Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

7. zasedání.

2146.

Interpelace:

I. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o zranění vojína Chmehela při zápase vojenské jedenáctky v Žirovnicích,

II.. posl. Štětky a soudr. min. spravedlnosti dru Meissnerovi, že vyšetřováním u krajského trestního soudu v Praze T XIX 4076/32 porušuje se zákon,

III. posl. Hadka a soudr. min. financí, že zemské finanční ředitelství nepovolilo bezcelně dovézti staré motorové kolo,

IV. posl. Horpynky a druhů min. školství a národní osvěty o vynucené účasti německých profesorů na českých soukromých slavnostech na oslavu státního svátku dne 28. října 1932,

V. posl. Ščereckéha, Prokopa, Zajíce a druhů min. školství a národní osvěty o zneužívání schvalování o připuštění učebnic a pomocných knih na Podkarpatské Rusi.

2146/I.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany

o zranění vojína Chmehela při zápase vojenské jedenáctky v Žirovnicích.

Vojín Chmehel hrál v srpnu v Žirovnicích jako hráč Footbalové jedenáctky jindřichohradecké posádky. Obě mužstva pobízená obecenstvem hrála surovou hru, kterou gážista soudce nesnažil se ani udržeti v mezích slušnosti a ohroženého zdraví hráčů. Chmehel byl během zápasu kopnut jedním z nepřátelských hráčů do kolena a bylo mu rozraženo kolejiní jabko. Byl 10 neděl léčen ve vojenské nemocnici v Českých Budějovicích, ale nevyléčen poslán zpět k pluku a dodnes pociťuje následky. Na jeho žádost o řádné vyléčení anebo o invalidní podporu na účet vojenské správy (Chmehel jde 13. t. m. do civilu) bylo mu odpověděno, že si zraněni zavinil sám a že ho nikdo nenutil za vojenskou jedenáctku hrát, že mu tudíž vojenská správa není ničím povinna.

Jak známo, hra v kopanou jest součástí tělesné výchovy mužstva a jako taková podléhá tělovýchovnému důstojníku pluku. Všechny tělovýchovné podniky jsou hmotně i morálně organisovány velitelstvím pluku, respektive tělovýchovným poddůstojníkem. (V rozkaze je každý takový zápas či jiný podnik ohlašován a mužstvu je účast na něm, ať jako hráčů nebo aspoň diváků, všemožně podporována, vojenští gážisté soudcují při zápasech atd. ).

Ptáme se pana ministra národní obrany:

Postará se pan ministr, aby vojín Chmehel byl řádně vyléčen ve vojenské nemocnici a aby, bude-li jeho vada trvalá, byla mu z prostředků M. N. O. vyplácena invalidní renta?

Jaká opatření učiní pan ministr, aby se podobné případy, kdy vojínům se odpírá léčení, připádně invalidní renta za onemocnění či úraz během vojenské služby, se již vícekráte neopakovaly?

V Praze dne 14. ledna 1933.

Dvořák,

Gottwald, Vallo, Török, Tyll, Hadek, Höhnel, K.

Procházka, Štětka, Sliwka, Novotný. Hrubý, J.

Svoboda, Krosnář, Russ, Kopecký, Šťourač, Ju-

ran, dr. Stern, Zápotocký, Babel.

2146/II.

Interpelace

poslance Štětky a soudruhů

ministru spravedlnosti JUDru Meissnerovi,

že vyšetřováním u krajského trestního

soudu v Praze Tk XIX 4076/32 porušuje

se zákon.

Krajským trestním soudem v Praze je vedeno vyšetřování proti Jaroslavu Kejzlarovi, Jaroslavu Nelibovi, Rudolfu Richterovi, Antonii Holečkové a dalším pro podezření ze zločinu § 6, II. zák. č. 50/23 pod č. j. Tk XIX 4076/32. Vyšetřování zavedeno bylo koncem dubna 1932 a z této doby nepřetržitě jsou ve vyšetřování Rudolf Richter, Jar. Kejzlar a Jar. Neliba. Vyšetřující soudce odpírá obhájcům povolení nahlédnouti do spisů a znemožňuje tím urychlené provedení vedeného vyšetřování.

Konstatujeme, že návrh obhájce ze dne 19. srpna 1932, aby komora trestního soudu v Praze dle § 12 trest, řádu přezkoumala vyšetřování radní, zůstal do dnešního dne nevyřízen, ač byl označen jako velmi naléhavý a ač šlo již tehdy

o vazbu trvající déle než 4 měsíce. Vyřízen nebyl tento návrh patrně proto, jelikož státní úřady sledují vyšetřováním Tk XIX 4076/32 docela jiné cíle, než oficielně udávají.

Policejní ředitelství v Praze tvrdilo, že v bytě Antonie Holečkové ve Vršovicích nalezen byl při prohlídce balík, obsahující vojenské plány, kterýžto balík měl tam dle tvrzení policie deponovat Jaroslav Kejzlar, který má být ve spojení s Rud. Richterem proto, jelikož prý jeho adresa nalezena byla v zápisníku. U R. Richtera byl pak nalezen cestovní pas Jaroslava Nelibý z Hořovic, z čehož bylo vykonstruováno tvrzení, že

i Nelibá má být do zločinu zapleten. Náhodou byly pak v Plzni nalezeny i jiné plány, pocházející prý z konstrukční kanceláře Škodových závodů, a náhodou nalezeny byly prý i jiné plány ve Zbrojovce ve Strakonicích a v Brně.

Není však náhodou, že veškeré případy byly spojeny s porušením ustanovení § 51 tr. ř. a přikázány k vyšetřování pražskému krajskému soudu trestnímu, ačkoliv zákon zní, že trestní řízení náleží tomu soudu, v jehož okrsku trestní čin byl spáchán i když výsledek, náležející ke skutkové podstatě, nastal na místě jiném. Proč tyto případy byly spojeny, možno lehce poznati z toho, O čem jsou vyšetřovanci vyslýcháni. Nejsou vyslýcháni hlavně o tom, zda, kde a na čí pokyn si vojenské plány přímo či nepřímo opatřili, nebo je uschovali, nýbrž jsou vyslýcháni předně o tom, v jakém spojení jsou s komunistickou stranou, kdy a co komunistická strana v minulých létech podnikla. Výslech R. Richtera na př. byl sou-

středěn na organisaci komunistické mládeže, aniž ho před tím soudce řádně poučil, že je proti němu podezření ze špionáže a je tedy jasno, že se zde zneužívá vyšetřovací vazby k vyzvědačským účelům o organisaci oposiční strany, při čemž dnešní koalice zneužívá státního aparátu k účelům stranicko-politickým. Totéž platí o Jaroslavu Kejzlarovi, který již několik měsíců nebyl vůbec vyslechnut, a o Jaroslavu Nelibovi, kterému dle jeho sdělení byl odcizen cestovní pas a který vůbec neví, jak R. Richter k tomuto pasu přišel.

K tomu podotýkáme, že státní zastupitelství v Praze, patrně na pokyn vyšší, informovalo tendenčně pražský tisk o vyšetřování, následkem čehož objevila se v tomto tisku zpráva, že prý komunistická strana dala odcizit plány ze Škodových závodů, aby je odevzdala Sovětskému Svazu a »Expres« ze dne 7. prosince 1932 napsal přímo, že »Neliha, Kejzlar a Richter nesou hlavní vinu na odnesení plánů ze Škodových závodů. « Trestní oznámení, podané křivě obviněnými u státního zastupitelství v Praze, pro zločin utrhání na cti bylo výnosem ze dne 12. ledna 1933, č. j. Tlz 1528/32-2 odloženo proto, jelikož při tom bylo by bývalo vyšlo na jevo, že státní zastupitelství v Praze samo ony tendenční zprávy vydává.

Při tom se pečlivě zamlčuje, že v Plzni byly nalezeny plány u Kabely, který byl v nápadně dobrém styku s předáky soc. dem. a s generálem Mejstříkem, který mu i do vazby napsal dopis, že bohužel jeho intervence o propuštění Kabely zůstala bezvýsledná. Ani naproti tomu soc. dem. předákům, ani proti gen. Mejstříkovi nebylo zavedeno vyšetřování. Pražský vyšetřující soudce, jemuž byla přidělena i tato věc, zůstal beze zpráv z Plzně a byl odkázán na novinářské zprávy pokud ovšem nebyly státním zastupitelstvím zabaveny.

Krajský trestní soud v Praze vymlouvá se, že dlouhé vyšetřování a nepochopitelně dlouhou vazbu sám nezavinil, nýbrž že vinu za to nese státní zastupitelství v Praze, které je kdykoliv oprávněno vyžádat si soudní spis, tohoto práva však na základě, pokynů a z přikážu ministerstva spravedlnosti zneužilo k tomu, aby si opatřilo dobré zdání vojenských znalců o tom, zda jde o špionáž. Soudní spis tedy, který smí být zapůjčen jen státnímu zastupitelství, byl bez svolení soudu dán prostřednictvím MNO vojenskému velitelství v Praze, kde ležel tři měsíce a byl pak vrácen s posudkem vojenských znalců, kde se tvrdí, že skutečně o špionáž jde a že škoda činí 20 milionů Kč. Konstatujeme, že sice zákon stanoví v § 112 tr. ř., že státní zástupce musí do 8 dnů spis vrátit s novými návrhy na vyšetřování, anebo se sdělením, že stihání zastavuje, anebo musí v téže lhůtě podat obžalovací spis, ale to se zde nestalo. Při tom vyšetřující soudce si nestěžoval do strašného průtahu tři měsíců ani do postupu státního zastupitelství u vrchního soudu. Z toho všeho je vidno, že státní zastupitelství v Praze tím, že si opatřilo dobré zdání vojenských znalců, provádělo proti výslovnému zákazu § 97, odst. 2 tr. ř. vyšetřovací výkon, a to za mlčky uděleného souhlasu soudu. Konstatujeme tedy, že ju-

stiční správa spolu s neodvislými soudci porušili zákon. Proto obhájce navrhnul u radní komory trestního soudu v Praze, aby osoby na tomto počínání zúčastněné byly o tom protokolárně vyslechnuty. Radní komora však do dnešního dne tomuto návrhu nevyhověla.

Jiným důvodem, proč posudek znalců byl opatřen tajně, je ta okolnost, že obvinění (obžalovaní) mají být zbaveni možnosti, aby se připravili na obhajobu a vyvrácení tvrzení vojenských znalců, kteří tedy vlastním posudkem mají rozhodovati každý případ, týkající se špionáže. Je tedy za dnešní prakse zcela zbytečno, aby špionážní procesy byly prováděny před soudci; postačilo by, když by důstojnici rozhodovali každý případ přímo, což by bylo mnohem upřímnější, než zakrývání jejich rozsudku soudcovským výrokem.

Konstatujeme tedy, že státní zastupitelství v Praze má již dnes v rukou instrument, kterým obžalované Krejzu, Nelibu a Richtra určitě může odsoudit a zdráhá se tento posudek předložit vyšetřujícímu soudci, takže vyšetřující soudce je v zajímavě situaci, kdy provádí vyšetřování pro vojenský úřad, který mu nesdělí ani resumé právní, k němuž dospěl na základě soudního vyšetřování. Že takovéto zneužití práva bylo již zákonem přímo připravováno, vidíme z té okolnosti, že o zločinech špionáže rozhoduje řádný senát krajského soudu dle zákona na ochranu republiky a nikoliv porota.

Ptáme se pana ministra:

Jak zodpoví vylíčený nezákonný postup?

Co hodlá učiniti, aby námi vytčené nepřístojnosti a porušení zákona byly odstraněny?

Je ochoten učiniti neprodleně všechny kroky k tomu, aby Kejzlar, Richter a Nelibá byli okamžitě propuštěni na svobodu?

V Praze dne 24. ledna 1933.

Štětka,

Tyll, Török, Vallo, Šťourač, Krosnář, J. Svoboda,

Kliment, Steiner, dr. Stern, Hrubý, K. Procházka.

Juran, Hruška, Novotný, Gottwald, Russ, Kuhn,

Hodinová-Spurná, Čižinská, Babel.

2146/III (překlad).

Interpelace

poslance Hádka a soudruhů ministrovi financí,

že zemské finanční ředitelství nepovolilo bezcelně dovézti staré motorové kolo.

Nezaměstnaný zedník Richard Bergmann, bytem v Jindřichovicích pod Smrkem, žádal dva-

kráte pražské zemské finanční ředitelství o bezcelný dovoz motorového kola N. S. U. s 50 ccm obsahem válců, které koupil v Německu v roce 1928.

Richard Bergmann jest říšský Němec a má v Jindřichovicích domek, kde bydlí jeho rodina. Byl stále zaměstnán v Německu a potřebuje motorového kola, aby mohl dojížděti do místa svého zaměstnání. Nyní jest bez práce a dostává v Německu podporu. Musí se však třikrát týdne hlásiti na svém bývalém pracovním místě. Proto potřebuje motorového kola. Na jeho druhou žádost ze dne 12. listopadu 1932 oznámil mu celní úřad v Jindřichovicích pod Smrkem dne 30. listopadu 1932 pod č. 1154 ai 1932 neuváděje důvodů, že podle výnosu pražské zemské finanční komise ze dne 25. června 1932, č. I-5059/1 ai 1932 se jeho žádost zamítá.

Tímto rozhodnutím byl nezaměstnaný Bergmann i se svou rodinou velmi těžce poškozen, ba přímo se vydávají všanc hladu, poněvadž se Bergmann musí buď vzdáti své podpory nebo ji spotřebovati na jízdné vlakem.

Tážeme se pana ministra financi, souhlasí-li s tímto jednáním pražského zemského finančního ředitelství a čsl. celního úřadu v Jindřichovicích pod Smrkem?

Je-li ochoten naříditi pražskému zemskému finančnímu ředitelství, aby žádost Richarda Bergmanna o bezcelný dovoz starého motorového kola povolilo?

V Praze dne 24. ledna 1933.

Hádek,

. 1. Svoboda, Babel, Kliment, Krosnář, Hruška, Novotný, Tyll, K. Procházka, Šliwka, Šťourač, Gottwald. Štětka, dr. Stern, Russ, Steiner, Zápotocký, Vallo, Kopecký, Hrubý, Török, Čižinská, Hodinová-Spurná.

2146/IV (překlad).

Interpelace

poslance O. Horpynky a druhů ministrovi školství a národní osvěty

o vynucené účasti německých profesorů na českých soukromých slavnostech na oslavu státního svátku dne 28. října 1932.

Dne 24. října 1932 dostala ředitelství německých státních středních škol v Teplicích-Šanově a přednostové všech jiných státních úřadů dopis

tamfejšíhoř okresního hejtmana Hozáka bez úředního čísla, tedy zřejmě soukromý dopis, v němž je upozorňoval, že dne 27. října 1932 o 20. hodině bude český okresní osvětový sbor pořádati před nádražní poštou slavnost na oslavu státního svátku.

V dopise se pravilo: ".....já (okresní

hejtman Hozák) a úředníci mého úřadu súčastníme se této slavnosti. " Tento dopis neobsahoval ani výzvu ani pozvání k účasti na této slavnosti.

Ředitel německého státního gymnasia v Teplicich-Sanově, dr. Ondřej Rebhann, nařídil poté členům svého učitelského sboru, aby se hromadně dostavili na tuto slavnost, a přikázal, aby každý, kdo se K neúčastní, písemně se omluvil. Tohoto příkladu následovali pak i ředitelé dr. Karel Hosner z německé státní reálky a Hugo Prokesch z německého dívčího státního reformního reálného gymnasia; kteří rovněž přiměli členy svých učitelských sborů, aby na zmíněnou slavnost přišli.

Na této slavnosti byly jen české školní děti, které pod vedením svých učitelů pochodovaly k nádražní poště a při tom zpívaly píseň "Hej Slované" s refrénem "Hrom a peklo".

Poněvadž školy mají slaviti státní svátek dne 28. října a pro školy jsou tedy tyto slavnosti oficiální, a jelikož zmíněná slavnost, kterou den přeď tím pořádal český okresní osvětový sbor, jest jen soukromý podnik, musí se vylíčené Jednání ředitele dra Rebhanna, ke kterému se připojili oba druzí ředitelé, opovažovati za překročení jejich úředních oprávnění.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

1. Ví pan ministr, že školy slaví státní svátek podle příkazu dne 28. října, že tedy tyto školní slavnosti jsou oficiálními slavnostmi pro učitelské sbory?

2. Patří k úředním povinnostem ředitele střední školy, aby svůj podřízený učitelský sbor nutil k účasti na soukromé slavnosti na oslavu státního svátku?

3. Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby učinil přítrž takovým přehmatům ředitelů a příště je zamezil?

V Praze dne 21. ledna 1933.

Horpynka,

dr. Schollich, Matzner, inž. Jung, Simm, Schubert, Oehlinger, Scharnagl, dr. Petersilka, Bobek, Greif, Krebs, Knirsch, dr. Keibl, dr. Hanreich, Geyer, dr. Hassold, inž. Kallina, Kasper, Köhler, Krumpe, Kunz.

2146/V.

Interpelace

poslanců Vasila Ščereckého, Kyrila Prokopa, J. Zajíce a druhů

ministru školství a národní osvěty

o zneužívání schvalování o připuštění

učebnic a pomocných knih na Podk.

Rusi.

Nařízení býv. uherského ministra kultu a vyučováni V. K. M. ze dne 8. června 1896, číslo 1940/pres. ve věci schvalování učebnic, které je platné v Podk. Rusi podle zákona 11/1918 Sb. z. a n. - §. 9. předpisuje, že každé nové vydáni schválené učebnice má býti předloženo ke schválení.

Někteří autoři ukrajinských čili ukrajinofilských učebnic - schválených ev. připuštěných v Podk. Rusi přenáší schváleni ev. připuštění předešlých vydání na další vydání, což je zneužíváni. Poněvadž děje se vše za účelem hmotného zisku, je to trestuhodné zneužíváni daného schválení. Zajímavé je, že Školský referát v Užhorodě vůbec proti tomu nezakročuje vzdor tomu, že v časopisech se na toto zneužívání poukazuje.

Z případů zneužitého schválení uvádíme alespoň tyto:

1. Augustin Vološin: "Čitanka dlja ruskoji molodeži" pro 4-8 škol. rok byla min. školství ve 3. vydání připuštěna čís. 34. 147-I-26, a ve 4. vydání čís. 137. 484-I-29. V roku 1932 vyšlo její 5. vydání, ve kterém je vytisknuto připouštějící číslo

3. vydání. K tomu poznamenáváme, že na př. ve

4. vydání, jež se všude používá (čítanka je pro 5 školních roků) je na str. 224-226 uvedeno: »Češi finská rasa«. "poslovanštělý národ". Ačkoliv na podzim roku 1930 při rozpočtové debatě se o tom mluvilo v senátě, a taktéž psalo se v novinách, přece tato čítanka dodnes zakázána nebyla, a stále se jí používá.

2. Alexander Markuš: "Gražďanská nauka" v 1. vydání byla připuštěna Školským referátem v Užhorodě ze dne 31. července 1923. číslo 17. 771/23 jako pomocná kniha pro učitelské ústavy a učitele obecných a měšťanských škol. používá se jí však jako řádné učebnice. Na jejím druhém vydání z roku 1925 jsou tatáž data a číslo z předchozího vydání.

3. Augustin Vološin: "Metodičná gramatika" pro obecné školy. Ve 4. vydání byla připuštěna Sk. referátem v Užhorodě čís. 20. 325/24. Používá se jako řádná učebnice téměř ve všech ruských školách obecných na Podk. Rusi.

Na jejím 5. a 6. vydání používá se připuštění 4. vydání, ačkoliv je změněna.

4. M. Grigaši: »Zahalna geografia« pro obecné školy ve 2. vydáni byla schválena ministerstvem školství jako »pomocná kniha« ze dne 25. dubna 1928, čís. 47. 356/28-I, Roku 1932 byla vydána ve 3. vydání, na kterém se uvádí, že byla schválena ve 2. vydání.

5. A. Vološin: »Fysika« pro školy měšťanské, nižší třídy středních škol a obecné školy byla v 1. vydání schválena Sk. referátem v Užhorodě čís. 2. 952/22. Tohoto roku byla vydána ve 2. vydání úplně změněném pod titulem »Fysika i chemija« za spoluautorství M. Velihorského ve zvýšené ceně, a dále se na ní uvádí, že Šk. odbor »tuto učebnici schválil jako pomocnou knihu pod čís. 2. 952/22«, tedy schválení I. vydání.

Podotýkáme, že pod. zneužívání schválení ev. připuštěni jest více, a poněvadž je to nedovolitelné a trestně, podepsaní se táží zda

1. je panu ministru toto zneužívání schválení ev. připuštění ukrajinských, neb ukrajinofilských učebnic a pomocných knih známo?

2. je ochoten pan ministr ihned naříditi revisi schválených ev. připuštěných učebnic, neb pomocných knih v Podk. Rusi za účelem zjištění zneužití schválení ev. připuštění?

3. je ochoten pan ministr zrušiti schválení ev. připuštění a zakázati veškeré učebnice a pomocné knihy, u kterých bude zjištěno zneužití schváleni, neb připuštění?

4. je ochoten pan ministr na autory a vydavatele, o kterých bude zjištěno, že zneužili schválení ev. připuštění, učinit trestní oznámení?

V Praze dne 17. ledna 1933.

Ščerecký, Prokop, Zajíc,

Tůma Jan, Beran, Pozdílek, Kočandrle, Nejez-

chleb-Marcha, Machník, Bečák, dr. Zadina, Jan-

ček, Chloupek, Marek, Teplanský, inž. Žilka, Má-

šáta, dr. Černý, Dubický, Křemen, Blažek,

dr. Suchý, Vencl.

in Deutschland gekauften Motorrades N. S. U. mit 50 ccm Zylinderinhalt.

Richard Bergmann ist Reichsdeutscher und hat in Heinersdorf ein Häuschen, wo seine Familie wohnt. Er war ständig in Deutschland beschäftigt und benötigt das Motorrad zu dem Zwecke, um zu seiner Arbeitsstätte fahren zu können: Jetzt ist er arbeitslos und erhält in Deutschland Wohlfahrtsunterstützung. Er ist jedoch gezwungen sich dreimal wöchentlich an seinem früheren Arbeitsorte zu melden. Zu diesem Zwecke benötigt er das Motorrad. Aul sein zweites Gesuch vom 12. November 1932 wurde ihm am 30. November 1932 unter Zahl 1154 ai 1932 vom tschsl. Zollamte in Heinersdorf a. T. unter Berufung auf den Erlass der Landesfinanzkommission in Prag vom 25. Juni 1932, Z. I-5059/1 ai 1932 ohne Angabe von Gründen mitgeteilt, dass das Gesuch abgewiesen sei.

Durch diese Entscheidung ist der arbeitslose Bergmann und seine Familie sehr schwer geschädigt, ja sie werden direkt dem Hunger ausgeliefert, da Bergmann entweder auf seine Unterstützung verzichten muss, oder dieselbe auf Bahnspesen aufbrauchen muss.

Wir fragen den Herrn Finanzminister: ist er mit diesem Vorgehen der Landesfinanzdirektion in Prag und des tschsl. Zollamtes in Heinersdorf a. T. einverstanden?

Ist er bereit, die Landesfinanzdirektion in Prag zu veranlassen, dass sie das Gesuch des Richard Bergmann um zollfreie Einfuhr eines alten Motorrades bewilligt?

Prag, am 24. Jänner 1933.

Hadek,

J. Svoboda, Babel, Kliment, Krosnář, Hruška, Novotný, Tyll, K. Procházka, Śliwka, Šťourač, Gottwald, Štětka, Dr. Stern, Russ, Stelner, Zápotocký, Vallo, Kopecký, Hrubý, Török, Čižinská, Hodinová-Spurná.

Původní znění ad 2146/III.

Interpellation

des Abgeordneten Hadek und Genossen an den Finanzminister

wegen der Nichtbewilligung der zollfreien

Einfuhr eines alten Motorrades durch die

Landesfinanzdirektion.

Der arbeitslose Maurer Richard Bergmann, wohnhaft in Heinersdorf a. Taf. ersuchte bei der Landesfinanzdirektion in Prag zweimal um die zollfreie Einfuhrbewilligung eines im Jahre 1928

Původní znění ad 2146/IV.

Interpellation

des Abgeordneten Otto Horpynka und Genossen

an den Minister für Schulwesen und Volkskultur,

wegen erzwungener Teilnahme deutscher Professoren an tschechischen Privatveranstaltungen anlässlich des Staatsfeiertages am 28. Oktober 1932.

Am 24. Oktober 1932 erhielten die Direktionen der deutschen staatlichen Mittelschulen in

Teplitz-Schönau und die Vorstände alter anderen Staatsämter eine Zuschrift des dortigen Bezirkshauptmannes Hozak ohne Amtszahl, also offenbar ein Privatschreiben, in der darauf aufmerksam gemacht wurde, dass am 27. Oktober 1932 um 20 Uhr vor dem Bahnhofspostamte in Teplitz-Schönau vom tschechischen Bezirksbildungsausschusse eine Vorfeier anlässlich des Staatsfeiertages werde begangen werden. In der Zuschrift hiess es:.... ich (der Bezirkshauptmann Hozak) und die Beamten meines Amtes werden an dieser Feier teilnehmen. « Eine Aufforderung oder eine Einladung zur Teilnahme an dieser Vorfeier war in dem genannten Schreiben nicht enthalten.

Daraufhin hat der Direktor des Deutschen Staatsgymnasiums in Teplitz-Schönau, Dr. Andreas Rebhann, die Mitglieder seines Lehrkörpers verpflichtet, an dieser Vorfeier sich korporativ zu beteiligen, und angeordnet, dass jeder, der an dieser Vorfeier nicht teilnehme, sich schriftlich zu rechtfertigen habe. Diesem Beispiele folgten nachher auch die Direktoren Dr. Karl Hosner der deutschen Staatsrealschule und Hugo Prokesch des deutschen Mädchenreformrealgymnasiums, welche die Mitglieder ihrer Lehrkörper ebenfalls zur Teilnahme an der genannten Vorfeier verhielten.

An dieser Vorfeier beteiligten sich nur tschechische Schulkinder, die unter Führung ihrer Lehrer zum Bahnhofspostamte zogen und dabei das Lied »Hej Slované« mit dem Kehrreime »Hrom a peklo« sangen.

Da die Schulen die Feier des Staatsfeiertages am 28. Oktober zu halten haben, somit diese

Feiern für die betreffenden Schulen die offiziellen Feiern sind, demnach die genannte Vorfeier, die vom tschechischen Bezirksbildungsvereine veranstaltet wurde, nur eine Privatveranstaltung ist, muss in dem geschilderten Vorgehen des Direktors Dr. Rebhann, dem sich die beiden anderen Direktoren anschlössen, eine Ueberschreitung der Amtsbefugnisse erblickt werden.

Die Unterzeichneten fragen daher den Herrn Minister:

1. Ist dem Herrn Minister bekannt, dass die Schulen den Staatsfeiertag auftragsgemäss am 28. Oktober feiern, dass also diese Schulfeiern für die betreffenden Lehrkörper die offiziellen Feiern sind?

2. Gehört es zu den Amtspflichten des Direktors einer Mittelschule, den ihm unterstehenden Lehrkörper zur Beteiligung an einer privaten Veranstaltung anlässlich des Staatsfeiertages zu nötigen?

3. Was gedenkt der Herr Minister zu tun, um solche Uebergriffe der Direktoren abzustellen und in Hinkunft zu verhindern?

Prag, am 21. Jänner 1933.

Horpynka,

Dr. Schollich, Matzner, Ing. Jung, Simm, Schubert, Oehlinger, Scharnagl, Dr. Petersilka, Bobek, Greif, Krebs, Knirsch, Dr. Keibl, Dr. Hanreich, Geyer, Dr. Hassold, Ing. Kallina, Kasper, Köhler, Krumpe, Kunz.