Tímto prostředkem mají býti daňové úlevy navrhované v souvislosti s vypsáním nové půjčky.

Kromě zlikvidování jisté části daňových nedoplatku způsobí zvláštní konstrukce nové půjčky jednak, že její zúročení bude moci býti nižší, než jest nynější rentabilita starších státních půjček, jednak že trh starších státních půjček získá oporu v nových kupcích.

Starší státní půjčky složené na daňové nedoplatky budou vzaty definitivně z oběhu a odepsány v hlavní knize státního dluhu. Tím státní správa přijde o příjem z daňových nedoplatků, naproti tomu však získá tím. že se zmenší státní dluh. Toto mimořádné a předčasné umoření dlouhodobého vnitřního státního dluhu z daňových nedoplatků vedle pravidelného, platnými umořovacími plány stanoveného umořování státních půjček, nebylo by však lze hospodářsky odůvodniti, dokud státní příjmy sotva stačí krýti běžná státní vydání a dokud není konsolidován resp. dokud vzrůstá dluh krátkodobý. Logickým důsledkem jest nutnost nahraditi pro přechodnou dobu dosud platné slosování a umořování vnitřního dluhu

dlouhodobého stažením dluhopisů složených na daňové nedoplatky. Nepřinese-li tedy zlikvidování daňových nedoplatků tímto způsobem částečně příjem státní pokladně, ač v daňových nedoplatcích byla vždy spatřována reserva běžných příjmů, ušetří státní pokladna na výdajích na úmor vnitřního dluhu dlouhodobého a tak nepřímo přijdou daňové nedoplatky státní pokladně přece jen k dobru.

účel navrhovaného zákona jest tudíž několikerý: Opatřiti prostředky na investiční činnost vydáním nové investiční půjčky, zlikvidovati daňové nedoplatky ulehčením jejich zaplacení, t. j. snížením daňového dluhu a nahraditi dosavadní pravidelné umořování vnitřního dluhu dlouhodobého na přechodnou dobu umořením půjček složených na daňové nedoplatky.

I. Půjčka práce.

K § 1.

Poněvadž výtěžku půjčky má býti použito k investicím, kterými by byla opatřena pracovní příležitost, dává se půjčce název "půjčka práce".

Výše půjčky není v zákoně stanovena, účel půjčky toho nevyžaduje. Naopak právě vzhledem k účelu a zvláštní konstrukci půjčky jest vhodnější nestanoviti hranici, která by bránila využíti případného úspěchu nové půjčky.

K § 2.

Nestanoví-li zákon výši půjčky, stanoví její podstatné podmínky. Jest to odchylka od dosavadní praxe, podle které podmínky půjček stanovil zpravidla ministr financí, zmocněný zákonem k úvěrní operaci nevázané na určité podmínky. Příčinou toho jsou daňové výhody, které upisovatelům mají býti poskytnuty vedle obvyklých požitků státních půjček a jejichž skutečný dosah právě na podmínkách půjčky závisí. Mají-li však daňové výhody býti stanoveny zákonem, musí zákon stanoviti i podstatné podmínky půjčky.

Půjčka práce bude osvobozena od daně kupónové, takže její úrokový výnos bude se rovnati výnosu půjček 6% ních podrobených dani kupónové.

Další výhodou jest 10% ní prémie vyplácená na dluhopisy slosované zároveň s kapitálem. Půjčka bude umořována buď slosováním a splácením vylosovaných dluhopisů v kursu 110% anebo nákupem s trhu pod jmenovitou hodnotou. Při umořování nákupem s trhu pod jmenovitou hodnotou ušetří státní správa jednak 10% ní prémii, jednak rozdíl mezi jmenovitou hodnotou půjčky a hodnotou nákupní. Docílená tím úspora nepřipadne však k dobru státní správě, nýbrž majitelům všech dluhopisů dosud neumořených a vyplatí se jim poměrnou částí na nejbližší úrokový kupon vedle běžného úroku. To jest zvláštností, která se u žádné dosavadní státní půjčky nevyskytla. Dojde-li v některém roce k umořování nákupem, budou tím majitelé zbaveni naděje, že by snad jejich dluhopis byl právě v tom roce vylosován a splacen 110%, za to však dostane se jim zvýšeného úrokového výnosu a zůstane jim možnost, že jejich dluhopis bude slosován a splacen i s 10% ní prémií v některém příštím roce.

K § 3.

Ustanovení toto má umožniti ministru financí, aby po vzoru půjčky moučné, konsolidační a IV. státní půjčky dal případně i nové půjčce formu půjčky arosní, t. j. půjčky, jejíž upisovací valutu lze z části uhraditi některými druhy dluhopisů dřívějších státních půjček.

K § 4.

Poněvadž zákon nestanoví výši půjčky, nemůže ani podrobně vypočísti investice, které mají býti z výtěžku půjčky podniknuty, a vypočítává pouze jejich druhy.

V prvé řadě mají býti z výtěžku půjčky uhrazeny investice státních podniků ve výši 347, 050. 400 Kč, ke kterým zmocňuje již finanční zákon na rok 1933. Zde tedy nejde o nové úvěrové zmocnění, nutno se však postarati o zajištění těchto investic v rámci nové půjčky, jest nemyslitelné, aby byl získán úvěr na další investice, pokud nejsou zajištěny nejnutnější investice, předvídané již běžným rozpočtem.

Dalšího výtěžku půjčky bude podle rozhodnutí vlády použito k různým jiným účelům, kterými by byla opatřena pracovní příležitost a zmírněna nezaměstnanost, zejména na

a) investice státních podniků nad míru stanovenou rozpočtem na rok 1933,

b) na zápůjčky státnímu fondu silničnímu, melioračnímu, vodocestnému a elektrisačnímu,

c) na zápůjčky svazkům územní samosprávy k účelům investičním.

Tyto druhy investic znamenaly by skutečné oživení hospodářského života. Jak státní podniky tak i státní fondy a samosprávné svazky jsou nuceny omezovati své investice pro nedostatek prostředků. I při tomto omezení nemá na př. silniční fond pro rok 1933 dosud zajištěny úvěry ve výši okrouhle 284 mil. Kč, z čehož však jen asi 130 mil. Kč připadá na práce běžné, ostatek na zaplacení již provedených prací; mimo to byla v roce 1932 poskytnuta silničnímu fondu záloha 15 mil. Kč ze státních pokladních hotovostí, kterou musí vrátiti z výtěžku nejbližší půjčky. Podobně ani meliorační fond neopatřil si dosud 63 mil. Kč úvěrů, s nimiž počítá v r. 1933, elektrisačnímu fondu pak schází ještě 10 mil. Kč. Také investice samosprávné váznou pro nedostatek úvěru, ač právě tyto investice by mohly nejúčinněji přispěti ke zmírnění nezaměstnanosti. Jest samozřejmo, že to musí býti investice nutné a účelné tak, aby veřejné hospodářství nebylo v příštích letech zúrokováním a umořováním půjčky přespříliš zatíženo. Investiční plán, jak jest známo, jest již delší dobu jednotlivými resorty připravován.

K §5.

Zápůjčky, jež státní správa poskytne z výtěžku půjčky práce státním fondům a samosprávě, nejsou ničím jiným než postoupením části výtěžku půjčky práce, kterou tudíž státní správa sjednává také pro státní fondy a samosprávné územní svazky, ač vůči majitelům dluhopisů půjčky práce bude samojediná zavázanou. Státní fondy a samospráva budou takto moci svoji potřebu investičního úvěru do jisté míry opatřiti v rámci jednotné státní půjčky, což má své výhody. Postoupenou část půjčky práce budou státní fondy a samosprávné svazky úrokovati a umořovati za původních podmínek.

Poněvadž o poskytnutí zápůjček samosprávě z výtěžku půjčky práce bude rozhodovati vláda, není nutno, aby v každém jednotlivém případě bylo kromě toho ještě

postupováno podle platných zvláštních předpisů o přípustnosti a povolování zápůjček samosprávných svazků.

II.

Daňové výhody pro upisovatele půjčky práce.

K §6.

Lze se domnívati, že výhoda daňová přiznaná upisovatelům půjčky práce podle tohoto paragrafu mohla by přispěti značně k úspěchu nové emise. Poněvadž této kategorii upisovatelů se tím poskytuje zvláštní výhoda ve srovnání s ostatními upisovateli, jest nutno ji poněkud vyvážiti. To se děje jednak emisním kursem 105, kdežto pro ostatní upisovatele stanoví emisní kurs ministr financí pravděpodobně nejvýše al pari. Jednak tím, že upsaná půjčka zůstane po 3 roky ve vázaném depot; upisovatele tohoto druhu musí si tudíž upsanou půjčku ponechati alespoň 3 roky, t. j. zapůjčiti zatajovaný dosud kapitál na tuto dobu trvale státu. Nebylo by odůvodněno přiznati tuto výhodu upisovatelům, kteří by upsanou půjčku ihned po úpisu prodali.

K §7.

Touto daňovou výhodou má se rovněž podporovati upisování půjčky práce. Aby účelu toho bylo dosaženo, nutno výhodu časově omeziti.

Jak již shora uvedeno, není nutno, aby upisovatel půjčky práce byl totožný s daňovým poplatníkem, který použije daňové výhody. Upisovatel bude moci výhodu postoupiti daňovému dlužníku. Prodejem potvrzení, které upisovatel obdrží k tomuto účelu o úpisu půjčky, zlevní si upisovatel nabývací cenu upsané půjčky. Poplatník pak vynaloží - kromě zaplacení 75% nedoplatků - jen malou částku na zakoupení potvrzení o úpisu. Tím teprve se mu umožní využíti příležitosti ke slevě nedoplatků.

Výhoda se omezuje na nedoplatky přímých daní a. daně z obratu a přepychové s přirážkami a příslušenstvím jen za rok 1930 a léta předchozí z té příčiny, že při daňových předpisech za léta 1931 a 1932 projevily se již nebo se ještě projeví důsledky hospodářské krise ve snížených daňových základech.

Poněvadž přirážky sdílí osud daní, k nimž jsou vybírány (§ 5, odst. 2 zákona č. 77/ 1927 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 169/1930 Sb. z. a n. ) a poněvadž přirážky jsou na účtech poplatníků hromadně účtovány s daněmi, takže by různý způsob placení daní a přirážek způsobil nesmírné technické potíže, jest nutno daňové úlevy rozšířiti i na přirážky, úlevy vztahují se ovšem také na nedoplatky obecních přirážek k dani pozemkové, které si obce vybírají samy (§ 6 zákona č. 77/1927 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 169/27 Sb. z. a n. ).

Dávka z majetku a z přírůstku na majetku vylučuje se proto, že k účinkům dnešní hospodářské krise, pokud omezují platební schopnost poplatníků této dávky, může býti dostatečnou měrou přihlédnuto použitím ustanovení § 5 zákona č. 6/1921 Sb. z. a n.

Z výhod se dále vylučují daňové nedoplatky, jichž zaplacení jest zcela nebo z části zajištěno při provádění pozemkové reformy. Není důvodu, aby byly měněny právní poměry upravované při provádění pozemkové reformy ex lege nebo smluvně.

K § 9.

Poněvadž způsobem stanoveným v § 7 mohou býti vyrovnány i daňové nedoplatky, které vyplynou z předpisů ještě neprávoplatných nebo jinak nejistých, jež se mohou později vyřízením opravného prostředku nebo z jiného důvodu snížiti, nutno zabrániti, aby se v takových případech nedostalo poplatníkovi větší výhody než poplatníkovi, jemuž byla daň hned původně správně předepsána nebo jehož opravný prostředek byl v době platby podle tohoto zákona již vyřízen. Stejné opatření je nutné i v případech platby podle tohoto zákona, vykonané zatímně na účet nepředepsané ještě daňové povinnosti podle § 270 zákona o přímých daních.

Opatření toto nemá se vztahovati na mimořádné slevy podle zákona č. 235/24 Sb. z. a n., nebo podle § 276, odst. 3. -5., nebo podle § 283, odst. 1. zákona o př. daních, nebo v důsledku soudního řízení vyrovnacího nebo nuceného vyrovnání v konkursu, které si snad vyžádají hospodářské poměry poplatníků přes slevy získané podle tohoto zákona.

K § 10.

Tímto ustanovením se má zabrániti tomu, aby při vracení případných přeplatků v hotovosti nepřišel stát ke škodě.

K § 11.

Ustanovení tohoto jest třeba, aby bylo jasno, jaké části má z plateb vykonaných podle nového zákona v dluhopisech dřívějších státních půjček stát odváděti na přirážkách samosprávným svazkům, pro něž přirážky vybírá.

III.

Úprava umořování vnitřního státního dluhu založeného.

K § 13.

Dluhopisy složené na vyrovnání daňových nedoplatků mají býti vzaty z oběhu a odepsány v hlavní knize státního dluhu, který se tím sníží. Není však nutno, aby z oběhu byly vzaty právě dluhopisy složené na daňové nedoplatky. Snad bude výhodnější místo věčných rent vzíti z oběhu půjčky umořitelná, místo velkých kusů kusy drobné a pod. Proto zákon zmocňuje ministra financí, aby dluhopisy složené na daňové nedoplatky vyměnil na trhu za dluhopisy jiné a vzal z oběhu dluhopisy získané touto výměnou.

K § 14.

Jak již uvedeno v úvodě, nutným důsledkem toho, že státní dluh bude snížen odepsáním dluhopisů složených na daňové nedoplatky, jest přechodné zastavení dosud platného umořování státních půjček, ať se děje slosováním a splácením vylosovaných dluhopisů nebo nákupem z trhu pod jmenovitou hodnotou. Za tohoto stavu věcí nemohou býti dotčeny podstatné zájmy majitelů státních dluhopisů. S hlediska majitele jednotlivého dluhopisu nelze mluviti o újmě již proto, že doba slosování a splacení určitého dluhopisu není nikdy jista a prodloužení konečné lhůty, do které má býti celá emise slosována a splacena, o dobu platnosti nové úpravy, t. j. nejvýše o 2 roky, ostatně pouze eventuelní, nemá při dlouhodobých půjčkách valného významu. S hlediska celku jest pak právě dosavadní

způsob umořování nahrazen způsobem jiným.

Co jest vnitřní státní dluh založený, vysvítá jasně ze státních rozpočtů a z účetních státních závěrek, kde jsou všechny sem patřící půjčky vypočteny. Z nové úpravy nutno však některé státní půjčky vyloučiti. Jsou to předně dluhopisy, které budou slosovány před účinností tohoto zákona, jejichž splatnost nastane však již za účinnosti zákona. Slosováním nabývají totiž určité dluhopisy již nároku na výplatu kapitálu, odlišují se od ostatních dluhopisů téže emise, a nebylo by vhodno prohlásiti dodatečně za bezúčinné již provedené slosováni. U státních stavebních losů může se nová úprava vztahovati pouze na tahy umo-

řovací, nikoliv na tahy výherní, poněvadž výherní tahy jsou vlastně náhradou úroků a také v rozpočtu státního dluhu se náklad na výherní tahy vždy zařazuje mezi úroky.

Aby bylo lze posouditi úsporu, kterou zastavení umořování vnitřního dlouhodobého dluhu přinese státní pokladně, budiž uvedeno, že v rozpočtu na rok 1933 jest na úmor tohoto dluhu, pokud jde o úmor po 1. dubna 1933, preliminováno okrouhle 287 milionů Kč.

K § 15.

Pravidelné umořování má býti zahájeno opět 1. ledna 1935. Podrobnější opatření nutno ponechati ministru financí.

V P r a z e, dne 13. března 1933.

Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Ministr financí: Dr. K. Trapl v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 973-33.