Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

7. zasedání.

2135.

Návrh

poslanců Štětky, Hádka, Kubače, Töröka, Šliwky a soudruhů

na vydání zákona o výkupu a zabavováni velkých zásob životních potřeb obcemi.

Poslanecká sněmovna usnesla se na tomto zákoně:

Zákon

ze dne............

o výkupu a zabavováni velkých zásob životních potřeb obcemi.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se má tomto zákoně:

Článek I.

Zjišťování a výkup velkých zásob.

§ 1.

(1) V každé obci zjistí se velké zásoby lidových životních potřeb, které mají velké podniky obchodní, průmyslové, zemědělské a bankovní.

(2) Obzvláště se zjišťují velké zásoby, které jsou nebo mohly by býti ohroženy zkázou, nebo které dokonce k zvýšení cen zboží tohoto druhu jsou jejich vlastníky úmyslně určeny ke zničení.

(3) Zjistí se velké zásoby zejména obilí a mlýnských výrobků, tuků, vajec, uhlí, dříví, šatstva, prádla a obuvi, bramborů, cukru, zeleniny a ovoce.

§ 2.

Obce jsou oprávněny vykoupiti velké zásoby za režijní ceny k přídělu drobných spotřebitelů, t. j. zejména dělníkům, zřízencům, drobným úředníkům, maloživnostníkům, domkárům a malorolníkům. Při tomto přídělu mají přednost nezaměstnaní a omezeně pracující, jakož i chudina.

§ 3.

Majitelům velkých zásob, kteří zásoby před zjištěním utají, nebo se snaží výkupu za režijní cenu zabrániti, mohou zásoby obcemi býti zabaveny bez náhrady. V tomto případě budou bezplatně přiděleny nezaměstnaným a chudině.

§ 4.

Vykoupené nebo zabavené velké zásoby uskladní se obcemi ve skladištích obecních, nebo ve skladištích spotřebních družstev a drobných obchodníků. Musí však býti neprodleně přidělovány drobným spotřebitelům.

Článek II.

Organisace výkupu a přídělu velkých zásob.

§ 5.

(1) Příděl děje se buď přímo obcí, nebo

Srostřednictvím prodejen spotřebních ružstev a drobných obchodníků.

(2) Prodejní cena rovná se ceně výkupní s přirážkou za dopravu, uskladnění, na daně a na výlohy spojené s prodejem samým. Tato přirážka nesmí činiťi více, než nejvýše 15% ceny výkupu.

(3) Výtěžku, kterého obec při přímém prodeji na přirážce docílí, musí býti použito výhradně k přímé podpore nezaměstnaných, zejména k bezplatnému přídělu životních potřeb.

§ 6.

(1) Každý drobný spotřebitel (§ 3) obdrží od obce na požádání. počet poukázek na životní potřeby, přiměřený jeho osobní potřebnosti a rodinným poměrům. Nezaměstnaní mají při přídělu poukázek přednost.

(2) Za tyto poukázky jsou prodejny (obecní, družstevní, malobchodnické) povinny prodati ze zásob obcí jim přidělených bezodkladně a za určené ceny (§ 5) příslušné množství zboží.

(3) Tržba prodejen a jejich výlohy vyúčtují se s obcí jednou týdně.

§ 7.

(1) K provádění výkupu a přídělu prodejnám zvolí obecní zastupitelstvo na návrh shromáždění přístupného visem drobným spotřebitelům (§ 3) výkupní a rozdělovači radu, ve které budou zástupci nezaměstanných i zaměstnaných dělníků, zřízenců, drobných úředníků, domkářů. malorolníků, maloživnostníků, a drobných obchodníků.

(2) K plnění úkolů v tomto zákoně uvedených může se více obecních zastupitelstev v okresu sdružiti a voliti okresní výkupní a přidělovací radu.

(3) Ke společnému plnění úkolů v měřítku více okresů, může se sdružiti více okresních výkupních a přidělovacích rad a zvoliti příslušnou výkupní a přidělovací radu.

(4) Pro celé území státu může na společném shromáždění okresních rad býti zvolena celoříšská výkupní a přidělovací rada.

Článek III.

Prostředky k provádění výkupu velkých zásob.

§ 8.

(1) K úhradě výloh spojených s úkoly v tomto zákoně uvedenými, může obec, nestačí-li jeji vlastní prostředky, uzavírati výpůjčky, za které je stát povinen převzíti záruku.

(2) Dluží-li majitel velkých zásob, které mají býti vykoupeny, obci nebo okre-

su (§ 8, odst. 2) přirážky k daním, dávky, příspěvky nebo poplatky, bude mu výkupní cena za zásoby vyrovnána současným odečtením od jeho dluhu.

(3) Není-li prostředků uvedených pod odst. 1. a 2., může obec vykoupiti velké zásoby na úvěr, až do jejich prodeje drobným spotřebitelům. V tomto případě obdrží vlastník zásob příslušnou pokladní poukázku, která bude splatná po rozprodeji převzatých zásob.

§ 9.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, jemu odporující; provedení jeho ukládá se celé vládě.

Odůvodnění.

Široké vrstvy obyvatelstva stojí před katastrofou hladu. Milion nezaměstnaných, s příslušníky rodin tři miliony lidí, hladoví, nemají v kruté zimě šatstva, prádla, obuvi, topiva. Bída je údělem velké části dosud ještě zaměstnaného dělnictva, malozemědělců a drobných živnostníků.

Katastrofa hladu bezpříkladných rozměřů je přede dveřmi. Lid trpí nedostatkem životních potřeb, ale lichváři ženou ceny nejnestydatějším způsobeny do výše. Miliony nemají co jísti, nemají čím se odívati a při čem se ohřáti, ale ve skladištích kapitalistů, velkoagrárníků, hnijí a jsou často úmyslně ničeny obrovské zásoby lidových životních potřeb.

A vláda, stát, který se nazývá »demokratickým« nečiní ničeho. Nečiní ničeho proti lichvářům, nýbrž zvyšuje sám nesmírně drahotu, uvalováním nových a nových daní a cel na spotřebu ochuzených, zbídačených lidových vrstev, zřizováním různých »syndikátů«, složených z kapitalistů a socialistických předáků a podobnými zařazovacími opatřeními. Stát, který se nazývá »demokratickým«, nečiní ničeho, aby velké zásoby kapitalistů dostaly se za přijatelných podmínek

do rukou střádajících, hladových lidí, místo, aby byly soustavně ničeny.

A při tom stačí jen trochu pozornosti a přemýšlení, aby se každý přesvědčil o tom, že prostředky k potírání katastrofy hladu tu jsou, že tato opatření jsou zcela jasná, prostá, úplně proveditelná a že se tato opatření nečiní jen proto, výhradně, že by uskutečnění omezovalo zisky malé hrstky kapitalistů a velkostatkářů, zisky, které vznikají drahotou, o kterých každý ví, které každý pozoruje, které převážná většina odsuzuje. Ale ze strany vlády a ze strany parlamentu, ze strany státu se nic vážného naprosto neděje. Mluví se sice o ohromných ziscích meziobchodu, mluví se o ohromných cenách kartelových, mluví se o obrovských zásobách, ale nepodniká se nic, aby tyto zlořády byly odstraněny. Vyvolává se úmyslně dojem, jako kdyby nutná opatření byla kdoví jak komplikovaná a svízelná. Ve skutečnosti potřeboval by stát, který se nejen výsměchem nazývá demokratickým, uskutečnění hlavních opatření jen naříditi, potřeboval by jen kapitalistům, kteří se podvodným způsobem snaží předpisy obcházeti, ukládat vážné, nejen směšné tresty, a

obyvatelstvo vyzvati, aby samo dohlíželo na kapitalisty, aby samo dbalo o to, aby opatření byla jimi dodržována - a náprava by v celém státě byla zjednána.

Stačila by tato opatření:

1. Zjišťování všech velkých zásob lidových potřeb u kapitalistů a velkoagrárníků, za pomoci lidu samého;

2. výkup těchto zásob za režijní ceny a jejich příděl drobným spotřebitelům pomocí obcí spotřebních družstev a drobných obchodníků;

3. v případě obcházení těchto opatření kapitalisty: zabavení jejich zásob bez náhrady a bezplatný příděl zabavených zásob nezaměstnaným a chudým.

Přicházejí především v úvahu velké zásoby obílí, mouky, tuků. vajec, uhlí, dříví, šatstva, prádla, obuvi, bramborů, cukru, zeleniny a ovoce. Zásoby uhlí které často hoří na haldách, zatím co miliony osob nemají topiva, činí v současné době na milion, padesát tisíc tun. Každá rodina nezaměstnaného mohla by tedy dostati na 10 metráků uhlí, které je kapitalisty stejně vydáváno zničení. Z loňské sklizně žita zbylo 5 milionů metráků uskladněných za spekulačním cílem ve skladech agrárních družstev a jiných velkých podniků: v r. 1932 je úroda žita ještě o 6, 000. 000 metráků větší, takže bude spekulačních přebytků velkoagrárníků 11. 000. 000 metráků" a spolu s loňskými zásobami nejméně 16 milionů metráků žita. K velkým zásobám ječmene z loňské sklizně, urodilo se letos ještě o 3 miliony metráků více. Z celkové roční úrody 100 milionů q bramborů, propadá nejméně 20 milionů q hnilobě ve skladech a krechtách velkoagrárníků a kapitalistů: vždyť jen z úrody z r. 1932 je ve velkoagrárních skladech a krechtách uskladněno na 60 milionů q brambor. Na l milion q cukru je uskladněno u cukrobaronů; velké množství nezdaněného cukni je spotřebováno na výrobu lihu a ke krmným účelům. Podobně bylo by možno uvésti příklady o ostatních druzích lidových životních potřeb. Stačí jen ještě poukázat na obrovské zásoby dříví, které nijí ve státních lesích a u kapitalistů soukromých.

Kdyby tyto zásoby byly uskladněny ve skladištích obcí, spotřebních družsiev a drobných obchodníků, a konsumentům neprodleně prodávány s nejvýše 15 %ní

přirážkou k výkupní ceně, ke krytí vých na dopravu, uskladnění, daně a prodej samý, byly by prodejní ceny nesrovnatelně nižší, než maloobchodní ceny nynější. Tak na pr. stojí nyní 1 q brambor u výrobce 16. - Kč, ale v maloobchodě 50 až 75. - Kč. Ceny cukru stoupají takovým způsobem: z 0. 75 Kč za l kg o 2. 90 Kč daně a pak v meziobchodě na 6. 40 Kč za l kg. Ceny hrachu ze 140. Kč za 1 q na 280. - Kč. ceny žita z 90. Kč za 1 q na 133. - Kč. za 1 q žitné mouky ve velkomlýnech a pak až na 180. Kč za 1 q žitné mouky v maloobchodě. Ceny hovězího masa z 2. 50 Kč až 3. 50 Kč za l kg u výrobce, na 8 až 12. - Kč pro konsumenta. 1 q uhlí stojí na dolech 5. 52 Kč až 15. 10 Kč, ale v městech se prodává za 25 až 36. - Kč. Výlohy za dopravu činí jen poměrné malou součást rozdílu mezi cenami výrobními a cenami maloobchodními, neboť za 1 km dopravy automobilem při plném zatížení obnáší 1. 50 až 2. - Kč. Hlavní zisk osvojuje si ve skutečnosti velkoobchod, který by splněním našeho návrhu odpadl, takže vykoupené zásoby mohly by drobným spotřebitelům býti dodávány nepoměrně levněji než dosud, t. j. nejvýše o 15% dráž, než je režijní cena výrobce. Při tom byla by maloobchodníkům současně zajištěna hospodářská existence, která je nyní stále více ohrožena. Přednost při přídělu měli by přirozeně nezaměstnaní a chudina. V případech, kdyby obce vykoupené velké zásoby prodávaly ve svých vlastních prodejnách, umožnil by jim výtěžek z prodejní přirážky, aby nezaměstnaným a chudým přidělovaly životní potřeby bezplatně.

Je jasné, že by se majitelé velkých zásob snažili, nucený výkup za režijní ceny všemi prostředky obcházeti, zabrániti mu, nebo zásoby zatajiti. V tomto případě stačilo by svolati chudé obyvatelstvo, aby vykonalo kontrolu nad velkými zásobami, aby utajené zásoby odhalovalo, lámalo sabotáž kapitalistů. aby velké zásoby, které by jinak stejně pod-

lehly zkáze, byly bez náhrady zabaveny a bezplatně přiděleny nezaměstnaným a chudým.

Kapitalisté, velkoagrárníci a jejich pomahači budou se jako obyčejně snažiti namluviti malozemědělcům a drobným vlastníkům vůbec, že chceme zabaviti i jejich zásoby. Mluvíme však zcela jasně o zásobách velkopodniků. Dělnictvo chrání naopak malé a střední rolníky, drobné a střední živnostníky i obchodníky proti kapitalistům: žádá, aby jim byly odepsaný dlužné daně, dávky a poplatky, aby byli zbavováni tíživých dluhů, aby byly zastaveny exekuce kapitalisty a státem proti nim vedené a aby také jim ze zásob velkopodniků za levné ceny byly přiděleny životní prostředky, které sami nemají a potřebují.

Nucený výkup, resp. zabavováuí velkých zásob nemohl by přirozeně býti svěřen byrokratickému aparátu, který je vždy ve službách kapitalistů. Opatření ta musela by býti z největší, nejenergičtější iniciativy dělnictva a pracujících vrstev samých, prováděna. Opírajíc se o tuto iniciativu drobných spotřebitelů, zvolila by každá obec radu, která by za účinné pomoci lidu vykupovala (zabavovala) velké zásoby velkopodniků a organizovala jejich rozdělení drobným konsumentům. K vyrovnání rozdílů v existujících zásobách a potřebách sdružovaly by se pak rady několika obcí k splnění společných úkolů a obdobně rady více okresů atd.. takže by z této organisace, vybudované lidem samým, mohla vyrůsti i celoříšská rada. Jsme pevně přesvědčeni o tom, že by rychlý a energický zásah pracujících mas tyto úkoly skvěle zdolal.

Tato skutečné demokratické opírání se o iniciativu a sílu lidu je pravým opakem onoho reakčně byrokratického postupu, jehož jsme, na př. byli svědky při vyjednávání min. zásobování Bechyně s velkozuenáři o ceny vuřtů a pórků. Redakčně kapitalistický stát, který se bojí podrýti základy kapitalismu, základy lichvářství, základy hospodářské vlády boháčů, který se bojí podporovati iniciativu dělníků a pracujících vrstev vůbec. » vzbuditi jejich náročnost - takový stát nemůže ovšem po-

třebovat nic jiného, než vyjednávaní u zelených stolů. Takový stát neopomíjí ani okamžiku při žádném svém kroku svůj reakční cíl: upevňovati kapitalismus, znemožňovat jeho podrývání, spokoj o vat se se sypáním písku do očí lidů; aniž by přešel ke skutečnému upravování' spotřeby ve smyslu kontroly nad boháči, v tom smyslu, že by sytým ar přesyceným aspoň v době krise a hladu lidu byla ukládána větší břemena. To bylo cílem dosavadní politiky vlády a nikoliv zásobování pracujících vrstev lidu. Nejlepším toho dokladem je skutečnost, že ministr zásobování Bechyně od svého úkolu prostě utekl, že min. zásobování bylo škrtem pera zrušeno. Kapitalističtí lichváři sabotovali snižování cen (pokud bylo vůbec nařízeno), odvolala se snad vláda k lidu, opřela se snad o vůli a sílu lidu, aby sabotáž lichvářů byla zlomena? Nikoliv! Vláda min. zásobování prostě zrušila a přikročila k novému a novému zvyšování cel, k novým a novým daním na denní spotřebu lidových vrstev. Tím dokázala, že nehájí zájmy lidu. ale zájmy hrstky lichvářů. Jestliže nyní žádáme, aby byly za levné ceny vykoupeny nebo zabaveny velké zásoby kapitalistů a velkoagrárníků, jestliže se dovoláváme iniciativy dělnictva a pracujících vrstev vůbec, hájíme tím zájmy všeho lidu, který si přeje zajištění skutečného zásobování, upokojení nejnaléhavějších potřeb dělníků a malozemědělců proti zdražovací politice lichvářů a státu.

Při tom by nuceným výkupem nebo zabavováním zásob kapitalistů a jejich přídělem hladovějícím, strádajícím lidem, nevznikly ani státu ani obcím vůbec žádné nové vvdaje. Prostředky, které by obce do výkupu a přídělu zásob vložily, brzy by se jim opět vrátily. V mnohých případech mohly by výkupní ceny prostě kompensovati se svými daňovými a podobnými pohledávkami, které mají samy proti kapitalistům, z čehož by jim vzhledem k daňovým defraudacím boháčů vznikl ještě zvláštní majetkový prospěch. Kdyby však nebylo k disposici dosti peněz k okamžitému zaplacení vykoupených zásob, stačilo by majitelům těchto zásob vydati

pokladní poukázky, které by po rozprodeji zásob byly vyměněny za hotové peníze. Všechna tato opatření jsou velmi jasná, naprosto nekomplikovaná snadno proveditelná, nebudou-li prováděna byrokratickým způsobem, ale skutečně demokraticky za stálé součinnosti a kontroly obyvatelstva. Poškozováni budou jedině kapitalističtí a velkoagrárničtí lichváři, spekulanti, sabotéři. defraudanti, ničitelé národního jmění, kteří už dávno zasloužili být zavřeni v žaláři a kteří by - kdyby byla splněna vůle lidu - také skutečně již zavře-

ni byli. Náš návrh vyjadřuje tedy v každém směru přání a úsilí všeho pracujícího lidu. Jde o záchranu statisíců, milionů lidí před katastrofou hladem. Zájmy zdrcující většiny obyvatelstva stojí proti snahám mizivé hrstky lichvářů. Bez odejmutí velkých zásob kapitalistům není možno zabránit katastrofě hladu.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento náš návrh byl přikázán ihned, výboru zásobovacímu a soc. -politickému k bezodkladnému projednání do 14 dnů.

V Praze, dne 30. prosince 1932.

Štětka, Hádek, Kubač, Török, Śliwka,

Vallo, Tyll, K. Procházka, šťourač, Steiner, Zápotocký, Kopecký, Novotný, Juran, Babel, Hrubý, Kliment, Hruška, dr. Stern. J. Svoboda, Čižinská, Russ, Ho-

dinová-Spurná.