Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932,

III. volební období. 7. zasedání.

2103.

Návrh

posl. J. V. Najmana, A. J. Beneše, F. Ostrého a druhů na úpravu automobilní dopravy.

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .....................

kterým upravuje se automobilová doprava.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Hlava I.

§ 1.

Veškerá doprava osob nebo nákladu provozovaná po živnostensku motorovými vozidly jest živností koncesovanou.

§ 2.

Motorovými vozidly rozumí se všechna vozidla uváděná v pohyb motorickou silou a pohybující se po silnicích.

§ 3.

Pravidelnou jest taková doprava, jejíž provoz jest časově a místně upraven tak, že lze s ní jako s opakující se počítati, každá jiná doprava jest dopravou nepravidelnou.

§ 4.

Koncesi k dopravě nepotřebují:

Podniky dopravující vlastní zaměstnance do místa pracovního, které kdykoli mo-

hou prokázati, že tito zaměstnanci jsou podnikem přihlášeni k nemocenskému, pensijnímu či úrazovému pojištění.

Podniky letecké dopravující své cestující a zboží mezi letištěm a přesné označeným místem.

Podniky, které dopravují náklady k vlastním účelům či zpracováni a podniky, které dopravují zboží vlastní výroby svým prodejnám či zákazníkům.

V těchto případech musí podnik aneb majitel prokázati vlastnictví vozidel, jakož i jejich obsluhu vlastními lidmi.

§ 5.

Žadatel o koncesi musí prokázati:

1. ) Věk nejméně 24 let,

2. ) zachovalost,

3. ) státní občanství republiky Československé a bydliště v tuzemsku; výjimka z tohoto ustanovení jest přípustná jen v případě formální reciprocity.

§ 6.

Osoby právnické, tedy i železniční a poštovní podniky mohou nabýti koncese:

a) mají-li sídlo v tuzemsku,

b) jestliže zástupce (náměstek) v provozu prokáže, že vyhověl podmínkám § 5. odst. 1. a 2.

c) zřídí-li plně odpovědného zástupce (náměstka) jak pro provoz, tak postih podle tohoto zákona.

§ 7.

Koncese nesmí býti udělena:

a) osobám, které byly pravoplatně odsouzeny pro zločin vůbec, přečin nebo přestupek ze ziskuchtivosti, nebo pro přečin podvodného úpadku,

b) jestliže místní potřeba obyvatelstva nevyžaduje této koncese.

§ 8.

Koncesi pro pravidelnou dopravu lze uděliti toliko tam, kde na téže trati ani souběžně nebo málo odchylně vedena doprava stejného druhu není.

Koncesní oprávnění jest bez omezení doby trvání.

Dokud žadatel neobdrží koncesi, nesmí s provozem započíti. Kdyby však přes to s provozem započal, nevyčkav vydání koncesního oprávnění, jest čin ten kvalifikovati jako nespolehlivost žadatele a žádost již podanou zamítnouti, a to i tehdy, kdyby místní potřeba dopravy takové vyžadovala.

Koncese jest osobní oprávnění nepřevoditelné a neprodejné. Koncesionář má zpravidla provozovati živnost sám, může tuto však ve zvlášť důležitých případech provozovati náměstkem anebo pachtýřem. Aby však kdo směl tuto živnost provozovati náměstkem anebo pachtýřem, jest mu předložiti doklad o tom, že nejméně rok, počítaje ode dne uděleni koncese resp. zahájení provozu, živnost vedl sám svými prostředky, na vlastní účet, anebo že se po nějaké době stal neschopným živnost provozovat (úraz, nemoc, nedostatek prostředků a pod. ).

Právo vdovy a nezletilců zůstává nedotčeno. Rovněž nedotčeno zůstává právo provozovati i propachtovati živnost konkursní či pozůstalostní podstatou, provozování vnucenou správou a vnuceným pachtem.

§ 9.

Koncesionář jest povinen k zajištění svých závazků plynoucích z odpovědnosti provozu motorových vozidel sjednati pojištění u některé pojišťovny připuštěné ku provozování obchodů v republice Československé.

Výše pojistného se stanoví: U trojkolek a osobních vozů: na 50. 000 Kč za osobu, 150. 000 Kč za případ a 10. 000 Kč pro věcné škody. U autobusů a autokarů:

na 50. 000 Kč za osobu, 150. 000 Kč za případ a 10. 000 Kč pro věcné škody.

U dodávkových a nákladních: na 50. 000 Kč za osobu, 150. 000 Kč za případ a 10. 000 Kč pro věcné škody.

Žadatel jest povinen prokázati nejpozději 8 dnů před započetím provozu, že uzavřel pojišťovací smlouvu na výši odst. 1. tohoto paragrafu určenou. Neprokáže-li

toho ve lhůtě stanovené, jest provoz snad již započatý zastaviti, a přestupek potrestati.

K zajištění pojišťovací povinnosti lze i v případě neuposlechnutí vozidlo zabaviti, a to až do provedení průkazu, že pojišťovacím podmínkám bylo vyhověno.

Pojistné prémie musí býti zaplaceny nejméně na půl roku předem. Koncesní úřad, jemuž živnost podléhá, může kdykoli se přesvědčiti, že prémie jsou včas a řádně zaplaceny. Při zjištění nesprávností může okamžitě provoz živnosti zastaviti a vozidla zapečetiti.

§ 10.

a) autodoprava po živnostensku provozovaná smí býti provozována na základě dopravního řádu. Podrobnosti stanoví vládní nařízení;

b) dopravní řád, sazebník a vývěsky je obsahující, nápis na vozidle, jízdní řád a vyhlášky o něm musí býti v jazyku státním. Stanice a zastávky při pravidelné osobní dopravě musí býti označeny vývěskou obsahující odjezdy a příjezdy časově upravené pro tu kterou stanici či zastávku.

§ 11.

Vyžaduje-li toho zájem veřejný, jest koncesionář povinen dopravovati poštu listovní i balíkovou za přiměřenou náhradu.

Nedohodne - li se o výši náhrady poštovní správa s koncesionářem, rozhodne pravoplatně ministerstvo pošt a telegrafů v dohodě s ministerstvem obchodu s přizváním zástupce Ústředny obchodních a živnostenských komor v Praze, která zastupuje koncesionáře.

§ 12.

Koncese k dopravě osob opravňuje koncesionáře dopravovati také zavazadla cestujících, pokud použije se pro cestujícího i jeho zavazadla téhož vozu nebo k témuž vozu připojeného vlečňáku.

Vyžaduje-li toho potřeba obyvatelstva, lze přepravovati předměty denní potřeby do váhy 100 kg vozidlem určeným k přepravě osob.

§ 13.

Vozidel používaných k přepravě osob a zavazadel (nesmí býti používáno s výjimkou §u 12, odst. 2, k žádné jiné přepravě.

§ 14.

Pro veškerou dopravu podle §u 1 platí ustanovení živnostenského řádu a předpisy jej doplňující, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.

Hlava II. § 15.

Pro udělení koncese jsou příslušný:

a) ku pravidelné dopravě, která se vztahuje na obvod okresu, okresní úřad. Jde-li o dopravu, která se vztahuje na více okresů téže země Zemský úřad. Jde-li o dopravu vztahující se na více zemí, ministerstvo obchodu.

b) k nepravidelné dopravě okresní tirád.

§ 16.

1. Při dopravě pravidelné posoudí místní potřebu obyvatelstva koncesní úřad, který vyzve zúčastněné obce, jednotu společenstevní, příslušnou obchodní a živnostenskou komoru a příslušné ředitelství státních drah, aby se vyjádřily v propadné lhůtě 6 týdnů.

2. Při dopravě nepravidelné posoudí místní potřebu obyvatelstva koncesní tirád, který vyzve obec, kde je stanoviště zamýšlené živnosti, příslušné společenstvo a odborové svazy, aby se vyjádřily v propadné lhůtě 6 týdnů.

3. Ve všech rekursních podáních rozhoduje nadřízený koncesní úřad samostatně.

§ 17.

Dobrozdání k požadovanému vydání koncese smí učinit ředitelství státních drah jedině s hlediska stávající dopravy kolejové, příp. s hlediska na zamýšlenou výstavbu kolejové dráhy.

§ 18.

1. ) Koncesní listina musí obsahovati:

a) označení koncesionáře,

b) rozsah oprávnění a slanoviště živnosti,

c) výši pojištění proti povinnému ručení podle §u 9.

2. ) V koncesní listině mohou býti dále uloženy podmínky, které mají zaručiti bezpečnost provozu, veterinární a v zájmu veřejného zdravotnictví.

§ 19.

Jestliže koncesionář nezahájí bez závažných příčin provoz do 6 měsíců od udělení koncese, anebo provoz bez závažných příčin na déle jak 6 měsíců přeruší, může okolnost ta býti důvodem k odnětí koncese.

Ustanovení toto nevztahuje se však na koncesované dopravy sezónní a lázeňské.

§ 20.

Koncesní úřad při udělení koncese učiní současné oznámení se zasláním opisu koncesní listiny věcně příslušnému bernímu úřadu neb berní správě.

Hlava III. § 21.

1. Pokutou od 600. - Kč do 2000- Kč budiž potrestán ten, kdo bez právoplatné koncese provozuje dopravu podle §u 1.

2. Pokutou 200. - Kč až 1000. - Kč budiž potrestán ten, kdo dopustí se přestupku hlavy I. až IV. tohoto zákona, neb kdo poruší ustanovení koncesní listiny a Dopravního řádu.

3. V případě nedobytnosti určí koncesní úřad vyměřující pokuty náhradní vězení poměrem za každých 200. - Kč jeden den.

4. Za uložené pokuty ručí provozovatel živností.

a) Je-li koncese provozována pachtýřem, ručí pachtýř.

b) Je-li koncese provozována náměstkem, ručí náměstek i koncesionář.

5. Koncesní úřad však může v případě prokázané spoluviny na přestupku spáchaném za součinnosti anebo s vědomím kon-

cesionáře, či když jej koncesionář mohl zameziti, uložit trest i koncesionáři. V případě nedobytnosti peněžité pokuty nastupuje trest náhradního vezení.

§ 22.

1. Jestliže trestní ustanovení postihuje osoby právnické, jest pokládati za koncesionáře onu fysickou osobu, která podle právních předpisů jest povolána právnické osoby v provoze zastupovati.

2. Přesunutí pokut, příp. úmluvy o tomto přesunutí na osoby jiné jest zakázáno a právně neúčinné.

H l a v a IV.

Ustanovení přechodná.

§ 23.

1. Ustanovení tohoto zákona vztahují se na veškerou dopravu, zřízenou před jeho účinností.

2. Majitelé takových živností osob, neb nákladů, pro kterou podle dosud platných předpisů nebylo potřebí koncese, které byly před účinností tohoto zákona zřízeny a které byly dosud provozovány jako svobodné (opověděné), jsou povinni do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona podati žádost podle § u 15 a prokázati, že vyhovují povinnostem §u 9.

3. Takovýto žadatel smí však provozovati živnost v plném rozsahu až do konečného vyřízení podané žádosti, případně rekursu, musí však dbáti všech ostatních ustanovení tohoto zákona.

4. Majitelům živnosti v odst. 2. tohoto paragrafu jmenovaným může býti udělení koncese odepřeno pouze z důvodů uvedených v§§ 5, 6 a 7.

5. Majitelé živností obstarávajících podle dosud platných předpisů periodickou dopravu osob nebo podle živnostenského řádu § 15, bod 4., jsou povinni prokázati do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona příslušnému koncesnímu úřadu, že splnili všechny podmínky tohoto zákona. Pokud jde o povinnost stanovenou § 9 musí její splnění prokázati do 1 měsíce.

6. Ustanovení náměstkové a pachtýři v provozu živnosti, pokud byli příslušným

koncesním úřadem schváleni, zůstávají v plné platnosti, leč podrobují se ustanovením tohoto zákona, pokud se na ně vztahuje.

7. Žádosti o udělení koncese, podané před účinností tohoto zákona a o nichž nebylo do dne vydání rozhodnuto, buďtež posuzovány podle ustanovení tohoto zákona.

§ 24.

1. Všechny dopravy vedené jako živnosti svobodné, ve skutečnosti však mající povahu doprav pravidelných, zastavují se dnem účinnosti tohoto zákona.

2. Všude tam, kde na jedné a téže trati jsou vedeny a provozovány dvě či více pravidelných koncesovaných doprav, upraví příslušný koncesní úřad společný jízdní řád a sazebník jízdného.

3. Jízdní řád buď upraven tak, aby byla zaručena všem živnostníkům možnost výdělku. Jednotlivé kursy jízd, jež jsou střídány zúčastněnými, musí býti v jízdních dobách i střídání přesně dodržovány. Sazebník jízdného musí býti jednotný.

4. Za upravené dodržování jízdního řádu a sazebníku složí všichni zúčastněni kauci v hotovosti, vkladní knížce či cenných papírech požívajících sirotčí jistoty ve výši 1000. - Kč až 5. 000. - Kč. Pokuty pro přestupek odst. 3. tohoto paragrafu uhradí se ze složené kauce, podnikatel jest povinen tuto do tří dnů doplniti na stejnou výši.

§ 25.

Veškerá doprava vedená za účelem výdělečným bez jakéhokoli oprávnění bud ihned zastavena, vozidla k zajištění nálezu koncesního úřadu zabavena a provozovatel potrestán podle ustanovení tohoto zákona.

Hlava V.

Ustanovení daňová. § 26.

1. Dávka z jízdného za hromadnou přepravu osob podle zákona 116 Sb. z. a n. se zrušuje dnem účinnosti tohoto zákona a na její místo nastupuje: dávka u všech vozidel zařízených pro výdělečnou hromadnou dopravu osob a k této dopravě

komisionelně uznaných, za každé sedadlo a každé místo k stání:

a) u autobusů bez ohledu, pohybují-li se v hranicích obce či nikoli, v jejíchž prostoru jsou stanovena místa k stání: za sedadlo Kč 50. -, za místo k stání Kč 30. -,

b) u autocarů, jejichž zařízení dovoluje přepravovati pasanty pouze v sedě: za každé sedadlo Kč 50. -.

2. U osobních automobilů, sloužících k výdělečné dopravě osob, za každé sedadlo Kč 50. -.

3. U motorových vozidel, sloužících k dopravě zboží a materiálií vůbec:

a) u dopravních trojkolek, do nejvyšší únosné váhy však 200 kg, Kč 400. -,

b) u nákladních vozidel používaných po živnostenská za úplatu, za každých i započatých 100 kg únosnosti Kč 80, -,

c) u nákladních vozidel, používaných k vlastní soukromé potřebě obchodu, průmyslu, hospodářství a živností a těch závodů, které k provozu podle §u 5 nepotřebují koncese, za každých i započatých 100 kg únosnosti Kč 40. -,

d) u vlečných vozů, používaných jako vozidla dle odst. 3. bodu b) tohoto paragrafu za každých i započatých 100 kg únosnosti Kč 80. -,

e) u vlečných vozů používaných k vlastní soukromé potřebě dle odst. 3., bodu c) tohoto paragrafu za každých i započatých 100 kg únosnosti Kč 40. -.

4. U traktorů:

a) za každou koňskou silu síly motoru, je-li traktor používán bez vlečných vozů způsobem jmenovaným v odst. 3. bodě b) tohoto paragrafu Kč 50. -,

b) za každou koňskou sílu síly motoru, je-li traktor používán bez vlečných vozů dle odst. 3. bodu c) tohoto paragrafu Kč 25. -,

c) je-li traktor používán výlučně k vlečení přívěsných vozů, jest platiti pouze za únosnost přípojových vlečných vozů, a to:

u vlečných vozů používaných dle odst. 3. bodu b) za každých i započatých 100 kg únosnosti Kč 80. -,

u vlečných vozů používaných, dle odst. 3. bodu c) za každých i započatých 100 kg únosnosti Kč 40. -.

5. Ustanovení zák. 116 Sb. z. a n. ex 1927 o vozidlech s pohonem parním zůstávají nezměněna.

§ 27.

Dávky v § 26 vyjmenované jest zaplatiti na jeden kalendářní rok předem.

§ 28.

Počet sedadel u motorových vozidel k přepravě osob, jakož i počet míst k stání, vyznačí na Úředním osvědčení a vozidle (certifikáte) příslušný koncesní úřad.

Počet koňských sil u traktorů a únosnost každého vozidla nákladního zjistí se podle údajů v Úředním osvědčení o vozidle. (Certifikát. )

§ 29.

Za dávky podle §u 26 ručí vlastník vozidla a při prodeji s výhradou vlastnictví držitel vozidla. Vozidlo samo však v každém případě ručí před právem vlastnickým za tyto dávky.

§ 30.

Koncesionáři a provozovatelé živnosti (pachtýři, náměstkové) i jich zřízenci mají pří periodické dopravě osob právo vydávati jízdní lístky a kontrolovati, zda všichni cestující jízdní lístky správně obdrželi.

§ 31.

Dávky podle §u 26 platí se zvláštními vplatními lístky poštovní spořitelny na účet příslušného finančního úřadu I. stolice.

§ 32.

Dávku lze vrátiti pouze tehdy, když byla skutkovým omylem nebo špatným součtem zapravena částka vyšší. Vrácení může se požadovati jedině tehdy, neuplynuly - li tři měsíce ode dme, kdy dávka měla býti zaplacena. Dávku lze také převésti na jiné vozidlo toho samého koncesionáře.

§ 33.

Osoby, jejichž vozidla, nechť tato jsou jejich vlastnictvím nebo jsou pouhými jich držiteli, jsou povinny ohlásiti příslušnému

důchodkovému kontrolnímu úřadu jak započetí provozování živnosti, tak i každou nastalou změnu v držbě vozidel.

§34.

Věcně příslušnými finančními úřady jsou na Moravě a v Čechách úřady I. stolíce, t. j. okresní finanční úřady. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi finanční ředitelství a ve Slezsku pak finanční inspektorát.

Za příslušný úřad lze pokládati ten finanční úřad 1. stolice, najmě důchodkový kontrolní úřad, do jehož obvodu spadá stanoviště živností.

§35.

Od dávky podle §u 26 jsou osvobozena vozidla:

a) která slouží státní správě, ústavům a zařízením nadaným právem veřejnosti, jež převahou mají plniti úkoly správní a humánní,

b) pro přepravu poštovních zásilek, jsou-li tato vozidla a vlečné vozy vlastnictvím poštovní správy a pokud tato vozidla nejsou poskytována osobám třetím za úplatu,

c) která obstarávají přepravu nákladů svazků územní samosprávy, jichž však se používá ke stavbě, správě a udržováni a čištění veřejných cest a míst,

d) která obstarávají přepravu nákladů motorovými vozy a vlečňáky pro službu požární a zdravotní.

§36.

U cizozemských motorových vozidel stanoví se dávka takto:

a) u všech motorových vozidel zařízených k dopravě osob 5. - Kč za každý kalendářní den pobytu v tuzemsku,

b) u všech motorových vozidel nákladních a vlečných vozů za každých i započatých 100 kg 1. - Kč za každý kalendářní den pobytu v tuzemsku.

§37.

Věcně příslušným úřadem pro zapravení dávky dle §u 26 jest kterýkoli celní pohraniční úřad. Při prodloužení pobytu v tuzemsku pak mimo kteréhokoli celního úřadu pohraničního i úřad finanční I. stolíce.

H l a v a VI. Společná ustanovení.

§38.

1. Cizozemským vozidlem rozumí se vozidlo, které má přidělenu rejstříkovou značku některého cizího státu. Všechna ostatní jsou tuzemská.

2. Osobním vozidlem se rozumí vozidlo do 7 míst, na němž lze dopravovati osoby, nepočítaje v to řidiče.

3. Hromadnou dopravou osob lze rozuměti každou dopravu, lze-li dopraviti motorovým vozidlem více jak 7 osob mimo řidiče.

4. Pro dávkovou povinnost jest nerozhodno, má-li poplatník koncesi či nikoli.

§ 39.

Úroky z prodlení z dlužných částek, které nebyly odvedeny v předepsaných lhůtách, stanoví se na výši stanovenou pro daně přímé.

§40.

Spotřební daň stanoví se částkou 35 haléřů za každý litr při odběru litrovém a 47 haléřů za každý kilogram při odběru kilogramovém. Částka tato může být požadována v ceně prodejní pouze při směsi lihobenzinové již tak uzpůsobené, že jest jí jako takové možno použíti přímo k pohonu motorového vozidla.

§41.

Spotřební daň podle předchozího paragrafu jest na místě dosavadní daně silniční z motorových vozidel, odváděné podle zák. 116 Sb. z. a n. a vlád. nařízení 144 Sb. z. a n. z r. 1927 a pokud tyto zákony stanoví něco jiného, jest se podříditi znění tohoto zákona.

§42.

Dávka z jízdného za dopravu osob se rovněž zrušuje a na její místo nastupuje dávka za sedadlo a místo k stání podle §u 26, z častí pak daň spotřební započítaná v směsi lihobenzinové, podle tohoto zákona.

§43.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí, obchodu a veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Neupravené a v mnoha případech velmi spletité poměry v automobilní dopravě vynucují si řádnou její úpravu. Podaný návrh řeší tento požadavek nejen se zřetelem na jednotnou jeho úpravu zároveň však i s ohledem k finančním potřebám státu, jemuž zajišťuje se rychlý, přímý a dosavadního nákladného aparátu nevyžadující, nový zdroj příjmů.

Schválením navrhovaného zákona postiženi budou stejnoměrně všichni majitelé motorových vozidel dle skutečného jejich upotřebení, finanční správa získá jednak předem, jednak při nákupu benzinové směsi hotové prostředky a odpadne vydržovací náklad, potřebný za dnešního stavu k vymáhání poplatků.

Dosavadní způsob zdanění autobusové dopravy osob jest neudržitelný a ochromuje podnikání vůbec. Jak ve skutečnosti kalkulace vypadá, zřejmo jest z níže uvedených výpočtů autotováren, které jsou však velmi nízké.

Počítá se v nich s menšími než skutečnými částkami na udržováni. Počítá se se spotřeba oleje při uvažovaném množství, počítati jen tehdy, když automobil je nový. Jest v nich počítáno s nízkou cenou oleje

Kč 4. 80 za 1 kg místo Kč 6. - za 1 kg. V některých případech jest počítáno s 10 až 12% umořením tak, jako by autobus mohl býti používán po dobu 8-10 roků, ačkoli ve skutečnosti nelze počítati s dobou delší 6 roků. Počítá se v nich sazba na km a osobu tak, jako kdyby autobusy při všech jízdách byly plně obsazeny. Ve skutečnosti je tomu však tak, že v krajích hustě zalidněných se značnou potřebou autobusové frekvence jest možno počítati nejvýše s průměrným 40% obsazením. Tomuto tvrzení nasvědčuje dosavadní pasivní bilance autobusové dopravy hlav. města Prahy, která má zajisté nejpříznivější podmínky, které snad autobusová doprava může míti. Nasvědčuji tomu však též výsledky dosavadní autobusové dopravy samotných železnic, které vykazují, že v roce 1931 ujely 2, 413. 000 km a dopravily při tom pouze 2, 040. 000 osob, tedy intensita dopravy slabá.

Provedeme-li korekturu rentabilního rozpočtu autobusové dopravy velkého autobusu na 45 osob ve smyslu svrchu uvedených údajů, třeba poznamenati, že skutečné náklady podle výsledků jedné z větších autodopravních společností v pražském okruhu činily:

náklady na udržování ..................	Kč 22. 500 místo	Kč 9. 875
spotřeba benzinu 40 kg na 100 km, takže náklady na benzin při předpokládaných 36. 000 km činily ročně ..........	Kč 40. 320 místo	Kč 30. 240
spotřeba oleje při uvažovaném množství, avšak při ceně Kč 6. - za 1 kg místo Kč 4. 80 za kg ......................	Kč 8. 200 místo	Kč 6, 360
umořování 16% místo 10-12% ..........	Kč 22. 500 místo	Kč 16. 927
součet těchto čtyř položek ............	Kč 93. 520 místo Kč 63. 402	Kč 63. 402
rozdíl ........	Kč 30. 118
Podle tohoto rozpočtu činil náklad na 1 km při ujetých ročně 36. 000 km	Kč 3. 23/1 km
plus výlohy korigovaného rozpočtu Kč 30. 118 na 36. 000 km ................	Kč 0. 84/ 1 km
takže skutečné výlohy u tohoto autobusu činí ................................	Kč 4. 07, 1 km.

Množství 45 osob nelze opět v žádném případě dodržeti a lze počítati maximálně při plném obsazení pouze se 40 osobami a v případě, jak již uvedeno, zvlášť frekventované dopravy jest možno počítati pouze s průměrným 40% obsazení, tedy se 16 osobami.

Za tohoto předpokladu činí výlohy za dopravu jedné osoby na 1 km Kč 0. 255 bez daně; naproti tomu činí železniční sazba 3. tř. osobního vlaku na vzdálenost 30 km (tedy včetně daně) Kč 0. 267.

Jak jest patrno, jest na tuto vzdálenost autobusová doprava bez daně z jízdného asi tak vysoká, jako plná železniční sazba,

takže ve skutečnosti je tato doprava o plnou dávku z jízdného dražší, nehledě na to, že podnikatel autobusové dopravy musí si držeti stále reservu pro případ poškození vozidla a pod., které v kalkulaci nejsou zahrnuty, právě tak, jako nejnutnější jeho režie, zatížení daňové, o zisku ani nemluvě.

Při opatřování nových daňových příjmů počítáno jest při autodopravě se zvýšením daní o cca 55 milionů Kč. Při této navrhované osnově vyzískala by státní správa více, což nejlépe jest zřejmo z následujících propočtů:

Veškerý automobilism, včetně dávky z jízdních lístků odvádí na silniční dani z motorových vozidel cca .............. Kč 85, 750. 000. -
Státní správa nově požaduje:
a) z pohonných látek ..................	Kč 50, 000. 000. -
b) nové daňové zatížení motor, vozidel.	Kč 60, 000. 000 -
Celkem ........	Kč 195. 750. 000.. -,

nehledě ovšem k ostatním daním a poplatkům, jako clo, daň z olejů, pneumatik a pod.

Dle §u 40 navrhované osnovy jevil se dle nynějšího stavu následující výsledek:

roční spotřeba pohonných látek jest cca 350. 000 tun, čili 466 mil. litrů pohonné směsi. Zdaní-li se tato částkou 35 hal. za každý litr aneb při odběru kilogramovém o 47 haléřů k dosavadní ceně prodejní,

bude výtěžek .......	Kč 163, 000. 000. -
připočte-li se dávka za sedadla a tonáž....	Kč 41, 466. 000. -
Celkem ......	Kč 204. 466. 000. -

t. j. státní pokladna obdrží o cca. 9 milionů Kč více, než sama původně požadovala.

V tomto zdanění pohonné látky zaplatí autobusový dopravce poctivě svých dřívějších 30% dávky z jízdného, drožkář neúměrnou výši navrhované dané, nákladní

automobil náležitě tonáž, cestující skutečné opotřebení silnic a výletník skutečné použití vozidla. Silniční fond obdrží nepředvídanou částku na další úpravu silniční a státní pokladna bude uspokojena, automobilismem pak bude jako celek souhlasiti.

Odpadne nákladná kontrola, rovněž i zkracování daní, zabezpečí se možnost existence soukromé dopravě, podpoří se vývoj automobilismu a každý snáze zaplatí daň několika korun, denně, než tisícové položky najednou.

Jelikož návrhem tímto se státní příjmy zvyšují, netřeba navrhovati úhrady.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh přikázán byl výboru iniciativnímu, živnostenskému a rozpočtovému k podání zprávy v době co nejkratší.

V Praze, dne 12. prosince 1932.

Najman, A. J, Beneš, Ostrý,

Hlinka, Danihel, Grebáč-Orlov, dr. Fritz, dr. Gažík, dr. Labaj, Galovič, dr. Mederlý, Mojto, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Kejmar, Pekárek, Mičoch, Pechman, Jiráček, Vávra, Hýbner, Liška, Horák.