Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

lIl. volební období. 7. zasedání.

2126.

Usnesení senátu

Národního shromáždění republiky Československé

k vládnímu návrhu zákona (tisk 942) o dopravě motorovými vozidly (tisk 965).



Senát Národního shromáždění republiky československé přijal ve 186. schůzi dne 22. prosince 1932 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne__________________________1932

o dopravě motorovými vozidly.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Hlava I. Všeobecná ustanovení.

§1.

(1) Doprava osob nebo nákladů, ať pravidelná nebo nepravidelná, provozovaná po živnostensku motorovými vozidly, jest živností koncesovanou.

(2) Motorovými vozidly podle tohoto zákona jsou vozidla uváděná do pohybu motorickou silou, která se pohybují po zemi, avšak nikoli na kolejnicích. Za motorová vozidla se nepokládají vozidla trolleyová.

(3) Pravidelnou jest taková doprava, jejíž provoz je časově a místně upraven tak, že lze s ní jako s opakující se počítati; každá jiná doprava jest dopravou nepravidelnou.

(4) Nepravidelnou dopravu nákladů lze povoliti toliko pro určitý územně stanovený obvod.

§2.

(1) Koncesi k dopravě osob nebo nákladů nepotřebují:

a) podnik československé státní dráhy a podnik československá pošta,

b) letecké dopravní podniky, pokud jde o dopravu osob a nákladů, již provádějí za účelem dovozu nebo odvozu svých cestujících nebo svých nákladů z obce, pro niž jest letiště vybudováno, na toto letiště nebo z letiště,

c) podnikatelé pro nepravidelnou dopravu svých zaměstnanců a dělníků, pokud toho potřebují pro provoz svého podniku,

d) osoby, které dopravují náklady k vlastním účelům:

aa) jde-li o dovoz nákladů, které jsou předmětem výrobního nebo obchodního podnikání takového dopravovatele, k odběratelům těchto nákladů, počítajíc v to vlastní podniky (prodejny) zprostředkující odbyt těchto nákladů, nebo

bb) jde-li o dopravu nákladů, určených ke spotřebě, zpracování nebo použití dopravovatelem, neb o dopravu vlastního zboží na nádraží a z něho, k překladišti nebo z něho,

e) obce pro pravidelnou hromadnou dopravu osob ve svém obvodu.

(2) Provozovati dopravu bez koncese jest však v případech uvedených v odst. 1., písm. c) a d), přípustno toliko tehdy, jestliže vozidla při dopravě obsluhuje dopravovatel sám nebo jeho lidé a jestliže vozidla jsou jeho vlastnictvím nebo jestliže je koupil na splátky.

(3) V případech uvedených v odst. 1., písm. d), jest přípustno provozovati dopravu bez koncese také tehdy, jestliže dopravovatel k takové dopravě používá přechodně pro mimořádně zvýšenou potřebu podniku nebo v jiných mimořádných případech najatých motorových vozidel po případě i s personálem je obsluhujícím.

§3.

žadatel o koncesi musí prokázati:

1. osobní spolehlivost co do provozu této živnosti,

2. že dosáhl věku alespoň 24 let,

3. státní občanství republiky Československé a bydliště v tuzemsku; výjimka z tohoto

ustanovení jest přípustná jen v případě formální reciprocity.

§4.

(1) Společnosti veřejné, komanditní a komanditní na akcie mohou nabýti koncese:

a) mají-li sídlo v tuzemsku,

b) jestliže všichni jejich společníci vyhovují ustanovení § 3 a není-li proti nim důvodů vylučujících uvedených v § 6, odst. 1.,

c) zřídí-li způsobilého zástupce ve smyslu živnostenského řádu (zákona). Zástupce ten musí vyhovovati ustanovení § 3 a nesmí býti proti němu důvodů vylučujících uvedených v § 6, odst. 1.

(2) Společnosti akciové, společnosti s ručením obmezeným a společenstva mohou nabýti koncese:

a) mají-li sídlo v tuzemsku,

b) jestliže všichni členové představenstva vyhovují ustanovení § 3 a není-li proti nim důvodů vylučujících uvedených v § 6, odst. 1.,

c) jsou-li společenské podíly (akcie, podíly) alespoň z většiny v rukou domácích a *

d) zřídí-li způsobilého zástupce ve smyslu živnostenského řádu (zákona). Zástupce ten musí vyhovovati ustanovení § 3 a nesmí býti proti němu důvodů vylučujících uvedených v § 6, odst. 1.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na tuzemské soukromé železnice, zřízené již před účinností tohoto zákona a na železnice cizozemské.

§5.

Soukromé železnice mohou žádati o udělení koncese toliko se souhlasem ministerstva železnic. Jestliže taková železnice jest provozována jinou železnicí, musí si k tomu vyžádati také souhlasu provozvedoucí železnice.

§6. (1) Koncese nesmí býti udělena osobám:

a) které byly pravoplatně odsouzeny pro zločin vůbec, přečin nebo přestupek ze ziskuchtivosti, nebo pro přečin podvodného úpadku, nebo pro celní přestupek;

b) které byly pravoplatně potrestány pro přestupek ustanovení § 7, odst. 3. a 7., § 8, § 9, odst. 3., §§ 10, 15, 17, 18, 20 a § 21, odst. 3., tohoto zákona;

c) které byly pravoplatně odsouzeny pro přestupek ustanovení o daních podle to-

hoto zákona, případně které byly třikráte potrestány pro přestupek zkrácení dávky z jízdného za osobní dopravu autobusy podle zákona ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu;

d) které byly pravoplatně odsouzeny pro některý z přečinů podle § 4, č. 2, § 5, č. 2, § 6, č. 4, § 11, č. 2, § 13, č. 4, § 14, § 15, č. l a 2, § 16, č. l, § 17, § 18, č. 2 a 3, § 19, č. l, § 23 a § 24, č. l, zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., na ochranu republiky. (2) Koncese k provozování dopravy nesmí býti udělena:

a) jestliže potřeba obyvatelstva nevyžaduje této koncese,

b) jestliže zřízení zamýšlené dopravy příčilo by se veřejným zájmům,

c) jestliže zamýšlená pravidelná doprava neuspokojí účelně skutečnou dopravní potřebu,

d) jestliže stavební a udržovací stav silnic a cest nedovoluje, aby na nich byla zamýšlená pravidelná doprava provozována,

e) jestliže železnice, po případě podnik československá pošta uplatnily přednostní nárok podle § 22.

(3) Při posuzování potřeby obyvatelstva budiž v prvé řadě přihlíženo k tomu, zda jest již dostatečně uspokojena železniční dopravou po kolejích.

§ 7.

(1) Koncesi lze uděliti toliko na určitou dobu nejvýše patnáct let, počítajíc ode dne pravoplatnosti koncese. Po uplynutí této doby možno koncesi po příslušném řízení uděliti nově. Při novém udělení koncese a při stanovení podmínek nové koncesní listiny třeba přihlížeti k tomu, zda a pokud se změnily poměry, které zde byly v době udělení původní koncese.

(2) Při udělení nové koncese budiž přihlíženo v prvé řadě k dosavadnímu koncesionáři, jestliže podal nejpozději jeden rok před uplynutím koncesní doby žádost o udělení nové koncese k dopravě jím dosud provozované. Jestliže koncesní úřad nerozhodne o žádosti před uplynutím koncesní doby, jest koncesionář oprávněn dopravu prozatím provozovati po předběžném ohlášení koncesnímu úřadu až do rozhodnutí o žádosti; podrobnosti stanoví vládní nařízení.

(3) Dokud žadatel neobdržel pravoplatně koncesi, nesmí započíti s provozováním dopravy.

(*) Koncese jest osobní oprávnění, jehož převod na jinou osobu, ať mezi živými nebo pro případ smrti, jest nepřípustný, živnost smí býti zpravidla provozována pouze majitelem koncese; koncesní úřad může však z důležitých příčin povoliti její provozování náměstkem. K zaměstnávání cizinců musí si koncesionář opatřiti souhlas ministerstva sociální péče.

(6) Zanechal-li koncesionář vdovu, která není s ním z vlastní viny soudně rozvedena, nebo není-li jí, k dědictví oprávněné nezletilé descendenty, může na oznámení příslušnému koncesnímu úřadu vdova po dobu svého vdovství a descendenti po dobu své nezletilosti živnost dále provozovati, ovšem jen na zbývající dobu koncese. Pokud vdova nebo nezletilí descendenti nevyhovují ustanovením tohoto zákona co do osobní způsobilosti k provozování této živnosti, musí zříditi způsobilého náměstka.

(6) Náměstek musí míti náležitosti uvedené v § 3, nesmí býti proti němu důvodů vylučujících uvedených v § 6, odst. 1., a musí býti schválen koncesním úřadem.

(7) Provozovati tuto živnost pachtýřem není přípustno.

§ 8.

(1) Koncesionář jest povinen k zajištění svých závazků, plynoucích z odpovědnosti z provozu motorových vozidel, používaných v této živnosti, sjednati pojištění u některé pojišťovny, připuštěné ku provozování obcho-  dů v republice československé. Vláda určí nařízením výši pojistné částky pro každý druh motorových vozidel, která nesmí přesahovati:

a) pro úraz jedné osoby 100. 000 Kč;

b) pro celou pojistnou příhodu:

aa) u motorových kol 150. 000 Kč, bb) u automobilů 350. 000 Kč, cc) u autobusů 800. 000 Kč;

c) pro věcné škody 50. 000 Kč. Pojištěním věcných škod rozumí se toliko pojištění proti škodám způsobeným na věcech mimo motorové vozidlo a na oděvu dopravovaných osob a na předmětech, které nosí při sobě, jakož i na jejich zavazadlech s osobními cestovními potřebami. Pojištění na částky vyšší jest přípustné. Vládním nařízením budou vydána bližší ustanovení o povinnostech koncesionáře a pojišťoven obstarávajících toto pojištění.

(2) Vláda může nařízením stanoviti, že výše pojistných prémií z pojistných smluv, zrnině- 

ných v odst. 1., podléhá schválení ministerstva vnitra.

(3) Koncesní listina nesmí býti vydána, dokud žadatel neprokáže koncesnímu úřadu, že sjednal pojištění podle odst. 1. Jestliže později jeho pojištění z jakéhokoli důvodu zanikne nebo stane se neúčinným, jest povinen ihned zastaviti provoz a může jej znovu zahájiti teprve tehdy, jestliže prokáže, že sjednal nové pojištění podle odst. 1. Tímto ustanovením není nijak dotčen předpis § 30, č. 4.

(4) Koncesionář, případně ten, koho používá k obstarávání dopravy, jest povinen při provozování dopravy míti potvrzení pojišťovny o tom, že jest podle odst. 1. sjednáno pojištění na odpovědnost z provozování motorového vozidla v této dopravě používaného a na jakou dobu pojišťovací prémie byly zaplaceny, dále jest povinen na vyzvání úředních orgánů k tomu oprávněných takovým potvrzením se prokázati.

§ 9.

(1) žadatel o koncesi jest povinen sestaviti dopravní řád, jenž musí obsahovati všeobecně platné podmínky pro dopravu osob, případně nákladů podle zásad stanovených vládním nařízením, žadatel o koncesi pro dopravu osob jest kromě toho povinen sestaviti sazebník, který musí obsahovati všeobecně platné sazby, jakož i slevy všem za týchž podmínek stejně přístupné. Dopravní řád a případně sazebník, jakož i jejich změny nesmí koncesionář uvésti dříve v platnost, dokud nebyly schváleny koncesním úřadem.

(2) Koncesionář jest povinen schválený dopravní řád, případně sazebník uvésti ve známost veřejnosti. Pokud jde o dopravu osob, jest povinen vyvěsiti dopravní řád a sazebník ve vozidlech, kterých používá k dopravě; pokud jde o dopravu nákladů, je povinen dovoliti každému, kdo o to požádá, aby nahlédl do dopravního řádu.

(3) Pokud podnikatel jest povinen podle odst. 1. sestaviti sazebník, musí schválené sazby od každého stejně požadovati.

§10.

Koncesionář jest povinen provésti dopravu osob nebo nákladů od něho žádanou, jsou-li splněny podmínky dopravního řádu, je-li doprava možná jeho provozními zařízeními,

není-li zakázána zákonnými předpisy nebo opatřeními z důvodů veřejného pořádku a nebrání-li dopravě okolnosti, které koncesionář nemohl odvrátiti a které zdolati nebylo v jeho moci (dopravní povinnost).

§ 11.

Koncesionář jest povinen opatřiti vozidla, jichž používá k provozu živnosti, nápisem, z něhož jest zřejmo, že jde o dopravu koncesovanou. Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

§ 12.

(1) Dopravní řád, sazebník a vývěsky je obsahující (§ 9), nápis na vozidle (§ 11), jízdní řád a vyhlášky o něm (§ 21) a jízdní lístky (§ 42) musí býti v jazyku státním; budou-li také v jazyku jiném, musí býti text v jazyku státním na prvém místě a při nejmenším ve stejných rozměrech a ve stejné úpravě. V podnicích zařízených pro hromadnou dopravu osob budiž personál, který přichází do styku s obecenstvem, pro tento služební styk přiměřeně znalý státního jazyka; kdo byl již před účinností tohoto zákona do podniku k této službě přijat, splní tuto povinnost dodatečně ve lhůtě stanovené vládou.

(2) Vládním nařízením bude ustanoven rozsah jazykové způsobilosti personálu pro tento služební styk s obecenstvem v okresích s počtem obyvatelstva podle ustanovení I. odst. § 2 zákona ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n.

§ 13.

(1) Jako záruku pro splnění povinností vyplývajících z ustanovení hlavy IV. a VII. tohoto zákona jest koncesionář povinen složiti přiměřenou jistotu, kterou vyměří koncesní úřad pro každou jednotlivou koncesi částkou od 1000 Kč až do 50. 000 Kč podle rozsahu oprávnění koncesionářova; bude-li jistoty zcela nebo z části použito k úhradě závazků plynoucích z porušení těchto povinností, musí koncesionář jistotu doplniti na stanovenou výši.

(2) Jistota může býti složena v hotovosti, v československých státních papírech, v jiných veřejných dluhopisech požívajících sirotčí jistoty nebo v bankovní záruce.

(3) Koncesní listina nesmí býti vydána, dokud žadatel neprokáže, že složil jistotu.

(4) Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

§ 14.

Koncesionář nesmí o své újmě sbírati nebo dopravovati zásilky, jež podléhají poštovnímu. regálu; jest však povinen, bude-li o to požádán poštovní správou, dopravovati poštovní zásilky za přiměřenou náhradu. O výši náhrady, jakož i o ostatních podmínkách této dopravy sjedná poštovní správa s koncesionářem smlouvu. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne ministerstvo pošt a telegrafů v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností.

§ 15.

Ujednání jakéhokoli druhu, jimiž se obcházejí předpisy tohoto zákona, jsou zakázána a právně neúčinná.

§ 16.

Koncese k dopravě osob opravňuje koncesionáře dopravovati také zavazadla cestujících, avšak toliko vozidlem použitým zároveň k dopravě těchto osob anebo vlečným vozem k němu připojeným a poštovní zásilky (% 14), a vyžaduje-li toho potřeba obyvatelstva, také k dopravě nákladů do úhrnné váhy 100 kg, pokud tím nejsou ohroženy bezpečnost dopravy, život a zdraví dopravovaných osob. Potřebu obyvatelstva jest zjistiti obdobně podle ustanovení § 25.

§ 17.

í1) Koncesionář nesmí vozidly určenými k dopravě osob dopravovati náklady s výjimkou zavazadel cestujících, poštovních zásilek (§ 14) a případně také nákladů uvedených v § 16.

(2) Koncesionář nesmí vozidly určenými k dopravě nákladů dopravovati po živnostensku bez povolení poštovní správy balíkové zásilky, které tato dopravuje podle platných předpisů.

§ 18.

Předpisy zdravotní a veterinárně-policejni upraví vládní nařízení přiměřeně podle předpisů platných pro dopravu po železnicích, a to se zřetelem na zvláštní potřeby dopravy motorovými vozidly.

§ 19.

Pro dopravu uvedenou v § l platí, pokud tento zákon nestanoví něco jiného, ustanovení

živnostenského řádu (zákona) a předpisy jej měnící nebo doplňující.

Hlava II.

Zvláštní ustanovení pro dopravu pravidelnou.

§ 20.

Pravidelná doprava musí býti provozována nepřetržitě vyjímajíc případy, kdy provoz není možný bez ohrožení bezpečnosti života a zdraví dopravovaných osob nebo bez ohrožení bezpečnosti nákladů.

§ 21.

(1) žadatel o koncesi pro pravidelnou dopravu osob jest povinen sestaviti jízdní řád; jeho návrh musí předložiti koncesnímu úřadu již se žádostí o udělení koncese. Jízdní řád musí obsahovati doby odjezdů a podle okolností též doby příjezdů pro všechna místa, kde vozidlo pravidelně zastavuje; jízdní řád, jakož i jeho změny nesmí koncesionář uvésti dříve v platnost, dokud nebyly koncesním úřadem schváleny.

(2) Koncesionář jest povinen schválený jízdní řád veřejně vyhlásiti a jej dodržovati. Kromě toho jest povinen dáti uveřejniti jej v úředním jízdním řádu; podrobnosti stanoví vládní nařízení.

(3) Koncesní úřad jest oprávněn uložiti koncesionáři, aby přiměřeně upravil jízdní řád, žádá-li to veřejný zájem.

(4) Koncesní úřad může povoliti mimořádné úchylky od pravidelnosti jízdního řádu, vyžadují-li toho místní poměry. Úchylky takové nelze považovati za změnu jízdního řádu.

§ 22.

Podnikům železničním, případně podniku československá pošta přísluší přednostní právo zřizovati pravidelnou dopravu (§ 26).

Hlava III. Řízení.

§ 23.

(1 ) K udělení koncese jsou příslušný: 1. pro pravidelnou dopravu, která nepřesahuje správní obvod okresního úřadu, okres-

ní úřad, pro dopravu, která přesahuje správní obvod okresního úřadu, nepřesahuje však správní obvod zemského úřadu, zemský úřad, a pro dopravu, která přesahuje správní obvod zemského úřadu, ministerstvo průmyslu, obchodu a živností;

2. pro nepravidelnou dopravu okresní úřad stanoviště živnosti;

3. pro dopravu přes státní hranice ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

(2) územní obvod (§ 1, odst. 4. ) pro nepravidelnou dopravu nákladů stanoví koncesní úřad v dohodě s příslušnými ředitelstvími státních drah a pošt a telegrafů; nedojde-li k dohodě, rozhodne o stanovení územního obvodu ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy železnic a pošt a telegrafů. Stejně se postupuje, jde-li o zřízení vedlejšího závodu zmíněných druhů doprav.

§24.

Vládní nařízení stanoví, jak mají býti upraveny žádosti o udělení koncese, případně o změnu koncese již udělené.

§ 25.

(1) Při dopravě pravidelné posoudí potřebu obyvatelstva [§ 6, odst. 2., písm. a)] v do- hodě s příslušnými ředitelstvími státních drah

a pošt a telegrafů koncesní úřad, který vyzve zúčastněné obce, zřízenou jednotu společenstevní a příslušnou obchodní a živnostenskou komoru, aby se vyjádřily v propadné lhůtě třiceti dnů. Nedojde-li k dohodě mezi koncesním úřadem a zmíněnými ředitelstvími, rozhodne o otázce potřeby obyvatelstva ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy železnic a pošt a telegrafů.

(2) Při dopravě nepravidelné posoudí potřebu obyvatelstva koncesní úřad, který vyzve obec stanoviště zamýšlené živnosti a příslušné společenstvo, aby se vyjádřily v propadné lhůtě patnácti dnů.

§ 26.

(1) Bylo-li podle § 25, odst. 1., zjištěno, že potřeba obyvatelstva vyžaduje zřízení požadované pravidelné dopravy a není-li jiných okolností (§§ 3, 4 a 6), které by bránily udělení koncese, zašle koncesní úřad oznámení o tom ministerstvům železnic a pošt a telegrafů za účelem uplatnění přednostního na-

roku podle § 22. Ministerstvo železnic rozhodne, která železnice přichází pro uplatnění přednostního nároku v úvahu. Jde-li o soukromou železnici, která je provozována jinou železnicí, může přednostní nárok uplatniti toliko provozvedoucí železnice. Jde-li o soukromou železnici ve vlastním provozu, zašle jí ministerstvo železnic písemné upozornění, že může vznésti přednostní nárok na udělení koncese. Přednostní nárok na zřízení určité pravidelné dopravy (podniky československé státní dráhy a československá pošta) nebo na udělení koncese pro takovou dopravu (soukromá železnice ve vlastním provozu) může býti uplatněn toliko se souhlasem a prostřednictvím ministerstva železnic po případě ministerstva pošt a telegrafů ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy oznámení koncesního úřadu bylo dodáno těmto ministerstvům.

(2) Podniky československé státní dráhy a Československá pošta musí dopravu, pro kterou uplatnily přednostní nárok, zahájiti do tří měsíců počítajíc ode dne, kdy uplynula dvouměsíční lhůta podle předchozího odstavce. Lhůta tří měsíců může býti ze závažných důvodů prodloužena ministerstvem průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvem železnic nebo s ministerstvem pošt a telegrafů, a to nejdéle na další tři měsíce. Soukromé dráhy ve vlastním provozu uplatňujíce přednostní nárok na udělení koncese, musí podati žádost o její udělení koncesnímu úřadu nejpozději do tří měsíců počítajíc ode dne, kdy oznámení tohoto úřadu bylo podle odst. 1. dodáno ministerstvu železnic.

(3) O žádosti za udělení koncese nesmí býti rozhodnuto, pokud neuplynuly výše zmíněné lhůty nebo pokud nebylo rozhodnuto o žádosti podniků československé státní dráhy nebo Československá pošta za prodloužení lhůty k zahájení dopravy, případně o žádosti soukromé dráhy o udělení koncese.

(4) nížení podle odst. 1. a 2. se nekoná, žádá-Ii jo koncesi soukromá železnice (§5).

§27.

(1) Koncesní listina musí obsahovati:

1. označení koncesionáře,

2. rozsah oprávnění a stanoviště živnosti,

3. dobu platnosti koncese,

4. počet a druh motorových vozidel, po případě přívěsných vozů, údaj o vlastní váze

vozu, o jeho nejvýše přípustném nákladu a o největším osovém tlaku vozu,

5. podmínky, týkající se, ochrany silnic a dopravy po nich,

6. výši pojištění (§ 8) a jistoty (§ 13).

(2) V koncesní listině mohou býti uloženy též podmínky, které mají zaručiti nepřetržitost a bezpečnost provozu a zájem veřejného zdravotnictví.

(3) Koncesní úřad může naříditi při provozování této živnosti taková opatření, jež považuje za nutná, aby bylo náležitě hověno potřebě obecenstva a aby byla zabezpečena možnost provádění účinného úředního dozoru.

§ 28.

(1) Koncesní podmínky mohou býti k žádosti koncesionáře změněny koncesním úřadem. Byla-li by změnou některé podmínky dotčena otázka potřeby obyvatelstva, jest postupovati obdobně podle ustanovení § 25.

(2) Pokud jde o změnu trati při pravidelné dopravě, lze toto schválení uděliti po předchozím řízení, o němž platí ustanovení §§ 25 a 26.

(3) Změnu jízdního řádu při pravidelné dopravě osob schvaluje koncesní úřad v dohodě s příslušnými ředitelstvími státních drah a pošt a telegrafů; nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy železnic a pošt a telegrafů. Nevyjádří-li se některé ze zmíněných ředitelství do 14 dnů, má se za to, že souhlasí se žádanou změnou jízdního řádu.

§ 29. Koncese je neplatná:

1) zjistí-li se, že již v době udělení koncese nebyla některá z náležitostí uvedených v §§ 3 a 4, nebo byl-li zde některý z vylučujících důvodů uvedených v § 6,

2) byla-li udělena proti ustanovením §§ 25 a 26.

§ 30.

Koncesi ku provozování dopravy motorovými vozidly odejme koncesní úřad, který ji vydal:

1) nastala-li po udělení koncese některá z okolností uvedených v §§ 3, 4 a 6,

2) neplní-li koncesionář podmínky uložené v koncesní listině nebo překročí-li rozsah

svého živnostenského oprávněni, a to v obou případech pres dvojí písemnou výstrahu koncesního úřadu,

3) byl-li koncesionář dvakráte pravoplatně odsouzen pro přestupky ustanovení o daních podle tohoto zákona,

4) nezahájí-li koncesionář bez závažných důvodů do tří měsíců od pravoplatného udělení koncese provoz nebo jestliže provoz bez závažných důvodů přeruší na dobu alespoň tří měsíců,

5) jestliže koncesionář provozuje dopravu proti ustanovení § 8, odst. 3., věta 2.

§31.

Koncesní úřad oznámí ministerstvům železnic a pošt a telegrafů, jak bylo rozhodnuto o udělení koncese pro pravidelnou dopravu, jakož i pro nepravidelnou hromadnou dopravu osob a pro nepravidelnou dopravu nákladů. Byla-li koncese udělena, zašle jim opis koncesní listiny, jakož i sazebníku a jízdního řádu. Podniky československé státní dráhy a československá pošta oznámí zahájení pravidelné dopravy okresním úřadům, v jichž obvodu se tato doprava provozuje. Zahájení nepravidelné dopravy nákladů oznámí okresnímu úřadu, v jehož obvodu se tato doprava zřídí.

§32.

Pokud jde o rozhodnutí o potřebě obyvatelstva, přísluší právo odvolací také jednotě společenstevní (společenstvu).

Hlava IV. Trestní ustanovení.

§33.

(1) Toho, kdo bez pravoplatné koncese provozuje dopravu osob nebo nákladů podle § l, potrestá okresní úřad pokutou od 1000 Kč do 5000 Kč a v případě nedobytnosti náhradním trestem vězení podle míry zavinění, nejvýše však v trvání 14 dnů.

(2) Toho, kdo poruší některou z povinností, stanovených v hlavě I. až III. tohoto zákona, po případě v koncesní listině, potrestá okresní úřad pokutou od 100 Kč do 2. 500 Kč a v případě nedobytnosti náhradním trestem vězení

podle míry zavinění, nejvýše však v trváni 7 dnů. Stejně potrestá toho, kdo poruší některý zákaz, stanovený v hlavě I. až III. tohoto zákona nebo v koncesní listině.

(3) Za pokuty uložené podle odst. 2. osobám, jichž používá v podniku, ručí koncesionář rukou společnou a nerozdílnou.

§34.

(1) Jestliže povinnost jednati určitým způsobem nebo. něco opomenouti postihuje právnické osoby nebo jiné soubory osob a je-li na nesplnění povinnosti ustanoven trest, lze není-li jinak stanoveno - uložiti trest orgánu, jenž jest podle právních předpisů povolán je v tom směru zastupovati. Tento orgán, nejde-li o osobu fysickou, má právo a na vyzvání úřadu povinnost ustanoviti za sebe jednu nebo více osob, které jsou pak zodpovědný za zachování předpisů.

(2) Přesunouti placení pokut uložených podle předchozích ustanovení odpovědným orgánům a zástupcům na právnické osoby a jiné soubory osob, o něž jde, jest zakázáno. úmluvy tomu odporující jsou právně neúčinné.

(s) Právnické osoby a jiné soubory osob ručí však rukou společnou a nerozdílnou s potrestaným za pokuty a náklady řízení uložené odpovědným orgánům a zástupcům.

§35.

Trestních ustanovení §§ 33 a 34 lze použíti, není-li stanoveno jinak, i na přestupky spáchané přede dnem jejich účinnosti, nejsou-li nepříznivější než právo platné v době, kdy přestupek byl spáchán.

Hlava V.

Zvláštní ustanovení pro podniky československé státní dráhy a československá pošta.

§ 36.

(i) Podniky československé státní dráhy a Československá pošta nepodléhají ustanovením I. až IV. hlavy tohoto zákona s výjimkou § 2, odst 1., písm. a), §§ 10, 18, 20, 22, 26 a 31. Kromě toho platí pro dopravu jimi provozovanou tato ustanovení:

1. Dříve než zahájí pravidelnou dopravu, zjistí tyto podniky u příslušných silničních úřadů, zda stav silnic a cest dovoluje, aby zamýšlená doprava byla na nich provozována.