Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

2027.

Zpráva

výboru ustavně-právního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1929),

kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé

Smlouva o úpravě otázek vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a republikou Polskou (hraniční statut), podepsaná v Gdyni dne 24. září 1931,

se Závěrečným protokolem z téhož dne.

I.

Po ukončení prací mezinárodní rozhraničovací komise československo-polské, pověřené podle rozhodnutí Konference Velvyslanců ze dne 5. a 9. srpna 1920, dále ze dne 3. srpna 1922 a ze dne 22. května 1924 stanovením hranice československo-polské, podepsalo československo a Polsko ve Gdyni dne 24. září 1931 smlouvu o hraničním statutu.

Smlouva je sepsána v jazyku českém a polském, při čemž obě znění mají stejnou platnost.

Hraniční statut jest rozdělen na 14 částí.

Ke smlouvě připojeny jsou: delimitační protokol ze dne 12. října 1927 (hranice na Těšínsku, Oravě a Spiši), delimitační protokol ze dne 12. října 1927 (ostatní části československo-polské hranice), protokol krakovský ze dne 6. května 1924 s přílohami a závěrečný protokol z 24. září 1931.

Předložená smlouva neobsahuje ustanovení, jimiž by se měnila poloha nebo povaha státní hranice, určená delimitační komisí, a proto není k jejímu schválení po-

třebí souhlasu Národního shromáždění ve formě ústavního zákona.

Smlouva obsahuje však ustanovení, z nichž pro stát a jeho občany vyplynou závazky, které je nutno kvalifikovati jako břemena ve smyslu § 64 úst. listiny a proto předkládá se Národnímu shromáždění k projevení souhlasu.

Udělením tohoto souhlasu bude zároveň splněna podmínka vyžadovaná § l zákona ze dne 10. října 1930 č. 151 Sb. z. a n. o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích, aby byla vnitrostátně účinná i ta ustanovení smlouvy, pokud obsahují odchylky (doplňky a změny) od právního řádu československého. Jsou to zejména ustanovení, obsažená v článcích 6., 8., 18. odst. 1. a 3., 21., 24.. 28. odst. 2. bod c), 29., 30. odst. 1., 33. odst. 2. -5. a 7., 34., 40., 41., 44., 45., 56., 59. odst. 1. -4., 62. odst. 4., 63., 64. a 82.

Výbor ústavně-právní navrhuje proto poslanecké sněmovně, aby schválila následující usnesení:

Národní shromáždění republiky československé souhlasí se Smlouvou o úpravě otázek vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou československou a republikou Polskou (hraničním statutem), podepsanou v Gdyni dne 24. září 1931 a se Závěrečným protokolem z téhož dne.

V P r a z e, dne 24. října 1932.

Dr. Mičura v. r.,

předseda.

Dr. Karel Moudrý v. r.,

zpravodaj.

II.

Samostatný čsl. stát vznikl 28. října 1918, kdy Národní výbor ve skutečnosti se uchopil státní moci a vyjádřil prvním zákonem vůli československého národa, jakožto nositele státní svrchovanosti. Z tohoto vzniku Československa nevyplývají však jeho hranice; právním podkladem těchto jsou různé mezinárodní akty pozdějšího data. Tak hranice s Polskem určeny jsou, pokud jde o část sousedící s plebiscitním územím hornoslezským, mírovou smlouvou versailleskou, pokud jde o plebiscitní území Těšínská, Oravy a Spiši, rozhodnutím Konference Velvyslanců z 28. července 1920. Ostatní části popsány jsou v Sévreské smlouvě o hranicích, jejíž rozhraničení za souhlasu obou zúčastněných států bylo provedeno. Mezi mezinárodní akty, které jsou právním podkladem našich hranic s Polskem, dlužno počítati i resoluci Rady Svazu Národů ze dne 12. března 1924, kterou byla definitivně rozřešena otázka vedení hranic na Javorině podle čsl. požadavků.

Pro budoucnost je ve věcech hraničních rozhodujícím dokumentární dílo vypracované zúčastněnými státy za vedení a dozoru mezinárodní rozhraničovací komise. Toto dílo, o kterém se zmiňuje článek 1 projednávané smlouvy, je blíže popsáno v její příloze I připojené i z toho důvodu, že dále obsahuje různá data a rozhodnutí delimitační komise, která hraniční statut organicky doplňují a jinak veřejnosti přehledně nejsou přístupna.

Je na snadě, že se při rozhraničování vyskytly různé otázky právní povahy, bez jichž vyřešení by delimitace byla neúplná. Tyto otázky byla oprávněna podle svých instrukcí vydaných Konferencí Velvyslanců upraviti delimitační komise v předpokladu, že k tomu dají souhlas zúčastněné státy. Tento souhlas Československem ani Polskem vysloven nebyl, nýbrž oba státy se dohodly, že si tyto otázky upraví přímo mezi sebou.

Tuto úpravu představuje předložený hraniční statut, a to pokud bylo lze způsobem rámcovým. Mimo to obsahuje smlouva ustanovení o ochraně a způsobu udržování hraničního označení, kterážto věc jez celostátních zájmů zvlášť významná. Pokud jednotlivé otázky právní nebo hospodářské povahy vyvolané delimitací něho s ní souvisící překročovaly meze hraničního statutu, nebo do něho organicky nespadaly, byly, jak z důvodové zprávy vysvítá, sjednány ještě další smlouvy, jako o rybářství v hraničních vodách, o regulaci Olše a Petrůvky, o užívání městských objektů býv. obce Těšína, o voroplavbě, o turistickém ruchu na Popradě a o pěninské cestě. Mezi tyto úmluvy patří i tak zv. Krakovský protokol, souvisící s rozřešením otázky javorinské, který jako součást delimitačního protokolu je v plném znění připojen i ke smlouvě (v č. 274 Sb. z. a n. 1925 uveřejněna jen jeho příloha A).

Zvláštní pozornosti zaslouží hlava XII statutu, obsahující ustanovení, která do

statutů jiných hranic pojata nebyla. Příčinu, že bylo pamatováno na zvláštní hospodářské úlevy, sluší hledati v odchylné povaze území, kterým hranice probíhá.

Touto smlouvou končí se definitivně v obapolném přátelském porozumění mnohdy velmi ožehavá kapitola čsl. -polského rozhraničování, která oběma stranám přinesla

různé svízele a nepříjemnosti, které vrhaly často nepříznivý odlesk na vzájemný poměr obou států. Je si přáti, aby tato smlouva přispěla k obapolnému prohloubení a utužení tohoto, nyní tak přátelsky se vyvíjejícího vzájemného poměru.

Výbor zahraniční doporučuje proto poslanecké sněmovně tuto smlouvu ke schválení.

V P r a z e, dne 3. listopadu 1932.

Frant. Tomášek v. r.,

předseda.

Ing. Jaromír Nečas v. r.,

zpravodaj.

Státní tiskárna v Praze. - 4053-32.