Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

7. zasedáni.

Překlad.

2174.

Návrh

poslance Windirsche a druhů,

aby byly zákonem určeny definice umělých jedlých tuků vyskytujících se v domácím obchodu.

Podepsaní poslanci navrhují: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda se vybízí, aby předložila návrh zákona, jímž umělé jedlé tuky, vyskytující se v domácím obchodě, dostávají přesné definice, pokud jde o jejich druh a složení.

Odůvodnění.

Výroba umělých jedlých tuků se ohromně rozmohla. Vyrábějí se jedlé tuky nejrozmanitějšího složení, které se dostávají do obchodu s velice odlišnými názvy. Základem však při tom jest, že se vždy vychází od slova »margarin«, které se pak připojováním fantastických jmen, která mají spotřebitele zvlášť drážditi, příjemně ozdobuje.

Nejprve se naskýtá otázka dosud neřešená, zdali mazlavý tuk uváděný do obchodu pod názvem »margarin«, skládající se většinou z rostlinných tuků a olejů zámořského původu, ze ztuhlého velrybího tuku a z nepatrného množství tuku jatečných zvířat (Deutsche Fleischer-Ver-

bandszeitung č. 195, str. 1541, ze srpna 1932), může býti vůbec ještě označován jako »margarin«. To jest po stránce hospodářské a v zájmu obyvatelstva »margarin« požívajícího důležité a proto vyžaduje, aby o tom rozhodl zákon.

Margarin jest - jak známo - výsledkem soutěže francouzského císaře Napoleona III., jejímž předmětem bylo zaopatřovati vojsko a námořnictvo levným mazlavým tukem, podobným máslu. Francouzský chemik Mége-Mourier vyřešil v 60. letech minulého století tuto otázku, když dal vyškvařený hovězí lůj ztuhnouti v místnosti udržované na 35 stupních Celsia a odlil část, která zůstala plynnou

a která při pokojové teplotě ztuhla jako máslo. Tuto odtékající část, která jest hlavním základním výrobkem margarínového průmyslu, nazval oleomargarinem a z něho důkladným smíšením s přiměřeným množstvím mléka vyrobil emulsi, která pak prouděním a poléváním ledovou vodou rychle tuhne a po vyhnětení projevuje pružnost a mazlavost jako máslo. Vůni a chuť mléka získává margarin přidáváním bakterií kyseliny mléčné, jimiž bylo dříve mléko očkováno.

Oleomargarin se vyrábí v továrnách na margarin z rozličných čištěných zvířecích tuků, které se vyškvařují a při 40 až 50 stupních Celsia lisují. K tomuto oleomargarinu, který byl dříve hlavní součástí margarinu a také i nyní ještě by měl býti, a podle něhož jest také nazván, přidávají se rostlinné oleje a rostlinné tuky (kokosový tuk a tuk z palmových jader), jednak aby se dosáhlo hutnosti másla, jednak poněvadž jsou levnější než oleomargarin. K označení a umožnění chemického průkazu se přidává k margarinu sezamový olej a od války místo sezamového oleje také dimethyloamidoazobenzol. Tímto předpisem bylo bohužel legalisováno užívání rostlinných tuků nejrozmanitějšího druhu a to způsobilo, že se k výrobě margarinu stále více užívá rostlinných olejů a rostlinných tuků, mezi nimi i méně nezávadných. Tyto tuky vstoupily na místo oleomargarinu a jsou nyní hlavní součástí margarinu. K tomu přistupují zase ještě jako méně hodnotné součásti ztuhlé oleje a ztuhlý velrybí tuk.

Musíme vůbec uznati, že výroba margarinu jest po technické stránce na vysokém stupni. Jí jest také možno rafinačním procesem tropické rostlinné oleje a tuky čistiti, bíliti a jejich přirozenou vůni a chuť jakož i obsah volných kyselin tukových odstraňovati odkysličovacím postupem. Dlužno však dbáti toho, že rostlinné tuky a oleje mají chemické složení odchylné od zvířecích jedlých tuků a zvláště pro svůj velký obsah nezmýdlitelných látek jsou méně stravitelné a také ve formě »margarinu« z nich vyrobeného četným osobám méně dobře svědčí než oleomargarin a vepřové sádlo - naprosto již nemluvě o másle. Ještě více platí tato ne-

stejná hodnota se zvířecími jedlými tuky po stránce fysiologické a hmotné pro ztuhlé rostlinné oleje a zvláště pro ztuhlý velrybí tuk, jichž se asi po 10 let stále více užívá k výrobě »margarinu«, jelikož byly uměle uvedeny do polotuhého stavu a jsou neobyčejně levné. Dříve se k výrobě stejnoměrně polotuhých, mazlavých jedlých tuků mohly užívati tekuté oleje jen v nepatrném množství, a rybí tuk pro svou odpornou chuť a vůni a tmavohnědou barvu se vůbec užívati nemohl.

I když se rafinačními procesy a ztužováním olejů z tmavě zabarveného, mazlavého, špatně vonícího a chutnajícího rybího tuku vyrábí světlý mazlavý tuk, nenápadné vůně a chuti, přes to jest to stále rybí tuk. Tento tuk nemá chemického složení a poživatelné a chuťové hodnoty jedlých tuků jatečných zvířat a především nikoliv másla. Spotřebitelé se dosud nedověděli, že se nyní ve velké míře užívá k výrobě margarinu rybího tuku. Zhodnocení ztuhlých olejů a rybích tuků jakož i nemírné užívání rostlinných tuků a olejů nepatrné ceny k výrobě »margarinu« musí se označiti za padělání a falšování potraviny. Padělání margarinu dlužno spatřovati v tom, že se mazlavý tuk vyrábí z rostlinných tuků a z velrybího oleje takovým způsobem a za tím účelem, aby mazlavý tuk vypadal jako margarin, jehož základní součástí však může býti jen oleomargarin. Falšování margarinu dlužno spatřovati v tom, že se z rostlinného tuku a rybího tuku vyrobený mazlavý tuk liší od normální přirozenosti margarinu a neodpovídá původní, řádné výrobě. Mazlavé tuky, vyrobené hlavně z rostlinných tuků a ztuhlého velrybího tuku, mají se označovati a prodávati jako mazlavé tuky rostlinné nebo obsahující rybí tuk a nikoliv jako margarin. Široké vrstvy spotřebitelů se takto dovědí, jaké méněcenné látky jsou v margarinu obsaženy.

Musíme ukázati i na to, že státní úřady již dávno měly učiniti opatření proti tomu, aby margarin byl na tom lépe než máslo. Pro margarin jest dovoleno užívati chránících prostředků a to kyseliny benzoové, jinak by se dal požívati jen

krátkou dobu. Pro máslo jsou však chránící prostředky, s výjimkou soli až do 3%, přísně zakázány. Mimo to zákon připouští pro nesolené máslo nejvyšší obsah vody 18%, pro nesolené 16%, zatím co pro margarin není takového zákonitého předpisu. A tak jest často margarin zatížen vodou, což se podporuje ještě tím, že ztuhlý velrybí tuk jest schopen více vázati vodu než oleomargarin.

Z předcházejících vývodů můžeme poznati, že jest nezbytně nutno co nejrych-

leji dospěti k přesnému označování umělých jedlých tuků, z něhož bylo by jasně patrno, jaké látky obsahují umělé jedlé tuky a jakých látek se k výrobě těchto umělých jedlých tuků užívá.

Přijetím tohoto návrhu nebudou státní výdaje zatíženy.

Žádáme, aby tento návrh byl pokud možno nejrychleji projednán podle jednacího řádu.

V P r a z e dne 10. února 1933.

Windirsch,

Glasel, Viereckl, Vencl, Pozdílek, Kaliňák, Zajíc, Blažek, dr. Zadina, Machnik, Zierhut, Wagner, Ščerecký, Prokop, Jan Tůma, Mašata, Heller, Bistřický, dr. Hodina, Halke, Platzer, Böhm.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP