Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
7. zasedání.
2051.
Odpovědi:
l. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Kopeckého, Hádka, Vallo, Töröka, Śliwky a soudruhu o zvýšení studijních poplatků studentu ze zahraničí na čsl. vysokých školách (tisk 1642/III),
11. min. spravedlnosti na inteip. posl. Steiner. i. Gottwalda. Hadka. Töröka. Ślíwky a soudruhů o protahování věznění bývalého poslance Štěpána Majora (tisk 1989/XIII),
III. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Simma a druhů o neobyčejně zpožděné sociální péči o studenty (tisk 1846/V),
IV. min. financí na interp. posl. Roschera a soudruhu o poskytování nezdaněného minerálního oleje domáckým dělníkům ve sklářském průmyslu tisk 1907/XI).
V. min. soc. péče na interp. posl. Kaspeva a druhů, že jest naléhavě nutno podporovati československé státní příslušníky v cizině, kteří přišli o zaměstnání (tisk 1930/XI).
VI min. věřejných prací na interp. posl. inž. Kalliny. Geyra druhů o neudržitelném stavu většiny okresních silnic v chebském kraji, který vzrostl již na dopravní pohromu a těžce poškodil celé hospodářství (tisk 1724/XIV).
VII. min. veřejných prací na interp. posl Geyera a druhu o vystavění mostu místo zbouraného řetězového mostu v Lokti (tisk 1780/XIV)
MIL vlády na interp. posl. Mašaty, Bečko, Polívky, dr. Dolanského, Tauba dr. Hodiny. Ježka a druhů o událostech v Polomce na Slovensku (tisk 2042/XII)
2051/I.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Kopeckého, Hádka, Vallo. Töröka, Śliwky a soudruhů
o zvýšení studijních poplatků studentů
ze zahraničí na čsl. vysokých školách
(tisk 1642/III).
Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 12 února 1932 byl pro cizozemské posluchače na lékařských fakultách zaveden
studijní příspěvek v částce 100 až 500 Kč, ve výjimečných případech, jde-li o posluchače zvláště majetného, až do 1. 000 Kč. Opatření takové bylo nezbytno učiniti zejména pro vysoké náklady, která na státu vyžadují zvláštní zařízení, spojená s větší frekvencí cizinců na uvedených fakultách Nemajetní studenti mohou býti částečně nebo uplně osvobozeni od uvedeného studijního příspěvku
Semestrální poplatky zvýšeny nebyly.
Poplatek 20 Kč za jedno povinné státní kolokvium se nevztahuje jen na studenty ze zahraničí, nýbrž na všechny kandidáty, hlásící se k státním zkouškám učitelské způsobilosti pro střední školy. Kandidáti nebudou však tím nějak zvláště zatíženi, ježto jde jen o čtvřť taková kolokvia ve studijním čtyřletí. Mimo to |im odpadá taxa 40 KČ za zvláštní předběžnou zkoušku
filosoficko-pedagogickou, jež se podle nového zkušebního řádu již nekoná.
V Praze, dne 29. října 1932.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.
2051/II.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Steinera, Gottwalda, Hádka, Töröka, Šliwky a soudruhů
o protahování věznění bývalého poslance Štěpána Majora (tisk 1989/XIII).
Zamítnutí žádosti Štěpána Majora o podminěné propuštění nebylo odůvodněno hospodářskou krisí ani jeho politickým přesvědčením. nýbrž byla radost zamítnuta proto, že nebyly splněny podmínky, které pro podmíněné propuštění stanoví § 10 zákona ze 17. října 1919, č. 562 Sb. z. a n.
Štěpán Major nebyl zbaven svých práv podle § 19 a 517 tr. ř. Naopak, místo trestu šestnáctiměsíčního žaláře a šestiměsíčního vězení byl mu již vyměřen úhrnný trest žaláře 18 měsíců, tedy o 4 měsíce kratší než součet obou trestů a bylo dále zařízeno, aby všechny jeho dosud neskončené trestní věci byly u jednoho soudu spojeny a urychleně projednány.
V Praze, dne 7. listopadu 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.
2051/III (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
no interpelaci poslance H. Simma a druhů
o neobyčejně zpožděné sociální péči o studenty (tisk 1846/V).
S postupným vyplácením stipendijních míst
a studijních podpor bylo možno počíti teprve
tehdy, když žádosti v počtu 6000 byly zpraco-
vány, zjištěn byl potřebný náklad a srovnán
s rozpočtovými možnostmi. Žádosti studentů ná-
rodnosti německé byly zpracováný po žádostech studentů národnosti československé proto, že tyto byly předloženy ministerstvu školství a národní osvěty dříve, než ony. Rovněž k vyplácení příspěvků na léčení mohlo dojíti teprve po zpracování žádostí a po zjištění potřebného nákladu. Tvrzení, že němečtí vysokoškolští studenti byli po celá léta úplně vyloučeni z léčebné akce neodpovídá skutečnosti, neboť všichni potřební němečtí studenti pokud požádali o příspěvky na léčení, také je vždy obdrželi. Výplata demonstrátorských stipendií v roce 1932 provádí se v mezích prostředků povolených státním rozpočtem na rok 1932.
Otázka zvýšení ceny studentských jízdenek na elektrické dráze nespadá do kompetence ministerstva školství a národní osvěty.
Ministerstvo školství a národní osvěty postupovalo při udělování státních studentských podpor vždy nestranně a spravedlivě. Snaží se také usilovně, aby rozpočtové prostředky, určené na sociální péči studentstva, nebyly snižovány.
V Praze, dne 27. října 1932.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.
2051 /IV (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Roschera a soudruhů
o poskytování nezdaněného minerálního
oleje domáckým dělníkům ve sklářském
průmyslu (tisk 1907/XI).
K žádosti Společenstva výrobců skleněného zboží v Železném Brodu povolil jsem vynesením č. j. 46. 941/1932 pro sklářské domácké dělníky daněprostý odběr 150. 000 kg nezdaněného benzinu ročně, což odpovídá plné nynější spotřebě tohoto průmyslového odvětví. Ukázalo-li by se v budoucnu, že povolené množství jest nedostatečné, jsem ochoten je zvýšiti.
Daněprostý odběr petroleje nebylo lze povoliti, protože toho zákon č. 105/1896 ř. z. nepřipouští. Podotýkám, že spotřební daň z petroleje činí toliko 15. - Kč z l q oproti daňové sazbě předválečné K 13. -, takže toto daňové zatížení sklářský průmysl v té míře netíží, aby jeho prosperitu ohrožovalo.
V Praze, dne 29. října 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
2051/V (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů,
že jest naléhavě nutná podporovati československé státní příslušníky v cizině, kteří přišli o zaměstnání (tisk 1930/XI).
K zmírnění důsledků všeobecné krise, jež doléhají i na naše státní příslušníky v Německu, bylo v červnu t. r. zahájeno mezi Československem a Německem jednání, jehož výsledkem jest, že naši potřební příslušníci požívají v Německu veřejné péče poskytované tam německým státním příslušníkům a že tím jsou zásadně chráněni před vyhoštěním z důvodů nouze.
V P r a z e, dne 25 října 1932
Ministr sociální péče Dr. Czech v. r.
2051/VI (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců inž. O. Kalliny, Geyera a druhů
o neudržitelném stavu většiny okresních silnic v chebském kraji, který vzrostl již na dopravní pohromu a těžce poškodil celé hospodářství (tisk 1724/XIV).
Stavba a přestavba okresních silnic záleží podle silničního zákona, platného pro zemi Českou, do kompetence příslušného okresního zastupitelstva, jemuž přísluší rozhodovati o tom, má-li se nějaká okresní silnice stavěti. Působnost ministerstva veřejných prací, pokud jde o zamyšlené stavby okresních silnic, může se projeviti jen tím způsobem, že by mohl povoliti k stavbě těchto silnic přiměřený státní příspěvek, je-li o to okresem požádáno řádně doloženou žádostí a pokud stačí skrovné úvěry k tomuto účelu zařáděné do státního rozpočtu a pokud k tomu dá souhlas ministerstvo fi-
nancí.
Tak byl povolen na přestavbu okresní silnice Schonbach-státní hranice, jakožto úseku okresní silnice Schönbach-Horní Lornany, příspěvek 50%, nejvíce však 850. 000 Kč.
O povolení státního příspěvku k stavbám okresních silnic Schönbach-Gossengrun, Schou-
bach-Kraslice a Schönbach-Plesná nebyla sem předložena žádná žádost.
V Praze, dne 11. listopadu 1932.
Ministr veřejných prací Inž. Dostálek v r.
2051/VII (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací na interpelaci posl. J. Geyera a druhů
o vystavění mostu místo zbouraného řetězového mostu v Lokti (tisk 1780/XIV).
Se stavbou nového státního mostu ples Ohři v Lokti nemohlo býti započato ihned po uzavření starého, chatrného řetězového mostu r. 1928, poněvadž nemohlo býti dlouho dosaženo dohody s městem (jehož obecní zastupitelstvo bylo zatím r. 1929 rozpuštěno), o poloze nového mostu.
Státní správa chtěla postaviti nový most na místě starého mostu, kdežto s různých stran bylo navrhováno postavení nového mostu před městem, takže by město bylo bývalo odříznuto od dopravy po státní silnici.
Stanovisko státní správy bylo uznáno r. 1930 novým městským zastupitelstvem, jako nejsprávnější řešení.
Potom teprve mohl býti vypracován povšechny projekt na stavbu nového mostu, při čemž byla na žádost památkového úřadu rozepsána omezená soutěž na architektonickou úpravu mostu tak, aby se nový most přimykal k starobylému rázu města.
Zatím byl zbořen starý řetězový most, kterážto práce trvala až do jara 1932. při bouracích pracích byl zaměstnán veliký počet místních dělníků.
Vypracování podrobného projektu se zdrželo tím, že město žádalo dodatečně větší volnou šířku mostu.
Nyní je hotov i podrobný projekt na stavbu nového mostu, stavba byla již rozepsána a bude moci býti zahájena, jakmile k tomu dá ministerstvo financí souhlas.
Ve stavebních podmínkách bude jako u jiných státních staveb ustavení, že podnikatel musí zaměstnávati místní dělníky.
Aby se ušetřila nákladná stavba zatímního mostu po dobu stavby nového státního mostu, byl r. 1925 povolen městu Lokti 60% státní příspěvek k stavbě městského mostu, zvaného Janský; po tomto městském mostě, dostavěném
r. 1928, jde nyní veškerá doprava po stálili silnici.
V Praze, dne 5. listopadu 1932.
Ministr veřejných prací. Inž. Dostálek v. r.
2051/VIII.
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. Mašaty, Bečko, Polívky, Dr. Dolanského, Tauba, Dr. Hodiny, Ježka a druhů
o událostech v Polomce na Slovensku (tisk 2042 XII).
Politováníhodné události v Polomce ve dnech 12. až 16. listopadu jsou vládě podrobně známy. Ministerstvo vnitra, jakmile ho došlu první zpráva o srážce četnictva s obyvatelstvem, vyslalo ihned téhož dne do Polomky zvláštní komisi z Bratislavy, sestávající ze dvou vyšších úředníků zemského úřadu v Bratislavě a z vyššího četnického štábního důstojníka od zemského četnického velitelství v Bratislavě, aby případ i jeho příčiny zevrubňe vyšetřila.
Podle výsledku šetření této komise zběhly se události v Polomce celkem způsobem v interpelaci vylíčeným. Dne 12. listopadu t. z. konána byla v Polomce nu žádost vymáhající strany k úhradě pohledávky za dodané potraviny v částce 804 Kč se 6% úroky ode dne 10. dubna 1931 (vedle procesních a exekučních s výloh) exekuční dražba podílu, patřícího Anně Tokurové na domě čp. 190/236. Skutečná cena tohoto podílu není ani z daleka taková, jak byla v soukromých zprávách uváděna. Podle publikované úřední zprávy ministerstva spravedlnosti byla obecním starostou odhadnuta cena podílu Anny Tokarové na 505 Kč: ke skutečnému exekučnímu prodeji však nedošlo.
Exekuční dražbu zmařil násilím zástup asi 50 osob, vyhnal soudního exekutora 7 obce a při tom jej lehce zranil kamenem. Četnictvo, které podle své povinnosti zatklo 7 původců této výtržnosti a odvádělo je 14. listopadu k sondu do Brezna n. H., bylo po cestě v obci Beňuš po dvakráte napadeno zástupem, který srotiv se - v Polomce za poplašného vyzvánění - přispěchal za četnictvem a pouze před jeho bodáky ustoupil.
Beztak již rozčilené obyvatelstvo bylo nyní podle promyšleného plánu poputováno k dalším výtržnostem agitací, vycházející, jak zjištěno, od stoupencu komunistické strany. Agitace tato přinesla své ovoce, neboť den na to (15. listopadu) bylo četnictvo nuceno rozptýliti obušky dav asi 200 osob. táhnoucí z Beňuše do Brezna,
zřejmě za tím účelem, aby si vynutil propuštění zatčených. K neblahému zakončení těchto událostí došlo dne 16. listopadu, kdy četnictvo, hodlající zatknouti výtržníky z minutých dnů. bylo v obci Polomce se všech síran sevřeno zástupy lidu v počtu více než tisíc hlav, přivolaného z okolí poplašnými signály polomského obyvatelstva. ozbrojeného kosami, cepy, klacky. kameny a pod. Na jedné straně obce, na tak řečené Žďárské cestě, počal pak dav, čítající asi 500 osob, házeti kamením a klacky na šest četníků. uzavírajících tam cestu, přitom stále hrozivěji se k nim přibližoval a v tomto svém počínání neustal, ač byl šestkráte vyzván jménem zákona k rozchodu. Když se situace pro četníctvo stala katastrofální, četníci na povel svého velitele vystřelili. Po výstřelu se dav nu Ždárské cestě hned rozutekl, kdežto na ostatních stranách zůstaly davy stát a rozešly se teprve na opětovanou vyzvu.
Střelbou byly na místě usmrceny dvě osoby a jedna osoba - jak bylo až dosud zjištěno zraněna. Jak zjištěno, měla jedna z usmrcených osob, když ležela již na zemi, v ruce krví zbroceny klacek asi 1. 30) m dlouhý a silný jako lidská ruka. Na místě srážky nechali demonstranti ležeti klacky silné v průměru 5 -10 cm a dlouhé až 2 m a kameny ve váze půl až půldruhého kilogramu.
Podle úsudku vyšetřilujíci komise, a jak též všechny uvedené okolnosti nasvědčují, bylo použití zbraně četnictvem odůvodněno zákonem i okolnostmi případu u nelze jeho postupu vzhledem k platným předpisům nic vytýkati. Ani tímto bezprostředním nebezpečím bohužel vynuceným, zákrokem četnictva nebyl veřejný pokoj a pořádek v Pohroní obnoven.
Tak dne 17. listopadu 1932 shlukl se v Báňské Bystřici zástup asi 200 osob a přes několikerou výzvu k rozchodu chystal se podniknouti útok kamením na budovu krajského sondu Četnictvo jej rozehnalo za použití obušku. Při těchto výtržnostech v vtlučeno bylo demonstranty v budově krajského soudu 6 okenních tabulí.
Dne 18. listopadu 1932 uspořádali komunisté v Hronci úředně nepovolenou schůzi a když iniciátoři této schůze byli zatčeni shlukl se zástup demonstrantů, aby zatčené osvobodil. Zástup se rozešel teprve tehdy, když četnictvo po opětovných výzvách k rozchodu pohrozilo použitím zbraně. Zatím však zvoněno na poplach a poštvaný dav shlukl se znovu u obceního domu a tam vytloukl okna v obecním úřadě a v bytě notářově. Jeden z demonstrantů přistaviv žebřík ke zdi, chtěl dokonce vniknouti do bytu notáře, kterému bylo hrozeno násilím.
V souvislosti s těmito výtržnostmi přeřezáno bylo také telefonní vedení. Po příchodu četnictva se demonstranti vzdálili.
Lid v Polomce i od okolí je od přírody i svým původem vznětlivý a požíváním alkoholu zrušení pří tupnější. Poněvadž při horské povaze kraje jest venkovský lid odkázán z velké části na lesní práci a byl ve svých výdělcích těžce
postižen krisí v odbytu dříví, našli tu nesvědomíti živlové shodnou příležitost využíti celkem nepatrného případu, jakým byla soudní exekuce pro soukromoprávní pohledávku, k nezřízené agitaci, ohrožující veřejný pokoj a pořádek Tato, podle výsledku konaného šetření od komunistických agitátorů vedená agitace nalezla snadno sluchu u obyvatelstva nedostatkem strádajícího, vznětlivého a málo vzdělaného, jež uvěřilo na př. i takovým komunistickým nepravdám, rozšiřovaným v Polomce a v okolí, že na Podkarpatské Rusi vyhánějí beztrestně z obcí exekutory a že četnictvu je zakázáno stříleti V důsledku toho dalo se obyvatelstvo snadno strhnouti k vylíčeným nezákonnostem.
Dne 18. listopadu 1932 zneužil poslanec Vallo pohřbu Jana Piliara, jedné z obětí výtržnosti v Polomce, a nad jeho hrobem v Bacúchu počal mluviti, nedbaje odporu účastníků pohřbu, ani výzvy intervenujícího úředníka, pročež byl vzhledem k pobuřujícímu obsahu své řeči zatčen a dopraven do vazby krajského soudu v Báňské Bystřici, z níž byl zatím propuštěn.
V Polomce a v okolí jest od neděle klid, který - jak lze doufati - nebude více porušen a bude proto možno, pokud se tak již nestalo, v nebližších dnech odvolati četnictvo, jehož bylo v kraji použito k zvýšení bezpečnostních opatření.
Patlání četnictva vedlo ke zjištění celé řady osob, podezřelých, že výtržnosti vyvolaly. Osoby ty byly předány příslušnému soudu a praví vinníci jistě neujdou zaslouženému trestu.
Pokud jde o náhradu škody pro pozůstalé po usmrcených osobách, bude o jich event. nároku v tomto směru rozhodnuto podle zákona ze dne 18 března 1920 č 187 Sb z a n.
V Praze. dne 24 listopadu 1932.
Předseda vlády. J. Malypetr v. r
aus dem Grunde nach den Gesuchen der Studenten čechoslovakischen Nationalitat veraibeitet worden, weil diese dem Ministerium tur Schulwesen und Volkskultur fruher als jene vorgelegt worden sind. Ebenso konnte es zur Auszahlung der Heilbeitrage eist nach Aufarbeitung der Gesuche und nach Ermittlung des notwendigen Aufwandes kommen Die Behauptung, daß die deutschen Hochschulstudenten die ganzen Jahre von der Herlaktion vollends ausgeschlossen waren, entspricht nicht den Tatsachen, da alle bedürftigen deutschen Studenten, sofern sie um einen Heilbertrag angesucht hatten, diesen auch stets er halten haben. Die Auszahlung der Demonstratorenstipendien im Jahre 1932 wird innerhalb der Grenzen der durch den Staatsvoranschlag fur das Jahr 1932 bewilligten Mittel durchgeführt.
Die Frage der Preiserhohung der Studentenfahrkarten auf der elektrischen Bahn fallt nicht in die Kompetenz des Ministeriums fur Schulwesen und Volkskulton
Das Ministerium fur Schulwesen und Volkskultur ist bei Erteilung der staatlichen Studentenunter stutzungen stets unparteiisch und gerecht vorgegangen Es ist auch intensiv bemüht, daß die fur die soziale Studentenfursorge bestimmten Voranschlagsmittel nicht herabgesetzt werden
P r a g. am 27. Oktober 1932
Der Minister fur Schulwesen und VolkskulturDr Derer m p
Překlad ad 2051/IV
Antwort
des Finanzministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Röscher und Genossen
wegen steuerfreier Abgabe von Mineralöl an die Heimarbeiter in der Glasindustrie (Druck 1907/XI).
Auf Grund des Ausuchen- der Genossenschaft der Glaswarenerzengei in Zelený Brod habe ich mit Erlaß G. Z. 46. 941/1932 für die Glasheimarbeiter den steuerfreien Bezug von 150. 000 kg unbesteuerten Benzin jährlich bewilligt, was dem dermaligen Verbrauche dieses Industriezvweiges vollauf entspricht Sollte sich die bewilligte Menge in Zukunft als unzureichend erweisen, bin ich zu deren Erhöhung bereit.
Der steuerfreie Petroleumbezug konnte nicht bewilligt werden. weil dies das Gesetz RGBI Nr. 105/1896 nicht zulast. Ich bemerke. daß die Petroleumverbrauchsteuer nur 15 Kč für 1 q gegenüber einem Vorkriegssteuersatze von 13 K betragt, so daß diese Steuerbelastung die
Překlad ad 2091/III.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und Volkskultur
auf die Interpellation des Abgeordneten H. Simm und Genossen
in Angelegenheit der ausßerordentlichen Verspätung sozialstudentischer Fürsorge (Druck 1846/V).
Mit der schrittweisen Auszahlung der Stipendieplätze und Studienunterstutzungen konnte erst dann angefangen werden, bis die 6000 Gesuche aufgearbeitet waren. der erforderliche Aufwand festgestellt und mit den Voranschlagsmoglichkeiten in Einklang gebracht war. Die Gesuche der Studenten deutscher Nationalität sind
Glasindustrie nicht in dem Malβe belastet, daß ihre Prosperität bedroht würde.
P r a g, am 29. Oktober 1932.
Der Finanzminister: Dr. Trapl m. p.
Překlad ad 2051/V.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation des Abgeordneten R. Kasper und Genossen
in Angelegenheit der dringend notwendigen Unterstützung erwerbslos gewordener čechoslovakischer Staatsangehöri-. ger im Auslande (Druck 1930/XI).
Zwecks Linderung der Folgen der allgemeinen Krise, welche auch auf unseren Staatsangehörigen in Deutschland lasten, sind im Juni d. J. zwischen der Čechoslovakei und Deutschland Verhandlungen eingeleitet worden, deren Ergebnis dahin geht, daß unsere bedürftigen Angehörigen in Deutschland die dort den deutschen Staatsangehörigen gewährte öffentliche Fürsorge genießen und dadurch grundsätzlich vor der Ausweisung aus dem Grunde der Not geschützt sind.
Prag, am 25. Oktober 1932
Der Minister für soziale Fürsorge: Dr. Czech m. p.
Překlad ad 2051/VI.
Antwort
des Ministers für öffentliche Arbeiten
aal die Interpellation der Abgeordneten Ing. O. Kallina, Geyer u. Genossen
in Angelegenheit des unhaltbaren Zustandes des größten Teiles der Bezirksstraβen im Egerer Kreise, der sich bereits zu einer Verkehrskatastrophe ausgewachsen und zu einer schweren Schädigung der ganzen Wirtschaft geführt hat (Druck 1724/XIV).
Der Bau und Umbau der Bezirkssträβen gehört nach dem für das Land Böhmen geltenden Straβengesetze in die Kompetenz der Zuständigen Bezirksvertretung, welcher die Entscheidung darüber obliegt, ob irgend eine Bezicksstraβe gebaut. werden soll. Die Kompetenz des Ministeriums für öffentliche Arbeiten, kamt, sich, soweit es sich um beabsichtigte Bauten vem Bezirksstraβen handelt, nur in der Artrund Weise ausdrücken, daß es für den Bau dieser Straften einen angemessenen Staatsbeitrag bewilligen konnte, wenn seitens des Bezirkes in einem ordnungsmäßig belegten Gesuche darum angesucht wird und soweit die zu diesem Zwecke in dem staatlichen Voranschlag eingereihten bescheidenen Kredite ausreichen sowie soweit das Finanzministerium hiezu die Zustimmung erteilt.
So ist für den Umbau der Bezirksstraβe Schonbach-Staatsgrenze sowie des Abschnittes der Bezirksstraße Schönbach-Oberlohma ein Beitrag von 50%, höchstens aber ein Betrag von 850. 000 Kč bewilligt worden.
Über die Bewilligung eines Staatsbeitrages zu den Bauten der Bezirksstraßen SchonbachGossengrün, Schönbach-Graslitz und Schönbach-Fleissen ist kein Ansuchen anher vorgelegt worden.
Prag, am 11. November 1932.
Der Minister für öffentliche Arbeiten: Ing. Dostálek m. p.
Překlad ad 205l/VII.
Antwort
des Ministers für öffentliche Arbeiten
auf die Interpellation des Abgeordneten J. Geyer und Genossen
in Angelegenheit der Erbauung einer Brücke anstelle der abgebrochenen Kettenbrücke in Elbogen (Druck 1780/XIV).
Mit dem Baue der neuen staatlichen Brücke über die Eger in Elbogen konnte nach Sperrung der alten bauffälligen Kettenbrücke i. J. 1928 nicht sogleich begonnen werden, weil ein Übereinkommen mit der Stadt (deren Gemeindevertretung inzwischen i. J. 1929 aufgelöst worden war), betreffend die Lage der neuen Brücke lange nicht erreicht werden konnte.
Die Staatsverwaltung wollte die neue Brücke an dem Orte der alten Brücke aufstellen während von verschiedenen Seiten die Errichtung der neuen Brücke vor der Stadt in Antrag gebracht worden ist, so daß die Stadt vom Verkehre auf der Staatsstraße abge
schnitten, gewesen wäre. Der Standpunkt der Staatsverwaltung war i. J. 1930 von der neuen Stadtvertretung als beste, Lösung anerkannt worden.
Erst davaufhin konnte das allgemeine Projekt fůr den Bau der neuen Brücke ausgearbeitet werden, wobei auf. Verlangen des Denkmalamtes ein beschrankter Wettbewerb fůr die architektonische Ausstattung der Brücke in der Weise, daß sie die neue Brücke dem altertümliechen Charakter der Stadt anpasse, ausgeschrieben worden ist.
Inzwischen ist die alte Kettenbrücke eingerisssen worden, welche Atbeit bis zum Frühjahre 1932 gedanert hat; bei den Abbrucharbeiten ist eine große Zahl örtlicher Arbeiter beschäftigt worden.
Die Ausarbeitung des Detailprojektes hat sich dadurch verzögert. daß die Stadt nachträglich eine größere freie Brückenbreite verlangt hat.
Nunmehr ist auch das Detailprojekt für den
Bau der neuen Brücke fertiggestellt, der Bau ist bereits ausgeschrieben worden und wird begonnen werden können, sobald das Finanzministerium seine Zustimmung erteilt.
In den Baubedingrungen wird ebenso wie bei anderen staatlichen Bauten die Bestimmung enthalten sein, daß der Unternehmer örtliche Arbeiter beschäftigen muß.
Um den kostspieligen Bau einer provisorischen Brücke während der Zeit des Baues der neuen staatlichen Brücke zu ersparen, ist i. J. 1925 der Stadt Elbogen ein 60% iger Staatsbeitrag zum Baue der städtischen, Johannisbrücke genannten Brücke bewilligt worden: über diese i. J. 1928 fertiggestellte städtische Brücke bewegt sich nunmehr der gesamte Verkehr auf der Staatsstraße.
Prag, am 5. November 1952.
Der Minister für öffentliche Arbeiten: Ing. Dostálek m. p.