Ohlašovací povinnost. §69.

Osoby uvedené v § 62, odst. 1., jsou povinny ohlásiti napřed důchodkovému kontrolnímu úřadu příslušnému podle stanoviště motorového vozidla dopravu, jakož i každou její změnu podle předpisů, jež budou vydány vládním nařízením.

Příslušnost finančních úřadů. §70.

(1) Věcně příslušným finančním úřadem I. stolice pro daň z tuzemských motorových vozidel a vlečných vozů jest v zemi české a na území býv. Moravy okresní finanční ředitelství, na území býv. Slezska finanční inspektorát, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské finanční ředitelství. Pro daň z cizozemských motorových vozidel a vlečných vozů je věcně příslušným celní úřad a, jde-li o zaplacení daně nad dobu, pro kterou byla původně zaplacena u celního úřadu, též finanční úřad I. stolice.

(2) Místní příslušnost finančních úřadů I. stolice se řídí podle stanoviště motorového vozidla a vlečného vozu. U cizozemských motorových vozidel a vlečných vozů jest místně příslušným vstupní celní úřad a, jde-li o zaplacení daně nad dobu, pro kterou byla původně zaplacena u celního úřadu, finanční úřad I. stolíce, v jehož obvodu se motorové vozidlo a vlečný vůz nalézá, po případě kterýkoli pohraniční celní úřad.

Oddíl čtvrtý.

Společná ustanovení.

Základní pojmy.

§71.

(1) Tuzemským motorovým vozidlem rozumí se vozidlo, které má stálé stanoviště v československé republice.

(2) Cizozemským motorovým vozidlem rozumí se vozidlo, které má přidělenu cizozemskou rejstříkovou značku.

(3) Osobním motorovým vozidlem rozumí se vozidlo, jímž lze dopravovati nejvýše osm osob počítajíc v to řidiče.

(4) Vlečným vozem rozumí se takový, který

jest pro vlek motorovými vozidly zvlášť zařízen.

(6) Hromadnou dopravou osob rozumí se doprava provozovaná motorovými vozidly, jimiž lze dopravovati více než osm osob, počítajíc v to řidiče.

(6) Pro daňovou povinnost je nerozhodne, byla-li koncese udělena či nikoli.

úroky z prodlení.

§72.

Nebyly-li daně podle tohoto zákona odvedeny v předepsaných lhůtách, jest ode dne splatnosti až do zaplacení dlužných částek platiti úroky z prodlení ve výši stanovené pro přímé daně.

Opravné prostředky. §73.

(1) Rozhodnutí a opatření ve věcech daně z jízdného, daně dopravní a přepravní vydávají úřady označené v §§ 49, 59 a 70.

(2) Odvolání proti rozhodnutí a opatření jest podati do třiceti dnů písemně u úřadu, který rozhodnutí neb opatření vydal.

(3) Rozhodnutí a opatření ve věcech daní musí obsahovati označení úřadu, u kterého a lhůtu, ve které má býti opravný prostředek podán.

(4) O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční úřad II. stolice (v zemi české a na území byv. Moravy zemské finanční ředitelství v Praze a v Brně, na území byv. Slezska finanční ředitelství v Opavě, v zemi Slovenské generální finanční ředitelství v Bratislavě, v zemi Podkarpatoruské hlavní finanční ředitelství v Užhorodě).

(5) Odvolací stolici přísluší při rozhodování o odvolání táž práva jako I. stolici a může také rozhodovati o daňové povinnosti a naříkanou daň zvýšiti.

(6) Odvoláni nemá odkládacího účinku co do placení a vymáhání daní.

(7) Odvolání podaná na nepříslušném místě nebo opožděně vrátí se straně s příslušným poučením. Proti zamítnutí odvolání pro opoždění lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice.

(8) Odvolací lhůta počíná dnem po doručení.

(9) Při počítání lhůty se nepočítají dny poštovní dopravy, byl-li opravný prostředek podán včas poštovnímu úřadu na úřední potvrzení.

(10) Připadne-li poslední den lhůty na neděli nebo státem uznaný svátek nebo památný den, končí se lhůta teprve příštím dnem všedním.

Promlčení a vymáhání daně. § 74.

O promlčení a vymáhání daní podle tohoto zákona platí předpisy pro promlčení a vymáhání daní přímých.

Přednostní zákonné právo zástavní.

§ 75.

Pro daně podle tohoto zákona a úroky z prodlení vázne na motorových vozidlech a vlečných vozech, jimiž se doprava provozuje, přednostní zákonné právo zástavní.

Důchodkový dozor.

§ 76.

(1) Veškeré podniky provozující dopravu osob nebo nákladů motorovými vozidly (§§ 38, 50 a 60) podléhají důchodkovému dozoru.

(2) Finanční úřady jsou oprávněny žádati od poplatníků nebo jejich zástupců potřebné vysvětlivky a doklady o provozu podniku a o daňovém základu. Za tím účelem jsou orgánové pověření tímto dozorem oprávněni do podniku vstupovati, tam po dobu úředního jednání prodlévati, žádati od poplatníka nebo jeho zástupce potřebné vysvětlivky, nahlížeti do předepsaných záznamů, účtů a jiných dokladů, pokud tyto pomůcky mohou sloužiti jako doklad o provozu podniku, činiti z nich výpisy, po případě je na stvrzenku odebrati; při tom jsou povinni zachovávati o vyšetřených okolnostech nejpřísnější tajemství.

(3) Zastavování vozidel v jízdě jedině za účelem důchodkového dozoru jest nepřípustno. Výjimka se připouští jen v celním pohraničním pásmu.

(4) U daně z jízdného jsou orgánové pověření důchodkovým dozorem též oprávněni zjišťovati ve vozidlech, jimiž se doprava osob provozuje, bylo-li vyhověno předpisům VII. hlavy, oddíl první, tohoto zákona, ve vozidlech

po dobu úředního dozoru prodlévati a požadovati od řidičů (průvodčích) průvodní doklady.

(5) U daně dopravní a přepravní jest řidič vozidla povinen míti při jízdě u sebe průkaz o zaplacené dani a na vyzvání prokázati se jím finančním orgánům.

Poskytování pomoci. §77.

Státní a jiné veřejné úřady neb orgány jsou povinny v mezích své působnosti poskytovati pomoc při provádění ustanovení této hlavy zákona.

Oddíl pátý.

Trestní ustanovení. §78.

(1) Jakékoli zkrácení nebo zatajení daní podle tohoto zákona trestá se jako těžký důchodkový přestupek pěti až dvacetinásobkem zkrácené daně. Jiné přestupky v hlavě VII. tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných trestají se peněžitým trestem od 10 Kč do 15. 000 Kč.

(2) Za peněžité tresty uložené osobám zaměstnaným při hromadné dopravě osob (hlava VIL, oddíl první) ručí při nedobytnosti vlastník motorového vozidla, při prodeji s výhradou vlastnictví držitel, a při pravidelné dopravě osob cizozemskými motorovými vozidly v tuzemsku koncesionář, byl-li přestupek uvedenými osobami spáchán při výkonu služby jim svěřené.

(3) Dopravované osoby, které se při hromadné dopravě osob (hlava VII., oddíl první) nemohou prokázati platným jízdním lístkem odpovídajícím jejich celé jízdě a stanovenému jízdnému, trestají se peněžitým trestem do 100 Kč.

(4) Je-li peněžitý trest uložený podle tohoto oddílu nedobytný, nastoupí místo něho náhradní trest vězení, který se stanoví ve výměře jeden den za 100 Kč až 300 KČ podle míry provinění a podle výdělečných, důchodových, majetkových a jinakých osobních poměrů viníka.

(5) Trestnost přestupku promlčuje se za tři roky počínajíc dnem, kterého přestupek byl spáchán.

(6) Ustanovení o nejvyšší výměře peněžitých trestů platí jen tehdy, když místo peněžitého trestu převyšujícího tuto nejvyšší výměru uloží se trest na svobodě.

(7) Jinak platí o stíhání a trestání přestupků této hlavy zákona a nařízení podle něho vydaných, pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské třicátkový řád s instrukcí k němu z roku 1842 a hlava IX. zák. čl. XI/1909, o správě veřejných daní, na ostatním území republiky Československé pak důchodkový trestní zákon z roku 1835 s doplňky a nařízeními k nim vydanými.

Hlava VIII.

Závěrečná ustanovení. § 79.

Soustředění veškeré státní veřejné dopravy provozované motorovými vozidly v podniku československé státní dráhy upraví se zvláštními předpisy.

§ 80.

(1) Ustanovení § 25, odst. 1. až 4. zák. č. 116/1927 Sb. z. a n. se zrušují.

(2) Silničnímu fondu přikazuje se jako běžný příjem polovice výtěžku daně z jízdného za hromadnou dopravu osob motorovými vozidly. Tím se mění, pokud jde o dávku z jízdného za osobní dopravu autobusy, ustanovení čl. III., odst. 2., č. l, zákona ze dne 6. května 1931, č. 76 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon o silničním fondu.

§ 81.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1932; provedení jeho ukládá se ministrům financí, průmyslu, obchodu a živností, železnic a pošt a telegrafů v dohodě se zúčastněnými ministry.

Dr Soukup v. r., předseda.

Dr Šafařovič v. r., V. Johanis v. r.,

tajemník senátu. zapisovatel.

Resoluce navržené výborem rozpočtovým a výborem technicko-dopravním.

1. Vláda nechť vydá v době co možno nejkratší předpisy, kterými se upravuje kontrola dodržování předepsaných rychlostí a vyhlášených jízdních řádů. Účelné by bylo zaříditi potřebné eventuelně pomocí jednoduchých automatických technických zařízení kontrolních.

2. Správa státního podniku československá pošta se vyzývá, aby vzhledem k tomu, že se jí dostává tímto zákonem zvláštního práva na dopravu balíků, snížila v době pokud možno nejkratší příslušné sazby za dopravu těchto.

3. Senát vybízí vládu, aby z důvodů hospodárnosti vykonala všecky přípravy pro sloučení veškeré veřejné dopravy a její soustředění v ministerstvu jediném.

4. žádá-li o stejnou linku několik uchazečů, doporučuje se, aby byla dána při jinak stejné kvalifikaci přednost tomu žadateli, který jest odborným řidičem s dostatečnou řemeslnou a řidičskou praksí.

5. Podnikům č. S. D. a čsl. pošta se doporučuje, aby při převzetí neb obnovení linek pravidelné dopravy zrušených v důsledku tohoto zákona v případě potřeby pokud možno převzaly zaměstnance zrušených živností.

6. Senát vyzývá vládu, aby s největším urychlením vypracovala a vydala"předpisy o přípustné rychlosti a bezpečnosti dopravy, aby bylo zabráněno stále se množícím nehodám v automobilní dopravě.