Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

7. zasedáni.

2032.

Návrh

poslanců F. Zeminové, H. Bergmanna, E. Špatného a druhů

na doplněni § 21 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n. o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.

Podepsaní navrhují: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .................

kterým se doplňuje odstavec l § 21 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

§ 21 odstavec l zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n. zní takto:

(1) Všechen majetek obce, ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných jest spravovati tak, aby, plné vyhovuje účelu, ku kterému jest věnován, neztenčeně zůstal zachován; pokud pak může poskytovati výtěžků, aby se docilovalo trvale výtěžku co největšího, není-li to obecně prospěšným zájmům na újmu. Role a luka obecní buďte pronajímána především uchazečům nemajetným a těm, kteří toho z důvodů hospodářských potřebují.

§ 2.

Provedení zákona ukládá se ministru vnitra.

Důvodová zpráva.

V § 9 zákona ze dne 17. července 1919, čís. 421 Sb. z. a n. bylo stanoveno, že obecní pozemky - role a luka obecní nemají býti využitkovány na základě principů soukromohospodářských, nýbrž že docílení zisku má ustoupiti před zájmem veřejným, kterým jest podpora sociálně slabých příslušníků obce. Judikatura - přes všeobecnou textaci zákona - vykládá toto ustanovení velmi úzce a vztahuje je jen na ty pozemky obecní, které se staly kmenovým jměním bývalého obecního statku. A tak vznikly v pozemkovém vlastnictví obecním dvě kategorie: pozemky vzniklé z obecního statku, ohledně jejichž správy platí § 9, odst. 5 zákona č. 421/19. Princip veřejnohospodářský, dále ostatní pozemky, ohledně nichž se uplatňuje ve smyslu § 21 zákona č. 329/21 Sb. z. a n. zásada docílení největšího výtěžku. V celé řadě obcí. zejména tam, kde pozemková reforma nepřinesla zlepšení držebnostních poměrů malých zemědělců, potřebují právě malí ze-

mědělci pachtu obecních pozemků, aby tak doplnili obhospodařovanou půdu na výměru umožňující uhájení existence. Při pronájmech ve, veřejné službě dochází však často ke stupňování cen do takové výše, že malí lidé buď nemohou obecních pozemků najmouti, nebo jsou nuceni vstoupiti do nájmu za krutých podmínek. Na úkor lidí malých nabývají pachtů obecních pozemků lidé bohatí s velkou výměrou vlastního pozemkového majetku. Jestliže obec utrží snad méně při nájmu obec. pozemků při zachování zásady § 9, odst. 5 zák. č. 421/19, získá na druhé straně tím, že se posílí existence celé řady malých lidí, že stoupne jejich poplatní síla a že bude odvráceno nebezpečí chudinského zatížení obce. Ostatně i § 21 zákona č. 329/21 mluví o obecné prospěšném zájmu, kterým nesporně jest povznesení životni úrovně celých kategorií venkovského obyvatelstva. Přijetím návrhu zákona bude též sjednocen způsob správy veškerého pozemkového majetku obcí.

V Praze dne 3. listopadu 1932.

Zeminová, Bergmann, Špatný,

dr. Moudrý, Solfronk, Vaněk, dr. Patejdl, Pechmanová-Klosová, Slavíček, Sladký, Malý, Netolický, Langr, Lanc, Hynek, Polívka, Fiala, Richter, Stejskal, Šmejcová,

Mikuláš, Bazala, David, Hatina.