Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období.
7. zasedání.
2161.
Interpelace:
I. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o nátlaku na vojíny 23. pěš. pluku v Bratislavě nespokojené neudržitelným stavem stravování,
II. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o srážkách ze žoldu na vánoční stromek vojínům 110. dělostřeleckého pluku v Nitře,
III. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o hrubém spílání vojínům žamberské posádky jejich představenými,
IV. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o potrestáni vojína Polláka od 23. pěšího pluku - -,
V. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech u 1. vozatajského praporu v Praze,
VI. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o surovém zacházení s mužstvem 46. pěšího pluku v Chomutově,
VII. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o persekuci a štvaní proti komunistům u 5. pěšího pluku na Smíchově,
VIII. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o špatném stavu stravováni vojínů 38. pěšího pluku v Berouně,
IX. posl. Grebáča-Orlova a druhov min. financií pre neriady a výčiny Jozefa Kratochvíla, financa pohraničnej stráže v Liesku,
X. posl. V. Beneše, dra Macka a soudr. min. vnitra o postupu politických úřadů vůči spolku Volná myšlenka československá.
2161/I.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o nátlaku na vojíny 23. pěšího pluku
v Bratislavě, nespokojené neudržitelným stavem stravování.
Neudržitelný stav stravování u 23. pěšího pluku v Bratislavě, který nutí hladové vojíny žebrat z hladu, učinili jsme předmětem jiné interpelace. Tato interpelace ukazuje na nátlak, který se oproti vojínům při jejich spravedlivých stížnostech vyvinuje, i na prostředky, jimiž se vojáci tomuto nátlaku brání.
Dne 28. listopadu přišel na inspekci k 23. pluku plukovník Buben z Trnavy. V kasárnách byla jen 1. a 4. rota, které si plukovník dal nastoupiti a ptal se, jak jsou spokojeny se stravou. Vojáci odpověděli vrtěním hlavy a hlasitými projevy odporu. Na to poručil plukovník, aby. kdo není spokojen, vystoupil z řady. Počítal s tím, že jen nepatrný počet vojáků odváží se vystoupiti a že tyto odvážlivce potrestá a ostatní mužstvo od stížnosti odstraší. Ale pan plukovník se ve. svých nezákonných záměrech přepočítal. Obě roty vystoupily jako jeden muž z řady a prohlásily se nespokojenými se stravou. Plukovník zčervenal zlostí a beze slova odešel. Za krátký čas po jeho odchodu byla strava podstatně zlepšena.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Jaká opatření učiní pan ministr, aby stravování u 23. pluku bylo trvale zlepšeno a aby vojáci neměli podnětů k stížnostem na nedostatečnou a. dle jakosti podřadnou stravu?
Jaká opatření učiní pan ministr, aby plukovník Buben - - - byl potrestán a aby se podobné případy již vícekráte neopakovaly?
V Praze dne 16. ledna 1933.
Dvořák,
Kopecký, Zápotocký, Śliwka, Krosnář, Gottwald, Török, Kubač, Babel, dr. Stern, K. Procházka, Tyll, J. Svoboda, Russ, Juran, Kuhn, Hruška, Novotný, Stelner, Hrubý, Čižinská.
2161/II. Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o srážkách ze žoldu na vánoční stromek
vojínům 110. dělostřeleckého pluku
v Nitře.
Předčasným propuštěním mužstva doprostřed zimy, do doby nejhorší bídy a nezaměstnanosti ušetřilo M. N. O. na 30 milionů Kč (dle výpočtů »Prager Tagblattu«).
Vojíni starého mužstva nedostali vánoční dovolenou, což znamená další značnou úsporu. M. N. O. mělo tedy jistě prostředky, jimiž by vojákům aspoň o vánočních svátcích poněkud přilepšilo. Jakým způsobem však toto přilepšení bylo připravováno, ukazuje případ u 110. dělostřeleckého pluku v Nitře. Starému mužstvu bylo slíbeno pro vánoční svátky zlepšení stravy a vánoční stromek a na toto přilepšení jim 3krát za sebou bylo strhnuto ze žoldu po 2 Kč, dohromady 6 Kč. Mužstvo zvolilo si 3člennou deputaci, poslalo ji k veliteli oddílu a žádalo vrácení peněz. Velitel oddílu tomuto požadavku vyhověl, ale ihned počal s persekucí jednoho vojína, člena deputace - prý pro pobuřování. Onomu vojínovi vyhrožovalo se i vojenským soudem, ale, jelikož se všechno mužstvo za svého zástupce postavilo, byl potrestán pouze ústní důtkou.
Ptáme se pana ministra národní obrany: Jak bude potrestáno - - - ?
Postará se pan ministr, aby vojíni nebyli již nikdy za své oprávněné stížnosti pronásledováni, tím méně trestáni?
V Praze dne 14. ledna 1933.
Dvořák,
Gottwald, J. Svoboda, Krosnář, Novotný, Hadek, Štětka, Šťourač, Höhnel, K. Procházka, Tyll, Babel, Hrubý, Hruška, Śliwka, Kliment, Steiner, Zápotocký, Russ, Kopecký, Juran.
2161/III.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o hrubém spílání vojínům žamberské posádky jejich představenými.
V polovici prosince 1932 spílal v žamberských kasárnách štábní kapitán Modr jemu podřízeným vojákům a nazýval je dobytkem a vyžírači republiky - - - Vojáci, kterým bylo takto nadáváno, zvolili si zástupce, který si šel jménem roty stěžovat k plukovnímu raportu. Plukovník nechal si celou rotu nastoupit a dal rozkaz, aby, kdo souhlasí se stížností na svého představeného štábního kapitána Modra, vystoupil z řady. Pan plukovník totiž počítal s tím, že mužstvo bude zastrašeno a že nechá svého zástupce na holičkách a že tento bude moci býti potrestán jako odstrašující příklad. Ale vojáci se nedali zastrašit a na plukovníkovo vyzvání vystoupila z řady jako jeden muž celá rota. Tato okolnost vyvedla pana plukovníka zcela z konceptu. Zčervenal ve tváři hněvem a přede vším mužstvem pokáral štábního kapitána a poručil mu, aby mužstvo, odprosil, což se i stalo.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Jakým způsobem potrestá pan ministr pana plukovníka, který se pokusil nátlakem znemožniti oprávněnou stížnost mužstva?
Jaká opatření učiní pan ministr, aby týrání a hrubému zacházeni s vojíny byla v československé armádě učiněna přítrž jednou pro vždy?
V Praze dne 13. ledna 1933.
Dvořák,
Hruška, J. Svoboda, Krosnář, Kliment, Steiner,
Russ, Kuhn, Gottwald, Šliwka, Török, Hrubý,
Šťourač, Vallo, Štětka, Hodinová-Spurná, Kubač,
dr. Stern, Čižinská, Höhnel, Juran.
2161/IV.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o potrestáni vojína Polláka od 23. pěšího pluku - -.
Stravování vojínů 23. pěšího pluku v Bratislavě jest velmi špatné pokud jde o jakost po-
travin a naprosto nedostatečně pokud jde o množství. Vojáci bývají den až jeden a půl dne dvakrát v týdnu bez chleba, polévka i ostatní strava téměř bez tuku, porce masa nejvýš 6 dkg atd. Vojáci trpí tolik podvýživou, že při kratším poklusu jsou již unaveni a jsou proto ještě trestáni. Veškeré stížnosti nadřízeným u pluku na špatnou stravu nebyly nic platné. Vojáci, kteří nemohli již vydržet hladem, chodili do města žebrat. Vojín Pollák od 1. roty byl pro žebrotu na bratislavském nádraží dokonce udán a potrestán 30 dny po službě. Vojáci žádají - - bezodkladné zlepšení stravování a potrestání všech vinníků dnešního stavu.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Postará se pan ministr, aby stravování vojínů u 23. pěšího pluku bylo ihned zlepšeno, a aby proviantní i rotní důstojníci, kteří svrchu popsaný stav trpí, byli příkladně potrestáni, anebo pan ministr nechá dojít až k poměrům obdobným poměrům v Rumunsku, kde hladoví a. bosí vojáci žebrají masově na ulicích a jsou nuceni i vyměnit pušku za chleba?
Postará se pan ministr, aby trest vojína Polláka byl ihned odvolán a aby představený - - byl volán k odpovědnosti?
V Praze dne 13. ledna 1933.
Dvořák,
Tyll, Gottwald, K. Procházka, Hadek, Kliment,
Novotný, Steiner, Šťourač, Štětka, Höhnel, Babel,
Török, Zápotocký, Kopecký, dr. Stern, Krosnář,
Russ, Hrubý, Hruška, Juran, J. Svoboda.
2161/V.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o poměrech u 1. vozatajského praporu
v Praze.
K špatné stravě u 1. vozatajského praporu v kasárnách Jiřího z Poděbrad přistupuje velmi špatné zacházejí s vojíny. V tomto směru obzvlášť vyniká rotmistr Beno, který stále není s něčím spokojen a popohání ustavičně vojíny k Výkonnosti co největší. O nějakou hrubost nebo nadávku není při té příležitosti nouze. Počátkem prosince proháněl rotmistr Beno podobným způsobem vojáky, kteří čistili koně. Při té příležitosti postěžoval si jeden z vojínů, že za 1. 50 Kč musí tak těžce pracovati. Rotmistr to zaslechl a rozkřikl se na celé kolo, že vojáci budou dostávat
1 Kč denně a budou musit-dělat ještě víc.
Krátce na to, v neděli 4. prosince v 9 hodin dopoledne, poručil rotmistr, aby mužstvo nastoupilo do stáje, neboť koně prý nejsou čistí. - - 18 mužů byto proto potrestáno 14 dny kasárního vezení, ale poměry jsou nyní zlepšeny.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Jakým způsobem potrestá pan ministr rotmistra Bena, který hrubě zachází s vojáky
Jaká opatření učiní pan ministr, aby stravováni a zacházení s vojíny 1. vozatajského praporu bylo ihned zlepšeno?
- - - ihned odvolá zamýšlené snížení žoldu - - - ?
V Praze dne 22. prosince 1932.
Dvořák,
Hrubý, Babel. Štourač, Kliment, Steiner, Tyll, Vallo, K. Procházka, J. Svoboda, Török, Krosnář, Hadek, Hodinová-Spurná, Sliwka, Juran, Gottwald, Kuhn, Novotný, Russ, dr. Stern.
2161/VI.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o surovém zacházení s mužstvem 46. pěšího pluku v Chomutově.
S mužstvem 46. pěšího pluku se velmi suroví zachází. Nadávka následuje za nadávkou a mužstvo nenalezne nikdy zastání. Důstojníci dávají svým hrubým zacházením a nadávkami ještě k tomu přiklad délesloužícím poddůstojníkům, místo aby zakročili. Kapitolou pro sebe je pan kapitán Klinger, který byl pro svou sprostotu již několikráte v novinách a jehož zacházení s mužstvem učinili jsme již předmětem interpelace. Pan "ministr nám tenkrát na interpelaci odpověděl, že byla zjednána náprava a že kapitán Klinger byl potrestán kázeňsky. Nyní se dovídáme, že ve svých hrubostech pokračuje dokonce zvýšenou mírou. Prasata, volové, dobytkově a pod. - to jsou jeho nejčastější výrazy ve styku s mužstvem. Vojáci žádají co nejpřísnější potrestaní pana kapitána, jeho vyloučeni z armády jako nenapravitelného a odeslání do prostředí, které dle jeho nadávek je mu domovem.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Postará se pan ministr, aby zacházení s mužstvem 46. pěšího pluku bylo ihned zlepšeno a aby zejména odpadlo surové nadáváni mužstvu?
Postará se pan ministr, aby důstojníci 46. pěšího pluku zjednali ihned nápravu a byli příkladem délesloužícím poddůstojníkům ve slušném a spravedlivém zacházení s vojíny?
Postará se pan ministr, aby kapitán Klinger jako nenapravitelný byl potrestán - - - ?
V Praze dne 23. prosince 1932.
Dvořák,
Steiner, Babel, Štourač, Kuhn, Zápotocký, Kliment, Tyll, Kopecký, Novotný, Török, Štětka, Vallo, K. Procházka, Sliwka, Čižinská, Juran, Hruška, Gottwald, Russ, Krosnář.
2161/VII.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o persekuci a štvaní proti komunistům u 5. pěšího pluku na Smíchově.
Dne 6. prosince byla konána u 5. pěšího pluku prohlídka kufrů, na druhý den v pátek a v sobotu mělo mužstvo pohotovost, prý proti komunistům, kteří na ty dny chystali pochod na Prahu. Ve všech rotách konaly se přednášky, obsahující štvaní a útoky proti komunistům. Vojínům bylo na příklad i tvrzeno, že stýkat se s komunisty je hanba a podávat jim zprávy do tisku je prý nečestné.
Toto tažení je jednak v souvislosti s protikomunistickým křížovým tažením buržoasie ve spojitosti s tak zvanou »špionáží« v Plzni, jednak pramení přímo v poměrech, které u 5. pluku vládnou. Přinesli jsme celou řadu zpráv o špatné stravě, surovém zacházení a zejména o korupci, která je u 5. pluku pevně zahnízděna, ukázali jsme na pobuřující příčiny, které donutily vojína 5. pluku Kohlmanna k hladovce. Odpovědí na tato naše odhalení, která sledovala jedině účel zlepšení životních poměrů vojáků a okamžité nápravy nezákonných skutků některých představených, byla nejostřejší persekuce. Každý podezřelý je hlídán několika určenými donašeči, kteří ho nespustí s oči. K pluku byl dokonce z Plzně přeložen vojín, který je v civilu policejním agentem, čili špiclem. Shora jmenovanými prohlídkami kufrů, štvavými přednáškami a pohotovostí "proti komunistickému přepadení" Prahy, poslední události jen vyvrcholují. Vojáci nám sdělují, že tato štvanice má právě opačný účinek a slibují zdvojiti svůj boj proti korupci a špatnému zacházení.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Je pan ministr ochoten udělati přítrž štvaní svých podřízených u 5. pěšího pluku na Smíchově, poučiti je, že na základě základních občanských práv, zaručených ústavou ČSR, nesmí býti nikdo pro své politické přesvědčeni trestán ani poškozován?
Poučí pan ministr své podřízené, že zákaz politické agitace v armádě staví všechny protikomunistické štvanice u 5. pluku mimo zákon?
Postará se pan ministr, aby ustaly jednou pro vždy případy bezohledné politické persekuce, ženoucí leckdy vojáky až v náruč smrti?
V Praze dne 22. prosince 1932.
Dvořák,
J. Svoboda, Krosnář, Babel, Gottwald, Tyll, K.
Procházka, Kliment, Šťourač, Kubač, Kuhn, Čižin-
ská, Štětka, Juran, Hruška, Steiner, dr. Stern,
Kopecký, Russ, Zápotocký, Novotný.
2161/VIII.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o špatném stavu stravování vojínů 38. pěšího pluku v Berouně.
Interpelovali jsme již několikráte poměry u 38. pěšího pluku v Berouně pokud se týče zacházení s mužstvem, persekuce politicky podezřelých vojínů atd. Nejkřiklavější případy byly sice na náš zásah odstraněny, ale je zde celá řada nových případů, kde vojáci si žádají našeho zakročení.
Mužstvo si nám stěžuje zejména na jakost stravy. Uvádí, že nejčastějším pokrmem večer (vedle černé kávy) je hrách anebo čočka. Obě tyto luštěniny jsou velmi tvrdé, patrné ze starých zásob, buď vůbec ne či jen nepatrně omaštěny a plny smetí i kamínků. Hladoví vojáci nejsou s to takto upravenou »večeři« stráviti a trpí hladem. Žádají okamžité odebrání jmenovaných luštěnin s jídelního lístku a celkové zlepšení stravování.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Dá pan ministr vyšetřiti, kdo z důstojníků hospodářské správy se přijímáním méněcenného zboží a jeho nepoživatelnou úpravou obohacoval na úkor zdraví a zejména hladu vojáků?
Postará se pan ministr, aby jmenované závady byly odstraněny a stravování vojínů 38. pěšího pluku ihned zlepšeno?
V Praze dne 23. prosince 1932.
Dvořák,
Gottwald, Zápotocký, Kubač, Kliment, Novotný,
Kopecký, J. Svoboda, Tyll, Babel, Steiner, Russ,
Vallo, Kuhn, Juran, Šťourač, Hruška, Čižinská,
dr. Stern, Hodinová-Spurná, Štětka.
2161/IX.
Interpelácia
poslanca Ignáca Grebáča-Orlova a druhov
ministru financií
pre neriady a výčiny Jozefa Kratochvíľa, financa pohraničnej stráže v Liesku.
Jozef Kratochvíľ, resp. pohraničnej stráže v Liesku na Orave, svojim nemiestnym a pohoršivým chovaním je pohanou tamojšej pohraničnej stráže. Pre svoje chovanie bol ad suspendovaný, ale z akýchsi neznámych príčin zase do úradu uvedený. A od toho času nie že by sa bol napravil, ale väčšmi prenasleduje tamojšie obyvatelstvo. Z jeho výčinov pripomínam len tieto prípady:
Dňa 2. decembra 1932 večer o 7. hodine pred hostincom Mateja Paštrnáka v opilom stave pristavil auto okresného lekára z Trstenej dr. Eužena Rajnu a ho znepokojoval. Pri tomto výčine rozhadzoval sa svojou služobnou zbraňou tak, že tá lietala sem a tam po priekope. Až napokon pribehla jeho manželka a odniesla mu ju domov.
Toho istého dňa v takom opilom stave uderil Jozefa Karasa, obyvateľa z Tvrdošína, keď tento sa vracal domov z lesa cez obec Vitanovu. O týchto a podobných prípadoch sú spísané zápisnice u notárskeho úradu v Liesku.
Podpísaní pýtajú sa pána ministra financií:
1. Či má vedomosť o tom, jak neslušne sa chová Jozef Kratochvíľ, resp. finančnej stráže v Liesku? Či má vedomosť o jeho neľudských výčinoch?
2. Či je ochotný pán minister financií toho človeka ztamodtiaľ odstrániť, aby pokojné žitie tamojších občanov bolo zabezpečené?
V Prahe, dňa 7. februára 1933.
Grebáč-Orlov,
Fritscher, Šalát, dr. Fritz, dr. Petersilka, Rázus, Čuřík, Danihel, dr. Tiso, dr. Gažík, Hlinka, dr. Labaj, Galovič, dr. Mederlý, Mojto, Zajíček, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak.
2161/X.
Interpelace
poslanců Vojty Beneše, dra Macka a soudruhů
ministru vnitra
o postupu politických úřadů vůči spolku Volná myšlenka československá.
Spolek Volná myšlenka čsl. uspořádal v měsících říjnu, listopadu a prosinci 1932 na 80 schůzí a veřejných projevů, na nichž bylo poukazováno na to, že stát v době hospodářské kříse přispívá církvím ročně částkou 330 milionů Kč a žádalo se zrušení všech státních příspěvků na církevní účely. K těmto schůzím vydal spolek Volná myšlenka čsl. plakáty tohoto znění:
»V době krise - 330 milionů církvím! Státní hospodářství vykazuje schodky. Zmenšuji se platy a zvyšují se daně. Šetří se na všech a na všem. Ale proč se neušetřilo na církvích? I dnes dostávají od státu obrovské subvence. Za rok 1932 dostaly: na kněžské platy Kč 101, 030. 000. -, na vyučování náboženství Kč 230, 393. 000. -, na vojenské duchovní Kč 1, 325. 000. -, na bohoslovecké fakulty Kč. 3, 272. 000. -. To je s jinými vedlejšími výdaji, i kďyž odpočteme všechny kultově příjmy celkem Kč 332, 194. 000. -. Katolická církev má pozemkový majetek, jehož cena přesahuje jednu miliardu korun! A přece bere ohromné podpory od státu! Lidé postižení krisí nemají co jíst a do čeho se obléknout. Občané, žádejte, aby církve žily na svoje útraty a ne na útraty státu. Žádejte zrušení kongruy! Žádejte zrušení náboženského vyučování ve státních školách! Žádejte v době krise škrtnutí 330 milionů církvím. Volná myšlenka čsl. ".
Jak je zřejmo, neobsahují plakáty nic jiného, nežli jednak skutečné výdajové položky, jednak (pokud se vyučování náboženství týká) odhady výdajů rozpočtových na církevní účely, které byly shledávány z největší části ve státním rozpočtu na rok 1932 a výzvu k občanstvu, aby žádalo jejich škrtnuti. Pokud se týče odhadu hodnoty pozemkového majetku katolické církve, byl pořízen na základě přesných statistik. Obsahují tedy plakáty jednak údaje přesné, jednak odhady pravděpodobné a nelze o nich ani říci, že útočí proti nějaké církvi, nebo dokonce proti náboženství. Protestuje se v nich prostě proti státním výdajům na církevní účely.
Vyvěšování těchto plakátů bylo povoleno policejním ředitelstvím v Praze, policejním ředitelstvím v Moravské Ostravě, okresními úřady v Hradci Králové, Chocni, Pardubicích, Mělníku, ve Dvoře Králové i jinde. Za celou dobu, kdy tyto plakáty byly vyvěšeny, nedošlo v těchto místech k žádnému incidentu, což již samo o sobě svědčí o jejich nezávadnosti.
Tím více tedy překvapuje postup některých okresních úřadů, které na rozdíl od shora jmenovaných shledaly text plakátů vydaných spolkem Volná myšlenka československá závadným a jejich vyvěšování nepovolily.
1. Krajinský úřad pre Slovensko v Bratislavě zakázal vylepováni plakátů s textem již uvedeným výměrem č. j. 201. 994 - 8 b -1932 ze dne 25. listopadu 1932 a to s odůvodněním, že by těmito plakáty mohl být ohrožen veřejný pořádek.
2. Okresní úřad v Litoměřicích výměrem č. j. 49. 704 ze dne 20. října 1932 je zakázal s odůvodněním, že "plakát tento by vyvolal u veliké části zdejšího občanstva vzhledem k své protináboženské tendenci veřejné pohoršení. " - Toto odůvodněni je zřejmě nesprávné, poněvadž jak je z textu patrno, v plakátu se vůbec o náboženství nemluví, nemůže tedy míti tendence protináboženské.
3. Okresní úřad v Mostě nepovolil vyvěšování týchž plakátů rozhodnutím č. j. 60547 ze dne 10. listopadu 1932. Odůvodnil zákaz tím, že plakáty by mohly "ohrozit veřejně blaho, klid a pořádek. " Tento zákaz je tím nepochopitelnější, že zmíněný plakát měl býti vyvěšován ve městě Mostu, kde je veliké procento občanů bez vyznání, takže nebylo možno předpokládat, že by vylepení ohrozilo klid a pořádek.
4. Okresní úřad ve Vyškově zakázal výměrem ze dne 3. prosince 1932 č. 41. 785/VII-16 vyvěšovati plakáty téhož znění a to proto, že jsou závadné ve smyslu § 23 tiskového zákona ze dne 17. prosince 1862.
5. Kromě toho bylo zakázáno vylepování těchto plakátů ještě také okresním úřadem v Českém Brodě, kde místní sdružení Volné myšlenky čsl. zažádalo o jejich vyvěšování u příležitosti veřejné schůze, která tam byla konána dne 16. října 1932.
Nejde však jenom o zákazy plakátů. Na některých místech zakazovaly dokonce okresní úřady spolku Volná myšlenka čsl. i pořádání veřejných schůzí na téma "V době krise - 330 milionů církvím".
6. Dne 7. října 1932 oznámil spolek Volná myšlenka čsl. okresnímu úřadu v Říčanech, že bude konati 16. října 1932 veřejnou schůzi na zmíněné téma v obci Chodově. - Okresní úřad nevzal toto oznámení na vědomí a přípisem ze dne 12. října oznámil, že schůzi nepovoluje, poněvadž by mohla ohrozit veřejné blaho, klid a pořádek.
7. Místní sdružení Volné myšlenky v Koryčanech v zastoupení spolku Volná myšlenka čsl. v Praze žádalo rovněž o povolení veřejné schůze, která se měla konati v této obci na téma "V době krise - 330 milionů církvím". Okresní úřad v Kyjově nevzal toto oznámení na vědomí výměrem ze dne 16. prosince 1932 č. 24. 681 a to z toho důvodu, že místní sdružení Volné myšlenky v Koryčanech není hlášeno jako spolek u kyjovského okresního úřadu. - Toto stanovisko je ovšem nesprávně, poněvadž veřejnou
schůzi nesvolávalo místní sdružení jakožto samostatný spolek, nýbrž pouze jako exponent spolku Volná myšlenka čsl. v Praze, který má právo svolávati veřejné projevy po celém území Československé republiky.
Že toto stanovisko okresního úřadu v Kyjově je neudržitelné, vysvítá i z toho, že místní sdružení Volné myšlenky v Koryčanech existuje v místě již od 26. listopadu 1923 a pořádalo za tu dobu mnoho veřejných projevů, které byly týmž okresním úřadem bez námitek povoleny. Tak na př.: přednáška »Náboženství a mravnost« o níž bylo žádáno stejnou formou, jako o povolení onoho zakázaného veřejného projevu, byla schválena okresním úřadem v Kyjově výměrem ze dne 18. května 1932 pod číslem 10. 892. Veřejná přednáška »Duchovní bída dnešního člověka« byla rovněž schválena okresním úřadem výměrem ze dne 24. října 1932 pod č. 21152 atd. Je tedy úplně nepochopitelné, že okresní úřad v Kyjově po tolikerém schvalování veřejných projevů místnímu sdružení v Koryčanech najednou po devíti letech jeho trvání projevuje pochybnosti o jeho legalitě a žádá na něm zvláštní spolkové stanovy.
8. Pokud se týká místního sdružení spolku Volná myšlenka čsl. v Litoměřicích, jemuž bylo zakázáno vylepování plakátů »V době krise 330 milionů církvím« výměrem okresního úřadu litoměřického, jak jsme se již o tom zmínili v bodě druhém, podal z tohoto rozhodnutí spolek Volná myšlenka čsl. odvolání k Zemskému úřadu v Praze. Zemský úřad nejen že zamítavé rozhodnutí potvrdil, nýbrž dokonce označil ve svém přípisu ze dne 24. listopadu 1932, č. 617. 810 ai 1932, 20A - 2842 ai 1932 místní sdružení Volné myšlenky čsl. v Litoměřicích za illegální, ačkoliv řádně existuje ve smyslu stanov spolku Volná myšlenka čsl. Na základě tohoto označeni byli vyšetřováni členově spolku Volná myšlenka čsl. pan Adolf Flek a pan Josef Šlégr v Litoměřicích u tamního okresního úřadu.
Dotaz spolku Volná myšlenka čsl., proč Zemský úřad v Praze pokládá místní sdružení v Litoměřicích za illegální, zůstal bez odpovědi.
Z toho, co bylo uvedeno, je zřejmo, že postup zmíněných politických úřadů ve věci plakátů Volné myšlenky čsl. znamená vážné ohrožení svobody projevu. Kdyby byly zákony uplatňovány a vykládány takovým způsobem všeobecně, bylo by úplně znemožněno bezkonfesním občanům, aby veřejně upozorňovali na svoje požadavky, byť byly sebe lépe odůvodněny a formulovány sebe důstojněji.
Pokud se pak týká zákazu pořádání veřejné schůze v Koryčanech a přípisu Zemského úřadu v Praze, jde zřejmě o hrubé úřední přehmaty, které naléhavě vyžadují nápravy.
Podepsaní se proto táži:
1. Jsou panu ministru vnitra známy zákazy plakátů Volné myšlenky čsl. v Bratislavě, v Litoměřicích, v Mostě, ve Vyškově a v Českém Brodě, vydané tamními okresními úřady?
2. Je panu ministru vnitra znám postup okresního úřadu v Říčanech a v Koryčanech ve věci zákazu veřejných schůzí?
3. Je panu ministru vnitra znám postup Zemského úřadu v Praze, který označil místní sdružení Volme myšlenky v Litoměřicích jakožto illegální?
4. Je pan ministr vnitra ochoten tyto případy přísně vyšetřit a zjistí-li, že interpelace tato je oprávněná, učiniti opatřeni u příslušných politických úřadů, aby se podobně případy příště již neopakovaly?
V Praze dne 9. února 1933.
V. Beneš, dr. Macek,
Vácha, inž. Nečas, Benda, Bečko, dr. Mareš, dr. Markovič, Seidl, Biňovec, Klein, Jurnečková-Vorlová, Jaroš, Brodecký, Srba, Kačera, Husnaj, Mravec, dr. Winter, Neumeister, Polach, Stivín, Koudelka, Brožík, Prokeš.