Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2186.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne..................................................................___1933

o dani kupónové a o snížení úroků z některých cenných papírů

pevně zúročitelných.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Hlava první. Kupónová daň.

§1.

(1) Dani kupónové podléhají úroky vnitřního státního dluhu, jejichž splatnost nastane po té, co tento zákon nabude účinnosti.

(2) Nerozhoduje, jsou-li úroky vypláceny na kupony či jiným způsobem.

§2. (1) Výjimečně nepodléhají dani kupónové:

1. úroky ze státních pokladničních bonů vydaných podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 333 Sb. z. a n., jakož i úroky státních pokladničních poukázek vydaných po 31. prosinci 1932 do dne účinnosti tohoto zákona;

2. úroky z půjčky, emitované podle současně vydaného zákona o půjčce práce.

(2) Ministr financí je zmocněn, aby od daně kupónové osvobodil úroky státního vnitřního dluhu sjednaného po té, co tento zákon nabyl účinnosti.

§3,

Daň činí 16 2/3 % úroků, jež mají býti vyplaceny.

§4.

(1) Daň se vybírá srážkou při výplatě úroků tím způsobem, že vyplácející pokladna vyplatí úroky zmenšené o kupónovou daň.

(2) Při tom jest jednotlivé úrokové platy (kupony) zaokrouhliti podle ustanovení § 8 zákona ze dne 9. června 1932, č. 94 Sb. z. a n., o nové soustavě drobných peněz.

Hlava druhá.

Snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných.

§5,

(1) Úroky ze zástavních listů a jiných pevně zúročitelných dílčích dlužních úpisů, znějících na československé koruny a vydaných přede dnem účinnosti tohoto zákona dlužníkem v tuzemsku sídlícím, snižují se počínajíc první úrokovou splatností po účinnosti tohoto zákona o 16 2/3 % srážkou při výplatě příslušných úroků. Jest nerozhodne, zda se úroky vyplácejí na kupony či jiným způsobem. Jednotlivé úrokové platy jest zaokrouhliti podle ustanovení § 8 žák. č. 94/1932 Sb. z. a n.

(2) Ustanovení předešlého odstavce se nevztahují na cenné papíry, o nichž jedná prvá hlava tohoto zákona, dále na dluhopisy vydané zvláštním fondem pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a všeobecným fondem peněžních ústavů v republice československé, jakož i základní úpisy Zemské banky, dříve Zemské banky království Českého v Praze.

§ 6.

(1) úroky ze zápůjček, na jejichž podkladě byly před účinností tohoto zákona vydány zástavní listy anebo jiné dílčí dlužní úpisy, snižují se počínajíc první úrokovou splatností po účinnosti tohoto zákona o 162/3%. Umořovací plány takových zápůjček zůstávají beze změny v platnosti.

(2) Není dovoleno zvyšovati správní příspěvky a jiná vedlejší plnění ze zápůjček uvedených v předešlém odstavci nad míru plat-

nou dne 1. března 1933 ani požadovati od dlužníků jakákoliv nová plnění toho druhu.

(3) Jednání proti ustanovením obou předešlých odstavců nejsou právně závazná.

§7.

Československým státem nebo jinými tuzemskými osobami jakýmkoliv způsobem zaručené dividendy z akcií vydaných před účinností tohoto zákona snižují se počínajíc první jejich splatností po jeho účinnosti o 162/3% na tak dlouho, dokud společnost plně ručiteli nesplatí všechny ze záruky poskytnuté zálohy s příslušenstvím.

§8.

Ode dne účinnosti tohoto zákona smějí býti vydávány cenné papíry (§ 5) s úrokovou mírou nejvýše 5%ní.

§9.

Pro posouzení, byl-li ten který cenný papír vydán před účinností tohoto zákona, jest až do provedení protidůkazů rozhodným den jeho vyhotovení; u cenných papírů vydaných na podkladě zápůjček (§ 6, odst. 1. ) den výplaty zápůjčky.

§10.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva. A. Část všeobecná.

Vývoj světové hospodářské krise v letech 1931-32, jejímž specifickým zjevem je nebývalý pokles cen, charakterizují jako průvodní zjevy nezaměstnanost, pokles mezinárodního obchodu a snížení národních

důchodů. Světové ceny velkoobchodní klesly od října 1929 asi o jednu třetinu, u surovin a zemědělských produktů dokonce o jednu polovinu a někde i více. Důsledkem obecného poklesu cen bylo porušení rov-

nováhy národního hospodářství řady států, jež se projevuje v hospodářství soukromém krisí výroby, v řadě podniků ztrátou jejich rentability a v důsledku toho jejich zastavením a plynoucí z toho nezaměstnaností. Tato krise přenáší se přirozeně i na ostatní složky hospodářského života, s nimiž je podnikání spjato. Ve vyvinutém hospodářství peněžním a úvěrovém má krise zejména neblahý vliv na peněžnictví, které zprostředkuje z velké části financování výroby.

Pod tímto reflexem světové krise nachází se od r. 1930 i naše národní hospodářství. Chceme-li v něm zjednati potřebnou rovnováhu, musíme přizpůsobiti jednotlivé složky hospodářské soustavy obecnému poklesu cen, abychom byli schopni soutěže na trhu světovém a nezůstali za vývojem, který mají jiné štáty většinou již za sebou. Důležitý v této soustavě jsou ceny incl. zisků meziobchodu, služební platy a mzdy, úroky z dluhů a veřejná břemena, kteréžto faktory při obecném poklesu cen znamenají vlastně náklad měnové zhodnocený.

Problém není jiný ani v hospodářství veřejném, ve kterém jsou to nejprve složky rázu s o ukromohospodářského (státní podniky), jež prodělávají obdobný vývoj jako hospodářství soukromé.

Pokud jde pak o složky veřejnohospodářské, klesají nejprve ty příjmy, které se opírají o důchody, výnosy a ceny, jako daně přímé, daň z obratu, daně spotřební; pokud některé z těchto daní nejsou připjaty k cenám, důchodům a výnosům, jako na př. daň z obratu nebo daně spotřební na jednotku výroby ukládané, působí při poklesu cen tím tíživěji na oslabené národní hospodářství, při čemž i základ zdanění pod vlivem krise se zmenšuje a tím státní příjmy snižuje.

Nově přirůstá pak státní správě v době krise vydání na nezaměstnané; vedle toho pak přirůstá státní správě nová starost o krytí deficitu státních podniků.

Některé složky těchto nákladů přizpůsobily se již, byť ne všeobecně a v míře dostatečné, cenovému sestupu, pokud ovšem nejsou zatíženy nepružným výrobním nákladem.

U státního hospodářství zvláštní pozornosti zasluhují

ony složky režie státní, a tím i veřejných břemen, jež byly buď vyvolány nebo způsobeny hospodářskou krisí, a kde bude nutno záměrným opatřením přizpůsobiti tyto složky tak, aby při náležitém zřeteli k zájmům veřejným bylo přihlíženo v prvé řadě k únosnosti národního hospodářství. Bylo-li vládě v zájmu rozpočtové a pokladní rovnováhy článkem XXIII. finančního zákona na rok 1933 uloženo dbáti toho, aby výdaje byly přizpůsobeny i únosnosti státní pokladny, není pochybnosti o tom, že vláda ve shodě se zákonodárnými sbory bude dále pečovati o to, aby vydání státní po dobu krise byla omezena na míru nejnutnější. Při tom je přirozeno, že se vláda nezastaví ani před nutnou reorganisací vlastní státní správy i správy státních podniků.

Další brzdou snížení cen jsou některá hospodářská zařízení. Jsou to na př. různé dohody, které zdržují přirozený pokles cen; obdobný vliv má i vázanost devisová, která dala příležitost k zabrždění žádoucího cenového sestupu. Také tyto věci jsou předmětem úvah vlády, která věnuje odstranění těchto vlivů na ceny svou nepřetržitou pozornost, jež platí zejména snaze o revisi celního sazebníku a režimu devisového.

Nehybnou složkou výrobních nákladů v hospodářství soukromém, jakož i nákladů veřejných zůstal však dosud úrok z dluhů, který je jedním z nadmíru nutných předpokladů pro zjednání zmíněné rovnováhy národního hospodářství; jemu věnuje proto vláda péči mimořádnou.

Právě vydaným zákonem ze dne 2. března 1933, č. 44 Sb. z. a n., kterým se vydávají zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a o úpravě úrokové úrovně, činí se opatření ke snížení úrokových sazeb na trhu peněžním a v souvislosti s touto úpravou také snížení úroků debetních hlavně z pohledávek peněžních ústavů.

Pokud tento zákon zmocňuje vládu i k úpravě jiných úrokových sazeb, má na mysli zřejmě zápůjčky osob soukromých a event. osob právnických, které nejsou peněžními ústavy.

Emisní úvěry jsou z úpravy podle citovaného zákona vyloučeny.

Z důvodů napřed vytčených není však myslitelno, aby tyto úvěry po všeobecné úpravě úrokové úrovně na trhu peněžním zůstaly stranou, a to tím spíše, že by při

vyšším úroku cenných papírů nastaly přesuny vkladů u peněžních ústavů od níže zúročitelných vkladů k výše zúročitelným cenným papírům ukládacím, který by byl mimo to podporován ještě nynější namnoze neodůvodněnou nízkou kursovou úrovni některých ukládacích papírů, širší veřejnosti bylo by mimo to stěží pochopitelné, aby kapitálový důchod z těchto dluhopisů zůstal nedotčen, ačkoliv ostatní výnosy majetku doznaly podstatné újmy nejen cenovou deflací, ale i ostřejším daňovým zatížením.

Z těchto důvodů přikročuje vláda návrhem tohoto zákona k autoritativnímu snížení úroků z úvěrů emisních ať veřejných nebo soukromých jako k nezbytnému a logickému důsledku snížení úrokové míry na ostatním trhu peněžním i kapitálovém.

Pokud jde o s ní žení úroků z dílčích dlužních úpisů vydaných na podkladě předchozích zápůjček, ať komunálních nebo hypotekárních, jde snížení úroků k dobru dlužníka. Nemůže tomu býti jinak ani u dluhopisů státu, jemuž je nutno rovněž uleviti, poněvadž státní hospodářství vykonává vliv i na veškeré složky hospodářské zejména formou veřejných břemen. Krisí státních financí bylo sice postupně čeleno snižováním státních vydání, bylo však sáhnuto i ke zvýšení daní a dávek, k zavedeni nových daní, jakož i ke zvýšení tlaku na daňové dlužníky. Musilo-li zvýšení daní vykonávati tlak na snižování výdajů státu, zvláště na snižování platů státních zaměstnanců, musí tato opatření přece míti svoje meze se zřetelem k tomu, že veřejná břemena jsou ve své celkové soustavě také zhodnocena a znamenají rostoucí tlak pro národní hospodářství, zvyšujíce tak krisi hospodářskou. Logicky podává se tu tedy nutnost snížení břemene dluhů soukromých i veřejných.

Za tím účelem rozhodla se vláda na celém souboru opatření nutných jednak k zabezpečení finanční rovnováhy státní, jednak k posílení národního hospodářství snížením břemen úrokových i daňových a k povzbuzení jeho novými veřejnými investicemi.

Tato opatření navazující na vydaný již zákon o nekalé soutěži ve věcech peněžnictví a úpravě úrokové úrovně spočívají:

1. v návrhu zákona o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných,

2. v návrhu zákona opůjčce práce a některých s tím souvisejících opatřeních finančních, zejména o 25% slevě při placení daňových nedoplatků (deflace daňového dluhu) a o úpravě umořování státního dluhu.

Řešení úrokového problému jest tudíž nezbytnou součástkou a předpokladem, takřka prvním krokem na cestě k vyřešení krise v našem národním hospodářství, pokud ovšem je toto řešení v našich rukou. Snížení úrokové míry jak kreditní, tak zvláště debetní musí býti tak podstatné, aby bylo úměrné poklesu mezd a platů.

Opatření ke snížení úroků a částečná sleva daňového dluhu spojená s upisováním půjčky práce má však býti nejenom opatřením čelícím ke snížení výrobních nákladů, ale má i povzbuditi chuť k soukromému podnikání investičnímu. Oživení soukromého podnikání má se dále podpořiti veřejnými rentabilitními investicemi, jež umožní výnos půjčky práce. Snížení břemene státního dluhu pak má zjednati předpoklady pro to, aby rovnováha státního hospodářství nemusela býti vykupována novými obětmi občanstva.

Zákon o soutěži ve věcech peněžnictví a úpravě úrokové úrovně nabyl právě účinnosti. Další kroky vlády na překonání kříse jsou obsaženy v osnovách právě předložených.

Vrcholným účelem všech těchto opatření je však ochrana dosavadní stálosti měny po celých 10 let neochvějně trvající, neboť bez stálé měny není možná ani výnosná výroba pro nemožnost pevné kalkulace, není možné ani náležité tvoření cen a není proto ani účelné spojitosti mezi výrobou a spotřebou, která je udržována právě úměrnými cenami. Tato stálost měny byla až dosud vždy a musí býti i napříště udržována splněním dvou nezbytných předpokladů a to jednak rovnováhou finanční, spočívající v zabezpečení vyrovnaného státního rozpočtu, jednak rovnováhou hospodářskou, t. j. aktivní bilancí platební.

S hlediska rovnováhy hospodářské má snížení debetní sazby úrokové a snížení daňového dluhu projeviti se v poklesu výrobních nákladů a usnadniti tak soutěži-

vost domácího podnikatele hlavně v cizině, posíliti vývoz a tím zlepšiti platební bilanci. Půjčkou práce sleduje se pak oživení podnikání i rozmnožení zaměstnanosti.

B. část zvláštní.

Návrh zákona o dani kupónové a o snížení míry úrokové z některých cenných papírů pevně zúročitelných sleduje autoritativní snížení úrokové úrovně cenných papírů, jehož se má docíliti:

a) u státních papírů vybráním kupónové daně ve výši 162/3°/0 (t. j. jedné šestiny úroku),

b) snížením úroků o 16 2/3 % (t. j. 1/6) u ostatních emisních papírů pevně zúročitelných ve prospěch dlužníka.

Pokud jde o daň kupónovou, mají této podléhati úroky všech státních dluhopisů t. zv. vnitřního státního dluhu. Vnitřním státním dluhem rozumí se tu státní dluh uvedený pod tímto titulem v rozpočtu skup. IV. Jsou to dlouhodobé i krátkodobé československé státní půjčky vydané na tuzemském trhu. Vyjmuty jsou státní pokladniční bony, státní pokladniční poukázky vydané po 31. prosinci 1932 a půjčka práce emitovaná podle současně vydaného zákona o půjčce práce.

Daní mají býti postiženy úroky, jejichž splatnost nastala po účinnosti zákona, při čemž nerozhoduje, jsou-li úroky vypláceny na kupony, nebo jiným způsobem.

Daň bude vybírána srážkou při výplatě úroku.

Ministr financí jest zmocněn, aby budoucí státní půjčky od této daně osvobodil.

Toto opatření jest účelné, neboť nemělo by smyslu po případě zatěžovati budoucí dluhopisy touto daní; takové opatření bylo by průběžným, neboť o výši kupónové daně bylo by nutno při nové emisi úrok zvýšiti.

úroky z ostatních (nikoli státních) cenných papírů snižují se návrhem zákona o 162/3%, t. j. o 1/6 u všech na čsl. koruny znějících pevně zúročitelných dlužních úpisů, vydaných přede dnem účinnosti tohoto zákona dlužníkem v tuzemsku sídlícím. Vyjmuty jsou pouze dluhopisy vydané Zvláštním fondem pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a Všeobecným fondem peněžních ústavů v republice Československé z toho důvodu, poněvadž by porušení výnosu těchto papírů vyvolalo nezbytně nutnost nové úpravy sanačních plánů; dále jsou vyjmuty základní úpisy Zemské banky dříve Zemské banky království českého, které jsou obdobou akciového kapitálu u akciových společností.

Osnovou nejsou dotčeny papíry dividendové, vyjma takové, kde je dividenda kýmkoli zaručena. Smysl této výjimky je v tom, že při dividendě jde konstruktivně o výnos podniku a nikoli o důchod úrokový.

V důsledku snížení úroku z těchto emisních papírů snižuje se rovněž první úrokovou splatností po účinnosti zákona úroková míra ze zápůjček, na jejímž podkladě byly před účinností zákona vydány zástavní listy anebo jiné dílčí dluhopisy. Aby toto ustanovení nebylo obcházeno, jest zakázáno vybírati od dlužníků správní příspěvky ani jiná vedlejší plnění nad míru platnou dne 1. března 1933, pod sankcí právní bezúčinnosti. Ostatní ustanovení zákona nevyžadují podrobnějšího vysvětlení.

V P r a z e, dne 13. března 1933.

Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Ministr financí:

Dr. K. Trapl v. r.

Státní tiskárna, v Praze. - 972-33.