Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

7. zasedáni.

2029.

Zpráva

výboru zahraničního a živnostensko - obchodního o vládním návrhu (tisk 1973),

kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy ze dne 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 27. srpna 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládni vyhláškou ze dne 1. září 1932, č. 149 Sb. z. a n.

I.

Německo stojí již řadu let na prvém místě našeho dovozu i vývozu. Ale naše bilance zahraničního obchodu s tímto státem se v minulých letech stále zhoršovala, jak patrno z toho, že r. 1927 vykazovala aktivum ve výši přes l miliardu Kč, jež se v následujících letech změnilo v stále rostoucí pasivum. Toto pasivum činilo v r. 1930 1015 mil. Kč, v r. 1931 1262 mil. a za prvních 9 měsíců t. r. 640 mil. Kč. V r. 1927 činil náš dovoz z Německa 21% celkového našeho dovozu, r. 1931 28%, zatím co náš vývoz postupně klesal z 24 % r. 1927 na 15. 5% r. 1931 z celkového vývozu. U vývozu jeví se stálý pokles jak relativní, tak absolutní (r. 1927 obnášel vývoz do Německa 4851 mil. Kč, r. 1931 pouze 2039 mil. ).

Tento pro nás nepříznivý vývoj obchodní bilance s Německem jest důsledkem záměrné německé ochranářské politiky, jež se snaží stálým zvyšováním cel a různými administrativními opatřeními dovoz brzditi. V letošním roce došlo (v

únoru a v červnu) k dalšímu zvýšení cel na dříví a od 6. září zvýšena byla cla u 115 položek německého sazebníku, čímž postižen byl československý vývoz do Německa v rozsahu as 120 mil. Kč. Německo brzdí účinné svůj dovoz též omezeným přídělem devis a chystá zavedení kontingentů na různé zemědělské výrobky.

Obchodně politický poměr k Německu byl upraven rámcovou dohodou z 29. června 1920, vybudovanou na doložce nejvyšších výhod. Československo usiluje sice již po léta, aby upravilo v celně-tarifním oboru své obchodní styky s Německem, leč k provedení tohoto úmyslu nemohlo dojíti pro zmíněné ochranářské tendence německé obchodní politiky, jimiž postižen byl v posledních letech zvláště náš tradiční vývoz zemědělských produktů (chmele, ječmene, sladu a dříví). Otázka chmele byla zatímně vyřešena dodatkovou úmluvou z 12. listopadu 1931, čís. 193 Sb. z. a n. z r. 1931, jejíž plat-

nost vypršela koncem srpna t. r., ale byla o měsíc prodloužena dodatkovou úmluvou ze dne 27. srpna 1932, č. 149 Sb. z. a n.

Vývoj našeho vývozu chmele do Německa je patrný z této tabulky:

V minulém roce vydalo Německo, sledujíc své ochranářské snahy v obchodní politice a dovolávajíc se též značného poklesu domácího konsumu piva, nouzové nařízení, jímž předpisuje dnem 1. září 1931 svým pivovarům povinné používání domácího chmele aspoň z 75%. Kromě toho Německo zvýšilo dnem 12. října 1931 ochranné clo na chmel z ř. marek 60. na ř. marek 150. -, když se bylo dříve sprostilo svých smluvních závazků s Francií a Belgií. Československé chmelařství, jež jest odedávna hlavním zásobitelem německých pivovarů, bylo těmito opatřeními hluboce dotčeno, ježto mu hrozilo úplné vytlačení z německého trhu. Aby tomu zabránila, československá vláda

sjednala s Německem svrchu zmíněnou dodatkovou úmluvu z 12. listopadu 1931,  kterou se snižuje nově platná autonomní celní sazba na chmel z ř. marek 150. - na 70. - za 100 kg. Mimo to německá vláda se zavázala, že bude blahovolně vyřizovati žádosti svých pivovarů o používání československého chmele podle § 2 svého nouzového-nařízení o nuceném používání domácího chmele ze dne 21. srpna 1931. Předkládaná dodatková úmluva jest prodloužením této úmluvy na dobu dalšího roku.

Sjednáním této úmluvy nemá býti dotčena konečná úprava obchodu chmelem mezi republikou Československou a Německem.

Při sjednáni této dodatkové úmluvy vyhovělo proti tomu Československo, podobně jak již učinilo v úmluvě z 12. listopadu 1931, německým přáním, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80% byly odbavovány v položce 625 československého celního sazebníku (dehtové barvy: a) 15%, max. Kč 840. -; b) bezcelně) a aby žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány.

Výbor zahraniční doporučuje proto poslanecké sněmovně, aby schválila následující usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dohodu o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy ze dne 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 27. srpna 1932 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. září 1932, č. 149 Sb. z. a n.

V Praze dne 25. října 1932.

Frant. Tomášek, v. r., předseda.

Dr. Mareš, v. r., zpravodaj.

II.

Výbor živnostensko-obchodní pojednal o tomto vládním návrhu (tisk 1973) na své schůzi dne 3. listopadu 1932 a usnesl se

na tom doporučiti poslanecké sněmovně, aby schválila dodatkovou úmluvu s Německem, sjednanou dne 27. srpna 1932.

V Praze dne 3. listopadu 1932.

F. Pechman, v. r.,

předseda.

Dr. Zadina, v. r.,

zpravodaj.