Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

7. zasedáni.

2102. Vládní návrh.

Zákon

ze dne...........______________________

kterým se doplňují trestní ustanovení zákona o přímých daních ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

(1) V trestním řízení pro činy trestné podle §§ 186, 187 a 191 zákona o přímých daních (z. o př. d. ) může býti vyměřovacím úřadem příslušným prováděti trestní vyšetřování (vyšetřujícím úřadem) nařízena prohlídka:

a) kterékoliv místností, je-li důvodné podezření, že se v ní skrývá obviněný (§ 213 z. o př. d. ) z takového činu, nebo že jsou tam věci, jež mohou míti význam pro řízeni pro takový trestný čin zavedené,

b) kterékoliv osoby, je-li důvodné podezření, že osoba ta uschovává u sebe věci, které mohou míti význam pro řízení pro takový trestný čin zavedené.

(2) úředník řídící prohlídku místností nebo osoby prokáže se před jejím zahájením písemným odůvodněným zmocněním vyšetřujícího úřadu.

§2.

(1) Prohlídku lze vykonati zpravidla jen tehdy, když ani po vyzvání toho, u něhož nebo na němž se má vykonati, se nedosáhne dobrovolného vydání věci ani nebudou odstraněny důvody, které vedly k prohlídce. Toto vyzvání

lze pominouti jen tehdy, je-li nebezpečí v prodlení nebo má-li se přehledati místnost obecenstvu veřejně přístupná.

(2) Prohlídka budiž vykonána se vší možnou šetrností. Prohlídka osoby budiž vykonána jen osobou stejného pohlaví.

(3) Ten, u koho se prohlídka koná, budiž vyzván, aby se jí zúčastnil. Zašlo-li jej něco, nebo není-li přítomen, budiž k tomu pozván jeho zástupce, nebo není-li ho, některý jeho zaměstnanec, člen domácnosti nebo soused. Odepře-li vyzvaný účast, není to na překážku výkonu prohlídky.

(4) Má-li se vykonati prohlídka v budově veřejného úřadu, ústavu, nebo v budově vojenské, budiž to ohlášeno přednostovi úřadu, ústavu nebo veliteli budovy, kteří se mohou zúčastniti prohlídky sami nebo svým zástupcem.

(5) Byly-li při prohlídce nalezeny věci, jež mohou míti význam pro trestní řízení ať pro trestní činy, pro které se prohlídka koná, či pro jiné trestní činy proti finanční výsosti státu, je úředník řídící prohlídku oprávněn je zabaviti a vzíti v dočasnou úschovu vyšetřujícího úřadu.

(6) O každé prohlídce budiž ihned sepsán zápis, v němž jest uvésti zákonný důvod prohlídky, důvod podezření, pro který byla konána, a jaký byl její výsledek. Věci, které byly zabaveny, buďtež v zápise sepsány. Zápis podepíší osoby, které se prohlídky zúčastnily.

(7) žádá-li o to osoba, u níž nebo na níž byla prohlídka vykonána, budiž jí vydáno ihned nebo nejdále do 24 hodin písemné potvrzení o vykonané prohlídce a důvodech pro její provedení jakož i o věcech u ní zabavených. Nebylo-li při prohlídce nic závadného shledáno, budiž osobě, u níž nebo na níž byla vykonána, vydáno ihned písemné potvrzení.

§3.

Vyšetřující úřad může naříditi, aby byl zatímně zadržen obviněný, kterému se klade za vinu trestný čin podle § 187 z. o př. d., na který může býti uložen trest vězení:

a) jsou-li tu skutečnosti odůvodňující obavu, že obviněný uprchne, zejména když nemá v tuzemsku stálého bydliště,

b) skrývá-li se obviněný, aby se vyhnul trestnímu řízení, nebo jestliže svůj majetek zcizuje nebo schovává, aby zmařil výkon hrozícího neb uloženého mu peněžitého trestu,

c) jsou-li zde skutečností odůvodňující obavu, že obviněný bude se snažiti působením na svědky nebo spoluobviněné, zahlazováním důkazů nebo jiným způsobem ztěžovati zjištění pravdy.

§ 4.

(1) Kdo byl z nařízení vyšetřujícího úřadu zatímně zadržen, budiž tímto úřadem do 48 hodin vyslechnut. Ukáže - li se, že tu není důvodu k dalšímu zadržení, budiž ihned propuštěn.

(2) Trvají - li však důvody k dalšímu zadržení, učiní vyšetřující úřad nalézacímu senátu (§ 211 z. o př. d. ) návrh na uvalení vazby. Nebyl-li návrh na uvalení vazby do 48 hodin od zadržení učiněn, budiž zadržený propuštěn.

§ 5.

(1) Nalézací senát rozhodne o návrhu vyšetřujícího úřadu na uvalení vazby do tří dnů, vyslechna zástupce vyšetřujícího úřadu, obviněného, a zřídí - li si obviněný obhájce, také obhájce.

(2) Nedostavil - li se k seděni nalézajícího senátu soudce laik nebo je-li vůbec nebezpečí v prodlení, budiž místo něho k rozhodnutí o návrhu přibrán náhradník předsedy nalézacího senátu.

(s) Vazba může býti uvalena na obviněného, který i po výslechu nalézacím senátem zůstal důvodně podezřelým z činu trestného podle § 187 z. o př. d., za který může býti uložen trest vězení, a u něhož trvá i nadále některý z důvodů podezření podle § 3.

(4) O jednání před nalézacím senátem budiž sepsán zápis. Usnesení budiž i s důvody ústně prohlášeno a dodáno písemně do 24 hodin obviněnému, a má-li obhájce, i obhájci.

(5) Nerozhodne - li nalézací senát o návrhu na uvalení vazby ve lhůtě uvedené v odst. 1., budiž zadržený ihned propuštěn. To platí také tehdy, zamítl - li nalézací senát návrh na uvalení vazby, leč by zástupce vyšetřujícího úřadu byl hned při prohlášení usnesení opověděl stížnost.

§ 6.

(1) Na usnesení nalézacího senátu mohou si stěžovati obviněný, jeho obhájce a vyšetřující úřad.

(2) Písemná stížnost obviněného a jeho obhájce má se podati u vyšetřujícího úřadu. Ob-

viněný může však podati stížnost též ústně hned po prohlášení usnesení nalézacího senátu; učiní-li tak, budiž jeho stížnost v zápise o jednání poznamenána.

(3) Stížnost vyšetřujícího úřadu na usnesení, kterým byl zamítnut návrh na uvalení vazby, má odkladný účinek, byla-li opověděna hned při prohlášení tohoto usnesení a písemně provedena do dalších 48 hodin.

(4) Písemné provedení stížnosti vyšetřujícího úřadu buď dodáno v opise ihned obviněnému a jeho obhájci.

§7.

(1) O stížnosti na usnesení o návrhu na uvalení vazby rozhodne s konečnou platností odvolací senát (§ 225 z. o př. d. ). Směřuje-li stížnost proti usnesení, jímž byl návrh na uvalení vazby zamítnut, budiž o stížnosti rozhodnuto bez odkladu.

(2) O jednání odvolacího senátu budiž sepsán zápis. Jeho odůvodněné usnesení oznámí finanční úřad II. stolice bez odkladu vyšetřujícímu úřadu, který zařídí ihned čeho třeba k jeho provedení.

§8.

(1) Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny dbáti toho, aby vazba byla co nejvíce zkrácena.

(2) Vazba budiž ihned zrušena, jakmile pomine její důvod; v žádném případě nesmí trvati déle než tři měsíce, počítajíc ode dne, kdy byl obviněný zadržen.

§9.

Zatímně zadržení i vazba vykonává se v soudní věznici v sídle vyšetřujícího úřadu podle předpisů o výkonu vazby uvalené soudem. Rozhodnutí a opatření, která podle těchto předpisů náleží činiti vyšetřujícímu soudci, činí vyšetřující úřad. Náklad na výkon vazby v soudní věznici náleží k útratám trestního řízení, které je povinen hraditi odsouzený; náklad ten zakládá finanční správa.

§ 10.

(1) Kdo by bránil osobám podle zákona o přímých daních k tomu oprávněným v místní prohlídce podle §§ 319 a 320 z. o př. d. nebo

orgánu k tomu oprávněnému v prohlídce místností neb osoby podle tohoto zákona, nebo kdo by se pokusil překaziti jakovou prohlídku, skrýti nebo zahladiti při tom důkazy, bude potrestán, není-li čin přísněji trestný, soudem pro přestupek vězením od l do 14 dnů nebo peněžitým trestem od 50 do 10. 000 Kč.

(2) Kdo by bránil nebo pokusil se překaziti některou prohlídku uvedenou v odst. 1. nebo kdo by se při tom pokusil skrýti nebo zahladiti důkazy, může býti orgánem konajícím prohlídku zatímně zadržen. Zadržený musí však býti do 48 hodin propuštěn neb odevzdán příslušnému soudu.

§11.

(1) Nelze-li částku, o kterou byla přímá daň zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána, přesně zjistiti, vyměří se peněžitá pokuta zákonným násobkem částky, o kterou byla daň pravděpodobně zkrácena nebo pravděpodobně nebezpečí zkrácení daně vydána.

(2) Do trestu vězení započte se doba, po kterou byl obviněný zadržen nebo ve vazbě.

§ 12.

Peněžité tresty, pořádkové pokuty a upouštěcí částky uložené vyšetřujícími orgány nebo nalézacími senáty podle zákona o přímých daních připadají státu po úhradě útrat, jichž náhrada nebyla uložena odsouzenému nebo které jsou nedobytné, a po úhradě zvláštních náhrad vynaložených na pátrání a vyšetřování.

§13.

(1) Ustanovení §§ 1 až 10, § 11, odst 2., a § 12 platí obdobně i pro trestní řízení o přestupcích daňových podle § 41 zákona o dani z obratu a dani přepychové (ve znění přílohy k zákonu ze dne 19. prosince 1930, č. 188 Sb. z. a n. ) s výjimkou činů spáchaných z hrubé nedbalosti.

(2) Ustanovení odst. 1. neplatí, pokud trestní řízení provádějí jiné úřady než vyšetřující úřady uvedené v § l, odst. 1., tohoto zákona.

§ 14.

(1) Tento zákon pozbude účinnosti dne 31. prosince 1934.

(2) Po dobu jeho účinnosti nelze užíti § 200 z. o př. d.

§ 15.

Provedení tohoto zákona se ukládá ministrům financí a spravedlnosti.

Důvodová zpráva.

A. část všeobecná.

Berní reforma provedená zákonem ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., omezila se na zdokonalení materiálního a formálního práva trestního u přímých daní a vytvořila tak podklad pro získání dalších zkušeností. Finanční správa měla dostati v lepším materiálním právu trestním způsobilejší prostředek k potírání daňového bezpráví.

Dosavadní zkušenosti, získané prováděním trestních ustanovení, zavedených reformou, však ukázaly, že prostředky dané finanční správě nejsou dostatečně účinné, aby byla zlepšena daňová morálka a zabráněno daňovým defraudacím.

Finanční správa nemůže totiž nyní zabrániti tomu, aby poplatníci se nevyhnuli útěkem za hranice trestnímu řízení a zcizením svého majetku zaslouženému trestu, aby skrýváním se před finančními orgány neznemožňovali zavedení trestního řízení, aby po zahájení trestního řízení neodstraňovali proti nim svědčící průkazný materiál a aby nepůsobili na jiné osoby, zúčastněné na trestních činech, anebo na svědky, znalce a přezvědné osoby.

Trestní řízení, v němž jsou na jedné straně poskytnuta obviněnému podle moderních zásad trestního práva nejdalekosáhlejší oprávnění k obraně, na druhé straně však vyšetřujícímu úřadu není dána možnost, aby získáním průkazního materiálu usvědčil rychle obviněného, má za následek, že vyřízení trestních případů protáhne se na léta a že v trestních referátech se nashromáždilo na sta a sta nevyřízených případů.

Ze zpráv, reagujících na zatím uveřejněné trestní nálezy, lze souditi, že veřejnost

vítá prozatímně ojedinělé zákroky finanční správy proti daňovým defraudantům a že by v dnešní těžké hospodářské době, když jsou ukládána nová a nová daňová břemena na bedra poctivých poplatníků, uvítala se zadostiučiněním systematické a účinnější stihání daňových deliktů.

Aby mohlo býti tohoto účelu dosaženo, jest nutno vyzbrojiti finanční správu v boji proti daňovým defraudantům prostředky, kterými by bylo možno účinně čeliti daňovým defraudacím. Proto jest nutno učiniti zákonné opatření, na jehož základě bude možno obviněného za jistých okolností (na př. při nebezpečí útěku, skrývá - li se nebo ukrývá - li svůj majetek, aby finanční erár poškodil, odstraňuje - li průkazný materiál nebo působí - li na jiné osoby, aby zmařil zajištění pravdy) zadržeti a vzíti do vazby po dobu zmíněného nebezpečí, a jímž by bylo finanční správě zajištěno právo prohlídky místností i osob, je-li důvodné podezření, že se obviněný skrývá nebo že jsou tam ukryty předměty, jež mají význam pro zjištění skutkové podstaty daňového deliktu. Konečně by řízení trestní podstatně urychlilo, kdyby bylo zákonného ustanovení, že se má stanoviti pokuta pravděpodobnou částkou (odhadem) tehdy, když nelze zkrácené daně číselně přesně zjistiti.



B. Část zvláštní.

K § 1.

Příslušný úřad vyšetřující, t. j. úřad vyměřovací, který byl vyhláškou ministerstva financí ze dne 19. března 1928, č. 41 Sb. z. a n., pro ten který okres trestní jakožto úřad trestní ustanoven, může podle

ustanovení tohoto §u naříditi a svými orgány provésti prohlídku kterékoliv místnosti a kterékoliv osoby, jsou-li dány podmínky, sub lit. a) nebo b) tohoto §u přesně určené.

K §2.

Prohlídce předchází pravidelně vyzvání, aby byla věc dobrovolně vydána nebo aby byl odstraněn důvod, který vedl k zamýšlené prohlídce.

K § 3.

Vyšetřující úřad může naříditi, aby byl zadržen obviněný, jen, jedná-li se o obviněného, jemuž se kladou za vinu nejtěžší daňové delikty, vypočtené v § 187 z. o př. d., t. j. delikty spáchané v úmyslu zákonnou daň zkrátiti nebo prostředky k oklamání úřadů zvláště způsobilými (na př. vedením nesprávných obchodních knih), a jedná-li se při úmyslném deliktu o velmi značné zkrácení daně. Sem patří konečně také opakovaná úmyslná daňová zkrácení. Tyto obviněné lze ovšem zatímně zadržeti jen, je-li tu některá z dalších podmínek, uvedených sub lit. a) až c). Podle ustanovení tohoto paragrafu může býti zadržen pouze obviněný, t. j. ten, proti němuž bylo již zahájeno vyšetřování ve smyslu § 213 zák. o př. d. tím, že mu byla doručena do vlastních rukou trestní obsílka anebo že mu bylo jinak sděleno, že se proti němu zahajuje trestní řízení.

K §4.

Zatímní zadržení se vykoná - podle § 9 tohoto návrhu - v soudní věznici v sídle vyšetřujícího úřadu.

K §5.

Výslechem podle tohoto paragrafu se nerozumí výslech ve smyslu § 214 z. o př. d., nýbrž pouhé slyšení obviněného o tom, zda, resp. pokud jsou tu předpoklady uvalení vazby.

Ustanovení odst. 2 tohoto paragrafu má za účel, zajistiti rozhodnutí nalézacího senátu o návrhu na uvalení vazby do stanovené lhůty třídenní, i když by se soudce laik (nebo jeho zástupce) nemohl ve stanovenou dobu zúčastniti rozhodnutí nalézacího senátu buď pro nemoc anebo pro dočasnou nepřítomnost. K odst. 3. Vazba může býti uvalena ovšem jen na osoby zmíněné shora k§ 3.

K odst. 5. Zamítl-li nalézací senát návrh na uvalení vazby, bude obviněný ihned propuštěn, leč by zástupce vyšetřujícího úřadu opověděl stížnost, a to hned při prohlášení tohoto usnesení. Tato stížnost musí býti provedena, t. j. dodána písemně do dalších 48 hodin, jinak bude i tu obviněný propuštěn (viz § 6, odst. 3., návrhu).

K § 7.

O stížnostech na usnesení o návrhu na uvalení vazby jedná odvolací senát v neveřejném řízení.

O stížnosti nutno rozhodnouti bezodkladně.

K §9.

Rozhodnutími a opatřeními rozuměti jest na př. i povolování návštěv, dodávání korespondence atd.

K § 10.

Ustanovení odst. 1. tohoto paragrafu se z části kryje s ustanovením § 200 z. o př. d. o překážení v místní prohlídce, ať již šlo o prohlídku v řízení vyměřovacím nebo v řízení trestním, jest však rozšířeno o ustanovení o překážení v prohlídce místností nebo osob podle tohoto návrhu zákona.

Poněvadž nebylo v úmyslu tato rozšířená ustanovení vztahovati také na řízení vyměřovací a na řízení trestní po účinnosti navrhovaného zákona, bylo nutno zmíněné rozšířené ustanovení vřaditi do tohoto návrhu v samostatném odstavci.

K § 11.

Pravidelně bude lze zkrácenou nebo nebezpečí zkrácení vydanou daň číselně přesně zjistiti (na základě obchodních knih). Kde by nebylo lze na podkladě přesných dat tuto zkrácenou nebo nebezpečí zkrácení daně vydanou daň číselně přesně zjistiti, bude - podle odst. 1. tohoto návrhu možno zjistiti daňový základ odhadem, t. j. pravidelně znaleckými dobrozdáními.

K § 13.

Poněvadž převážnou většinu trestních vyšetřování pro zkrácení daně z obratu a daně přepychové opatřují současně tytéž

vyšetřující úřady, které vyšetřují daňové delikty proti zákonu o přímých daních, a jelikož jsou obojí delikty pravidelně v příčinné vzájemné souvislosti, bylo nutno učiniti opatření, aby ustanovení předchozích

§§ 1 až 10, § 11, odst. 2., a § 12 platila také pro trestní řízení o přestupcích podle § 41 zákona o dani z obratu a dani přepychové s výjimkou lehkých přestupků spáchaných z hrubé nedbalosti.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán k podání zprávy výborům ústavně právnímu a rozpočtovému se lhůtou co nejkratší.

V Praze dne 14. prosince 1932.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Meissner v. r.

Ministr financi: Dr. Trapl v. r.