Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

2101. Vládní návrh.

Zákon

ze dne________________________......1932

o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Aby bylo dosaženo úspornosti ve správě státu a státních nebo státem spravovaných podniků, ústavů, fondů a zařízení a ke kontrole této správy zřizuje se parlamentní úsporná a kontrolní komise (komise).

§2.

(1) Komise se skládá ze 24 členů a tolikéž náhradníků, z nichž volí poslanecká sněmovna 16 členů a 16 náhradníků a senát 8 členů a 8 náhradníků podle ustanovení svých jednacích řádů, zejména podle zásady poměrného zastoupení (§63 zákonů ze dne 15. dubna 1920, č. 325 a 326 Sb. z. a n. ). Sdružování stran jest přípustno. Náhradník se volí pro určitého člena.

(2) Uprázdní-li se místo člena nebo náhradníka v komisi, zvolí příslušná sněmovna k oznámení předsednictva komise jiného člena nebo náhradníka. Nově zvolený člen (náhradník) musí náležeti téže volební skupině jako člen, jehož místo se uprázdnilo, leč by tato skupina nenavrhla kandidáta nebo odepřela voleb se zúčastniti.

§3.

(1) Pokud tento zákon neustanovuje jinak, platí pro komisi obdobně předpisy jednacích

řádů o výborech poslanecké sněmovny a senátu Národního shromážděni.

(2) Kde se podle těchto jednacích řádů k nějakému opatření výboru nebo předsednictva jeho vyžaduje souhlasu předsedy sněmovny (senátu), je třeba při komisi souhlasu předsedy sněmovny poslanecké.

(3) Ustanovení § 27, odst. 3, jednacích řádů neplatí pro jednání komise.

§ 4.

(1) K ustavující schůzi bude komise svolána společným rozhodnutím předsedů obou sněmoven do 14 dnů od jejího zvolení. Schůzi tuto řídí až do zvolení předsedy komise předseda poslanecké sněmovny.

(2) Komise si zvolí předsedu, dva místopředsedy a dva zapisovatele; předsedou musí býti člen poslanecké sněmovny, prvním místopředsedou člen senátu. Předsedající má právo hlasovací.

(3) Předseda komise prohlásí její jednání za důvěrné, usnese-li se tak komise nebo žádá-li toho člen vlády.

(4) člen komise (náhradník), který by porušil důvěrnost, může býti na návrh komise zbaven členství (náhradnictví) sněmovnou, která ho zvolila. Návrh na zbavení členství (náhradnictví) podle tohoto ustanovení musí však býti schválen nejméně dvoutřetinovou většinou členů komise; při tomto jednání předsedá a referuje člen sněmovny, k níž patří člen komise, o kterého jde. Příslušná sněmovna rozhodne o návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.

§ 5.

(1) Předseda, oba místopředsedové a oba zapisovatelé tvoří úsporný a kontrolní výbor (výbor). Komise může do tohoto výboru prostou většinou zvoliti další tři až šest svých členů.

(2) Výboru náleží, aby v součinnosti s vládou nebo s příslušnými členy vlády jakož i s nejvyšším účetním kontrolním úřadem přihlížel bez újmy práv a odpovědnosti vlády a jejích členů, aby ve správě státu a ve státních nebo státem spravovaných podnicích, ústavech, fondech a zařízeních se úsporně hospodařilo. K tomu cíli provádí výbor také kontrolu tohoto hospodářství, při čemž dbá toho, aby byly zjištěny a odstraněny závady nebo nesprávnosti ve veřejné správě (§ 1), zejména pokud jde o řízení dodávkové. Kontrolní činnost vý-

boru se nevztahuje na zákonitě povolené prostředky, nepodléhající dozoru podle § 5, odst. 2, zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(3) Výbor může jednati také z vlastního podnětu. Jeho porady jsou důvěrné.

§ 6.

(1) Komise může se usnésti k návrhu výboru, usnesenému nadpoloviční většinou jeho členů, aby k vyšetření určité věci bylo užito ustanovení odstavce 2., § 28 jednacích řádů. K takovému usnesení komise jest třeba dvoutřetinové většiny jejích členů.

(2) Výslechy svědků nebo znalců komisí provede zpravodaj předsedou ustanovený za předsednictví předsedy nebo místopředsedy a přítomnosti zapisovatele, kterého určí předseda. Předseda a zapisovatel mohou výslech doplňovati vlastními otázkami. Povede-li se těsnopisecký záznam, budou jím pověřeni úředníci těsnopiseckých kanceláří sněmovních. Výslechy tyto, jakož i protokoly a těsnopisecké záznamy o nich jsou důvěrné, pokud nebyly sděleny ve schůzi komise, která nebyla za důvěrnou prohlášena. Totéž platí o veškerém ostatním materiálu listinném, o vyžádaných spisech úředních a o písemných posudcích znaleckých.

§ 7.

Výbor podává komisi o své činnosti zprávy svými zpravodaji, ustanovenými předsedou. Komise může prostou většinou rozhodnouti, mají-li tyto zprávy býti vytištěny a předloženy poslanecké sněmovně a senátu. Týká-li se zpráva věci vyšetřované s použitím § 28, odst. 2, jednacích řádů, může se komise dvoutřetinovou většinou svých členů usnésti, aby protokoly nebo těsnopisecké záznamy o tomto šetření byly v její schůzi úplně nebo částečně čteny.

§ 8.

Zprávy komise (§ 7) podává poslanecké sněmovně předseda komise, senátu první místopředseda její. Obsahuje-li zpráva komise také návrh usnesení, budiž přikázána rozpočtovým výborům obou sněmoven. Další jednání děje se pak na základě jejich zpráv.

§ 9.

Potřebný personál bude komisi opatřen podle zákona ze dne 9. června 1922, č. 186

Sb. z. a n., jímž se mění zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 328 Sb. z. a n., o organisaci kanceláří sněmovny poslanecké a senátu.

§ 10.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně se zrušuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 301 Sb. z. a n., kterým se zřizuje úsporná parlamentní komise.

(2) Provedení tohoto zákona ukládá se všem členům vlády.

Důvodová zpráva.

Volání po úspornosti a kontrole ve veřejném hospodářství objevuje se téměř od počátku našeho státu. Četné stížnosti a kritiky nehospodárnosti veřejné správy, jakož i nepříznivé hospodářské a finanční poměry vedly k vydání zákona č. 301/1921 Sb. z. a n., o úsporné parlamentní komisi. Úkolem této komise mělo býti provádění kontroly hospodářství státní i zemské (župní) správy a zjišťování případných závad v oboru těchto hospodářství. Komise měla sněmovně podávati návrhy směřující k nápravě, jakož i hleděti k tomu, aby v dotčených oborech veřejné správy byla zavedena co největší úspornost. Komise podle tohoto zákona byla ustavena dne 23. listopadu 1921, avšak již od poloviny roku 1922 nebyla v činnosti.

Stejné účely, avšak v širším rozsahu, sledoval zákon č. 286/1924 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě. Tento zákon neomezuje úspornou a zhospodárňovací činnost na správu státní, nýbrž hledí k úspornosti celé veřejné správy, tedy nejen hospodářství státní správy, nýbrž i veřejnoprávních korporací územních i zájmových (srov. tisk č. 5009/I. ). Prostředky, jimiž mělo býti podle tohoto zákona dosaženo zjednodušení a zhospodárnění veřejné správy, jsou jednak hospodárné využití pracovních sil, jednak úpravy rázu organisačního i úpravy týkající se způsobu obstarávání úkolů veřejné správy. Opatření, jež byla provedena podle tohoto zákona - tak zvláště zákony č. 103/26 (platový), 104/26 (učitelský), 76/27 (o přímých daních), 77/27 (úprava samosprávných financí),

114/27 (celní), 125 a 126/27 (o organisaci politické správy a o volbách zastupitelstev), vl. nař. č. 8/28 (o řízení správním), zákon č. 169/30 (nová úprava samosprávných financí) spolu s dalšími předpisy s nimi souvisejícími - v podstatě zjednodušila veřejnou správu a přispěla k jejímu zhospodárnění, třebaže se nemohly projeviti dosud plně důsledky této akce.

Přes veškerá opatření a ačkoli při projednávání státních rozpočtů jak v obou sněmovnách Národního shromáždění, tak i v rozpočtových výborech bylo vzato za podklad projednávání pravidlo, že musí býti provedeno přísné zkoumání rozpočtu po stránce nutnosti a účelnosti jednotlivých položek, ukazují hospodářské poměry, že je nutně zapotřebí dalších opatření, která by zjednala všestrannou úspornost ve veřejném hospodářství a ochraňovala toto hospodářství před různými vlivy, které by mohly působiti rozkladně a proti požadavkům kladeným na řádnou a hospodářskou správu.

Jeví se proto účelným, aby řešení všech těchto úkolů stalo se vhodnou organisační formou. Zákon o úsporných opatřeních č. 286/24 Sb. z. a n. v odst. 2., § 3 předvídá už zřízení zvláštní komise odborníků, která by se zabývala otázkou hospodárnosti administrativní. Tato komise byla zřízena vládním nařízením č. 125/1932 Sb. z. a n. K plnému dosažení cíle zhospodárniti veřejnou správu a oprostiti ji ode všech škodlivých vlivů nestačí však kompetence této odborné administrativní komise, takže jeví se nutným zříditi k tomu účelu zvláštní

orgán nadaný potřebnou pravomocí. Ze zásad naší ústavy plyne, že provedení úkolu v navrženém rozsahu a významu nelze svěřiti žádnému z dosavadních úřadů, tím méně pak lze k tomu cíli zříditi nějaký úřad nový. Z principu oddělení moci zákonodárné incl. kontrolní od moci vládní a výkonné vyplývá, že kompetencí tak významnou lze pověřiti toliko parlamentní orgán, jak tomu jest i dnes za platnosti zákona č. 301/1921 Sb. z. a n., o úsporné parlamentní komisi. Vývoj poměrů vyžádal si, aby základy pro činnost tohoto parlamentního orgánu pověřeného úspornou a kontrolní kompetencí, vztahující se na celý obor státní správy, byly stanoveny novým zákonem.

Předkládaná osnova zákona o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise ukládá tomuto orgánu za úkol dozírati na úspornost hospodaření státní správy v nejširším slova smyslu, tedy i na státní podniky, ústavy, fondy a zařízení a na odstranění nesprávností v celém oboru tohoto hospodaření - zejména také pokud jde o dodávkové řízení -, které jsou na újmu jeho řádného chodu, a to i tehdy, když jde

o nepřístojný výkon funkce členů zákonodárných sborů.

Složení, volba členů a jednání komise upravují se podle odbdoby příslušných předpisů, platných pro Stálý výbor.

úkol komise a ráz činnosti nutný pro splnění tohoto úkolu vyžadují, aby v rámci Komise byl vytvořen užší sbor, který by nejen umožňoval ale také zaručoval, že činnost komise bude účelně podporovati a doplňovati úsporné snahy parlamentu a vlády. Za tím účelem se zřizuje zvláštní úsporný a kontrolní vyhoř, jenž se skládá z předsednictva a zapisovatelů, kterýžto sbor komise může doplniti dalšími 3-6 členy volenými z jejího středu.

S hlediska svrchu naznačeného upravuje se pak působnost výboru a komise, jakož

i postup při nutných vyšetřovacích úkonech.

V podrobnostech nevyžadují ustanovení jednotlivých paragrafů zvláštního odůvodnění ani vysvětleni, toliko k § 3, odst. 2, se podotýká, že k opatřením, o něž jde, patří pořízení těsnopiseckého záznamu (§ 26 i. ř. ) a přibrání znalců a poradců (§ 28, odst. l, j. ř. ).

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl jako pilný v obou sněmovnách přikázán výboru ú s t a v n ě-p r á v n í m u 1. podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 9. prosince 1932.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Ministr financí: Dr Trapl v. r.

Ministr vnitra: Černý v. v.

Státní tiskárna v Praze. - 4649-32.