Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

7. zasedání.

2151.

Interpelace:

l. posl. Stejskala, Hynka, Netolického a druhů min. financí, aby zavedeny byly daňové knížky pro poplatníky,

II. posl. Stejskala, Hynka a druhů vládě o provádění nouzových investičních prací v oblastech postižených nezaměstnaností na Královéhradecku.

III. posl. Špatného, dr. Patejdla, Zeminové a druhů min. financí o daňové praksi proti poplatníkům v Říčanech,

IV. posl. inž. Nečase, Stivína, Koudelky a soudruhů min. vnitra a min. soc. péče o nevyplácení podpor okresním úřadem v Jičíně a nedodržování platných předpisů a nařízení,

V. posl. Kopeckého, Hadka, Steinera, Töröka, Sliwky a soudruhů vládě o chystaných útocích na subalterní bankovní zaměstnance.

2151/I.

Interpelace

poslanců J. Stejskala, J. Hynka, Netolického a druhů

ministru financí,

aby zavedeny byly daňové knížky pro poplatníky.

Poplatníci přímých daní si stěžují, že nemají přehledu o vykonaných daňových platbách. Mnozí poplatníci, zejména na venkově, těžko rozumí různým daňovým předpisům. Předepsané obnosy z důvodů hospodářských a finančních nemohou mnohdy zaplatiti najednou, splácí proto dlužné daně po splátkách. Velmi často se stává, že doklady o učiněných platbách se jim doma ztratí. Pak dochází k nemilým výstupům na berních správách a berních úřadech, které často končí velkými nepříjemnostmi pro obě strany. A nejhorší je, že tyto incidenty podlamují důvěru ve státní finanční správu, čímž trpí také i zájem státní.

Podepsaní se Vás proto, pane ministře, táží:

Jste ochoten působiti k tomu, aby pro poplatníky přímých daní zavedeny byly všeobecně

daňové knížky, které by poplatník měl v rukou a do kterých by se zapisovaly učiněné daňové platby?

V Praze dne 1. února 1933.

Stejskal, Hynek, Netolický,

Fiala, Bergmann, Jos. Tůma, Tučný, Richter,

Mikuláš, Vaněk, Solfronk, Lanc, Langr, David,

Zeminová, Šmejcová, Tykal, dr. Patejdl, Sladký,

Polívka, Slavíček, Špatný.

2151/ II.

Interpelace

poslanců Josefa Stejskala, Jar. Hynka a druhů

vládě

o provádění nouzových investičních prací

v oblastech postižených nezaměstnaností

na Královéhradecku.

Kraj královéhradecký krutě je postižen nezaměstnaností. Armáda lidí bez práce stále zde hrozivě vzrůstá. Jsou to dělníci textilní, skláři,

Kováči, horníci, dřevopracovníci, lučebníci, ba i zemědělští dělníci, kteří práci a tím obživu nalézti nemohou. Těmito poměry trpí nejen postižené dělnictvo, ale všeobecná bída přelévá se do obchodů, živností a zemědělství. Tisíce lidi marně hlásí se o práci u příslušných sprostředkovatelen práce.

V tomto krutém neštěstí je přímou povinností vlády potírati produktivní, všeobecně prospěšnou prací nezaměstnanost.

Na královéhradecku je připraven - avšak bržděn - veliký projekt, skupinový vodovod metujský. Celý český severovýchod měl by zdravou pitnou vodu zavedením tohoto velikého díla. Tisíce lidských rukou mělo by zde práci, neboť jedná se o projekt v hodnotě stamilionové. Stačí již příslib subvencujících úřadů a velké dílo pro naši a budoucí generaci může býti započato.

U České Skalice má býti vybudována nádrž vodní, cca za 50 milionů Kč. Všechny přípravné práce jsou hotovy; poslední námitky proti zřízení této nádrže vědecky byly vyvráceny, takže i odpůrci uznávají dnes nutnost a prospěšnost této stavby. Na zřízení této nádrže má zájem naše zemědělství jak v severovýchodních Čechách, tak i v Polabí, neboť každoročně opakované povodňové škody na zemědělském majetku způsobují veliké ztráty. Úkolem nádrže je, aby zachytila Jarní veliké vody a zabránila tak povodňovým katastrofám, zátopám. Zachycených vod jarních a přívalových bylo by účelně používáno k zavlažování, zejména luk i polí na velikých plochách.

Budovy okresního soudu v Náchodě, krajský soud v Hradci Králové jsou v tak úžasném stavu, že jsou nejen přímo ostudou obou tak významných měst, ale je nebezpečí, zejména v Náchodě, že se zřítí, neboť v prastarých zdích objevují se již široké trhliny. Na obě tyto stavby, jako nutné, je pamatováno v rozpočtu státním na rok 1933 příslušnými položkami na přípravné práce.

Podepsaní se proto táží:

1. Jsou vládě tyto poměry známé?

2. Je vláda ochotna bráti zřetel na tyto poměry?

3. Je vláda ochotna v rámci chystaných investičních prací z budoucí investiční půjčky státní umožniti tyto nutné stavby a práce?

V Praze dne 1. února 1933.

Stejskal, Hynek,

Solfronk, Langr, Lanc, Jos. Tůma, Tučný, Tykal,

Fiala, Richter, Mikuláš, Slavíček, Vaněk, Sladký,

Netolický, Špatný, dr. Patejdl, Zeminová,

Šmejcová, David, Bergmann.

2151/III.

Interpelace

poslanců E. Špatného, dra Patejdla, F. Zeminové a druhů

ministru financí

o daňové praksi proti poplatníkům v Říčanech.

Veřejnost byla nedávno vzrušena činem velkomlynáře tož. V. Holuba v Říčanech, pro který se nachází ve vyšetřovací vazbě krajského soudu v Praze. Byli jsme upozorněni na zajímavé řešeni jeho daňových nedoplatků.

Inž. Václav Holub neplatil republice žádných daní. Neplatil ani daně výdělkové, ani důchodové, ani daně z majetku, dokonce ani daně obratové.

Berní úřad v Říčanech zajistil nedoplatky daní na mlýně Holubově ve vložce číslo 813 kat. obce Říčany, podle žádosti ze dne 14. července 1925, číslo 1. 404 sumou Kč 978. 126. 83 a dalším vkladem za dlužné daně a daně z obratu Kč 168. 036. 35, kteréžto vklady byly poznamenány v řečené vložce pod pořadovým číslem 165.

Berní úřad v Říčanech pak podal další žádost čj. 139/37, došlou soudu dne 16. prosince 1925 pod číslem 2856, jímž žádá o výmaz z pohledávky 978. 126. 83 částky Kč 128. 126. 83 a další výmaz Kč 168. 036. 35, takže zajištěno knihovně zůstalo pouze 850. 000 Kč.

Okresnímu soudu došla dne 16. listopadu 1927 číslo 3818 žádost berního úřadu v Říčanech o výmaz dalších 490. 000 Kč ze zůstatku pohledávky 850. 000 Kč. Zůstalo tedy tu zajištěno pouze 360. 000 Kč.

Berní úřad v Říčanech na žádost ze dne 19. března 1928, došlou 20. března 1928 pod číslem 824, vložil do knih Kč 1, 030. 785. -.

Berní úřad v Říčanech podáním ze dne 24. IV. 1928 číslo 139/37 (tedy za 35 dní) podal žádost o výmaz Kč 1, 030. 785.

Berní úřad v Říčanech žádostí z téhož dne nechal vymazati ze zbytku pohledávky 360. 000 Kč obnos 40. 000 Kč, takže zůstalo pouze 320. 000 Kč. Tento zbytek 320. 000 Kč byl vymazán z knih na základě žádosti berního úřadu v Říčanech ze dne 12. prosince 1928, takže v knihách nebylo pak pro stát zajištěno nic.

Původní vkladba ze dne 11. července 1925 v obnose 978. 126. 83 Kč a 168. 036. 35, byla rovněž vložena, jako vkladba vedlejší na parcelu a vilu

na ni postavenou v čísle vložky 1. 059, katastr, obce Říčany a souhlasně s uvedeným výmazem, postupně také vymazána.

Podle spisu notářského ze dne 17. dubna 1930 pronajala mlýn manželka inž. Holuba a tento nájem byl vložen do knih.

Podle spisu notářského ze dne 20. února 1928 stala se majitelkou vily ve vložce 1. 059 kat. obce Říčany, nyní vůbec nezatížené, paní M. Holubová.

Ačkoli provozovala mlynářskou velkoživnost až do 6. července 1932, kdy mlýn vyhořel, tedy přes dva roky, ani ona neplatila žádných daní a také proti ní nebyly daně vymáhány.

Na vložku číslo 813 kat. obce Říčany vloženo posléze berním úřadem v Říčanech dne 8. května 1931 na daních pohledávání v sumě 1, 581. 125. 18 Kč, což svědčí nejlépe o tom, že dřívější výmazy neměly podkladu v zaplacení dlužných daní, ale v jakési nepochopitelné dobré vůli příslušných úřadů.

Ačkoli tato suma je vložena do knih, dodnes přihlásil berní úřad v Říčanech ke konkursní podstatě 18. 000 Kč.

II.

Jaroslav Městek, obchodník v Říčanech má" vloženo v pozemkových knihách

11. září 1926 23. 320 Kč

13. dubna 1931 46. 194 za

dlužné daně celkem 69. 514 Kč

Týž byl zvolen do městského zastupitelstva a posléze i náměstkem starosty města, ačkoli byly proti němu podány námitky, že neplatí daně, ani obecni přirážky.

Nejvyšší správní soud potvrdil jeho zvolení jako správné a v důvodech se řeklo výslovně: (nález ze 7. listopadu 1932, číslo 10. 185/30)

"Z vyjádření berního úřadu v Říčanech ze dne 24. prosince 1929, číslo 570/43, byly jmenovaným berním úřadem zaslány J. Mestekovi dne 2. července 1929 šekové vplatní lístky na Kč 85. 495. 10, v kterýchžto obnosech byly i obecní přirážky zahrnuty. Avšak zasláni pouhého vplatního lístku nelze považovati za řádnou upomínku po rozumu § 5. ob. řádu volebního. "

To znamená, že když byl pan Městek dlužen 85. 000 Kč, nebyl ani řádně upomenut. Při tom dlužno uvážiti, že tato suma jsou daně a přirážky nikoli za jeden, nýbrž nejméně za 6 let dohromady.

Zajímavé však při tom je, že tento pan Jaroslav Městek byl v období 1926-1930 daňovým důvěrníkem, jmenovaným zemským finančním ředitelstvím a pro období 1930-1934 je tím daňovým důvěrníkem berní správy v Říčanech jmenován dále.

Takové případy právem pobuřují poplatnictvo celého okresu a mají nepříznivý vliv na berní morálku.

Podepsaní se táží pana ministra:

1. Jsou mu případy ty známy?

2. Jak hodlá vysvětliti postup berní správy?

3. Jest ochoten naříditi přísné vyšetření případů těch a výsledek jeho interpelantům sděliti?

4. Jest ochoten učiniti všechna opatření, aby podobné případy se neopakovaly?

V Praze dne 31. ledna 1933.

Špatný, dr. Patejdl, Zeminová,

Šmejcová, dr. Stránský, Vaněk, Hynek, Slavíček,

Jos. Tůma, Langr, Tučný, Solfronk, Lanc, Malý,

Hrušovský, Bazala, Polívka, Richter, Mikuláš,

David, Pechmanová-Klosová.

2151/IV.

Interpelace

poslanců inž. Nečase, J. Stivína, J. Koudelky a soudruhů

ministru vnitra a ministru sociální péče

o nevyplácení podpor okresním úřadem v Jičíně a nedodržování platných předpisů a nařízení.

Koncem roku 1932 vrátil okresní úřad v Jičíně podpory, které byly zaslány do Jičína pro účely státní stravovací akce pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující.

V celé řadě obcí panuje na Jičínsku nouze a nezaměstnaní trpí tam velikým nedostatkem. V Jičíně samotném, v Sobotce - kdysi vzkvétajícím a nyní živořícím sídle domácího bačkorářského a obuvnického průmyslu, v Bousově kde dříve mnoho lidí nacházelo obživu v dnes zastavené marmeládovně, - a v řadě jiných míst, přicházejí nezaměstnaní a omezeně pracující s naléhavými prosbami o pomoc v krajní tísni. Interpelanti měli sami osobně příležitost přesvědčit se o tom, že i v menších vesnicích jičínského kraje panuje nyní mezi malými lidmi veliká nouze pro všeobecnou krisi a proto, že dělníci, kteří si jindy mohli přivydělat sezónní prací, - ztratili

i tuto.

Interpelanti přesvědčili se při tom, že v okrese není prováděna nikde evidence nezaměstna-

ných a že nebylo přes bídu v okrese přikročeno k plnění úkolů, předepsaných v ministerských instrukcích, (č. 8. 528/III/E 1930, 11. 970/III/E 1930, č. j. 2. 697/III/E, č. j. 18. 100/III/E 30 min. soc. péče).

V instrukcích je výslovně stanovena součinnost okresu ve všech těchto akcích a zřetelně uvedeno, že mají být spoluúčastmi při rozhodování o podporách i členové okresního výboru, zástupci obcí a odborových organisací. Okresní úřad nedbal těchto ustanoveni a přes protesty vrátil z vlastní vůle částky, určené k podpoře strádajících na okrese.

V Jičíně nebyla též při okresním úřadě zřízena sociální komise, o níž jednají příslušné ministerské instrukce. Tento stav je neudržitelný a je třeba sjednání nápravy a plnění ministerských nařízení.

Postupem okresního úřadu trpí celá řada obcí v okrese, neboť zmenšuje se při nedostatečné evidenci nezaměstnaných i provádění nouzových prací dle zákona č. 74/1930 o produktivní podpoře v nezaměstnanosti. Dle nařízení a instrukcí, vydaných k tomuto zákonu (zvláště min. výnos č. j. 8. 500/III/E 1930 min. soc. péče) musí být přihlíženo i ke stavu nezaměstnanosti v obcích a v okrese.

Není-li této řádné evidence, trpí pak okres a obce a je jim brána možnost provádět práce za finanční podpory státu dle zákona o produktivní podpoře v nezaměstnanosti.

Tak působí tvrdost a lhostejnost k osudu nezaměstnaných projevená v případě jičínském k tomu, že postižený okres nemůže být účasten i v produktivních pracích těch výhod, jichž požívají okresy jiné, vedoucí svědomitě evidenci nezaměstnaných ve smyslu platných min. instrukcí.

Podepsaní táží se pp. ministra vnitra a sociální péče:

1. Zda je jim známo, že okresní úřad v Jičíně nedodržuje nahoře uvedené ministerské instrukce?

2. Jaké kroky byly učiněny, aby i na jičínském okrese byly v budoucnosti dodržovány předpisy o státní akci stravovací, mléčné a o produktivní podpoře v nezaměstnanosti.

V Praze dne 3. února 1933.

Inž. Nečas, Stivín, Koudelka,

Klein, Bečko, dr. Winter, Neumeister, Mravec, Pik, Biňovec, Chalupník, Vácha, Brodecký, Chalupa, Benda, Srba, dr. Markovič, V. Beneš, Tayerle, Kučera, Polach, dr. Mareš, Prokeš, Hummelhans, Jurnečková-Vorlová.

2151/V.

Interpelace

poslanců Kopeckého, Hadka, Steinera, Töröka, Sliwky a soudruhů

vládě ČSR.

o chystaných útocích na subalterní bankovní zaměstnance.

Poslední dobou jsou subalterní bankovní zaměstnanci předmětem stupňovaných útoků. V sanovaných bankách, na př. v Moravské bance, Anglo-Prago bance a jiných přistoupila řiditelství nejen k pronikavým snižováním platů subalterních zaměstnanců, nýbrž i k hromadným jejich výpovědím. V ostatních bankách, na př. Čsl. eskontní bance a Dveřním ústavě, České bance Union, bance pro obchod a průmysl, dříve Länderbance, vypovídají řiditelství kolektivní smlouvy a ohlašují úmysl zbavit se řady nižších zaměstnanců. K těmto útokům řiditelství bank přistupuje nyní připravovaný vládní návrh zákona o snížení úrokové míry, který má prý umožniti bankám, aby snížení ziskového rozpěti mezi sazbou debetní a kreditní provedly opět na účet subalterních zaměstnanců.

Ptáme se proto vlády:

Je vláda ochotna upustit od jakéhokoliv zásahu v neprospěch nižších (subalterních) bankovních zaměstnanců, zejména pokud jde o snižováni jejich platů a restrikce jejich počtu?

Jak odůvodňuje vláda a obzvláště min. financi svůj souhlas ke snížení platů subalterních zaměstnanců Moravské banky, které dosahuje až 40%?

Je ministr financi ochoten ihned odvolat dané schválení a odepřít schválení podobným návrhům jiných bank? Dal již min. financi zjistiti příjmy zejména vedoucích bankovních řiditelů a správních radů jakož i jejich jmění v r. 1918 a v současné době? Je ochoten podati podrobnou cifernou zprávu o výsledcích tohoto pátrání, aby se ukázalo, kde možno najíti úsporné zdroje?

Je ministr financí a min. sociální péče ochoten donutiti sanované banky, aby ihned odvolaly všechny výpovědi subalterních zaměstnanců?

V Praze dne 6. února 1933.

Kopecký, Hadek, Steiner, Török, Sliwka,

Tyll, K. Procházka, dr. Stern, Novotný, Štourač,

Gottwald, Štětka, Vallo, Russ, Dvořák, Kliment,

Hrubý, Hruška, Juran, Hodinová-Spurná,

Čižinská.