Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 7. zasedání.

2110. Vládní návrh.

Zákon

ze dne.................prosince 1932

o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1933.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Vláda se zmocňuje, aby po dobu od 1. ledna do 28. února 1933, po případě do dřívějšího vyhlášení ústavně schváleného státního rozpočtu na rok 1933 vedla státní hospodářství na podkladě připojeného a Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání již předloženého návrhu finančního zákona na rok 1933 a jeho přílohy. Při tom buďtež opatřovány jen neodkladné potřeby státní, kterých vyžaduje plnění právních závazků státu nebo nezbytně nutný chod státní správy a státního hospodářství vůbec.

12.

Státní výdaje a příjmy za tuto dobu jest po vyhlášení ústavně schváleného státního rozpočtu na rok 1933 súčtovati podle tohoto rozpočtu.

§3.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1933. Provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

Všeobecná hospodářská krise projevuje se značným poklesem státních příjmů. Snaha upraviti hospodářství státní tak, aby veškeré výdaje, zejména také i ty, které dosud byly hrazeny mimo rozpočet, byly v roce 1933 uhrazeny tak, aby hospodaření státní nekončilo schodkem, znemožnilo předložení návrhu státního rozpočtu na rok 1933 včas, aby mohl býti Národním shromážděním projednán a ústavně schválen před koncem roku 1932. Je proto nutno učiniti zatímní opatření pro hospodaření státní pro dobu od 1. ledna 1933 do 28. února 1933, v níž bude třeba předložený vládní návrh finančního zákona a státního rozpočtu na rok 1933 definitivně ústavně projednati.

Za podklad zatímního hospodaření je třeba vzíti návrh finančního zákona a státního rozpočtu předložený Národnímu shromáždění, a to proto, poněvadž v návrhu tom jsou ciferně již provedena opatření, která zabezpečují rovnováhu ve finančním hospodářství státním, zejména pokud jde o výdaje, provedeno jest v něm značné jich snížení, a to jednak v důsledku omezení veškerých výdajů, při nichž to bylo možno, a

jednak v důsledku opatřeni, která se provádějí anebo provedou zvláštními zákony. Příslušný text osnovy vládního návrhu finančního zákona na rok 1933 a přehledy skupin předloženého rozpočtového návrhu připojují se jako přílohy k osnově zákona o zatímním vedení státního hospodářství z důvodu publicity.

Navržené opatření jest jen zatímní. Veškeré výdaje a příjmy za dobu zatímního vedení státního hospodářství súčtují se definitivně také v podrobnostech podle rubrikového schématu návrhů dílčích rozpočtů na rok 1933 předložených Národnímu shromáždění.

Toto navržené opatření o zatímním vedení státního hospodářství nemůže míti žádných nepříznivých důsledků pro hospodářství státní a národní vůbec. Naopak, uváží-li se, jaké důležité úkoly zákonodárné sbory a vláda jsou nuceny řešiti, jest takto získaná doba vhodná a nutná k tomu, aby jak řádný rozpočet na rok 1933, tak i řada osnov zákonných s ním souvisejících mohly býti důkladně projednány.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán k podání zprávy výboru rozpočtovému.

V Praze dne 14. prosince 1932.

Předseda vlády: J. Malypetr v. r.

Ministr financí:

Dr. Trapl v. r.

Příloha

k vládnímu návrhu zákona o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1933.

Vládní návrh

finančního zákona

republiky Československé,

kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1933.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

V připojeném státním rozpočtu na rok 1933 stanoví se veškeré výdaje státní správy částkou 8. 632, 537. 770 Kč a na jejich úhradu příjmy státní správy částkou 8. 634, 170. 060 Kč (rozpočtová skupina I).

Čl II.

(1) Státní podniky (rozpočtová skupina II. ), pro které platí zákon ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, hradí ze svých příjmů jak výdaje provozní, tak i výdaje investiční, pokud není tímto zákonem nebo v připojeném státním rozpočtu jinak stanoveno.

(2) československé státní dráhy a československá pošta mimo to uhradí též potřeby na své nejvyšší správní úřady (ministerstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastními příjmy.

(3) československým státním drahám ponechává se z výnosu přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách částka až do výše 400, 000. 000 Kč k úhradě výdajů provozních. Vykázaný konečný schodek provozního rozpočtu československých státních drah ve výši 490, 806. 200 Kč jest uhraditi až do výše 253, 614. 700 Kč z vlastních prostředků podniku a zbytek zmíněného schodku

až do výše 237, 191. 500 Kč ze státní pokladny.

(4) Výdaje investiční v jednotlivých podnicích nesmí překročiti částky v rozpočtové skupině II. uvedené.

(6) úhrada investičních výdajů zápůjčkami jest přípustná jen při těch státních podnicích, při kterých jest to stanoveno tímto zákonem.

(6) Přechodné úvěry k hrazení přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji jsou přípustný pouze v dohodě s ministrem financí a musí býti splaceny nejdéle do konce února 1934.

Čl. III.

Ministr financí se zmocňuje, aby výnos daně ze zbraní a lovu v roce 1933, nebude-li zatím věc tato upravena zvláštním zákonem, přenechal i a nedoplatky za předchozí léta zemím Slovenské a Podkarpatoruské, a to podle výsledků v té které z těchto zemí dosažených.

Čl. IV.

(1) Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (rozpočtová skupina III. ) se stanoví částkou 2. 748, 732. 900 Kč.

(2) Na úhradu učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol jest stanoven podíl z příjmu na dani z obratu a dani přepychové až do výše 925, 000. 000 Kč.

(3) Zálohy na případné náklady roku 1938 z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., o převzetí soukromých železnic do správy státní, a to na provozní schodky, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na ostatní správní náklady stanoví se až do výše 82, 000. 000 Kč a zálohy na případné provozní schodky a potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby, stanoví se na rok 1933 až do výše 43, 000. 000 Kč. Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil tyto zálohy z provozních příjmů Československých státních drah. Dosáhnou-li Československé státní dráhy v r. 1933 provozního zisku, platí shora zmíněné zálohy ze svých vlastních příjmů až do výše dosaženého zisku. Jinak státní správa poskytne československým státním drahám na tyto zálohy nedostávající se peníz z vyššího příjmu na dani z obratu a dani

přepychové z výnosu přirážky k těmto daním do výše 100, 000. 000 Kč a zbytek z vyššího příjmu na dani důchodové z výnosu přechodné přirážky k této dani.

(4) Na péči o nezaměstnané z důvodu mimořádných hospodářských poměrů stanoví se na rok 1933 částka až do výše 700, 000. 000 Kč. Úhrada její jest zajištěna až do výše 100, 000. 000 Kč na dávce nouzové, až do výše 200, 000. 000 Kč ve vyšším příjmu na dani důchodové z výnosu přechodné přirážky k této dani a až do výše 400, 000. 000 Kč ve vyšším příjmu na dani z obratu a dani přepychové z výnosu přirážky k těmto daním. Vláda se zmocňuje, aby této částky 700, 000. 000 Kč použila k podpoře vyplácené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec.

Čl. V.

(1) Roční dotace 40, 000. 000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1., bod 2, zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, snižuje se na rok 1933 na 32, 500. 000 Kč; roční částka 20, 000. 000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2., bod 1, uvedeného zákona, nebude v roce 1933 vyplacena.

(2) Roční částka 70, 000. 000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1., zákona ze dne 27. března 1931, č. 50 Sb. z. a n., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, snižuje se přechodně na rok 1933 na 42, 500. 000 Kč.

(3) Roční částka 35, 000. 000 Kč, stanovená v čl. I. zákona ze dne 19. května 1932, č. 72 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení § l zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrísace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n., se snižuje na rok 1933 na 25, 000. 000 Kč.

Čl. VI.

Výdaje na úrok, úmor a na správní potřeby státního dluhu (rozpočtová skupina IV. ) se stanoví částkou 1. 996, 252. 816 Kč.

K hrazení této částky přispějí:

a) Státní podniky a fondy

částkou......362, 028. 200 Kč,

b) Společná pokladna (Caisse commune) částkou ....... 41, 709. 550 Kč.

c) Fond zřízený podle článku XVII. finančního zákona na rok

1927 částkou.... 60, 000. 000 Kč.

d) Státní správa částkou 1. 532, 515. 066 Kč.

Čl. VII.

Prostředků povolených na výdaje státní správy smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XI. ), jen až do výše a k účelům uvedeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu, a to jak jsou uvedeny odděleně pro potřeby řádné a mimořádné, osobní a věcné. Při tom smějí býti opatřovány jen nutné potřeby státní správy v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nejhospodárněji. Výše nákladu stanovená vládou anebo v dohodě s ministrem financí pro některá opatření (na př. stavby a jiné práce) nesmí býti bez souhlasu jejich překročena.

Čl. VIII.

(1) Prostředků určených na řádné výdaje smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. X. ), pro každý měsíc nejvýše jednou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Výjimky, pokud jsou odůvodněny, jsou vázány na souhlas ministra financí.

(2) Toto ustanovení se nevztahuje na výdaje splatné v delších než měsíčních lhůtách. Tyto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

Čl. IX.

Prostředků určených na mimořádné výdaje smí býti použito až do výše 10. 000 Kč. K vyšším výdajům v jednotlivém případě pro týž účel v rozpočtovém roce jest třeba souhlasu ministra financí.

Čl. X.

Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, k nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vypláceny až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku, jinak jen po předchozím souhlasu ministra financí.

Čl. XI.

(1) Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni schválených dostatečných prostředků, může býti potřebná částka uhrazena úsporami v rozpočtu téže kapitoly za podmínek § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, při čemž nutno zvláště zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty článku VII.

(2) Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů preliminovaných jako osobní.

(3) Prostředků povolených k hrazení osobních výdajů podle platových zákonů a naří-

zení není možno použíti k úhradě jiných výdajů. Výjimečně možno za podmínek § 7

zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. použíti těchto prostředků také na náhradní opatření nutná k plnění stejných úkolů, pro které byly tyto prostředky povoleny.

(4) Prostředků povolených na mimopodnikové potřeby stavební (investiční) nesmí býti použito k jiným účelům. K zadání prací, jichž náklad má býti hrazen z těchto prostředků, jest si vyžádati napřed souhlasu ministra financí.

Čl. XII.

Výdaje, které nelze hraditi ani přesunem podle článku XI. tohoto zákona, vyžadují souhlasu Národního shromáždění republiky československé.

C L XIII.

Opatření, která časově přesahují schválený rozpočet a ve svých důsledcích zatěžují rozpočty příští, vyžadují souhlasu ministra financí. Toto ustanovení se nevztahuje na opatření, která se dějí v běžném hospodářství prováděním platných zákonů anebo na základě zmocnění podle nich.

Čl. XIV.

(1) Ministr financí se zmocňuje:

a) aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěry, jež musí býti splaceny nejdéle do konce února 1934 a nesmějí býti v žádné formě prolongovány ani novými úvěrovými operacemi hrazeny,

b) aby provedl potřebné úvěrní operace na prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů splatných v roce 1933, čítajíc v to i výdaje spojené s těmito úvěrními operacemi a dluhy sjednané podle čl. XIV., písm. a), finančního zákona na rok 1932,

c) aby k opatření potřeb v zájmu veřejném nevyhnutelných převzal státní záruky až do výše 150, 000. 000 Kč a dal je Národnímu shromáždění republiky československé na vědomost,

d) aby v dohodě s ministrem veřejných prací použil na účast státu na elektrických podnicích zbytku splátek zápůjčky poskytnuté státem ústředním elektrárnám, akciové společnosti v Praze, i s úroky.

(2) Lhůty, které ve příčině přejímání státních záruk stanoví čl. XLI., odst 1, věty 2. a 3., zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb.

z. a n., prodlužují se, a to prvá do 30. září 1933 a druhá do 31. prosince 1933.

Čl. XV.

(i) Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil úvěrovou operací, po případě poskytl zálohou ze státní pokladny peníz nutný pro investiční potřeby státních podniků, a to:

a) československých státních drah až do výše...	282, 000. 000 Kč,
b) Státních lesů a statků až	27, 094. 800 Kč,
c) školního závodu zemědělského v Děčíně-Libverdě	1, 148. 800 Kč,
d) Vojenských lesních podniků až do výše .....	29, 330. 000 Kč,
e) Státních lázní až do	7, 476. 800 Kč,
tudíž do úhrnné výše..,	, 347, 050. 400 Kč.

(2) Prostředků takto opatřených nesmí se použíti k hrazení jiných než investičních výdajů těchto podniků. K provádění investic možno přikročiti jen, jestliže potřebné prostředky byly již opatřeny a souhlas ministrem financí dán.

(s) Pokud jde o investiční potřeby uvedené v odst. 1., písm. e), zmocňuje se ministr financí, aby hypotekárně zatížil majetek spravovaný státním podnikem "Státní lázně" až do výše 7, 476. 800 Kč.

Čl. XVI.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1933 mohl bez předchozího schválení Národního shromáždění nemovitý státní majetek

1. zciziti až do úhrnné částky 6, 000. 000 Kč, nepřevyšuje-li odhadní cena zrnovaných nemovitostí v jednotlivém případu 1, 000. 000 Kč,

2. zatížiti služebnostmi neb zástavními právy až do úhrnné hodnoty 1, 000. 000 Kč, nepřevyšuje-li hodnota jednotlivé propůjčované služebnosti anebo jednotlivá pohledávka zajišťovaná zástavním právem 200. 000 Kč,

3. zatížiti stavebními právy.

(2) O těchto opatřeních nutno podati zprávu Národnímu shromáždění republiky československé.

Čl. XVII.

K prodeji majetku, který se stal státním majetkem placením dávky podle § 55, odst. 1., bod 6, zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku, a nebyl podle § 37 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., o převzetí

a náhradě za zabraný majetek pozemkový, převzat k účelům zákona přídělového, jest zapotřebí pouze souhlasu ministrů financí a zemědělství.

Čl. XVIII.

(1) Povolených prostředků může býti použito, pokud tento zákon nestanoví jinak, jen do konce roku 1933 a k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

(2) Toto ustanovení neplatí pro prostředky povolené k úhradě stálých platů jako služného a pensí, aneb na plnění závazků, jako je placení úroků ze státního dluhu. Těchto prostředků může býti použito až do uplynutí promlčecí lhůty.

Čl. XIX.

Předpisy článků VII. až XIII. a XVIII. se nevztahují na státní podniky.

Čl. XX.

(1) Roční částka stanovená v odst. 1., čl. XX., finančního zákona na rok 1931 se snižuje na rok 1933 na 45, 000. 000 Kč a roční částka stanovená v odst. 2. téhož článku na 17, 000. 000 Kč.

(2) Ustanovení druhé věty, odst. 3., čl. XX.. finančního zákona na rok 1931 neplatí na rok 1933.

Čl. XXI.

Platby a doplatky přímých daní předepsaných nebo placených podle zákonů platných před 1. lednem 1928 súčtují se na přímé daně podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, jsou-li daně tyto pokračováním dřívějších daní přímých, jinak se súčtují odděleně.

Čl. XXII.

Účelové dávky jsou vázány pro účel v příslušném zákoně vyjádřený jen tehdy, je-li mezi dávkou a účelem přímý právní vztah a je-li účel ten i ve státním rozpočtu od všeobecných úkolů státních oddělen a osamostatněn.

Čl. XXIII.

Vláda se zmocňuje, aby vydala podrobné předpisy o evidenci a kontrole všech očekávaných státních výdajů a příjmů za účelem úpravy těchto výdajů v jednotlivých měsících rozpočtového roku podle stavu státní pokladny, dále o evidenci vyda-

ných platebních poukazů jakož i o vykazování realisovaných výdajů a příjmů státních. Zmocnění toto vztahuje se též na státní podniky a fondy uvedené ve státním rozpočtu.

Čl. XXIV.

(1) Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, budou vydány vládním nařízením.

(2) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1933. Provede jej ministr financí.