Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období.
7. zasedání.
Překlad.
2139.
Návrh
poslance Josefa Geyera a druhů,
aby byla provedena opatření, nutná k ozdravění a opětnému vybudování hospodářství, a to tak, že by se veškerá výroba účinně upravila podle potřeby, která
se má zjistiti.
Podepsaní podávají vládě tento návrh:
Konstruktivní přechod od dosavadních způsobů hospodaření k plánovité výrobní politice v průmyslu a zemědělství stal se vývojem poměrů nevyhnutelnou nutností.
Vláda se tedy vyzývá:
Aby v parlamentě co nejdříve podala návrhy zákonů, které jsou předpokladem a základem, na nichž lze jediné provésti plánovitou úpravu veškeré průmyslové a zemědělské výroby, vybudovanou na podkladě soukromého hospodářství, které ji provádí zásadně autonomně podle potřeby, která se má zjistiti.
Především jest nutno:
V průmyslu:
1. Organisovati výrobu podle výrobních odvětví.
2. Organisačně včleniti zaměstnance zorganisované rovněž podle výrobních odvětví (odborových organisací) do organisace průmyslové výroby.
3. Odborové organisace a podnikatelské svazy vybudované na národním pod-
kladně budou účinněji
rovati zdárnou spolupráci s národním sousedem a druhy v práci v průmyslových oblastech vzájemnými styky, než atomisované, neorganické články, které nepřihlížejí k mateřskému jazyku. Navrhovatelé tedy kladou požadavek budování organisací na národním podkladě.
4. Co nejdříve zjistiti potřebu spotřebních a výrobních statků v jednom hospodářském období prostřednictvím Státního úřadu statistického za spoluúčasti výrobních skupin, odborových organisací, společenstev a obchodu.
Potřeba nechť se zjišťuje, jak u výroby průmyslové, tak také zemědělské, jak pro vnitřní trh, tak také u všech možností vývozu, které třeba usnadniti všemi vhodnými prostředky.
Na příště nechť všechny hospodářskotechnické a hospodářsko-vědecké práce, jichž bude trvale třeba pro účinnou úpravu výroby, podléhají hospodářskému parlamentu..
V zemědělství:
1. Aby bylo lze plánovitě podporovati, upravovati a působiti na veškerou zemědělskou výrobu a její odbyt, buďtež zemědělské výrobní kraje republiky rozdč-
leny podle hlavních výrobních odvStví na oblasti, a to:
oblast nížinnou (kraje obilnářské a řepařské) a
oblast horskou (kraje pícninářské a bramborářské).
Kraje ovocnářské, zelinářské, vinařské a chmelařské, každý zvlášť, mohou se spojiti ve zvláštní oblast.
2. Oblastní výrobní kraje jsou zároveň teritoriálním podkladem pro nezávislá, uzavřená, stavovská zájmová zastupitelstva rolnictva, tedy pro příští rolnické komory.
3. Zemědělské rady buďtež ponechány, avšak vybudovány moderně a demokraticky a jejich základem buďtež příští rolnické komory. Rozděleny podle zemí jsou pro stavovské rolnické organisace vrcholnými zastupitelstvy, na jejichž základě se vybuduje jako celkové zastoupení zemědělství v republice, rolnická rada.
Rolnická rada jako stavovská ústřední korporace bude míti za úkol účinně podporovati, upravovati a působiti na zemědělskou výrobu a její odbyt.
Rozdělení zemědělských rad na národní odbory budiž zachováno. Jest nezbytně nutné z týchž důvodů, uvedených již při průmyslové organisaci, a také proto, poněvadž hlavní činnost zemědělských rad bude záležeti v metodě pronikavého vykonávání vlivu a v poučování podřízených rolnických hospodářství a organisaci, tedy v úkolech, které mohou konati jen mateřským jazykem, a to nejúčinněji příslušníci onoho národa, jehož jsou poučovaní sami příslušníky.
Hospodářská ústava.
Navrhovaná organisační opatření v průmyslu a zemědělství jsou podle mínění navrhovatelů nezbytnými podklady pro další organisační výstavbu starého hospodářského řádu, aby se změnil v mo-
derní hospodářskou ústavu. Tato další výstavba má záležeti v tom, aby z organisovaného hospodářství, odborových organisaci, obchodu a živností byl vybudován hospodářský parlament, kterému budou přikázány všechny otázky hospodářství související s výrobou a rozdělením statků, aby je řešil a prováděl.
Podle zásad plánovité práce, aby se došlo k věcnému a konkrétnímu provádění, má tedy také býti státně-politická práce od hospodářsko-technické a hospodářsko-organisační práce tak rozdělena, to znamená plánovitě rozdělena, aby obory působnosti politiky a hospodářství byly zákonem ohraničeny ku prospěchu obou a k velikému zisku celku.
Nejnaléhavějším, neprodleným opatřením jest: opatření práce.
Dokud nebude zřízen hospodářský parlament, vysílají nynější průmyslové a zemědělské korporace, odborové organisace, obchodní a živnostenské komory podle národního klíče, který určí parlament, své zástupce do hospodářské rady, které se dá právo a povinnost, aby podávala parlamentu konkrétní návrhy, které se mají týkati:
a) Opatření práce, kterou by bylo možno ihned prováděti a jejího financování a
b) reorganisace hospodářství podle základních myšlenek vytýčených v tomto iniciativním návrhu.
Navrhovatelé pokládají co nejrychlejší provedení přednesených návrhů za nejschůdnější cestu, jak lze dojíti v dohledné době k ozdravění a opětnému vybudování hospodářství, a to jeho reorganisací a úpravou výroby.
Při tom zákonodárství připadá za úkol, aby reorganisační proces zákonodárně inaugurovalo, po jeho provedení bude si hospodářství říditi a spravovati plánovitou úpravou výroby po stránce ekonomické úhrady potřeby samo, tedy autonomně.
V Praze dne 22. prosince 1932.
Geyer,
4r. Schollich, dr. Hassold, Matzner, inž. Kallina, Greif, Simm, Krebs, Horpynka, dr. Henreich, Bobek, inž. Jung, Kasper, Eckert, Kunz, Oehlinger, Prause, Nitsch, Schubert, Köhler, Stenzl, dr. Keibl, dr. Luschka, Szentiványi, dr. Törkoly, dr. Holota.