Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 7. zasedání.

2123.

Návrh

poslanců Krosnáře, Hádka, Vallo, Töröka, Šliwky a soudruhů na vydání zákona o minimální státní podpoře nezaměstnaných.

Podepsaní navrhují:

Zákon

ze dne .......................

o minimální státní podpoře nezaměstnaných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Do té doby, dokud nebude zavedena plná státní podpora všech nezaměstnaných a omezeně pracujících, dostane každý nezaměstnaný, který nepožívá podpory dle gentského systému, nebo který svůj nárok na podporu dle gentského systému již vyčerpal, od státu minimální peněžitou podporu, a to za svou osobu 30. - Kč týdně, a na každého nezaopatřeného příslušníka rodiny 10. - Kč týdně po celou dobu nezaměstnanosti.

(2) Kromě podpory uvedené v odstavci 1. obdrží nezaměstnaný obnos 1. - Kč denně na nákup mléka pro každé dítě mladší 8 let.

§2.

(1) Podpory uvedené v §u l vyplácejí se od prvého dne nezaměstnanosti na týden

předem obecním úřadem místa pobytu nezaměstnaného.

(2) Okresní úřad je povinen poskytovati obci týdně potřebné zálohy.

§3.

(1) Na úhradu výloh B provedením tohoto zákona spojených bude vedle obnosů předvídaných k podpoře nezaměstnaných v rozpočtu, použito v prvé řadě exekučně vymožených daňových nedoplatků osob, jichž jmění přesahuje po odečtení dluhů 100. 000. - Kč.

(2) Za účelem rychlého a účelného vymáhání daňových nedoplatků osob v odst. 1. uvedených jsou berní správy povinny na vyzvání obecního zastupitelstva obce, ve které dlužník má své sídlo nebo pobyt a za kontroly obecního zastupitelstva učiniti neprodleně všechna nutná opatření exekuční. Členové obecního zastupitelstva mají k účinné kontrole právo nahlédnouti kdykoliv do všech úředních spisů, týkajících se daňových povinností osob v odst. 1. uvedených.

§4.

(1) Za práci konanou nezaměstnanými ve službách státu, země, okresu a obce i veřejnoprávních ústavů a fondů musí v každém případě býti placena mzda podle příslušné kolektivní smlouvy, nebo není-li kolektivní smlouvy - mzda v místě obvyklá.

(2) Při pracech uvedených v odst. 1. musí zaměstnanci býti pojištění podle zákonů o sociálním a úrazovém pojištění.

§5.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení jemu odporující. Provedením jeho pověřují se všichni ministři.

Odůvodnění.

Podali jsme již dne 13. října 1931 iniciativní návrh na zavedení plné podpory všech nezaměstnaných a obmezeně pracujících na účet státu a podnikatelů. Ačkoliv tento návrh zákona je do všech podrobností propracován a naprosto proveditelný

- ukázali jsme zejména, odkud vzít úhradu -, ačkoliv přijetí tohoto návrhu je požadováno dělnictvem a zaměstnanci bez rozdílu organisační příslušnosti, nebyl dosud sociálně politickým výborem dán ani na program jednání. Trváme se vší roz-

hodností na neprodleném projednání a přijetí onoho návrhu.

Do té doby navrhujeme opatření, která jsou bezodkladně nutná, mají-li statisíce nezaměstnaných být ušetřeny před fysickým zničením. Je to především zákonně stanovená minimální státní podpora pro ty nezaměstnané, kteří nemají nároku na podporu dle gentského systému, nebo tento nárok již vyčerpali.

V současné době dostává se těmto nezaměstnaným nejvýše 10. - až 20. - Kč týdně v tak zv. stravovacích poukázkách; je na bíledni, že z této podpory živi býti nemohou. Při tom je nutno uvážiti, že velmi značná část nezaměstnaných nedostává ani onu jednu či dvě poukázky desetikorunové a že stále nové a nové vrstvy nezaměstnaných jsou v praxi z přijímání poukázek vylučovány, svévolně a tím spíše, že na ně nemají právního nároku.

Navrhujeme minimální peněžitou podporu 30. - Kč týdně na osobu, 10. - Kč týdně na nezaopatřeného člena rodiny a 1. - Kč denně na nákup mléka pro děti do 8 let. Uvědomujeme si, že výše této námi navržené podpory je naprosto nedostatečná, ježto by svobodný nedostal více než 30. - Kč týdně a ženatý s rodinou ne více než průměrně 50. - Kč týdně. Uvědomujeme si také, že tato státní podpora musela by být doplněna minimální podporou obecní, nejméně 10. - Kč týdně, pro jednoho nezaměstnaného a 5. - Kč týdně pro nezaopatřeného člena rodiny. Ale v přítomné době nedostává se převážné většině nezaměstnaných ani třetiny námi požadovaných podpor, takže náš návrh směřuje k nezbytné záchraně většiny nezaměstnaných před hrůzami nastávající zimy, před hladovou katastrofou.

Odůvodněnost podpory 30. - Kč týdně pro nezaměstnaného a 10. - Kč týdně pro rodinného příslušníka, t. j. průměrně 50. Kč týdně, vyplývá jasně z výpočtu cen nejnutnějších životních potřeb, které nezaměstnaný musí míti k záchraně života svého a své rodiny:

8 kg brambor na týden po 50 hal. celkem 4 - Kč; za 3 kg černé mouky po 2. 80 Kč činí 8. 40 Kč, 6 kg chleba po 2. 50 Kč jest 15. - Kč, půl kg cukru, t. j. 8 kostek na den je vydání 3. 20 Kč, za tři litry mléka 5. - Kč, za půl kg loje nebo jiného méně-

cenného tuku 4. - Kč, za žitnou kávu, sůl, cikorii 4. - Kč, za 30 kg uhlí na uvaření této nedostatečné stravy 6. 40 Kč. Jen za tyto předměty, které však dnes při stále stoupající drahotě daleko nestačí k živobytí, nutno vydati týdně 50. - Kč. Kde však zbývá na dříví, nájem, světlo, šatstvo, obuv a jiné důležité potřeby?

Oprávněnost požadavku, aby na l dítě pod 8 let věku dostalo se aspoň 1. - Kč denně na nákup mléka a housek je rovněž zcela jasný. Při tom scházejí však ještě výdaje na nezbytné ošaceni dětí nezaměstnaných, dětí, které už v současné době jsou často nahé nejen na Zakarpatsku, ale i v Rudohoří, na Liberecku a na samé periferii Velké Prahy, dětí, které proto, že jsou nahé a bosé, nemohou navštěvovati ani školu.

Uvádíme ve svém návrhu také dostatečnou úhradu výloh, s provedením jeho spojených, a sice takovou, že by státní pokladně nevznikly vůbec žádné nové výdaje, takže by obvyklé výmluvy na nedostatek peněz musely naprosto odpadnouti. Podle úředních údajů jest t. č. v Československé republice 600. 000 nezaměstnaných, s příslušníky rodin tedy na dva miliony hladovějících osob. Ve skutečnosti je však již dnes na milion nezaměstnaných. Vezmeme-li však za základ roční průměr nezaměstnaných pro r. 1933 v počtu 500. 000 osob, a počítáme-li průměrně se 2 nezaopatřenými příslušníky rodiny, vyžádalo by si splnění našeho návrhu na minimální podporu nezaměstnaných pro rok 1933 circa 1. 300, 000. 000. - Kč. Od toho nutno však odečísti třetinu, t. j. podporu pro nezaměstnané, kteří požívají podpory podle gentského systému a na které se náš návrh nevztahuje, takže by bylo třeba jen asi 870, 000. 000. - Kč. Na nákup mléka pro děti 1. - Kč denně bylo by při předpokládaných 600. 000 hladových dětí třeba 220 milionů Kč. Celkem tedy na všechny výdaje asi 1. 100, 000. 000. - Kč. Polovinu tohoto obnosu má dle oficielních zpráv min. soc. péče již k disposici obnosem předvídaným ve státním rozpočtu. Druhou polovinu bylo by lze snadno opatřiti neprodleným exekučním vymáháním daňových nedoplatků, které dluží kapitalisté za minulá léta. Účetní uzávěrka na r. 1931 přiznává sama na daňových nedoplatcích asi 5

miliard Kč (ve skutečnosti jsou ovšem dluhy daleko větší). Odhadujeme-li velmi mírně účast kapitalistů na těchto nedoplatcích jednou polovinou - proti vymáháni nedoplatků na lidových vrstvách se pro jejich bídu rozhodně stavíme - je na snadě, že by bylo možno z tohoto obnosu 2 miliard 500, 000. 000. - Kč vymoci aspoň požadovaných 550, 000. 000. -Kč během r. 1933.

Tak by státní pokladna postupným vymezením daňových nedoplatků od kapitalistů mohla míti postupně k disposici obnosy, nutné k vyplácení minimálních podpor nezaměstnaným v roce 1933. Nezaměstnaní a massy pracujícího lidu vůbec měly by pak bezprostřední zájem na exekucích, prováděných u toho kterého kapitalisty a mohly by být samy nápomocny při odhalování daňových defraudací a pod. Obdobně mohly by býti námi navrhované obecní podpory kryty současným vymáháním nedoplatků kapitalistů na obecních přirážkách k daním, na obecních dávkách, příspěvcích, poplatcích a pod.

Poněvadž státní a obecní úřady už v současné době často příkročují k soustavě nucené práce za naprosto nepřiměřené mzdy s obcházením zákonů o sociálním a úrazo-

vém pojištění (Praha podle Zenklova plánu, Podkarpatská Rus a pod. ), k systému to nejhoršího vykořisťování lidské bídy, který je pak napodobován zaměstnavateli soukromými, obsahuje náš návrh výslovné ustanovení, že stát, zem, obec i jiní veřejnoprávní činitelé jsou povinni za nouzové práce platiti v každém případě nejméně mzdu podle kolektivní smlouvy, nebo není-lí jí, mzdu v místě obvyklou. Dělníci pracovat chtějí, ale za řádných podmínek. Předpis, že nouzoví dělníci musí býti pojištěni podle platných zákonů, rozuměl by se sice sám sebou, ale vzhledem k tomu, že tyto předpisy už nyní jsou řadou obcí za souhlasu státu šlapány, je třeba zvláštního opětného zdůraznění zákonného.

Náš návrh je v každém směru uskutečnitelný a vyplývá z potřeb a oprávněného mínění lidu samého. Jsme přesvědčeni o tom, že massy dělnictva u všichni pracující vůbec se za něj s plnou váhou postaví, neboť jinak nelze dle zkušenosti očekávati jeho provedení.

Po stránce formální navrhujeme, aby náš návrh přikázán byl výboru sociálně politickému a rozpočtovému k neprodlenému projednáni a rozhodnutí do 14 dnů.

V Praze, dne 18. prosince 1932.

Krosnář, Hadek, Vallo, Török, Śliwka,

Russ, Gottwald, Novotný, Dvořák, Höhnel, Tyll, Kliment, dr Stern, Hruška, K. Procházka, Juran, Steiner, Zápotocký, Kuhn, Kopecký, J, Svoboda.