Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

2081. Vládní návrh.

Zákon

ze dne___..............................................._

o změně a doplnění některých předpisů o řízení exekučním a o trestním stíhání

pletich při dražbách.

Národní shromážděni republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

(1) Movité věci nemohou býti v exekuci zcizeny za cenu nedosahující aspoň jedné poloviny odhadní ceny (§ 277, odst. 1., exekučního řádu, § 27, odst. 1., čl. VI., zákona ze dne 19. ledna 1928, č. 23 Sb. z. a n. ).

(2) Nemovité věci všeho druhu nemohou býti v exekuci v žádném případě zcizeny za cenu nižší než za dvě třetiny odhadní ceny.

(3) Vládním nařízením může býti stanoveno, že na přechodnou dobu v celém státním území nebo některých jeho částech se i nejnižší přípustné podání při exekučních prodejích věcí movitých zvyšuje na dvě třetiny odhadní ceny.

§2.

Vyhlášky o dražbách věcí movitých i nemovitých buďte uveřejněny tak, aby byly uvedeny ve známost kruhů co nejširších, zejména buďte vždy vyhlášeny jak v obci, ve které jsou věci, na něž se vede exekuce, tak i v obci, ve které má býti vykonána dražba. Nařízení prodeje buď uvedeno ve známost také jiným způsobem v obci obvyklým. Obce

jsou povinny dožádání soudu o vyhlášení prodeje bezodkladně vyhověti.

§ 3.

(1) Lhůta jednoho roku ustanovená v § 256 exekučního řádu a § 6, čl. VI., zák. č. 23/1928 Sb. z. a n., se prodlužuje na dva roky.

(2) Bylo-li dražební řízení zrušeno, lze navrhnouti novou dražbu movitých věcí i před uplynutím šestiměsíční lhůty ustanovené v § 282 exekučního řádu a § 33, čl. VI., zák. č. 23/1928 Sb. z. a n. Náklady návrhu na novou dražbu, učiněného dříve než za šest měsíců po zrušení dražebního řízení, nese věřitel ze svého.

(3) V zemích Slovenské a Podkarpatoruské buď dražební rok k prodeji movitých věcí ustanoven vždy jen na přihlášení věřitele.

§ 4.

Ustanovení zák. čl. LX/1881, o exekučním řízení, se mění takto:

1. V § 147 a na všech ostatních místech zákona nahrazuje se označení "vyvolací (výkričná) cena" slovy "odhadní cena".

2. § 147, odst. 2., zní: "Dražební rok koná se zpravidla v soudní budově. Z důležitých důvodů může býti dražba vykonána v místě, kde jest nemovitost"

3. § 148 zní:

(1) Odhad nemovitosti do dražby dané vykoná soud za přivzetí znalců.

(2) Při odhadu buď zjištěno, jakou hodnotu má nemovitost, zachovají-li se na ní váznoucí služebnosti, výměnky a jiná věcná břemena, jakož i jakou hodnotu má nemovitost bez těchto břemen; služebnosti, výměnky a jiná věcná břemena na nemovitosti váznoucí buďte odhadnuty také zvláště a uvedeny jistiny, které stačí na jich úhradu.

(3) Zároveň s odhadem nemovitosti buď proveden i odhad jejího příslušenství, které má býti spolu vydraženo.

(4) Podrobná ustanovení o zásadách, kterých jest při odhadu šetřiti, o postupu při odhadu, o počtu znalců, jich výběru a odměně, budou vydána vládním nařízením. "

4. První věta odst. 2., § 170 zní: "Potom se začne dražiti a pokračuje se v dražbě, dokud se činí vyšší podání. "

5. V § 173, odst. 1., se vynechává ustanovení písmeny f).

6. V § 179, odst. 1., písm. f), zní: "když byly porušeny předpisy § 170 o podávání, o závěrečné lhůtě a o skončení dražby".

7. Ustanovení §§ 159, 160 a 171 se zrušují.

§5.

(1) V zemích Slovenské a Podkarpatoruské buď žádost za povolení exekuce zamítnuta nebo exekuce již povolená zrušena na návrh nebo z moci úřední, jestliže

a) vymáhaná pohledávka vznikla z jednání nedovoleného podle předpisů první hlavy zák. čl. XXV/1883, o lichvě a škodlivých úvěrních obchodech;

b) vymáhaná pohledávka jest pohledávkou za dodané lihové nápoje, která jest podle zák. čl. XXV/1883 nežalovatelná;

c) úroky exekucí vymáhané přesahují míru ustanovenou v § 21 zák. čl. XXV/1883 čítajíc v to i úroky připočítané k jistině.

(2) Rozhodnutí podle odst. 1. vydá exekuční soud usnesením po ústním jednání provedeném s oběma stranami.

(3) Byl-li podán návrh na zrušení exekuce podle odst. 1. nebo zahájí-li se jednání o jejím zrušení z úřední moci, buď výkon exekuce odložen do té doby, než bude podle odst. 1. rozhodnuto.

§6.

Ustanoveni §§ l a 2 platí také o exekucích podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n, o přímých daních.

§7.

(1) Kdo nepravdivou zprávou, již pokládati za pravdivou nemá dostatečných důvodů, nebo jinými pletichami přiměje jiného, aby se zdržel účasti nebo podávání při veřejné dražbě, nebo vůbec úmyslně způsobí, že jiný se nemůže účastniti veřejné dražby,

kdo jinému přímo či nepřímo nabídne, slíbí nebo poskytne majetkový prospěch za to, že se zdrží podávání při veřejné dražbě, nebo za to, že tak učinil, kdo přímo či nepřímo požaduje nebo přijme majetkový prospěch nebo slib takového prospěchu za to, že se zdrží podávání při veřejné dražbě, nebo za to, že tak učinil,

kdo v krátké době po veřejné dražbě přímo či nepřímo zcizí se ziskem přemrštěným věc, kterou vydražil v úmyslu, aby ji dále zcizil,

kdo přímo či nepřímo přestoupí zákaz účasti při veřejných dražbách (odst. 3. ),.

bude potrestán soudem pro přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců.

(2) Byla-li činem uvedeným v odst. 1. způsobena nebo hrozila-li z něho značná škoda, nebo činí-li si vinník z páchání takových činů živnost, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.

(3) Vedle trestu na svobodě může býti uložen peněžitý trest od 50 Kč do 5000 Kč a budiž vysloven zákaz účasti odsouzeného při veřejných dražbách na dobu tří roků.

(4) Pokus trestných činů podle tohoto paragrafu je trestný i v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.

§8.

§ 128 zák. čl. XL/1879, o přestupcích, se zrušuje.

§9.

(1) Tento zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení. Vládním nařízením bude ustanoveno, ve které době pozbudou účinnosti předpisy § 3.

(2) Tento zákon provede ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry-

Odůvodnění.

Hospodářská krise velmi těžce doléhá na dlužníky, zejména ve východní části státu. Neúroda, nezaměstnanost a nemožnost opatřiti si výživu mimo domovinu znemožňují dlužníkům, aby splnili svoje závazky proti věřitelům. Bezohledné vymáhání pohledávek exekucemi často přivádí dlužníky do hospodářské zkázy, ač v mnohých případech by poshovění nezpůsobilo věřiteli újmu buď zcela žádnou nebo ne podstatnou.

Ježto dlužníci v největším počtu případů se dostali do hospodářské tísně bez své viny a toliko následkem všeobecných hospodářských poměrů a hospodářská zkáza jich jest těžkou škodou i pro celek a právní řád neposkytuje možnosti, aby dlužníkům proti vůli věřitele byly povoleny lhůty k splnění závazků, bylo navrhováno, aby pro dobu nejhorší hospodářské krise byly vydány

předpisy, které by v případech výjimečných a zřetele hodných umožnily dlužníkům poshovění, které věřitel sám nechce povoliti.

Proti těmto návrhům se však ozval v kruzích zájemců, zejména peněžních ústavů odpor. Bylo namítáno, že by zákonem, který by i jen ve výjimečných případech umožňoval soudcovské poshovění nebo odklad exekuce, třeba jen na dobu přechodně omezenou, byl těžce ohrožen úvěr nejen ve vnitrozemsku, ale i úvěr zahraniční. Přihlížejíc k těmto námitkám, rozhodla se vláda nepojati do osnovy ustanovení o poshovění pohledávek, ani o odkladu exekuce. Považuje však za nezbytné, aby těžké postavení dlužníků bylo ulehčeno aspoň změnou některých zvláště tíživých ustanovení exekučních řádů, zejména před-

pisů o nejnižším přípustném podání při dražbách věcí movitých a nemovitých na celém státním území a předpisů o odhadu věcí nemovitých a způsobu provádění dražeb na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Změny tyto zvýší do značné míry ochranu dlužníků a v některých směrech budou na prospěch i věřitelům.

V § l se navrhuje, aby cena, za kterou mohou býti vydraženy věci movité, byla zvýšena z dosavadní jedné třetiny na jednu polovinu odhadní ceny. Zkušenost učí, že při dražbách věcí movitých dochází ku prodeji z největší části za cenu jen nepatrně převyšující nejnižší podání, které podle nynějších platných předpisů činí jednu třetinu odhadní ceny. Prodeje za tak nízké ceny nejsou zpravidla ku prospěchu ani věřiteli, dlužníku pak jsou ke škodě vždy. Prospěch z nich mají jen třetí osoby, které si často z koupě a dalšího prodeje věcí vydražených činí pramen výživy. Zvýšení nejnižšího podání navrhuje se i pro věci nemovité v případech, kde dnes je nižší, než dvě třetiny odhadní ceny, t. j. v zemích české a Moravskoslezské při budovách vůbec a na Slovensku a v Podkarpatské Rusi při budovách podrobených dani činžovní. Bude tedy v tomto směru v celém státu platiti o nemovitých věcech v budoucnu nejnižší podání jednotné. Ustanovení o nejnižším podání platiti mají samozřejmě jak pro dražbu první, tak i pro dražbu opětnou, zůstala-li první dražba bezvýslednou nebo nesplni-li vydražitel dražebních podmínek.

Pro případ, že by se ukázalo, že u věcí movitých ani zvýšení nejnižšího přípustného podání na jednu polovinu odhadní ceny za doby nynější hospodářské krise nedostačuje, umožňuje ustanovení 3. odst. § 6, aby vládním nařízením na přechodnou dobu buď s platností pro celý stát anebo jen pro některé obvody bylo připuštěno zvýšení nejnižšího podání i při věcech movitých na dvě třetiny odhadní ceny.

V § 2 ukládá se soudům, aby obligatorně ve všech případech vyhlásily dražbu nejen u soudu, ale i v obci, kde jsou věci, a v obci, kde se má dražba konati, aby co možno nejširší publicitou dražby byla zajištěna co možno největší účast na dražbě a tím dosaženo i zvýšení dražebního výtěžku.

V § 3, odst. 1., prodlužuje se jednoroční lhůta stanovená pro zánik zástavního práva nabytého zabavením věcí movitých

z jednoho roku na dva roky. Dosavadní předpis nutí věřitele, aby před uplynutím jednoho roku, nechce-li ztratiti pořadí zabavením nabyté, trval na prodeji. Aby mohl věřitel poskytnouti dlužníku delší poshovění, prodlužují se s platností pro celé státní území lhůty pro trvání zástavního práva nabytého zabavením movitých věcí dvojnásobně. Aby pak bylo možno poshovění v případech nutné potřeby i na kratší dobu, než jest ustanoveno v § 282 ex. řádu (§ 33 exekuční novely), dovoluje se v přechodné době nynější hospodářské krise učiniti návrh na novou dražbu i před uplynutím šesti měsíců. Rovněž v přechodné době má k prodeji movitých věcí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dojíti vždy jen na přihlášku věřitele. Má tím býti dosaženo toho, aby nedošlo k prodeji v případě, kde věřitel dlužníkovi mimosoudně poshověl a soud o tom opomenul vyrozuměti nebo když z jiného důvodu nemá věřitel zájmu na tom, aby byl prodej vykonán ihned.

K § 4. Nedostatečnou ochranu poskytují dlužníkům i věřitelům předpisy exekučního práva platného v zemích Slovenské a Podkarpatoruské o odhadu nemovitostí daných do dražby a o způsobu výkonu dražby. Předpisy o odhadu nahrazují se proto novými, kterými má býti dosaženo správnější zjištění pravé ceny nemovitostí daných do dražby, zejména vydáním prováděcích předpisů podobných jako jsou obsaženy v odhadním řádu platném pro ostatní území státu.

Postup při dražbě, jak jest upraven v §§ 147, 170 a 171 exekučního zákona platného pro země Slovenskou a Podkarpatoruskou, ukázal se v praxi nevhodným. Přizpůsobují se proto předpisy tohoto exekučního zákona v příslušném směru aspoň do jisté míry předpisům platným na území ostatním. Zejména platí to o místě dražby a o postupu při podávání. Kdežto podle exekučního zákona platného pro země Slovenskou a Podkarpatoruskou vychází se při dražbě od vyvolací ceny, kterou jest cena odhadní, a neučiněno-li podání vyšší, sestupuje se od vyvolací ceny až k nejnižšímu přípustnému podání, platí na území ostatním postup opačný. A zkušenost učí, že při této druhé úpravě dociluje se výtěžku vyššího. Zavádí se proto v tomto směru změnou § 170 a odstraněním § 171 exekuč. zák. postup na celém území státním stejný.

Dražební výtěžek často nestačí ani ke krytí nákladů exekuce. Takové dražby nejsou na prospěch věřitelům, dlužníka však zpravidla uvedou do hospodářské zkázy, neboť dlužník ztratí celý nemovitý majetek a stav jeho dluhů se ještě zvýší.

K § 5. V praxi se ukázalo, že na Slovensku a v Podkarpatské Rusi provádějí se exekuce i pro pohledávky, které podle zák. čl. XXV/1883, o lichvě, jsou nepřípustné. Děje se tak proto, že dlužníci v soudním řízení exekuci předcházejícím neuplatňují námitky, že jde o jednání příčící se zákonu o lichvě, o obmezené žalovatelnosti nároků za dodané lihové nápoje nebo o výši úroků. Aby ochrana dlužníků byla účinnější, dovoluje § 5, aby okolnost, že jde o jednání lichevní nebo o dluh za lihové nápoje nebo úroky nepřiměřené výše, mohla býti uplatněna, i když již byla zahájena exekuce, a připouští se její zrušení a to nejen na návrh, nýbrž i z úřední moci pro případ, že dlužník věci neznalý předpisů na jeho ochranu vydaných nepoužije. K písm. c) nutno připomenouti, že nezáleží na tom, zda nedovolené vyšší úroky jsou vymáhány výslovně jako úroky či zda jsou připočteny k pohledávce.

Právo platné v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (§ 128 přest. zák. ) postihuje již dnes různé pletichy při veřejných dražbách, jejichž účelem je zmařiti nebo zmenšiti výsledek dražby a poškoditi tak buď věřitele, jehož uspokojení může býti skončeno, nebo dlužníka, který se nezbaví dluhu, ačkoliv pozbyl věci, jejíž normální výtěžek by byl stačil k uspokojení věřitele, začasté však jak věřitele tak dlužníka.

Na ostatním území republiky nejsou dosud takové pletichy trestem postiženy. Odstraniti tento nedostatek a zabezpečiti, aby při dražbách bylo co možná docilováno ceny podle zásad volné soutěže, a zároveň sjednotiti trestní ustanovení je účelem § 7.

Vládní návrh přidržel se tu v prvních třech pododstavcích prvního odstavce s nepatrnými změnami znění § 337 přípravné osnovy československého trestního zákona. Podobné ustanovení obsahuje též § 355 osnovy německého trestního zákona a obsahoval § 383 osnovy rakouského trestního zákona.

Hledíc k mimořádné době, kdy volná soutěž při veřejných dražbách je omezena již tím, že pro nedostatek hotových peněz je počet nabízejících stejně snížen, a kdy této situace bývá po živnostensku využíváno k tomu, aby předměty za účelem dalšího zcizení za poměrně nízkou cenu získané byly obratem zpeněženy se ziskem zřejmě přemrštěným, uznal vládní návrh za nutno čeliti i takovým zjevům zneužívání tísně dlužníkovy a dočasného omezení volné soutěže při podávání u veřejných dražeb.

Na vysvětlenou ještě třeba uvésti, že veřejnou dražbou nerozumí se tu jen dražby v řízení exekučním a že podáváním rozumí se i další podávání, takže jsou postiženy i případy upuštění od další účasti na dražbě, jakož i nedostavení se ke dražbě vůbec.

Hledíc k závažnosti činu kvalifikuje jej osnova jako přestupek a jen v případech těžších jako přečin.

Provedením tohoto zákona nevzniknou státní pokladně žádné výdaje.

Vláda projevuje přání, aby tento návrh zákona byl přikázán v obou sněmovnách Národního shromáždění výboru ústavně-právnímu k podání zprávy v době co nejkratší.

V Praze, dne 2. prosince 1932.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr Meissner v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 4474-32.